Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Jaká je budoucnost financování zdravotnictví v ČR? Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Jaká je budoucnost financování zdravotnictví v ČR? Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment."— Transkript prezentace:

1 Jaká je budoucnost financování zdravotnictví v ČR? Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment

2 OSNOVA • Zdravotnictví v ČR v rámci Evropy • Struktura financování • Můžeme ještě ušetřit na lécích? • Kde jsou rezervy systému? • Co nás čeká? • Pomůže nám připravovaná reforma?

3 CO SE ŘÍKÁ… • „České zdravotnictví poskytuje vysokou kvalitu léčebné péče za málo peněz“ • REALITA: • ANO, výdaje na zdravotnictví jsou relativně nízké v poměru k HDP a soukromým výdajům • Ale kvalita a výkonnost není systematicky sledována! • Lze spíše hovořit o široké dostupnosti

4 VÝDAJE NA ZDRAVOTNICTVÍ V ČR ROSTOU …A JEŠTĚ POROSTOU 4

5 VEŘEJNÉ VÝDAJE NA ZDRAVOTNICTVÍ

6 R ŮST NÁKLADŮ NA ZDRAVOTNÍ PÉČI (OECD) 6

7 PODÍL ZDRAVOTNÍCH VÝDAJŮ K HDP (OECD)

8 Celkové výdaje na zdravotnictví

9 V ČR je stále nízká spoluúčast

10 P ŘÍMÉ PLATBY PACIENTŮ POROSTOU • V současnosti je spoluúčast velmi nízká ve srovnání se zeměmi v EU (pohybuje se kolem 30%)

11 STRUKTURA PŘÍMÝCH VÝDAJŮ NA ZDRAVOTNÍ PÉČI (2009) – PŘEVAŽUJÍ LÉKY

12 S TANDARDIZOVANÁ ÚMRTNOST

13 Očekávaná délka života v 65 letech

14 O ČEKÁVANÁ DÉLKA ŽIVOTA VS. EU

15 K VALITA ZDRAVOTNÍ PÉČE • To nejsou jen subjektivní průzkumy spokojenosti pacientů! • Ale také objektivní indikátory kvality, dostupnosti a výkonnosti („outcomes“) – v ČR značně metodicky podceněny • Např. Euro Health Consumer Index (17. ze 30 zemí) • nebo The European Community Health Indicators (ECHI) project – 88 indikátorů

16 The European Community Health Indicators (ECHI) project – 88 indikátorů • Health Status • Indicators followed by (I) are from the implementation section; indicators followed by (D) are from the development section • 10. Life expectancy (I) 10. Life expectancy (I) • 11. Infant mortality (I) 11. Infant mortality (I) • 12. Perinatal mortality (I) 12. Perinatal mortality (I) • 13. Disease-specific mortality (I) 13. Disease-specific mortality (I) • 14. Drug-related deaths (I) 14. Drug-related deaths (I) • 15. Smoking-related deaths (I) 15. Smoking-related deaths (I) • 16. Alcohol-related deaths (I) 16. Alcohol-related deaths (I) • 17. Excess mortality by heat waves (D) 17. Excess mortality by heat waves (D) • 18. Selected communicable diseases (I) 18. Selected communicable diseases (I) • 19. HIV/AIDS (I) 19. HIV/AIDS (I) • 20. Cancer incidence (I) 20. Cancer incidence (I) • 21(a). Diabetes: self-reported prevalence (I) 21(a). Diabetes: self-reported prevalence (I) • 21(b). Diabetes: register-based prevalence (I) 21(b). Diabetes: register-based prevalence (I) • 22. Dementia (D) 22. Dementia (D) • 23(a). Depression: self-reported prevalence (I) 23(a). Depression: self-reported prevalence (I) • 23(b). Depression: register-based prevalence (I) 23(b). Depression: register-based prevalence (I) • 24. Acute myocardial infarction (AMI) (I) 24. Acute myocardial infarction (AMI) (I) • 25. Stroke (I) 25. Stroke (I) • 26(a). Asthma: self-reported prevalence (I) 26(a). Asthma: self-reported prevalence (I) • 26(b). Asthma: register-based prevalence (I) 26(b). Asthma: register-based prevalence (I) • 27(a). Chronic obstructive pulmonary disease (COPD): self-reported prevalence (I) 27(a). Chronic obstructive pulmonary disease (COPD): self-reported prevalence (I) • 27(b). Chronic obstructive pulmonary disease (COPD): register-based prevalence (I) 27(b). Chronic obstructive pulmonary disease (COPD): register-based prevalence (I) • 28. (Low) birth weight (I) 28. (Low) birth weight (I) • 29(a). Injuries: home, leisure, school: self-reported incidence (I) 29(a). Injuries: home, leisure, school: self-reported incidence (I) • 29(b). Injuries: home, leisure, school: register-based incidence (I) 29(b). Injuries: home, leisure, school: register-based incidence (I) • 30(a). Injuries: road traffic: self-reported incidence (I) 30(a). Injuries: road traffic: self-reported incidence (I) • 30(b). Injuries: road traffic: register-based incidence (I) 30(b). Injuries: road traffic: register-based incidence (I) • 31. Injuries: workplace (I) 31. Injuries: workplace (I) • 32. Suicide attempt (D) 32. Suicide attempt (D) • 33. Self-perceived health (I) 33. Self-perceived health (I) • 34. Self-reported chronic morbidity (I) 34. Self-reported chronic morbidity (I) • 35. Long-term activity limitations (I) 35. Long-term activity limitations (I) • 36. Physical and sensory functional limitations (D) 36. Physical and sensory functional limitations (D) • 37. General musculoskeletal pain (D) 37. General musculoskeletal pain (D) • 38. Psychological distress (D) 38. Psychological distress (D) • 39. Psychological well-being (D) 39. Psychological well-being (D) • 40. Health expectancy: Healthy Life Years (HLY) (I) 40. Health expectancy: Healthy Life Years (HLY) (I) • 41. Health expectancy, others (I) 41. Health expectancy, others (I)

