Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

TUNISKO Marie Koucká O7, leden2006. Státní znak Základní údaje Rozloha: 163 610 Km 2 Sousedé: Alžírsko, Libye Počet obyvatel: 9 980 000 obyvatel Hustota.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "TUNISKO Marie Koucká O7, leden2006. Státní znak Základní údaje Rozloha: 163 610 Km 2 Sousedé: Alžírsko, Libye Počet obyvatel: 9 980 000 obyvatel Hustota."— Transkript prezentace:

1 TUNISKO Marie Koucká O7, leden2006

2 Státní znak

3 Základní údaje Rozloha: Km 2 Sousedé: Alžírsko, Libye Počet obyvatel: obyvatel Hustota zalidnění: 55 obyv/Km 2 Hlavní město: Tunis (1,5 mil.obyv.) Další velká města: Nábel (360 tis.), Sfax (255 tis.), Sousse (120 tis.) Státní zřízení: republika Administrativní dělení: 23 provincií Úřední jazyk: arabština,(francouzština) Náboženství: islám Etnické složení: Arabové (98,7%), Berbeři (1%), Italové (0,1%), ostatní Měna: 1 tuniský dinár (TND) = 1000 milimů HDP: USD na obyvatele Struktura HDP: Služby 53%, průmysl 26%, zemědělství a rybolov 17,5%

4 POLOHA Tunisko leží na pobřeží Středozemního moře mezi Alžírskem a Libyí. Tunisko je nejmenší zemí severní Afriky, která se dělí na tři části – Djerba, Tabarka a Tuniská pevnina.

5 Povrch Tunisko má dlouhé, poměrně členité pobřeží s výrazným Gábeským zálivem zvaným Malá Syrta a několika ostrovy, z nichž největší je Džerba. Do severní poloviny země zasahuje z Alžírska pohoří Atlas. Z něj se k severovýchodu táhne výběžek pohoří zvaný „Dorsale“, které spadá k nížině lemující Tuniský záliv. Jižním směrem se rozkládají stepní náhorní plošiny, které k východu přecházejí v širokou pobřežní nížinu Malé Syrty a na jihu ve sníženinu vyplněnou slanými pánvemi – šotty V létě jsou šotty suché a pokryté krystalickou solí, v zimě se mění v močály. Největší z nich Šott el-Džeríd zaujímá asi polovinu sníženiny. Na jihu se terén mírně zvedá do kamenité pouštní plošiny Dahar, na jihozápad zasahují písky Sahary. Na jih od výběžků Saharského Atlasu se rozkládají písečné duny Velkého východního Ergu. Na něj na východě navazuje pohoří Ksour a zasolená pobřežní nížina Džifara. Pobřeží je na severu příkré, na jihu ploché, písečné s množstvím lagun. Na severu teče největší řeka Medžerda z Dorsaly úrodným údolím, kde dříve bývala jezera. Vlévá se do Tuniského zálivu. Ostatní toky jsou většinou občasné, v zimě způsobují záplavy, ale v létě vysychají. Nejvyšším bodem je hora Džabal Šambí (1544 m. n. m.)

6 Podnebí Tunisko je pod vlivem dvou protichůdných klimat. Na severu převládá subtropické středomořské a oproti tomu na jihu, je kontinentální, tropické a suché. Na severu je teplé léto a dlouhá mírná zima. Hory na severozápadě země jsou většinou zasněžené. Je zde i poměrně velké množství dešťových srážek, které spadnou hlavně během zimy. Zemědělsky úrodná oblast se nazývá Tell a spadne zde ročně okolo 600 mm srážek. Nejdeštivějším místem je Ain Draham, kde spadne i přes mm srážek za rok. Čím více se budeme přibližovat k jihu, bude podnebí sušší a teplejší. Mezi středomořským a saharským podnebím se rozkládá pás stepi. Srážkové úhrny za rok se pohybují mezi 200 – 400 mm za rok. Na jihu, kde začíná Sahara, je typické kontinentální suché počasí. Roční úhrn srážek není vyšší než 100 mm za rok. Jsou místa, kde nezaprší i několik let. Tunis leží ve směru poledníků, to znamená, že rozdíly teplot jsou občas výrazné. Teplotní rozdíly mezi dnem a nocí nejsou tak drastické na severu, tak jako na jihu. Na Sahaře, kdy se teplota během dne může vyšplhat až přes čtyřicítku, nás v noci může překvapit i teplota blízko bodu mrazu nebo i těsně pod nulou. Průměrná zimní teplota je okolo 13 stupňů Celsia a průměrná letní 26 stupňů Celsia.

