Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Božena Němcová 1820 - 1862. Životopis • Božena Němcová se narodila jako nemanželské dítě české služky Terezie Novotné. Byla pokřtěná Barbora. Její matka.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Božena Němcová 1820 - 1862. Životopis • Božena Němcová se narodila jako nemanželské dítě české služky Terezie Novotné. Byla pokřtěná Barbora. Její matka."— Transkript prezentace:

1 Božena Němcová

2 Životopis • Božena Němcová se narodila jako nemanželské dítě české služky Terezie Novotné. Byla pokřtěná Barbora. Její matka se po narození dítěte provdala za rakouského Němce Johanna Pankla, s kterým se přestěhovala do Ratibořic u České Skalice. Zde oba sloužili u vévodkyně Zaháňské. Božena Němcová měla ještě dvanáct sourozenců, dospělého věku se však dožila pouze její sestra Marie Terezie ( ). Božena Němcová měla jen nejzákladnější školní vzdělání v němčině. Dětství a mládí prožila v Ratibořicích, kde na ni měla velký vliv její babička Magdaléna Novotná a kde poznala i kultivovaný panský svět zaháňského zámku. V roce 1830 byla dána do německé rodiny panského správce ve Chvalkovicích, kde měla přístup k německé literatuře. Poněvadž celý život trpěla nedostatkem vzdělání, umožnila později i za cenu velkých obětí všem svým čtyřem dětem studia. V sedmnácti letech byla provdána za finančního úředníka Josefa Němce, o 15 let staršího, který jí sice byl duševně a povahově vzdálen, ale byla to jeho zásluha, že ji přivedl k národnímu uvědomění, neboť sám byl velkým vlastencem. Němcová usilovně studovala český jazyk, který jí nebyl mateřštinou, ale zvolila si jej k literárnímu vyjadřování. Její čeština byla čistá a srozumitelná. Díky manželovi, kterého následovala do Prahy, seznámila se v letech s předními představiteli tehdejší české inteligence: Josefem Kajetánem Tylem, Karlem Havlíčkem Borovským, s pozdější manželkou Františka Ladislava Čelakovského, s překladatelem Josefem Čejkou, pedagogem Karlem Slavojem Amerlingem a zejména s básníkem Václavem Bolemírem Nebeským, do něhož se zamilovala a pod jehož vlivem začala psát básně. S básníkem Nebeským se účastnila v roce 1943 na Žofíně slavného Českého bálu. Předtím již tančila na prvním českém bále v Konviktu v roce 1840, který organizoval Josef Kajetán Tyl. V roce 1843 si Barbora Němcová vlastenecky zvolila české jméno Božena. Manželství Němcové nebylo šťastné, s manželem si nerozuměli. Němcová byla temperamentní, přímočará a velmi otevřená ve vztahu k mužům, což nebylo v té době obvyklé. Často proto zažívala nepochopení, např. pro její svobodomyslnost v milostných vztazích ukončila Karolina Světlá jejich vzájemné přátelství. Mezi poslední lásky Boženy Němcové patřil Jan Helcelet, doktor lékařství a profesor polního hospodářství, pro něhož však byla jen epizodou, a naposledy se zamilovala do podstatně mladšího lékaře Hanuše Jurenky. V závěru těžkého života ve velké bídě jí nakonec byl oporou manžel, který však byl daleko a s nímž si jen dopisovala. Manžel spisovatelky Josef Němec byl po roce 1848 za své vlastenectví perzekvován a literární činnost manželky mu ještě přitěžovala. Byl mnohokrát přeložen, do Josefova, Polné, na Chodsku žili v Domažlicích a Všerubech, žili i v Nymburce a v Liberci, i na dalších místech. V roce 1856 spoluorganizoval přes zákaz ministra Bacha slavný pohřeb Karla Havlíčka Borovského, při kterém vložila Božena Němcová do Havlíčkových rukou květ mučenky a na jeho rakev trnový věnec. Josef Němec byl brzy potom za "nechuť k vládě a zlehčování jejích nařízení" odsouzen na 8 dní do vězení. Pak těžko sháněl další práci, až získal špatné místo v Korutanech. Tehdy žili manželé odděleně, Němcová s dětmi v Praze, kde strávila dvanáct strastiplných let hmotné nouze. Často byla odkázána jen na věcné dary či pozvání ke stolu od přátel. V roce 1861 odjela do Litomyšle, kde chtěla v na- kladatelství A. Augusty vydávat své spisy, pokročilá choroba ji to však nedovolila. Zemřela krátce po převozu do Prahy. •

