Norsko, Švédsko, Finsko Státy na severu Evropy

Prezentace na téma: "Norsko, Švédsko, Finsko Státy na severu Evropy"— Transkript prezentace:

1 Norsko, Švédsko, Finsko Státy na severu Evropy
Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

2 Úkol 1 Následující pojmy se vztahují k Norsku, Švédsku či Finsku. Pokuste se je vysvětlit a přiřadit ke správné zemi. Galdhøpiggen Gotland Svalbard Vänern Nynorsk Nordkinn Sognefjord Olof Palme nejvyšší vrchol Norska největší švédský ostrov Obr. 3 Obr. 1 Obr. 2 neboli Špicberky, souostroví, součást Norska Obr. 4 největší švédské jezero, třetí největší v Evropě jeden ze dvou norských jazyků nejsevernější bod pevninské Evropy v Norsku Obr. 5 nejdelší norský fjord švédský politik zavražděný v roce 1986 Obr. 6 Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

3 Úkol 2 Následující vlajky a znaky jsou symboly Norska, Švédska a Finska. Přiřaďte je k jednotlivým zemím. Obr. 7 Obr. 8 Obr. 9 Obr. 11 Obr. 12 Obr. 10 Švédsko Norsko Finsko Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

4 Vymezení regionu Norsko, Švédsko a Finsko patří mezi tzv. Severské státy do této skupiny se obvykle dále řadí Dánsko či Island pro tyto státy se také užívá označení „skandinávské “, protože leží na Skandinávském poloostrově (i když z Finska pouze jeho severní část) Obr. 13 Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

5 Základní údaje km2 Úkol 3: Pokuste se správně doplnit tabulku údaji z pravého sloupce: km2 km2 Norsko Švédsko Finsko Rozloha Státní zřízení Počet obyvatel Hustota zalidnění Úřední jazyky Hlava státu konstituční monarchie republika konstituční monarchie obyv. obyv. obyv. 15 obyv./km2 12,5 obyv./km2 22,6 obyv./km2 nynorsk svenska suomi bokmål (norština) (švédština) (finština) Tarja Halonen Carl XVI. Gustaf Harald V. Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

6 Přírodní podmínky – geologie
oblast z geologického hlediska velmi stará podle stáří a odlišného vývoje dělíme na Baltský štít a Skandy (Skandinávské pohoří) hranice prochází přibližně podél norsko-švédské hranice Obr. 14: Skandinávské pohoří Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

7 Baltský štít horniny prahorního a starohorního stáří
díky dlouhodobé převaze exogenních činitelů dosahuje malých nadmořských výšek tvořen přeměněnými horninami a podpovrchovými vulkanity povrch modelován pevninským ledovcem Obr. 15: Baltský štít ve finském národním parku Ropovesi Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

8 Skandy staré pohoří protažené ve směru JZ – SV, vzniklé během kaledonského vrásnění v průběhu prvohor během druhohor zarovnání povrchu, který byl teprve ve třetihorách rozlámán a vyzdvižen do různých nadmořských výšek (vlivem alpínského vrásnění) na Z vysoké zlomy spadající přímo do moře, četné fjordy; na V stupňovitě klesá Obr. 16: Ledovec Jostedalsbreen v norské části Skandinávského pohoří Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

9 Úkol 4 V následující tabulce jsou údaje o průměrných teplotách a srážkách ve vybraných městech. Najděte tato města v atlase a pokuste se na základě jejich polohy vysvětlit rozdíly v naměřených hodnotách. Bergen Kiruna Helsinky Průměrná lednová teplota 1,3 °C –13,9 °C –6,1 °C Průměrná červencová teplota 14,3 °C 12 °C 17,2 °C Průměrné roční srážky 2 250 mm 522 mm 689 mm Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

10 Klima především na pobřeží Norska oceánské klima výrazně ovlivněné Norským proudem relativně vysoké průměrné teploty zimních měsíců a vysoké průměrné srážky klima Skandinávského pohoří je ovlivněno nadmořskou výškou ve Švédsku a Finsku méně srážek (srážkový stín Skandinávského pohoří); klima se znaky kontinentality Obr. 17: Typický letní den v Bergenu – zatažená obloha a déšť Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

11 Historické souvislosti
dávné osídlení už v 9. tisíciletí př. n. l. (nástěnné malby) dějiny Norska, Švédska a Finska jsou úzce propojené v 8. – 11. století podnikali z území Skandinávie loupeživé výpravy do Evropy švédští (Varjagové) a norští Vikingové v 10. století výpravy až k břehům Severní Ameriky na konci 13. století sjednocení Norska a Švédska v Kalmarské unii v 17. století Švédsko evropskou velmocí Norsko dlouho součástí Dánska Finsko součástí Švédska a později Ruska Obr. 18: Tradiční loď Vikingů Obr. 19: Kalmarská unie na začátku 16. století Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