7 Průměrné teploty v °C Leden – 15 Únor – 15 Březen – 16 Duben – 18 Květen – 22 Červen – 25 Červenec – 28 Srpen – 30 Září – 27 Říjen – 23 Listopad – 18 Prosinec - 14

8 Živočichové Neodmyslitelně k Tunisku patří velbloudi, divoké velbloudy zde však nenajdeme. Dále se zde chovají koně, osli, ovce, hovězí dobytek, drůbež, kozy a vepři domácí. V poušti žijí cvrčci, hadi, dravci a štíři, v mírnějších klimatických podmínkách divoká prasata a drobná lesní zvěř. Jelikož je Tunisko obklopeno mořem, najdeme zde i rozličné druhy mořských živočichů a ryb. Tunisko je také migrační stanicí různých druhů ptactva. Můžeme zde rozpoznat až 200 druhů ptáků. Mezi hojně se vyskytující druhy patří čápi a krásně zbarvení plameňáci. Ptáci se vyskytují všude od pobřežních bažin, přes hory až do pouště. Je zde málo druhů domorodých ptáků.

9 Rostliny Ve středomořských oblastech a v Atlasu se vyskytují listnaté lesy a křoviny (makchie), dále na jihu stepní vegetace a poušť bez rostlinného pokryvu. V lesích severní části Tuniského Atlasu roste korkový dub a eukalypt. Na horských svazích na severozápadě země rostou roztroušeně borovice, duby a jalovec. Vyskytuje se zde i tzv. Jahodový strom, který získal název díky svým plodům podobným jahodám. V oblastech zvaných Tell kdysi rostly ohromné porosty borovicí aleppo, dnes jich zde však nalezneme velmi málo. Nejsušší místa pokrývají rozlehlé porosty hořce vonícího pelyňku. Z pěstovaných stromů se nejčastěji vyskytuje olivovník, ojediněle se objevují fíkovníky a mandloně. K Tunisku neodmyslitelně patří i řada druhů kaktusů, velmi známá je opuncie, jejíž plody se konzumují a jsou známy pod názvem pichlavé hrušky. V poušti se vyskytují především různé druhy trav. Vzácností je strom zvaný Růže z Jericha, který se vyskytuje v poušti a jehož tobolky se semeny se otvírají pouze při styku s vlhkem. V pouštích jsou také časté oázy, v nichž rostou datlové stromy a mnoho druhů ovocných stromů.

10 Národní parky Jediným národním parkem s turistickou infrastrukturou je Národní park Ichkeul, který leží 30 km jihozápadně od města Bizerte. Do ostatních parků je přístup bohužel poměrně komplikovaný. Některé leží dokonce v nepřístupných vojenských zónách. Národní park Bou Hedma – 85 km východně od Gafsy poblíž malého města Meknassy. Park se rozkládá na ploše ha. Spatřit zde můžeme především porosty akátů. Park je používá k navrácení ohrožených druhů zvířat do přírody – mufloni, pštrosi nebo jeleni. Národní park Boukornine – nachází se 18 km jižně od Tunisu, v Hammam Lif. Jedná se o malý park – 1900 ha. Park je domovem divokých kanců, šakalů a taktéž vojenských jednotek. Národní park Chambi – nachází se 15 km západně od Kasserine a ochraňuje okolo 6700 ha lesů obklopujících tuniskou nejvyšší horu Jebel Chambi. Lesy jsou převážně borovicové, dubové a jalovcové. Žijí zde horské gazely a hyeny. Národní park Feija – nachází se poblíž libyjských hranic, 50 km jižně od Ben Guerdane. Park pokrývá oblast o rozloze 6300 ha. Jedná se převážně o suchou, vyprahlou zemi a písečné duny. Žijí zde šakali, gazely a divoké kočky. Do parku byla také úspěšně navrácena ohrožená pouštní liška.

11 OBYVATELSTVO Cca 9 mil.obyvatel Obyvatelé Tuniska se národnostně hlásí k Arabům a menšinově k Berberům. Nejsou to černoši, prostě Arabové a Berbeři (patří k europoidní rase). Velmi často můžeme potkat na ulici i Tunisana, který je až na svou řeč k nerozeznání od rodilého Francouze. Tunisané se oblékají normálně evropsky Ženy nemusejí nosit šátek, je to na nich, jestli budou. Vyjadřují tím svou víru. Průměrný věk je 27 let. Průměrná délka života dosahuje 70 let. Negramotnost 33% Porodnost 3x vyšší než úmrtnost

12 Sport Tunisané velmi milují sport. Rádi hrají fotbal, oddávají se tenisu a na severu země lze hrát i golf či si zkusit jízdu na koni. Najdeme zde také mnoho vodních sportů od lyžování až po potápění. Zejména na jihu se můžeme zúčastnit závodů velbloudů či chrtů. Rovněž zde není nouze o automobilové závody napříč tuniskou Saharou. Milovníci lyžování mohou využít lyžování na dunách.