17 Utrácíme za léky zbytečně moc? A můžeme na nich výrazně ušetřit?

18 Výdaje na léky (RX)

19 PODÍL LÉKŮ NA CELKOVÝCH VÝDAJÍCH OECD 2008

20 LÉKY VS. OSTATNÍ VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ • Náklady na léky a jejich spotřebu je třeba posuzovat v komplexu celého financování zdravotní péče • Léky jsou dnes nejvíce regulovaný segment – Vs. Zdravotnické prostředky (materiál, „devices“) – Vs. Přístroje („roboti“, MRI, CT, „Cyber Knife“) – Vs. Investice (výstavba nových oddělení, center) • V žádném segmentu se tak přísně neposuzují ceny (ve srovnání se zahraničím, ve srovnání s podobnými produkty)

21 P RŮMĚRNÉ ROČNÍ TEMPO RŮSTU NÁKLADŮ ČSÚ 2010 – Analýza výdajů na zdravotnictví

22 P ŘEHLED REGULACÍ NÁKLADŮ NA LÉKY V E VROPĚ 22 Cena/ úhrada lékuObjemCelková částka (náklady) Nabídka /výrobci, distribuce, lékárna/ Limitace ceny a úhrady -reference (vnitřní, vnější) -procento z ceny Dohody o objemu prodejů „Budget-caps“ Regulace profitu (UK) Value-based/HE/HTA; risk sharing Poptávka /lékaři, pacienti/ Doplatky -pevná částka -procento -Rozdíl mezi cenou a úhradou Podpora generik OTC Switch Podmínky preskripce -odbornost -diagnóza -schválení (revizní lékař, konzultant) Účelná farmakoterapie, DUR Lékové limity -lékaři, zdrav. zařízení, centra Bonifikace vs. penalizace za kontrolu rozpočtu

23 R EGULAČNÍ NÁSTROJE LÉKOVÉ POLITIKY V ČR • Mezinárodní reference – Ex-factory prices/maximální ceny (koš zemí) – Výše úhrady (nejnižší EU cena) • Referenční skupiny (>300 skupin) • Nákladová efektivita a dopad na rozpočet • Regulace preskripce – Omezení indikací/skupin pacientů – Omezení na odbornosti • Lékové limity – pro PL, ambulantní specialisty, nemocnice, apod. • Nákladné léky jen v centrech a pro omezený počet pacientů ročně

24 VÝVOJ NÁKLADŮ VZP ČR NA LÉČIVA V LETECH NÁKLADY V MLD KČ Zdroj: VZP

25 N EROVNOSTI V PŘÍSTUPU K MODERNÍ LÉČBĚ G. Kobelt, Stockholm, December 3, 2009

26

27 MŮŽEME SKUTEČNĚ UŠETŘIT NA LÉCÍCH ? • Nové (inovativní, originální) léky – Jsou přísně regulovány na vstupu (nejnižší EU cena, dlouhá délka řízení, > 1 rok) – Jejich dostupnost je relativně nízká • Generika – Jejich podíl je v ČR poměrně vysoký – Lze urychlit jejich vstup na trh (novela zákona 48) – Zvýšit tlak na jejich ceny/úhrady (tendry, aukce, pozitivní listy)