12 Obyvatelstvo – hustota zalidnění
následující tabulka ukazuje, že Norsko, Švédsko a Finsko patří mezi relativně velké státy světa, ale hustota zalidnění těchto zemí patří naopak k těm nejnižším (čísla udávají pořadí mezi státy světa) je to dáno především nepříznivými klimatickými podmínkami na velké části území těchto států nejvíce lidí žije na jihu, naopak v okolí polárního kruhu velmi nízká koncentrace obyvatel Norsko Švédsko Finsko Počet obyvatel 116. 88. 112. Rozloha 67. 57. 64. Hustota zalidnění 212. 194. 201. Obr. 20: Hustota zalidnění v Evropě Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

13 Obyvatelstvo – národnostní složení
Švédsko není národnostně příliš jednotné; více než 18 % obyvatel má zahraniční původ ve Finsku početná skupina švédskojazyčných Finů Norsko národnostně jednotnější (přes 95 % Norů) největší podíly tvoří obyvatelé původem z ostatních severských zemí díky štědrému sociálnímu systému přitažlivé podmínky pro imigranty ze všech částí světa Obr. 21: Země původu imigrantů první generace na území Norska v roce 2007 Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

14 Obyvatelstvo – národnostní složení
Obr. 22: Osoby žijící ve Finsku podle země původu Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

15 Jazyková a náboženská struktura
norština a švédština patří do severní větve germánských jazyků norština používá dvě rovnoprávné formy – nynorsk a bokmål finština patří mezi jazyky ugrofinské hlavním náboženstvím je luteránství především ve Švédsku je také poměrně vysoký podíl islámu (imigranti) Obr. 23: Martin Luther Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

16 Obyvatelstvo – města Úkol 5: Pokuste se k následujícím popisům přiřadit správné město: Hlavní město Švédska: Hlavní město Finska: Hlavní město Norska: Švédské město, ve kterém byla v roce založena první univerzita v severských zemích: Švédské město známé těžbou kvalitní železné rudy: Norské město na pobřeží Norského moře, jehož nejstarší čtvrť tvořená 58 dřevěnými domy je zapsána na seznamu památek UNESCO: Norské dějiště olympiády v roce 1994: Švédské univerzitní město, počtem obyvatel druhé největší v zemi, ležící na pobřeží průlivu Kattegat: Obr. 24: Stockholm Obr. 25: Helsinky Obr. 26: Oslo Obr. 27: Uppsala Obr. 28: Kiruna Obr. 29: Bergen Obr. 30: Lillehammer Obr. 31: Göteborg Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

17 Obyvatelstvo – osobnosti
Úkol 6: V Norsku, Švédsku i Finsku se narodilo mnoho významných osobností. Pokuste se následující jména přiřadit ke správnému státu a určit obor jejich činnosti. Mika Häkkinen: Astrid Lindgrenová: Greta Garbo: Roald Amundsen: finský automobilový závodník, mistr světa Formule 1 z let 1998 a 1999 Obr. 32 švédská spisovatelka, známá především jako autorka knih pro děti (Děti z Bullerbynu, Pipi Dlouhá punčocha a další) Obr. 33 Obr. 34 hollywoodská herečka švédského původu první poloviny 20. století norský polární badatel, první muž na jižním pólu Obr. 35 Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

18 Pokračování úkolu 6 Henrik Ibsen: Anders Celsius: Alfred Nobel:
Mika Waltari: norský dramatik a básník, představitel realistického dramatu (Peer Gynt, Nora a další) Obr. 36 švédský astronom a fyzik 18. století, autor Celsiovy stupnice švédský chemik, vynálezce dynamitu Obr. 37 Obr. 38 finský spisovatel, známý především historickými romány (Egypťan Sinuhet, Pád Cařihradu a další) Obr. 39 Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

19 Hospodářství Norsko, Švédsko i Finsko patří mezi vyspělé státy světa
Švédsko a Finsko jsou od roku 1995 členy EU, zatímco Norové členství v referendu odmítli společným znakem je malý vnitřní trh a otevřenost ekonomik čitelné podnikatelské prostředí, nízká míra korupce; podle každoročně zveřejňovaného žebříčku Transparency International patří Švédsku, Finsku a Norsku čtvrtá, šestá a jedenáctá pozice na světě Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

20 Ukazatele vyspělosti států Beneluxu
HDP/obyv. podle parity kupní síly Index lidského rozvoje Norsko 24 3 1 Švédsko 22 17 7 Finsko 34 21 12 HDP je peněžním vyjádřením celkové hodnoty statků a služeb nově vytvořených v daném období na určitém území; používá se pro stanovení výkonnosti ekonomiky pro lepší možnosti srovnání se často udává v přepočtu na jednoho obyvatele HDP podle parity kupní síly bere navíc v úvahu ceny, za které si obyvatelé jednotlivých zemí mohou nakoupit odpovídající zboží Index lidského rozvoje bere vedle výkonnosti ekonomiky v úvahu také další ukazatele (vzdělání, střední délka života atd.) Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