13 Hospodářství V r činil hrubý národní produkt 17,753 mld. USD, z toho na zemědělství připadá 16 %, na průmysl 28 % a na služby 56 %. Hospodářsky se Tunisko řadí k pokročilejší skupině rozvojových států. Podle hodnocení z konce 80. let se řadí na místo v Africe. Jeho ekonomika se opírá o zemědělství, těžbu surovin a cestovní ruch. V roce 1998 podepsalo Tunisko asociační smlouvu s EU, která zemi umožňuje využívat výhod vzájemného obchodu s Evropou. Důsledkem této dohody je také omezování obchodních bariér a pokračující privatizace. Základem hospodářství je těžba ropy a fosfátů. Na základě toho se produkují ropné výrobky. Nejvíce se exportuje textil a kůže, fosfáty, průmyslové výrobky, energie a zemědělské produkty ( olivový olej, ovocné a rybí konzervy). Většina potravin se musí dovážet. Dováží se nerostné suroviny, polotovary, stroje, dopravní prostředky a hotové výrobky.

14 Průmysl Průmysl je koncentrován především na severu a severovýchodě země, za zmínku stojí hlavní město, kde je soustředěno 65% veškeré průmyslové a řemeslné výroby. Mezi další významná průmyslová města patří Sfax a Sousse. Tuniská ekonomika z velké části závisí na turismu, přesto i průmysl tvoří její nedílnou složku. Nejdůležitějším odvětvím průmyslu je těžba nerostných surovin, která tvoří zhruba 1,4% hrubého domácího produktu. Nafta a benzin představují okolo 25% veškerého vývozu, ale Tunisko má nedostatek rafinérií. Největší zásoby ropy jsou soustředěny v podmořském ložisku Isis. Na severu země se v menším množství těží železná ruda a olovnato-zinkové rudy. Tunisko zaujímá čtvrté místo ve světě v těžbě fosfátů. Textil a kožené výrobky tvoří další součást vývozu. Vyvážejí se především do Francie, Německa, Itálie a Spojených států. Nejvýznamnějším produktem potravinářského průmyslu je olivový olej.

15 Zemědělství Přestože rozsáhlé oblasti Tuniska pokrývá poušť, 50% tuniské půdy se obdělává. Nyní je v zemědělství zaměstnáno přibližně 25% práceschopných obyvatel. Mezi hlavní plodiny, které se zde pěstují, patří především pšenice, kukuřice, ječmen, datle, olivy a pomeranče. Nejvyšší tržní hodnotu má produkce oleje z oliv. 40% potravin je do země dováženo. V živočišné výrobě hraje významnou roli chov ovcí a hovězího dobytka. K práci a tahu se chovají velbloudi, osli a koně. Z náboženských důvodů je omezen chov vepřového dobytka a z ekologických důvodů (intenzivní spásání zeleně) také chov koz. Značně rozšířen je chov drůbeže. V lesích mezi Tabarkou a Bizertou se v hojném množství vyskytuje černá zvěř, a proto je také tato oblast rájem lovců. Lesy také skýtají značné množství korkové kůry, eukalyptového oleje a dalších aromatických olejů. Důležitou součástí tuniského potravinářského průmyslu je zpracování ryb a výroba rybích konzerv.

16 HISTORIE Okolo 1100 př.n.l. založili Foiničané v oblastech osídlených Berbery první obchodní osady. Provincie Kartágo postupně opanovala západní část Středomoří až do r. 149 př.n.l., kdy po třetí punské válce ovládli severní Afriku Římané. R. 439 se oblasti zmocnili Vandalové a udrželi se tu více než 100 let. Potom přišli Arabové, r na krátký čas Habsburkové. V r se Tuniska zmocnili na několik století Turci a začlenili jej do Osmanské říše. Od r byla země francouzským protektorátem. V r Tunisko získalo plnou státní nezávislost a stalo se na krátký čas monarchií, ovšem už po roce byla vyhlášena republika. Ústava z r. 1959, novelizovaná v r. 1994, zavedla parlamentní volby jednou za pět let a přímou volbu hlavy státu.