3 Záhady kolem narození a původu Boženy Němcové • Datum narození spisovatelky není ve vídeňské matrice zapsáno, je tam pouze datum křtu 5. února Poněvadž děti často umíraly, křtily se hned po narození. Má se tedy za to, že se dítě narodilo o den dříve 4. 2 • Jako matka je zapsána v matrice Terezie Novotná. Dlouho se předpokládalo, že nemanželskou dceru Barboru porodila Johanna Barbora Terezie Novotná, které tehdy ještě nebylo ani 15 let. Skutečnou matkou Němcové je však její starší sestra Marie Magdalena Terezie Novotná, nar. 1797, které bylo v době narození dcery 22 let. Pravý otec Boženy Němcové není znám. Asi půl roku po narození dcery se matka provdala v roce 1820 v České Skalici za Němce Johanna Pankla, panského kočího, který dítě legitimoval. Nevlastní otec Boženy Němcové zemřel • Zápis do školní matriky přinášní také nesrovnalost. V roce 1824 byla Barbora zapsána jako šestiletá, takže by se musela narodit o pár let dříve, než je datum křtu. Může však jít o chybu ve školní matrice. Němcová však vzpomíná na "neveselou svatbu svých rodičů", tu by si však jako půlroční dítě nemohla pamatovat. Buď byla skutečně starší nebo šlo o její představu. • Všechny tyto skutečnosti daly vzniknout myšlence, že Panklovi jsou pouze adoptivní rodiče. Krása, nadání a inteligence Boženy Němcové vedly bádání směrem k jejímu šlechtickému původu. Navíc v té době byl běžný institut schovanců a schovanek, tedy nemanželských dětí panstva, které po prvních letech života v péči ústavů či panských služebníků byly přijímány na vévodské dvory k vychování. • Vzniklo několik hypotéz o případných rodičích Boženy Němcové, žádná z nich však nebyla dostatečně věrohodně prokázána: Kateřina Vilemína Zaháňská (kněžna z Babičky), rozená Kuronská, krásná a vzdělaná dáma, byla obletována ctiteli. Porodila sice tajně dítě, ale bylo to již roku 1901 dítě švédského generála a po těžkém porodu nemohla mít další děti. Milostný poměr s rakouským kancléřem Metternichem tedy musel zůstat bezdětný. K domněnce, že je matkou Boženy Němcové, vedla zejména její podoba, velká přízeň, kterou jí kněžna prokazovala, a patrně i skutečnost, že matka Boženy Němcové neměla příliš pěkný vztah ke své prvorozené dceři. Nejmladší sestra Kateřiny Zaháňské Dorothea Périgordová-Talleyrandová porodila nelegitimní dítě snad 1816 či 1817, jeho otcem byl údajně její milenec Karel Clam-Martinic. Později ale bylo vypátráno, že šlo o děvče Marii Henriettu, která zemřela Pro tuto hypotézu svědčila podoba Boženy Němcové na známém obraze od Josefa Vojtěcha Hellicha a Dorothey na obraze Hermanna Eichense. Pravnuk Boženy Němcové MUDr. Tomáš Němec nabízí jako otce své prababičky Boženy Němcové sedmdesátiletého španělského malíře Francisca de Goyu a matkou má být španělská šlechtična seňora Sabasa Francisca García. Usoudil tak na základě tajemné šifry na Goyově obraze Poslední soud, který pochází z pozůstalosti Boženy Němcové. Protože ve Španělsku hrozila tehdy nemanželskému dítěti likvidace inkvizicí, rodiče zařídili, aby mohla vyrůstat v tolerantním Rakousku. Děvče pak bylo umístěno na panství Ratibořice. Tato hypotéza je asi nejméně pravděpodobná. • Matkou Boženy Němcové údajně mohla být také jedna ze schovanek kněžny Zaháňské Klára Bresslerová a otcem kancléř Metternich.

