OPAC – jak dál? Nové technologie v knihovnictví Seminář KISK, VIKMB15.

Prezentace na téma: "OPAC – jak dál? Nové technologie v knihovnictví Seminář KISK, VIKMB15."— Transkript prezentace:

1 OPAC – jak dál? Nové technologie v knihovnictví Seminář KISK, VIKMB15

2 Knihovnický systém (ILS) a OPAC OPAC je jen jedním z modulů ILS, který má zpřístupnit knihovní data uživatelům. Hlavní funkce OPACu  Vyhledávání  Uživatelský účet s výpůjčkami a poplatky  Funkce objednávání a rezervování ILS má svoje rozhraní pro knihovníky Hlavní funkcí je vytváření a správa databáze (další dělení do modulů podle činností)

3 Kdo vyvíjí tyto systémy? Začaly velké knihovny (60., 70. léta 20.st.) Vývoj převzaly komerční firmy – žijí z prodeje a podpory knihovních systémů Menší firmy se slučují nebo jsou kupovány většími, v současnosti menší počet velkých V současnosti vznikají open source systémy obvykle zase v knihovnách, založené na open source technologiích (Linux, Apache, MySQL, …)

4 Starý OPAC – 2. generace Navržený pro práci s fyzickými jednotkami Součástí komerčního ILS Webové uživatelské rozhraní – nerespektuje současný způsob práce uživatelů s webem  Serach/retreive – dotaz/odpověď, náročné sestavení dotazu  Prohlížení – abecední rejstříky, jen seznamy bez zobrazování vztahů, hierarchie, oddělené od vyhledávání

5 Co knihovny vlastní? Fyzické sbírky – knihy, časopisy, média Digitální sbírky (lokální) – obrázky, skenované dokumenty, born digital dokum. Články v časopisech v předplacených databázích EIZ E-knihy (Webové stránky?)

6 Požadavky na OPAC Jednotný přístup ke všem zdrojům zpřístupňovaným knihovnou Uživatelské rozhraní známé z jiných současných webových služeb Okamžitý přístup ke zdrojům, které to umožňují (nejen metadata, ale i fultexty) Tradiční služby – výpůjčky, objednávky, peníze (Přístup i k jiným zdrojům mimo knihovnu?)

7 Směry rozvoje E 3 OPAC (HILDRETH, Charles R.: Extending the Online Catalog) Enhanced – vylepšená funkčnost a použitelnost (relevance, fasetové hledání, klastrování, breadcrumbs, …) Expanded – obohacený obsah záznamů (obálky, recenze, hodnocení, …), přístup ke všem zdrojům knihovny Extended – rozšířený přístup ke zdrojům mimo knihovnu (jiné knihovny, databáze, EIZ)

8 Kdo nové požadavky realizuje? Řešení na klíč od firmy (ExLibris Primo) Vlastní řešení pomocí komerčních i open source neknihovních produktů (NCSU katalog pomocí Endeca vyhledávače) Nový open source systém (extensible Catalog University of Rochester River Campus Libraries) Celý open source ILS (Evergreen, KOHA)

9 Jak nové požadavky realizovat? Vylepšení současného katalogu Rozdělení systému na  databázi a databázové služby (back end) – dál možno oddělit Bibliografické informace – jsou společné (WorldCat, Amazon) Holdings – informace o jednotkách a zdrojích vlastněných konkrétní knihovnou, dostupných přes ni Mohou využívat i jiné neknihovní služby (Google)  uživatelské rozhraní (front end, portál) – jednotné, může využívat víc databázových služeb

10 Next-generation interfaces (front end) Rozhraní (OPAC) pro konkrétní knihovnu nebo konsorcium knihoven Osobní rozhraní pro jednotný přístup k více službám (knihovny, EIZ, DL, osobní bibliografie, webové záložky, LibraryThing, … ) Součástí jiné aplikace nebo prostředí může být rozhraní pro přístup ke knihovním službám (widgets, gadgets v social SW, na www stránkách, v courseware, …)

11 Databáze a služby (back end) Business aplikace – informační architektura založená na komponentech, které navzájem komunikují pomocí webových služeb (web services) Web 1.0 a web 2.0 aplikace – mnoho oddělených nekompatibilních systémů bez společné architektury Budoucí vývoj ILS – web services + interfaces

12 Odkazy Založeno na článcích Marshalla Breedinga na Library Technology Guides – Systems Librarian column http://www.librarytechnology.org/SystemsLibrarian.pl  Thinking About Your Next OPAC  The Birth of a New Generation of Library Interfaces  We Need to Go Beyond Web 2.0