17 Politický systém Politický systém je prezidentský. Tunisko má teprve druhého prezidenta Ben Alliho (první prezident Habib Bourguiba vládl do roku 1987) V Tunisku není klasická demokracie, jde o policejní stát. Protože je Tunisko arabský stát v mezinárodní politice velmi umírněný, je faktická diktatura vládnoucí strany mezinárodním společenstvím téměř bezvýhradně tolerována. Obyvatelé obecně svého prezidenta bezmezně milují (jak prvního, tak druhého). Nesměnitelná měna, kontrolovaný trh, byrokratické tanečky a socialistické nálady převzaté z Francie ovšem táhnou Tunisko stále hlouběji mezi rozvojové země. Existuje zákaz focení vojenských objektů, letišť, mostů, policistů a objektů, na kterých je tuniská vlajka! Tunisko je myslím jediná arabská země, kde jsou ženy plně emancipované. Mají i stejnou mzdu za stejnou práci. Na druhou stranu běžný Tunisan stráví celý den vysedáváním v kavárně, takže se zaměstnavatelům nedivím, že chtějí platit raději skutečně pracujícím (tedy ženám).

18 DOPRAVA – taxi, metro Pronájem aut a kol Taxi služba je poměrně levná a rychlá. Žluté taxíky jezdí ve městech, stačí jen mávnout. Mezi městy jezdí taxi-louaga s červeným nebo modrým pruhem na boku. TGM je předměstský vlak (říkají mu metro), který spojuje hlavní město s přilehlými oblastmi La Goulette, Kargágo, Sidi Bou Said a La Marsa. Tento způsob dopravy je velmi rychlý a levný, často však jsou vlaky přeplněné. Métro Léger Jedná se o tramvajovou síť, která spojuje některé části hlavního města. Použití této tramvaje je mnohem jednodušší než použití autobusů. Tunis je jednou ze zemí, která velmi podporuje jízdu na kole. Je to zdravé, levné a dostaneme se do mnohem většího kontaktu se zemí. V Tunisu existuje několik míst, kde si kola můžete pronajmout, avšak není to nejlevnější záležitost. Ceny se pohybují od TD 8 – 10 za den. Kola nejsou ve velmi dobrém stavu. V každém větším městě je několik celosvětových společností, které nabízejí pronájem aut. Pokud si chceme pronajmout automobil, musí nám být 21 let a musíme mít platný řidičský průkaz.

19 Doprava - autobusy Autobusy vyjíždějí nejen z Tunisu a dostaneme se s nimi téměř do každého města a zpět. Zelenobílé Autobusy, které mají označení SNTRI jsou určeny pro meziměstskou autobusovou dopravu. Tyto klimatizované autobusy jsou poměrně rychlé, jezdí na čas a nejsou příliš drahé. Místní autobusy, jež také provozuje společnosti SNTRI, jezdí zejména krátké vzdálenosti mezi městy a vesnicemi v různých regionech. Většina z nich také jezdí do hlavního města. Cestování těmito autobusy je poměrně pomalé a hlavně nemají klimatizaci. Mikrobusy – louages jezdí po stejných linkách jako meziměstské autobusy. Tyto taxi- mikrobusy vyjíždějí na cestu, jakmile se zaplní. Řidič stojí venku a informuje o destinaci. Tyto autobusy jsou rychlejší než místní a jsou o něco málo levnější. Mikrobusy jsou určeny pro pět nebo osm pasažérů. V Tunisu existují dva druhy těchto louages. Jeden je bílý s rudým pruhem. Jsou to dopravci, kteří mají licenci od státu a mohou operovat po celé zemi. Kdežto druzí s modrým pruhem, dostali licenci od města a mohou operovat pouze v příslušném okrese. Jméno města, které je uvedeno na střeše autobusu ukazuje, kde dostal autobus licenci.

20 Doprava - vlaky Vlaky mají označení SNCFT. Jsou moderní a jezdí na čas. Hlavní trať vede ze severu na jih, mezi Tunisem a Gabés, přes Sousse a Sfax. Každý vlak se dělí na několik tříd. Jsou to: comfort, první a druhá třída. Převážná část Tunisanů jezdí druhou třídou. Většina vlaků má jídelní vůz, kde je celkem pestrá nabídka občerstvení.

21 Doprava - letecká Většina turistů přijíždějících do Tunisu využívá letecké dopravy. Tři hlavní letiště pro mezinárodní dopravu jsou – Tunis – Kartágo, Monastir a Djerba. Několik mezinárodních letů příjímají i letiště v Sfaxu, Tozeur a Tabarce. Tuniská letecká společnost se jmenuje Tunis Air a zajišťuje spojení s mnoha evropskými destinacemi, Středním Východem a severní Afrikou. Při odletu z Tunisu se neplatí žádná odletová taxa. Letištní taxa TD 8 je již započítána v ceně letenky.

22 Doprava – trajekty, lodě Jsou zde dvě pravidelné linky. První spojuje Sfax s ostrovy Kerkennah. V létě vyjíždí loď asi osmkrát, v zimě čtyřikrát. Druhá linka vede z Jorfu do Ajimu na Djerbě. Plavba trvá zhruba 15min. a lodní spojení je v provozu během dne i v noci. Cestující mají převoz zdarma.