28 Kde jsou rezervy českého zdravotnictví ?

29 STRUKTURA ZDRAVOTNÍCH VÝDAJŮ

30 PODÍL NEMOCNIČNÍCH VÝDAJŮ NA CELKOVÝCH

31 S TRUKTURA NÁKLADŮ NEMOCNIC (2009) Zdroj. ÚZIS Celkem 123 mld. Kč

32 POČET NEMOCNIČNÍCH LŮŽEK NA 1000 OBYVATEL Acute LOS = 7,4 dne; průměr OECD = 6,5

33 P OČET LÉKAŘŮ NA 1000 OBYVATEL

34 POČET SESTER NA 1000 LŮŽKODNŮ

35 P OČET KONTAKTŮ S LÉKAŘEM ZA ROK OECD 2008

36 K DE JE MOŽNÉ ŠETŘIT ( OPTIMALIZOVAT )? • Vyšší kontrola nákladů na lůžkovou péči – Optimalizace sítě nemocnic/restrukturalizace (následná a dlouhodobá péče) – Centralizace specializované péče – Průhlednost výběrových řízení a zvažování všech investic – Tlak na náklady pomocí soutěže (zdrav. prostředky, technika, léky) – Posuzování i ostatních segmentů pomocí HTA (prostředky, přístroje, investice) • Regulace na straně poptávky (co bude po poplatcích?) – Omezení duplikované péče (zejména ambulantní) – Efektivní sdílení informací – Důslednější „gating“ na straně praktických lékařů

37 VÝVOJ NÁKLADŮ NA ZDRAVOTNÍ PROSTŘEDKY • Celkem 25 mld. Kč ročně (14% nákladů nemocnic) • Největší objem a dynamiku mají ZP spotřebované ve zdravotnických zařízeních (nemocnice, záchranná služba, ambulance typu „poliklinik“)

38 MŮŽEME UŠETŘIT NA ZDRAVOTNICKÝCH PROSTŘEDCÍCH ? • ZP na poukaz = cca 6 mld/rok – Je třeba zavést podobné principy jako u léčiv = referencování cen + testování poměru cena/účinek • ZP placené paušální platbou (zdrav. zařízení) = cca 18 mld/rok – Prakticky nemáme informace – Existuje prostor ke snížení cen při větším tlaku na transparentní výběrová řízení

39 Co můžeme očekávat?

40 F INANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ V OHROŽENÍ • Na výdajové straně (zvyšující se náklady, nízká spoluúčast) • Na příjmové straně (pokles ekonomicky aktivního obyvatelstva)

41 Z TRÁTA PRODUKTIVITY = ZTRÁTA PRO ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Roční platbaRozdíl Státní pojištěnec8 676 Kč100% Zaměstnanec Kč370% Podnikatel (OSVČ) Kč180% Osoby bez zdanitelných příjmů Kč150% Stát platí za 58 procent lidí, kteří čerpají 80 procent péče !

42 KLESÁ VÝBĚR ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ 2007/ / / / ,5%106,5%99,05%98,37% Zdroj: Svaz zdravotních pojišťoven

43 Náklady ZP na pojištěnce Vliv demografického vývoje na financování zdravotnictví v ČR

44 P ŘÍČINY RŮSTU ZDRAVOTNÍCH NÁKLADŮ • Demografická situace = stárnutí populace • Nové technologie/inovace • Vyšší informovanost pacientů • Nezdravý životní styl = civilizační nemoci • Rostoucí požadavky na kvalitu života • Vyšší dostupnost zdravotní péče – nabídka stimuluje poptávku Podle G. Kobelt 2002

45 V ĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATELSTVA

46 O ČEKÁVANÉ TRENDY V ČR • Náklady na zdravotní péči do budoucna porostou • Možnosti solidárního zdravotního pojištění mají své limity/ jsou téměř vyčerpány • Pod tlakem budou nejen náklady na léky (tam jsou možnosti téměř vyčerpané při přísné aplikaci referenčního systému) • Poroste tlak na efektivní využívání zdrojů • Bude se zvyšovat spoluúčast pacienta • Zdravotní péče bude rozdělena na standardní (hrazená ze solidárního ZP) a nadstandardní (komerční připojištění) • Zdravotní pojištění se musí stát pojištěním

