Novodobá historie podnikání v ČR.  Znárodnění proběhlo v několika fázích (započato Benešem) a pokračovalo KSČ připraveným (Gottwaldem) v r v Moskvě.

Prezentace na téma: "Novodobá historie podnikání v ČR.  Znárodnění proběhlo v několika fázích (započato Benešem) a pokračovalo KSČ připraveným (Gottwaldem) v r v Moskvě."— Transkript prezentace:

1 Novodobá historie podnikání v ČR

2  Znárodnění proběhlo v několika fázích (započato Benešem) a pokračovalo KSČ připraveným (Gottwaldem) v r. 1943 v Moskvě tzv. Košickým vládním programem za souhlasu E. Beneše (Londýn).  Benešovy dekrety: v první fázi poválečného vývoje Československa se veškeré legislativní aktivity prováděly prostřednictvím prezidentských dekretů (nebyl parlament).  Benešovy dekrety poválečné:  Zkonfiskován a předán do státní správy majetek Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů.  Vysídlení Němců ze Sudet (asi 2,5 mil. obyvatel) a Maďarů z jižního Slovenska.  Další dekret je o úplném znárodnění průmyslu energetického, uhelného, metalurgického, zbrojního a chemického.  V ostatních odvětvích byly znárodněny podniky nad 500 zaměstnanců, včetně soukromých bank a pojišťoven.

3  Nástup komunistů. Přestože tehdejší nová Ústava z 9. května 1948 (uzákonila totalitní komunistický režim) zaručovala ochranu soukromého podnikání a závodů do 50 zaměstnanců, od podzimu 1948 a zvláště počátku roku 1949 docházelo k ostrému vystoupení proti živnostníkům (omezování přídělů surovin, zboží či pracovních sil).  Likvidace soukromých živností vyvrcholila v letech 1950-1952.  Postupně byla taky zkonfiskována rolníkům všechna půda.  Prakticky od konce druhé světové války až do roku 1990 soukromé podnikání na území ČR neexistovalo (tzv. „melouchaření“ se stalo součástí tzv. šedé ekonomiky)  Nastalo období centrálně řízené ekonomiky s centrálním plánováním.  [http://www.totalita.cz/sektor/zivnosti.php].http://www.totalita.cz/sektor/zivnosti.php

4  Rok 1989 znamenal – kromě převratných společenských a státoprávních změn – také zlom v oblasti podnikání. Centrálně přídělová ekonomika byla postupně přeměňována na tržní hospodářství.  Po roce 1989 obrovský boom podnikání. Současně k tomu přispěla i vlna privatizačního procesu státního majetku.  Boom vrcholil v r. 1993, kdy bylo registrováno 1.044.635 živnostníků. K prudkému poklesu došlo v prvním čtvrtletí roku 1994 o zhruba 300 000. Příčinou tohoto markantního poklesu byl dopad nové daňové soustavy a zákonů o pojistném (zdravotní a sociální pojištění).

5  Klíčovým rokem z hlediska legislativního vývoje byl právě rok 1993, který přinesl (za spolupráce s OECD ) zcela nové zákony týkající se nejen daní. Vznikla řada nových právních norem:  - nový Zákon o účetnictví  - nový Obchodní zákoník  - nový Živnostenský zákon  - zcela nová daňová soustava (např. dosud neexistující daň z přidané hodnoty, ….)  - zákony o pojistném: zdravotní pojištění a sociální zabezpečení

6  Od devadesátých let minulého století vydává každoročně Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) zprávy o vývoji malého a středního podnikání v Česku. Poslední Zpráva MPO o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře 2015 (publikováno 10.7.2015) – viz následující data

7  Po roce 1995 se situace stabilizovala – počet např. živnostníků od té doby kolísá kolem 800 tis.

8 Celkový počet zaměstnanců MSP se v roce 2014 snížil oproti roku 2013 o 48 tis. na celkových 1784 tis. zaměstnanců. Podíl zaměstnanců MSP na celkovém počtu zaměstnanců podnikatelské sféry v ČR v roce 2014 činil 59,39 %.

9 Hlavní činnost Vedlejší činnost Celkem  K 31. 12. 2014 586 112 386 244 972 356  K 31. 12. 2013 602 395 374 833 977 228  K 31. 12. 2012 627 596 366 492 994 088  K 31. 12. 2011 649 990 351 774 1 001 764  K 31. 12. 2010 640 406 336 663 977 069  K 31. 12. 2009 648 941 306 718 955 659  Od roku 2009 dochází k systematickému poklesu počtu OSVČ (s výjimkou 2010/2011), kteří vykonávají hlavní činnost.  Naopak v posledních šesti letech jednoznačně přibývá počet OSVČ, kteří mají živnost jako druhou profesi.  Z tohoto trendu lze usuzovat, že živnost na bázi OSVČ přestává být atraktivní, naopak pro mnohé zaměstnance se živnost stává důležitým dalším zdrojem příjmu.  Lze dovozovat, že růst počtu živnostníků jakožto vedlejší profese je z důvodu nízkých příjmů z hlavního zaměstnání.  Pokud by tento trend pokračoval, OSVČ se stane již jen doplňkovou profesí pro zaměstnance, nikoliv živností, která bude hlavním zdrojem příjmu podnikatele

10 Podíl malých a středních podniků na celkových výkonech v roce 2014 dosáhl cca 50 %,

11 Počet MSP ve stavebnictví v roce 2014 klesl oproti roku 2013 o 288 podniků, na celkových 170 153. V roce 2014 zaměstnávaly tyto podniky 178 tis. zaměstnanců a oproti roku 2013 tento počet poklesl o 9 tis. osob, tj. o 4,8 %, přesto objem přidané hodnoty vzrostl.

12  Graf ukazuje pokles zaměstnanosti v sektoru MSP ve všech odvětvích v tis.

13 Výkony MSP