23 CESTOVNÍ RUCH V r.1996 navštívilo zemi 3,885 mil. zahraničních návštěvníků, kteří zde utratili 1,436 mld. USD. Dobrá infrastruktura a rozmanité turistické možnosti činí Tunisko každý rok atraktivnějším. Turisté sem jezdí především kvůli písečným plážím a moři. Země nabízí také spoustu pozoruhodných památek. Příjmy z cestovního ruchu, se blíží 10% hodnoty hrubého domácího produktu.

24 Pět hlavních oblastí (z hlediska turistického) 1. Severní pobřeží, kterému se také říká korálové pobřeží. Najdeme tu města Tabarku a Bizerte. Nacházejí se zde tyto pamětihodnosti: ruiny Bulla Regia a Douggu – asi nejlépe dochované ruiny římského města. 2. Okolí hlavního města Tunisu, kde nás především zaujme město Tunis se svým muzeem Le Bardo. Zde se také nachází starověké Kartágo, které proslavilo celou zemi už v dobách antických. Velmi krásná je i vesnice Sidi Bou Said, o které se říká, že je to perla tuniského pobřeží. 3. Oblast střední a jižní části pobřeží s městy Hammamet, Sousse, Monastir a dalšími. Do této oblasti můžeme zahrnout i ostrov Djerba a poloostrov Zarzis. Všechny tyto oblasti mají společné rysy: vysoce vyvinutý turistický průmysl s kvalitními službami turistům, kde nenajdeme příliš mnoho známek původního způsobu života. 4. Oázy jsou pro evropské turisty naprosto jedinečným zážitkem. Vzhledem k tomu, že se nacházejí na jihozápadě země, jsou dostupné především ze středisek Sfax a Djerba. K největším z oáz patří Tozeur, Nefta a Gafsa. 5. Jih Tuniska je převážně pouštní, ale také nás okouzlí mnoha krásami. Ti, kteří dávají přednost nearanžovanému obrazu života, můžou navštívit berberská skalní města. V této oblasti najdeme také městečka Medenie, Chenini a Tatouine.

25 Nejvíce navštěvovaná letoviska Bizerta Borj Cedrja Djerba Ezzahra Hammamet Mahdia Monastir Nabeul Port El Kantaoui Sousse Tabarka Tunis – Gammarth Zarzis

26 Bizerta - zelené pobřeží Tuniska Hlavní město severní oblasti Tuniska. Je vzdálena 60 km od letište v Tunisu. V této oblasti je nádherná příroda, lesy, jezera, skalnaté i písečné pláže a azurově modré moře. Jezero Ichkeul a jeho přilehlý park okouzlují svou velkolepou a nádhernou krajinou. Je to místo na úpatí vyhaslé sopky, kde hnízdí tisíce ptáku stovek různých druhů, které jsou pod ochranou Světového fondu divoké přírody. V puli cesty mezi Bizertou a Tunisem se nachází památkové území v Utice, což byla fénická kolonie založená ve 12. století před Kristem. Dnes zde můžeme obdivovat punské hroby a památky z římské doby. V Bizertě, která je vystavená ve francouzském duchu, nalezneme restaurace, kavárny, promenádu, Španělskou tvrz, která byla postavena v12. století, Velkou mešitu ze 7. století, ekologické muzeum národního parku Ichkeul a muzeum moře.

27 Djerba - mapka

28 Djerba Tento ostrov s přídechem exotiky zmiňuje již Homér ve své Odyssei. Bájného hrdinu a jeho druhy prý ostrov natolik okouzlil, že se zde chtěli usídlit natrvalo. Místní obyvatelé dodnes s pýchou říkají, že kdo jednou tento ostrov navštíví, dříve či později se na něj vrátí. Ostrov Djerba je svým počtem obyvatel největším ostrovem v severní Africe. Díky svým výjimečným klimatickým podmínkám a krásné pobřežní palmové vegetaci; je někdy také nazýván ostrovem pěti ročních období nebo středomořskou Polynésií. Je to také nejvhodnější výchozí místo k poznání Sahary. Pozoruhodný je rovněž stavební styl na Djerbě – typické bílé obytné domy obehnané bílou zdí bez oken a ozdobené věžičkami, jejichž dvorky zkrášlují pestrobarevné květiny. Hlavní město se jmenuje Houmt Souk. Nacházejí se zde malebné uličky a můžeme navštívit typický trh (súk). Za prohlídku stojí i zdejší rybářský přístav, pevnost z 15. století, muzeum národního umění nebo některá z četných mešit. Oblíbeným cílem výletů je rovněž hrnčířská vesnice Guellala, kde se keramika i v dnešních dobách vyrábí původním tradičním způsobem.