47 PLÁNY NOVÉ VLÁDY PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ = „REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ“ • Navýšení soukromých zdrojů • Definice standardu…a nadstandardu • Rovný přístup k hrazené péči…(onkologie vs. Ostatní) • Podpora prevence • Regulační poplatky (hospitalizace 100 Kč, přístup ke specialistům) • Univerzitní nemocnice • Větší odpovědnost ZP, posílení dozoru • Zavedení institutu reálné ceny místo netransparentního bodového systému • Kategorizace zdrav. prostředků na principu „za stejný efekt stejná úhrada“ • Nemocenské pojištění na zdravotní pojišťovny • Generická preskripce a substituce, v každé skupině jeden lék bez doplatku • Podpora dlouhodobé zdravotně-sociální péče, podpora home-care, paliativní a hospicové péče

48 Č. 48/1997 S B., O VEŘEJNÉM ZDRAVOTNÍM POJIŠTĚNÍ ( TZV. MALÁ NOVELA ) • V § 13 odstavec 1 zní: • „(1) Ze zdravotního pojištění se hradí zdravotní péče poskytnutá pojištěnci s cílem zlepšit nebo zachovat jeho zdravotní stav nebo zmírnit jeho utrpení, pokud • odpovídá zdravotnímu stavu pojištěnce a účelu, jehož má být jejím poskytnutím dosaženo, a je pro pojištěnce přiměřeně bezpečná, • je v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy, • existují důkazy její účinnosti vzhledem k účelu jejího poskytování.“. • V § 13 se doplňují odstavce 4 až 9 které včetně poznámky pod čarou č. 50 znějí: • „(4) Ze zdravotního pojištění se hradí zdravotní péče v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem, která splňuje podmínky podle odstavce 1 a její poskytnutí je v souladu s účelným a hospodárným vynakládáním zdrojů veřejného zdravotního pojištění (dále jen „základní varianta“). • (5) Ze zdravotního pojištění se dále hradí zdravotní péče, která má stejný terapeutický účinek jako zdravotní péče podle odstavců 1 až 4 a splňuje podmínky v nich stanovené, avšak nesplňuje požadavek stanovený pro vynakládání zdrojů veřejného zdravotního pojištění (dále jen „ekonomicky náročnější varianta“); v takovém případě se ze zdravotního pojištění hradí poskytnutá zdravotní péče pouze do výše stanovené pro úhradu zdravotní péče v základní variantě. Za ekonomicky náročnější variantu zdravotní péče lze považovat pouze zdravotní péči, která je takto označena v prováděcích právních předpisech vydaných podle § 17.

49 R EGULACE NÁKLADŮ VS. K VALITY PÉČE • Náš systém je zaměřen na kontrolu nákladů a není schopen účinně měřit kvalitu péče • Zdravotní pojišťovny nejsou motivovány ke kontrole kvality, ale jen k udržení rozpočtu • Ekonomicky se ale jedná o mylný koncept, který nebude možné ufinancovat • Pouze dlouhodobé náklady odráží současnou kvalitu léčby (diabetes, KV nemoci) a prevence (onkologie)

50 ZÁVĚRY • Výdaje na zdravotní péči do budoucna porostou a je třeba na ně hledat zdroje (veřejné vs. soukromé) • Primárním cílem se zvýšení efektivity systému a „chytré“ úspory (tam kde neztrácíme kvalitu péče) • Dostupnost a neomezená nabídka bude muset být regulována pro zachování kvality • Hledejme úspory tam, kde je můžeme nalézt • Je třeba zavést cílené regulační nástroje (ZP, přístroje/HTA; síť nemocnic, struktura a rozsah ambulantní péče)

51 K DE TEDY LZE NALÉZT ZDROJE …? • Zvýšení objemu finančních prostředků – Spoluúčast nechtějí zvýšit politici, protože se bojí o znovuzvolení – Stát nehodlá za své pojištěnce platit více • „Vnitřní rezervy systému“ – Korupci nelze vymýtit jedním příkazem ministra… – Jsou zejména v roli pojišťoven, ale ty jsou opět ovládány politiky • Racionalizace zdravotní sítě – To nechtějí ve skutečnosti ani lékaři (ČLK/LOK) ani politici • Snížení dostupnosti při zachování nebo dokonce zvýšení kvality péče (bariéry v přístupu ke specializované péči, gate-keeping) – Opět velké politikum a „kapři (lékaři/poskytovatelé) si rybník nevypustí • Přísné posuzování nákladů/přínosů ve srovnání se současnou péči = aplikace HTA – Vyšší transparence a objektivní kriteria nejsou v zájmu současných hráčů

52 Děkuji za pozornost !

53 P RACOVNÍCI VE ZDRAVOTNICTVÍ (2009)


Stáhnout ppt "Jaká je budoucnost financování zdravotnictví v ČR? Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment."

Podobné prezentace


Reklamy Google