21 Průmysl – Úkol 7: doplňte tabulku
Společnost/výrobek Odvětví Sídlo (země) Ericsson Statoil Kone Husqvarna Volvo Group Sampo Scania Skanska Electrolux Nokia IKEA Scandia telekomunikace SWE petrochemie, energetika NOR výtahy, eskalátory FIN zahradnické vybavení SWE výroba automobilů SWE pojišťovna FIN nákladní automobily, autobusy SWE stavebnictví SWE elektrospotřebiče SWE FIN telekomunikace výroba nábytku NL/SWE pojišťovna, bankovnictví SWE Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

22 Tradiční odvětví Švédsko:
Obr. 40 Švédsko: informační technologie a telekomunikace (Ericsson) strojírenství (Volvo, Scania, Husqvarna…) výroba železa a oceli (Luleå) dřevozpracující průmysl Norsko: petrochemie (ropa a zemní plyn v Severním moři) hutnictví (výroba hliníku, dostatek vodní energie) Finsko: telekomunikace (výrobce mobilních telefonů Nokia) Obr. 41 Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

23 Zemědělství – společné znaky
nepříznivé podmínky, především v horách a na severu málo kvalitních půd krátké vegetační období koncentrace rostlinné výroby na jihu pěstování ječmene, pšenice, ovsa, brambor, žita na zbylých plochách převažuje živočišná výroba malý podíl zemědělsky využívané plochy (např. Norsko využívá necelá 3 % rozlohy země, Švédsko 8 %) rozsáhlý rybolov (v Norsku pokračuje problematický lov velryb a tuleňů) rozsáhlé lesní hospodářství Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

24 Cestovní ruch – Úkol 8: vysvětli pojmy
Alta: Visby: Suomenlinna: Birka: město na severu Norska, slavné díky nástěnným malbám starým až 6,5 tis. let (památka UNESCO) Obr. 42 švédské město na ostrově Gotland, zachovalý středověký charakter (památka UNESCO) Obr. 43 finská obranná pevnost na předměstí Helsinek (památka UNESCO) Obr. 44 významné obchodní středisko z doby Vikingů ležící na ostrově uprostřed jezera Mälaren (dnes památka UNESCO) Obr. 45 Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

25 Závěrečné cvičení – Úkol 9
K následujícím tvrzením se pokuste přiřadit správnou zemi: V této zemi se nachází nejsevernější bod Evropské pevniny. Tato země je státním zřízením republikou. Spisovný jazyk této země má dvě oficiální podoby. Jedna z nich se nazývá bokmål. V této byla roku 1477 založena první univerzita v severských zemích. V této zemi sídlí výrobce nákladních automobilů Scania. V této zemi se narodila hollywoodská hvězda Greta Garbo. V této zemi si můžeme prohlédnout prastaré skalní malby v Altě. Řešení: a) Norsko b) Finsko c) Norsko d) Švédsko e) Švédsko f) Švédsko g) Norsko Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

26 Zdroje Vymezení Skandinávie: Vymezení severských států: Geologické informace: Informace o klimatu (Bergen): Informace o klimatu (Kiruna): Informace o klimatu (Helsinki): deutsch.png Pořadí států podle počtu obyvatel: Pořadí států podle hustoty zalidnění: Pořadí států podle rozlohy: Informace o obyvatelstvu: Založení univerzity v Uppsala: Index korupce Transparency International: international Hodnoty HDP: Hodnoty HDP/obyv. podle parity kupní síly: Index lidského rozvoje: Informace o firmách: Hospodářské charakteristiky států: Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

27 Zdroje obrázků Uveřejněné odkazy [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain na Obr. 1: Obr. 2: Obr. 3: Obr. 7: Obr. 8: Obr. 9: Obr. 12: Obr. 13: Obr. 23: Obr. 33: Obr. 34: Obr. 35: Obr. 36: Obr. 37: Obr. 38: Obr. 39: Obr. 43: Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

28 Zdroje obrázků Uveřejněné odkazy [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Common na Obr. 4: Obr. 5: Obr. 6: Obr. 10: Obr. 11: Obr. 14: Obr. 15: Obr 16: Obr. 17: Obr. 18: Obr. 19: Obr. 20: Obr. 21: Obr. 22: Obr. 24: Obr. 25: Obr. 26: Obr. 27: Obr. 28: Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

29 Zdroje obrázků Uveřejněné odkazy [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Common na Obr. 29: Obr. 30: Obr. 31: Obr. 32: Obr. 40: Obr. 41: Obr. 42: Obr. 44: Obr. 45: Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.