29 Hammamet Původně rybářské městečko (vzniklo ve 13. století) Dnes je nejvyhledávanějším letoviskem domácích i cizinců z celého světa. Jeho malebná poloha lákala již v 19. století umělce jako byl Ali Ben Salem, Gustave Flaubert, Andre Gide a Oscar Wilde. Stará část města se stále skrývá za zdmi mediny pocházející z 15. století. Nejvýznamnějšími památkami v medině je Velká mešita a mešita Sidi Abdel Khader. V sousedství starého města směrem k pobřeží leží arabský hřbitov. Na konci mediny začíná písečná, mírně se svažující pláž, podél které se do dálky táhne řada hotelů obklopené krásnými zahradami s ibišky, jasmíny, růžemi, ale i kaktusy nebo pomerančovníky. Hlavní třída, která prochází městem, je plná obchodů, kaváren, čajoven, restaurací a teras. Tradiční trhy se zde konají každý čtvrtek. Můžeme si zde vyzkoušet všechny druhy sportů, golf či jízdu na koních. Yasmine Hammamet Nejnovější turistická zóna Tuniska, rozkládá se v jižní části hammametského zálivu. Od historického centra Hammametu je vzdálena 10 km. Na ploše 277 ha je postaveno 42 nových luxusních hotelů, rezidencí a vil s kapacitou lůžek. Budovy jsou vystavěny v typické arabsko-maurské architektuře a jsou obklopeny překrásnými zahradami a parky m dlouhá písečná pláž je ideálním místem pro sportování, vodní radovánky i relaxaci. V této lokalitě se stále staví.

30 Hammamet - fotky

31 Mahdia Město Mahdia leží přibližně 50 km od Monastiru na úzkém skalnatém poloostrově. Město bylo důležitým rybářským přístavem a zůstalo krásné a neporušené až do dnešních dnů. Do půvabné mediny se vstu puje obrovskou branou Skifa el Kahla. Z jejího vrcholu je krásný pohled na celé město. V medině stojí Velká mešita, která je kopií původní stavby z 10. století. Na výběžku poloostrova je pevnost Borj el Kebir, turecká impozantní budova z roku 1595, z jejíž terasy je výhled na charakteristický hřbitov námořníků. Poblíž pevnosti jsou do skály vytesané punské hroby a pod nimi starý přístav, kde byl na začátku tohoto století objeven vrak římské lodi. Plavidlo bylo naložené uměleckými předměty nesmírné hodnoty, které nyní můžete vidět v muzeu Bardo. Mahdia je pro svůj půvab, řadu obchůdků, restaurací, kaváren a čajoven turisty velmi oblíbená. Mimo jiné proslula i tradičními, ceremoniálními svatbami a dílnami, kde jsou svatební šaty tkány. Každý pátek se zde konají tradiční trhy. Jsou zde nepřeplněné pláže.

32 Fotky - Mahdia

33 Monastir Nedaleko punsko – římského města Ruspina byl postaven dnešní Monastir. Byl to původně tábor, z kterého Caesar vyjížděl na polní tažení do Afriky. Městu vévodí ribat z 8. století, bývalý islámský obranný klášter, v jehož prostorách je i muzeum islámského umění. Z věže ribatu je nádherný pohled na moře i město a určitě vás zaujme mauzoleum Bourguibovy rodiny s nádhernou výzdobou a pozlacenou kopulí. Za poznáním starého Monastiru si lze zajít do staré čtvrti, navštívit islámské muzeum, medinu a velkou mešitu. V okolí moderního přístavu jachet, lemovaného skalnatými ostrůvky, jsou hezké restaurace a obchůdky. Monastir leží uprostřed nádherné přírody, kde škálu zeleně tamaryšků, olivovníků a fíkovníků střídá ohnivě červená barva květů ibišků a bílá jasmínů. Nedaleko hotelů mezi olivovými stromy leží velkolepé golfové hřiště. Trhy se v Monastiru konají každou sobotu a trvají celý den.

34 Fotografie - Monastir

35 Monastir - fotky

36 Nabeul Leží 28 km západně od Hammametu. Byl založen ve 4. století př. n.l. Féničany a dříve se nazýval Neapolis. Nabeul je po celém Tunisku vyhlášeným střediskem výroby keramiky a hrnčířských předmětů. Kachle se složitými obrazci vroubí okna i vchody domů a často i celá průčelí. K řemeslné tradici patří i výroba rohoží z rákosu, krajkářství a voňavkářství. Ukázkou domácí keramiky a rohoží je mešita Habiba Bourguiby z roku Před mešitou probíhají pestré a živé trhy s nabídkou keramiky, předmětů z kůže a z mědi. Blízko vlakového nádraží stojí malé muzeum, kde se nachází skromná, ale velmi zajímavá sbírka punských a římských předmětů. V jižní části města se rozkládá archeologické naleziště Neapolis. Každý pátek se v Nabeulu konají slavné trhy velbloudů, ke koupi jsou však i jiná domácí zvířata, koberce, suvenýry a potřeby pro domácnost.

