Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

1 8. Reformy státu blahobytu 1.Sociální stát 2.Změny v ekonomice vyspělých zemí 3.Penzijní systém 4.Veřejné zdravotnictví 5.Vzdělání a trh práce 6.Restrukturalizace.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "1 8. Reformy státu blahobytu 1.Sociální stát 2.Změny v ekonomice vyspělých zemí 3.Penzijní systém 4.Veřejné zdravotnictví 5.Vzdělání a trh práce 6.Restrukturalizace."— Transkript prezentace:

1 1 8. Reformy státu blahobytu 1.Sociální stát 2.Změny v ekonomice vyspělých zemí 3.Penzijní systém 4.Veřejné zdravotnictví 5.Vzdělání a trh práce 6.Restrukturalizace daňové soustavy

2 2 1.Sociální stát -vznik na evropském kontinentě v průběhu 19. a 20. století (v modifikované podobě i jinde ve vyspělém světe – britské ostrovy, Japonsko, USA, Austrálie a Nový Zéland... – a částečně i v světě rozvojovém) -sociální stát formovaly různorodé zájmové a ideové vlivy – v mezinárodním měřítku zejména sociální demokracie a socialismus, křesťanská demokracie a křesťanskosociální učení, odbory a korporativismus, „bismarckovský“ etatismus, keynesovství; v jednotlivých zemích dále některé významné národní ideové vlivy (v Československu, resp. v ČR T. G. Masaryk a jeho „demokracie humanitní“) -základní konstrukční prvky sociálního státu neboli „státu blahobytu“ (welfare state):

3 3 -veřejný penzijní systém -systém veřejného zdravotnictví -systém veřejného školství -systém sociální péče a podpory -první tři konstrukční prvky sociálního státu v současnosti procházejí zásadní modernizací, jež je reakcí na změněné poměry v ekonomice a společnosti vyspělých zemí oproti době zformování moderního sociálního státu -jde o politický proces, a tudíž soudobé reformy sociálního státu i projekty jeho cílové podoby závisí na jejich politických aktérech (jejich ideovém a sociálním zakotvení) a na dosavadním historickém vývoji sociálního státu v příslušné zemi (koncept „path dependence“ – viz např. Richard Nelson a Sidney Winter, An Evolutionary Theory of Economic Change, 1982)

4 4 2.Změny v ekonomice vyspělých zemí -demografický vývoj: přirozený populační pokles (úhrnná plodnost < 2) -pokroky medicíny umožňující léčení závažných nemocí a prodloužení délky lidského života, avšak pomocí vysoce nákladných léčebných metod -nová role vzdělání jako zdroje bohatství a titulu rozdělování důchodu -historicky bezprecedentní celkové bohatství společnosti, jež se týká i nejnižších příjmových skupin (vysoká produktivita práce, vysoký HDP per capita, vysoká osobní spotřeba) -globalizace -světová environmentální krize

5 5 3.Penzijní systém -průběžný dávkově definovaný všeobecný (povinný) penzijní systém („první pilíř“) je vhodný pro rostoucí nebo alespoň stagnující populaci -v situaci klesající populace vzniká tlak na růst penzijních příspěvků nebo pokles vyplácených dávek -řešením je (vedle nutných parametrických změn průběžného penzijního systému, jako je prodloužení věku odchodu do penze) jeho doplnění individuálními úsporami a systémem sociální podpory a péče: -podpora tvorby úspor na postproduktivní etapu života -extenze sytému sociální podpory a péče (financovaného z obecných daní) na osoby v postproduktivním věku, jimž jejich příjmy v produktivním období jejich života neumožnily vytvořit úspory v odpovídající výši

6 6 -v souvislosti s nutností podpory tvorby úspor některé země zavádějí vedle „prvního pilíře“ penzijního systému tzv. „druhý pilíř“, tj. povinné individuální penzijní úspory (ukládané do penzijních fondů) -jiné země zavádějí penzi pojatou jako sociální dávku v definované výši nezávislé na předchozích příjmech pro každého od určitého věku (někdy s výjimkou osob s velkým majetkem) hrazenou ze obecných daní -neexistuje žádný obecně sdílený konsensus o „správném“ směru reforem nebo cílovém nastavení penzijního systému 4.Veřejné zdravotnictví -pokroky medicíny vedou k tendenci k růstu léčebných nákladů, který bývá rychlejší, než růst disponibilních zdrojů veřejného zdravotnického systému -pro systém veřejného zdravotnictví bývá charakteristické propojení tržně nekonformního příkazně přídělového mechanismu s distortovanými trhy (trh zdravotnických služeb, léčiv a léčebných pomůcek aj.)