4 Děti Boženy Němcové • Hynek ( ) nejstarší, patřil k nejlepším žákům první české reálky v Panské ul. Praze, v 15 letech zemřel na TBC. • Karel ( ), po ukončení nižší reálky se vyučil u známého pražského zahradníka Josefa Fialy ve Společenské zahradě Na Slupi, pak byl zahradníkem v Zaháni, později v Postupimi a pak v pražské Klamovce se stal učitelem na Královské české zemské hospodářské akademii v Táboře a pak ředitelem Zemského pomologického ústavu v Praze -Troji. Byl jediný z dětí spisovatelky, jehož potomci žijí dodnes. Měl nemanželského syna, kterého později adoptoval jeho strýc Jaroslav. Z prvního manželství měl Boženu, Karla a Miloslava, z druhého manželství Miroslava, Marii, Vladimíra a Jaroslava. Vladimír Němec měl syna lékaře MUDr. Tomáše Němce, pravnuka spisovatelky, který v 90. letech 20. st. prosazoval málo pravděpodobnou hypotézu o malíři Goyovi jako otci Boženy Němcové. Syn Tomáše Němce je také lékař MUDr. Vladimír Němec, prapravnuk spisovatelky, v roce 1999 pracoval jako chirurg v Praze, a jeho dcera Renata tehdy studovala na vysoké škole. V roce 1995 je zmíněna ještě prapravnučka Boženy Němcové paní Michaela Procházková. Její matka Milada Léblová-Němcová byla sestrou Tomáše Němce a byla také lékařkou. Michaela studovala Husitskou teologickou fakultu a stala se farářkou. Má syna Davida, kterému bylo v roce 1995 dvacet let. • Jaroslav ( ) měl výtvarné nadání, matka jej poslala na malířskou akademii do Mnichova. Pro nedostatek peněz se musel vrátit a stal se učitelem kreslení v Oděse a na reálce ve Volyňsku, později ředitelem reálky v Rovně. Jeho koníčkem bylo rovněž ovocnářství, s nímž se dostal až do Ameriky. Vlastní děti neměl, adoptoval nemanželského syna svého bratra Karla - Jaroslava Václava. Ten zemřel bezdětný. • Theodora ( ), byla žákyní dívčí školy, studovala francouzštinu, stala se učitelkou jazyka francouzského a ručních prací v Jičíně. Její jediný syn zemřel ve 12 letech.