37 Port El Kantaoui Tento moderní jachtový přístav vystavěný v maurském stylu s tichými zákoutími, arkýřovými okny a dvory porostlými květinami se nachází asi 6 km od Sousse a byl dokončen koncem sedmdesátých let. Port El Kantaoui je obklopen nádhernou zahradou s oleandry a pro svoji architekturu a atmosféru je nazýván „malým Saint Tropez“. Kolem přístaviště jachet z celého světa je mnoho obchůdků, restaurací, teras, kaváren a čajoven. Milovníci vody a vodních sportů se zde mohou hloubkově potápět, surfovat, plachtit, projíždět na lodi, rybařit nebo jen relaxovat. Přístav hotelová zóna leží těsně u golfového hřiště. V blízkosti přístavu se také nachází velký zábavní park a aquapark.

38 Port El Kantaoui

39 Sousse Sousse je v současnosti třetím největším městem v Tunisku. Na severu města se rozkládají rozsáhlé písečné pláže s hotely, zatímco stará část města se může pochlubit krásnou, typickou atmosférou a svým tradičním kouzlem. Na nejvyšším místě ve městě stojí kasbah. Jedná se o pevnost z 9.století, kde je nyní umístěno archeologické muzeum. Odtud se podél městských hradeb dostaneme úzkými uličkami mediny k súkúm (arabské trhy). Přitom nemůžeme přehlédnout ribat, jednu z nejpozoruhodnějších staveb islámské architektury severní Afriky. Hned vedle stojí Velká mešita s mramorovým nádvořím. Nalezneme zde i katakomby s více jak 5000 hroby. Medina v Sousse je na seznamu světových kulturních památek pod ochranou UNESCA. Při východu z mediny se „Bránou moře“ dostaneme na rušné náměstí Fahrat Hached s obchody a malými restauracemi, které je kontrastem mezi tradicí a modernizmem. Každou neděli dopoledne se koná trh Suk el-Ahad, na němž se nabízí k prodeji vše, nač jen pomyslíme.

40 Sousse - fotky

41 Tabarka Tabarka se nachází v severozápadní části Tuniska v překrásné malebné přírodě. Je zasazena do hornaté krajiny u moře s písečnými plážemi, korálovými útesy, skalami a zalesněným vnitrozemím. Leží v pohoří Kroumerie s nádhernými lesy, ve kterých rostou korkové duby a eukalypty. Moře s rozmanitou faunou a florou je v této oblasti doslova rájem pro potápeče. Pohoří Kroumerie se zde svažuje k rybářskému přístavu Tabarky s množstvím malých rybářských loděk. V západní části přístavu stojí nejfotografovanejší místo v okolí - Les Aiguilles („Jehly“). Jedná se o erodované skály, které vyčnívají z vodní hladiny. Na této straně města leží oblázková pláž, na východě jsou pláže písečné. Nejtypičtějším rysem Tabarky je stará Janovská pevnost z 16. století, která poskytuje krásný výhled na město i ostrov a s přístavem je propojena silnicí, kterou zde postavili Kartaginci. Hlavní ulice města je lemována kavárnami, restauracemi a obchody, ve kterých můžeme výhodně nakoupit korálové šperky, řezbářské výrobky a známé dýmky Bruyere z kořenu vřesovce stromového. Koná se zde mezinárodní festival jazzu, korálový festival a festival mladých hudebních skupin, avantgardních divadelních představení, folklóru a tance.

42 Fotografie - Tabarka

43 Tunis Tunis – hlavní město Tuniska. Je sídlem vlády, státních úřadů a dalších organizací. V jeho bezprostředním okolí, stejně jako přímo ve městě, najdeme výrazné stopy všech období, kterými tato země prošla. Najdeme zde památky na Féničany, první kolonisty této země, stejně jako památky na původní berberské obyvatelstvo. Šest století antických památek je stejně nepřehlédnutelných jako první stopy dalších dobyvatelů – Arabů. Pokusy evropských papežů o udržení křesťanství v zemi křížovými výpravami dokumentuje hrob francouzského krále Ludvíka IX., který zde padl. Vítězné tažení islámu je nejlépe dokumentováno na Velké mešitě – Mešitě olivovníku. Vlivy Francie ve druhé polovině minulého století najdeme např. v technických památkách. Nachází se zde muzeum Le Bardo. Toto druhé největší a nejvýznamnější muzeum v Africe (po Egyptském muzeu v Káhiře) a jednom z nejvýznamnějších ve středomoří spolu s Athénským a Heraklionským nabízí pod jednou střechou vše.

