Vakuola a osmotické jevy

Prezentace na téma: "Vakuola a osmotické jevy"— Transkript prezentace:

1 Vakuola a osmotické jevy
Portál eVIM Vakuola a osmotické jevy

2 Vakuola buněčná organela
především v buňkách rostlin, ale i protist, kvasinek a některých živočichů

3

4 Stavba biomembrána oddělující vakuolu od cytoplazmy- tonoplast
obsah = buněčná šťáva

5 Funkce udržuje stálé prostředí v cytoplazmě (díky regulaci pH a regulaci koncentrace solutů) zásobní funkce detoxifikační funkce osmoregulace mechanická pevnost

6 Vakuoly rostlin nezralé buňky- větší množství malých vakuol
dospívání,specializace,  diferenciace nebo funkční aktivita- růst a splývání zralá buňka- většinou jedna vakuola zabírající 90 % objemu buňky

7 Vakuoly rostlin soubor všech vakuol v jedné buňce se někdy nazývá vakuom

8

9

10 Funkce vakuol rostlin hlavně zásobárna vody a různých dalších organických i anorganických látek například:cukry, bílkoviny, aminokyseliny,organické kyseliny,  alkaloidy, třísloviny, barviva buněčné trávení (nahrazuje nepřítomné lyzozómy)

11 Příklady vakuol živočichů
tukové vakuoly- velké (stačují ostatní organely k buněčné stěně) drobné vakuoly naplněné trávicími šťávami (enzymy)- při trávení uvolňovány do lumen střev

12 Příklady vakuol živočichů
vakuoly v buňkách mléčné žlázy- střádání mléčných kapek vakuoly pigmentových buněk kůže- obsahují ochranný pigment melanin, který zabraňuje poškození tkáně ultrafialovým světlem vysílaným sluncem

13 Vakuoly protist velmi modifikované Pulsující vakuoly Potravní vakuoly

14

15 Pulsující vakuoly též stažitelné či kontraktilní
slouží k vyměšování přebytečné vody obvykle umístěna na periferii buňky napojena na okolní cytoplazmatické struktury někdy jen dočasně (exocytóza)

16 Potravní vakuoly též fagozomy vzniká po fagocytóze
u prvoků, makrofágů a dalších fagocytujících buňky v těle některých mnohobuněčných  organismů včetně člověka průměr větší než 250 nanometrů ( na rozdíl od pinocytózy)

17

18 Osmotické jevy základ: difůze
umožnění díky polopropustné (semipermeabilní) membráně

19 Osmóza = tok vody skrze semipermeabilní membránu ve směru prostředí o vysoké koncentraci osmoticky aktivních látek (např. cukrů nebo solí) z prostředí, kde je koncentrace rozpuštěných látek nízká.

20 Osmóza probíhá tak dlouho, dokud se koncentrace látek na obou stranách semipermeabilní membrány nevyrovná

21

22 Typy prostředí isotonické hypertonické hypotonické
stejná koncentrace, nedochází k výměně látek s okolím hypertonické hypotonické

23 Hypertonické prostředí
prostředí s vyšší koncentrací rozpouštědlo uvnitř buňky (voda) má tendenci proudit přes polopropustnou membránu ven a vyrovnávat tím obě prostředí

24 Hypertonické prostředí
živočišná buňka: s absencí buněčné stěny se po vypuštění vody svraští - jev se nazývá plazmoptýza buňka rostlin: cytoplazma se oddělí od buněčné stěny a shromáždí se uprostřed buňky – plazmolýza (buňka vyjde bez větší újmy)

25 Mech měřík hypertonické prostředí

26 Hypotonické prostředí
prostředí s nízkou koncentrací polopropustná membrána nevypouští živiny, proto musí přijímat vodu z okolí

27 Hypotonické prostředí
živočišná buňka: nasaje vodu, tlak který v ní díky tomu vznikne způsobí její prasknutí –plazmoptýzu buňka rostlin: po přijetí vody se vakuola nafoukne a zvýší se tlak na buněčnou stěnu = turgor.

28 Turgor Díky tomuto tlaku získává rostlina potřebnou pevnost, naopak při poklesu tlaku kvůli nadměrné ztrátě vody rostlina vadne.

29

30 Zdroje obrázků Mikrofotografie – školní biologická laboratoř