5 Dílo •Básně s vlasteneckým či milostným obsahem zaměřené na ženy byly první zveřejněné práce, např. Slavné ráno, Ženám českým. •Báchorky, pověsti a pohádky sbírala Božena Němcová na svých cestách po venkově v Čechách i na Slovensku. Lidové vyprávění umělecky přetvořila do humorných, fantastických nebo romantických povídek: Národní báchorky a pověsti ( ) vznikly na náměty z Chodska a severovýchodních Čech. Slovenské pohádky a pověsti ( ) na náměty čerpané při svých cestách na Slovensko. K nejznámějším pohádkám B. Němcové patří např. Divotvorný meč, Princ Bajaja, Sedmero krkavců, O Smolíčkovi, O princezně se zlatou hvězdou na čele, Kdo je hloupější, O dvanácti měsíčkách. •Publicistická tvorba Němcové měla národopisný ráz se silným sociálním cítěním, sympatiemi k lidovým vrstvám a odporem k maloměšťáctvu. Studie ze Slovenska přispívaly k česko-slovenskému sblížení. Její stati vycházely v Květech, Moravské včele, Moravských novinách aj.: Obrazy z okolí domažlického (1845 a 1846), Selská politika (stať z roku 1848), Hospodyně, na slovíčko!, Vzpomínky z cest po Uhřích (1854), Uherské město (1858, jde o Ďarmoty), Obrazy ze života slovenského (1859). •Povídky z venkovského a maloměstského života začala psát na Domažlicku. Prostředí je líčeno realisticky, často představuje osudy žen, je v nich vidět snaha o mravní nápravu společnosti a touha po sociální rovnoprávnosti. Hlavní postavou bývá dobrý člověk, nositel mravních hodnot, který přispěje ke smírnému uspořádání společenských poměrů. Jazyk povídek bývá obohacen o nářeční prvky: Domácí nemoc (1846), Dlouhá noc (1846), Obrázek vesnický (1847), Baruška (1852), Sestry (1854),Rozárka (1854), Karla (1855), Divá Bára (1856), Chudí lidé (1856), Dobrý člověk (1858), Chyže pod horami (1858), Pan učitel (1859) •Rozsáhlejší novely Pohorská vesnice (1856) je dílo, které autorka považovala sama za nejzávažnější. Na příběhu dobrého hraběte Březen- ského a jeho slovenských přátel drotárů obhajuje ideje sociální spravedlnosti, česko-slovenské vzájemnosti a vzdělání lidu. V zámku a v podzámčí (1856); silně kritizuje rozdíly v životních podmínkách chudých a bohatých, věří však v dobré jádro člověka. •Babička (1855), vrcholné dílo Boženy Němcové, snad nejznámější české literární dílo, bylo napsáno v době její těžké osob- ní krize po smrti syna Hynka a ve značné bídě. Utíká se do vzpomínek, které si idealizuje. Zdůrazňuje mravní sílu a čistý charakter prostých lidí, zejména pak v postavě babičky, jejíž moudrost a dobrota působí nejen na své blízké, ale i na panstvo ze zámku. Božena Němcová zde vrcholně uplatnila svůj vypravěčský talent, který vede čtenáře jednotlivými příběhy vesnic- kého společenství na pozadí ročních období s příslušnými lidovými zvyky, uprostřed krásné přírody. Autorka používá bohaté- ho a živého lidového jazyka. Dílo je vedeno myšlenkou, že mravní kvalita prostého člověka zvítězí v nespravedlivém světě. Na čtenáře působí výjimečná harmonie a vypravěčská pohoda. Jména dětí, které babička opatruje: Barunka, Adélka, Jan a Vilém. Další postavy: bláznivá Viktorka, Mančinka ze Mlýna, Kristla z hostince a její milý Jakub Míla aj. Jména psů: Sultán a Tyrl. Babička se později proslavila po celém světě, vyšla ve více než 350 vydáních a byla přeložena do více než 70 jazyků, včetně čínštiny a japonštiny. Byla ilustrována více než padesáti našimi ilustrátory. Byli to např. Cyril Bouda, Zdeněk Burian, Petr Dilinger, Marie Fischerová-Kvěchová, Adolf Kašpar (nejznámější ilustrátor Babičky), Adolf Liebscher, Quido Mánes, Karel Svolinský, Václav Špála, Vladimír Tesař a další. Vedle klasické Babičky bylo dílo vydáno i v nekonformní podobě: v 70. letech 20. st. s ilustracemi Karla Vysušila babička jako stárnoucí módedáma a v 90. letech s hororovými ilustracemi Martina Velíška.

6 Fotogalerie


Stáhnout ppt "Božena Němcová 1820 - 1862. Životopis • Božena Němcová se narodila jako nemanželské dítě české služky Terezie Novotné. Byla pokřtěná Barbora. Její matka."

Podobné prezentace


Reklamy Google