44 Muzeum Le Bardo Muzeum Le Bardo patří jednoznačně mezi jedny nejvýznamnější muzea nejen v Tunisku, ale i v celém Středomoří. Po egyptském muzeu v Káhiře je to druhé nejdůležitější muzeum na africkém kontinentě. Najdeme jej v harému bývalého bejova paláce. Druhé křídlo paláce obývá tuniský parlament. Muzeum nabízí své exponáty ve čtyřiceti sálech rozmístěných do tří podlaží. Muzeum má největší sbírku římských mozaik na světě. Další významnou sbírkou tohoto muzea jsou nálezy z antické řecké lodi, která se potopila u Mahdie a byla objevena jedním rybářem v roce Na těchto exponátech můžeme fascinováni sledovat unikátní výsledek šťastné a nešťastné náhody: když se do mořského dna zabořila ztroskotaná loď, část nákladu se začala pokrývat nánosy písku, zatímco jiné kusy amfor, soch a bohatě zdobených mramorových překladů zůstaly ve vodě. A tak pískem chráněné části vypadají, jako by právě opustily svého tvůrce. Avšak tam, kde působilo svojí silou moře a jeho obyvatelé, vidíme úplnou zkázu. Samozřejmě že v muzeu najdeme i islámské umění, jehož vrcholem je samotná budova muzea.

45 Medina Stejně jako všechna arabská města má i Tunis svoji Medínu – Staré město. Jejím srdcem je Mešita olivovníku - Jama Ez Zitouna. V jejím okolí jsou stejně jako v jiných medínách seskupeny souky – tržiště. Nejedná se však o seskupení náhodné. Každý souk má své přesně definované místo díky hierarchii, která zde vládne. Na pomyslném žebříčku nejvýše – a proto také nejblíže mešity – jsou souky voňavkářů. Dále pak zlatníků, obchodníků s látkami a knihkupců. Dále od mešity najdeme kováře, sedláře, ševce a měditepce. Hluk, který provází tato řemesla, by totiž mohl rušit věřící v jejich modlitbách. Podobně jako v evropských zemích byli kati nuceni žít mimo město, byli zde z medíny vykázáni koželuzi. Z dalších zajímavých budov můžeme jmenovat mauzoleum a mešitu Hammouda paši z r. 1655, palác Dar Hussejn z 18. století a mešitu El Ksar z r V jižní části medíny je stará studna z 12. století.

46 Sidi Bou Said Sidi Bou Said je nádherná modrobílá vesnička v poklidu žijící na útesech nad tuniským zálivem. Legenda praví, že když táhl svatý Ludvík na křižáckou výpravu, zamiloval se do berberské princezny, změnil své jméno a stal se patronem vesničky, kde žil v radosti a míru. Skutečnost je – jako vždy – prozaičtější. Městečko dostalo jméno podle přítele sv. Ludvíka, světce Sidi Bou Saida, který zde ve 13. století zemřel. V 16. století dobyli město Španělé, kteří později museli ustoupit muslimům, vyhnaným z Andaluzie. Toto etnikum dalo městečku jeho dnešní typický charakter založený především na modré a bílé barvě. V současné době slouží městečko především jako turistická atrakce. Zdejší souky nabízejí zejména suvenýry, z nichž nejznámější a pro město nejtypičtější jsou známé ptačí klece, které svým tvarem připomínají muslimskou stavbu.

47 Kartágo Kartágo je jedním ze severních předměstí Tunisu. Má hodně zahrad (eukalypty, pepřovníky, cypřiše) a je tu celkově příjemně. Turisticky jsou zajímavé archeologické vykopávky a ruiny antického města. Kartágo bylo založeno Féničany r Římané po 3. punské válce město zničili, ale pak jej znovu postavili jako římské město. Vykopávky, které můžeme navštívit, jsou převážně z tohoto vrcholně římského období, nikoli z období fénického (punského). Jako nejzajímavější objekty se uvádějí Antoniovy lázně, římské vily, divadlo a chrám Sv. Cypriána. Nedaleko ruin je muzeum (na kopci Byrsa).

48 Prameny Encyklopedie Zeměpis světa, Columbus, s.r.o., Praha 1999 Svět, v němž žijeme – Austrálie, Oceánie, Afrika, Euromediagroup

49 Děkuji za pozornost 


Stáhnout ppt "TUNISKO Marie Koucká O7, leden2006. Státní znak Základní údaje Rozloha: 163 610 Km 2 Sousedé: Alžírsko, Libye Počet obyvatel: 9 980 000 obyvatel Hustota."

Podobné prezentace


Reklamy Google