STAROVĚKÝ EGYPT © Pavel Trtílek, 2008.

Prezentace na téma: "STAROVĚKÝ EGYPT © Pavel Trtílek, 2008."— Transkript prezentace:

1 STAROVĚKÝ EGYPT © Pavel Trtílek, 2008

2 hieroglyfické písmo hieratické písmo démotické písmo Rosettská deska (hieroglyfické, démotické, řecké)‏ Jean-François Champollion

3

4

5 Mytologie spojená s divadlem a obřady:
hypotézy o performančních stránkách rituálů texty na stěnách pyramid (viz foto)‏ mezi nimi pravděpodobná dramata, která hráli kněží výskyt dialogu náznak jednání

6 Mytologie spojená s každoročními přírodními jevy:
každoroční záplavy na Nilu řízeny božskou dvojicí: Usir a Eset

7 Královský mýtus: faraonův nárok na trůn posvěcen mytologickým precedentem: faraon je vtělením boha Hóra (viz obrázek)‏ Hór přebírá od Ptaha královské insignie (viz následující obrázek)‏

8

9 Bohové Geb (bůh Země) a Nut (bohyně Oblohy) zplodili 4 děti:
Usir (bůh plodnosti a úrody – první mýtický vládce Egypta – „první faraon“)‏ Eset (Usirova žena)‏ Suteh (bůh pouští a sucha)‏ Nebthet (Sutehova žena)‏

10 Nut se klene nad Gebem, mezi nimi bůh vzduchu Šov, dále bůh Re na slunečním voze

11 Eset a Usir

12 Usir

13 Eset (s křídly krahujce)‏

14

15 Eset zachraňuje Usira

16 Usir na mumifikačním loži – Eset vpravo i nad jeho falem coby krahujec, jejich nenarozený syn Hór vlevo

17 Eset a Hór

18 Hór v zoomorfní podobě (sokol)‏

19 Usir a Hór (Údolí králů – pohřebiště)‏

20 Suteh

21 posvátné Hórovo oko

22 náhrobní stéla – mrtvý předstupuje před Usira (nahoře) a před Eset (dole)‏

23 chrám v Abydu

24 Abydos – Usirova socha

25 Mýtus ve vztahu k realitě:
Eset každoročně Usira oplakávala (záplavy na Nilu) hvězda Sirius (Eset) a souhvězdí Orion (říše mrtvých) Královský mýtus měl vliv na nástupnictví egyptských králů (mytologický precedens) víra v posmrtnou říši – Mléčná dráha (nebeský Nil): vstup do posmrtné říše

26 souhvězdí Orionu (v mytologii Usir a jeho záhrobí)‏

27 Dochované texty o královském mýtu:
Texty pyramid (zavraždění Usira a zármutek Eset)‏ Texty rakví (zaříkávadla pro přechod do záhrobí, vražda Usira)‏ Kniha mrtvých (více verzí)‏ Ptolemaiské papyry (Esetin nářek)‏ Papyrus Chestera Beattyho č. I. (zápas mezi Hórem a Sutehem)‏ Amenmesseho stéla (blahobyt Egypta před Usirovou vraždou)‏

28 Ichernofretova stéla (vražda a oživení Usira – obsahuje i zmínky o každoročních rituálních „Usirových slavnostech“)‏ Šabakův kámen (mj. popis soudní pře mezi Hórem a Sutehem)‏ nepojmenovaná hra pojednávající o Sutehově zkáze (vytesaná na zdi chrámu v Edfu)‏ antická převyprávění – např. Plútarchós: O Esetě a Usirovi (O Isis a Osiridovi)‏

29 Usir na papyru z Knihy mrtvých

30 Podstata královského mýtu:
Usir – vegetační bůh (personifikace plodivých sil přírody)‏ Eset – rituální oplakávání každoročního odchodu vegetačního božstva víra ve vzkříšení a věčný (posmrtný) život a v posmrtnou říši jiné kultury – např. Ištar (Mezopotámie), Persefona a Démétér, Dionýsos (Řecko), Nián (Čína)...

31 Usirova mysteria – pašijová hra z Abydu:
tzv. Memfiské drama – uváděno vždy 1. jarní den téma: smrt a zmrtvýchvstání Usira, korunovace Hóra doba: cca – 550 př.n.l. Hór ztělesňován faraonem 2 části: pro veřejnost (boj mezi přívrženci Usira a Setha) pro zasvěcené (Usirovo vzkříšení)‏ Prameny: Ichernofretova stéla a Šabakův kámen

32 Další 2 žánry: 1) Edfúské drama: rituální královské drama
provozováno v Hórově chrámu v Edfu Každoročně o Svátku vítězství (Hóra)‏ Hór zabíjí Suteha (viz obrázek – vpravo stojí Eset)‏

33 2) Nářek Esetin a Nebthetin:
v rámci Usirových mysterií (tzv. Zpěvy Usirových mysterií)‏ zdroj: Kniha mrtvých

34 Další významné památky:
1. režijní kniha (součást jednoho z opisů Knihy mrtvých – popis mysteria o 46 dějstvích)‏ Emhebova stéla (doklad o existenci profesionálních kočovných herců a jejich pomocníků – 2. tisíciletí př.n.l.)‏

35 Performanční složky mýtů a divadelní prvky ve starověkém Egyptě:
postrádáme informace o konkrétní podobě rituálů součástí hudba, zpěv, tanec, asi i psychotropní látky skutečně jde o dramata? pro svědčí výskyt dialogů, náznak jednání proti odkazuje totéž v eposech či bibli, ač o dramata nejde

36 loutnistky (asi hudební součást rituálů)‏

37 Vliv egyptského divadla na starověké Řecko:
styky mezi civilizacemi vých. Středomoří řecký historik Hérodotos zaznamenal 2 egyptské performance (tvrzení že Usir je egyptskou obdobou Dionýsa) Egypťané nepokročili dál než k rituálním performancím (každoroční opakování stejných obřadů)‏ Řekové uváděli každoročně nové hry

38 Literatura: Bauval, R. a Gilbert, A. – Souhvězdí Orionu a tajemství pyramid (Praha, 2008)‏ Boněk, Jan – 40 let v Egyptě : o nových objevech v egyptologii, o životě a záhadách osudu (Praha, 2006) Hart, George – Egyptské mýty (Praha, 1995 – 5. vydání)‏ Heller, Jan – Starověká náboženství: Náboženské systémy starého Egypta, Mezopotámie a Kenaanu (Skriptum Komenského fakulty – Praha, 1978 a 1988)‏ Kozák, Jaromír – Aniho papyrus: nejkrásnější egyptská kniha mrtvých (Praha, 2006) Lexa, František – Náboženská literatura staroegyptská II. – Nářek Esetin a Nebthetin (Praha, 1997)‏ Pečírka, Jan – Dějiny pravěku a starověku (Praha, 1979)‏ Tomek, Jiří – Bohové a faraoni (Praha, 2005)