7 7 - řešením je odstranění tržních distorzí – jejich náhrada konkurenčními trhy zdravotnických služeb, léčiv a zdravotních pomůcek, doplněnými antimonopolní regulací (problém informační převahy strany nabídky nad stranou poptávky, tj. lékaře nad pacientem), systémem sociální podpory cíleným na sociálně slabé nebo handicapované skupiny pacientů a systémem povinného (všeobecného) veřejného zdravotního pojištění zaměřeným na prevenci a na léčbu nákladných a dlouhodobých zdravotních obtíží -předpokladem efektivního nastavení systému veřejného zdravotnictví je definování standardů zdravotní péče ze strany státu -cíl systému veřejného zdravotnictví – všeobecná dostupnost zdravotní péče – zůstává zachován, mění se nástroje jeho realizace (kofinancování z veřejných i soukromých zdrojů s přihlédnutím k sociální potřebnosti pacienta namísto „bezplatného zdravotnictví“ financovaného plně z veřejných zdrojů)

8 8 5.Vzdělávání a trh práce -stejně jako v případě zdravotnictví, i v případě veřejného školství se nemění cíl, ale nástroje jeho realizace: cílem zůstává všeobecná dostupnost vzdělání, nástroj – „bezplatné vzdělávání“ – se omezuje na všeobecné (základní a střední) vzdělání, zatímco ve vysokoškolském vzdělávání se prosazuje princip kombinace veřejných a soukromých zdrojů -klíčovým důvodem pro částečnou privatizaci vysokoškolského vzdělávání (zavádění školného, uvolnění trhu vzdělávání pro soukromé školy) je rostoucí podíl soukromé složky statku vzdělání: vzdělání je vedle pozitivních externalit, které přináší (zvyšování produktivity a konkurenceschopnosti ekonomiky, zaměstnanosti, a bohatství, kultivace národa a jeho občanské společnosti)

9 9 v stále vyšší míře zdrojem vysokého důchodu jeho nositele (je významným zdrojem v procesu tvorby a titulem v procesu rozdělování důchodu) -tržní cenu vzdělání oceňuje trh práce v podobě mezd jeho nositelů; cena vzdělávacích služeb – školné – by se tak měla na konkurenčním trhu vzdělávacích služeb odvíjet od užitku (výnosu), který vzdělání přináší jeho nositelům, tj. od jejich důchodů, a od nákladů univerzity na jeho poskytnutí („produkci“) -úloha státu v oblasti vysokoškolského vzdělávání by se měla koncentrovat na kofinancování odpovídající rozsahu veřejné složky statku vzdělání (včetně financování „netržních“, leč společensky přesto žádoucích oborů vzdělání – včetně základního výzkumu), a dále na regulaci a dohled (standardy vzdělání, akreditace vzdělávacích zařízení) a na zajištění finančních zdrojů pro sociálně slabé

10 10 studenty a pro překlenutí časového nesouladu mezi výdaji studenta na studium a realizací výnosů z dosaženého vzdělání (stipendia, záruky za úvěry na vzdělání apod.) -soustava veřejného školství spolu se systémem veřejné podpory vysokoškolského vzdělávání (včetně výzkumu) by se měla stát těžištěm modernizovaného sociálního státu designovaného pro éru globalizovaných trhů (a nahradit v roli dominantního konstrukčního prvku sociálního státu penzijní systém)

11 11 6.Restrukturalizace daňové soustavy -zdrojem financování sociálního státu jsou berně, zejména příspěvky sociálního a zdravotního pojištění a daně -v globální ekonomice je výběr přímých důchodových daní stále obtížnější, neboť firmy i jednotlivci dokáží významně snížit základ daně nebo míru zdanění transferem daňového domicilu důchodu do zahraničí nebo jinou formou tzv. daňové optimalizace – dochází proto k přesunu zdanění od důchodu k spotřebě (nepřímé daně – daně spotřební, daň z obratu, daň z přidané hodnoty) a k majetku (daně z nemovitostí i z movitých věcí, daně dědické a darovací) -realizuje se princip strukturální vyrovnanosti rozpočtu – tam, kde lze identifikovat individuální nebo skupinový užitek z veřejného výdaje a přiřadit mu vhodnou daň (často jde o internalizaci pozitivních nebo negativních externalit):

12 12 silniční daň, mýtné, ekologické daně (spotřební daně ze spotřeby statků, jejichž spotřeba (užívání) poškozuje životní prostředí)

13 13 Doporučená literatura k Tématu 8 Mertlík, P.: Sociální stát, změněný svět a smysl reforem. Listy 2003/6. Barr, N., Diamond, P: Reforming Pensions: Principles and Policy Choices. New York and Oxford, Oxford University Press Barr, N., Crawford, I.: Financing Higher Education: Answers from the UK. London and New York, Routledge Barr, N.: Higher Education Funding. Oxford Review of Economic Policy, 2004 (Vol. 20), no. 2, pp. 264 – 283.


Stáhnout ppt "1 8. Reformy státu blahobytu 1.Sociální stát 2.Změny v ekonomice vyspělých zemí 3.Penzijní systém 4.Veřejné zdravotnictví 5.Vzdělání a trh práce 6.Restrukturalizace."

Podobné prezentace


Reklamy Google