Projekt MŠMTEU peníze středním školám Název projektu školyICT do života školy Registrační číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0771 ŠablonaIII/2 Sada 16 Anotace.

Prezentace na téma: "Projekt MŠMTEU peníze středním školám Název projektu školyICT do života školy Registrační číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0771 ŠablonaIII/2 Sada 16 Anotace."— Transkript prezentace:

1 Projekt MŠMTEU peníze středním školám Název projektu školyICT do života školy Registrační číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0771 ŠablonaIII/2 Sada 16 Anotace Pájení a jeho druhy Klíčová slova Pájení, tavidlo, pájecí voda, kapilára, spára PředmětInstalace vody kanalizace Autor, spoluautorLudvík Hrtánek JazykČeština Druh učebního materiáluVýklad Potřebné pomůckyPC, dataprojektor Druh interaktivityVýklad pomocí prezentace Stupeň a typ vzděláváníStřední škola Cílová skupina1.- 3. ročník, žáci 15 – 18 let Speciální vzdělávací potřebyne ZdrojeSeznam viz poslední strana Pájení 1 STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁSTŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje VY_32_INOVACE_16_319

2 Podle velikosti pracovní teploty rozlišujeme: -pájení naměkko s tavidlem, -pájení natvrdo s tavidlem, -vysokoteplotní pájení v ochranném plynu nebo ve vakuu při teplotách nad 900  C (pájkou pro tento způsob pájení jsou např. slitiny stříbra). STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje 2 Pájení

3 STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje 3 -Pájení naměkko je nánosové pájení, kdy ohřátým pájedlem nanášíme pájku na nahřáté pájené místo. -Před pájením očistíme pájedlo na salmiakovém kameni, abychom odstranili oxidovanou vrstvu. -Používáme měkké pájky, jejichž hlavní složkou je cín, olovo, zinek, antimon a kadmium. -Jsou normalizovány, jejich teplota tavení je pod 500  C. -Příklad označení měkké pájky: L-PbSn20Sb (pájka s obsahem cínu 20 %). Tavidla pro měkké pájení: a)Pájecí voda (chlorid zinečnatý) -Vyrábí se ze zředěné kyseliny solné přidáním zinku (při reakci vzniká vodík). -Po dokončení pájení je třeba zbytky pájecí vody omýt teplou vodou. -Používá se na ocel, měď a slitiny mědi. Měkké pájení

4 STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje 4 b) Pájecí pasta -Je směs zinkochloridu a chloridu amonného s organickými tuky. -Po pájení je třeba ji odstranit ředidlem. c) Kalafuna -Organická pryskyřice, která se jako tavidlo používá převážně v elektrotechnice a elektronice. -Zbytky se nemusejí z pájeného místa odstraňovat. -V instalatérské praxi je pro ohřev používána benzinová lampa (tzv. letlampa). -Pájením naměkko spojujeme mosaz, ocel, litinu a barevné kovy. -Pevnost spoje je vždy nižší, než pevnost základního materiálu. -Tyto spoje nesnesou velká namáhání a nemohou se použít v horkých provozech, protože hrozí vytavení pájky.

5 -Pájky pro pájení natvrdo mají jako hlavní složky měď, stříbro, zinek, hliník a další. -Podle složení mají bod tavení 550  C až 1 000  C. -Tavidla pro tvrdé pájení jsou sloučeniny bóru a různých příměsí, např. borax. -Postup pájení je v podstatě stejný jako u měkkých pájek, jiný je pouze způsob ohřevu. -Protože se pájí při vyšších teplotách, používá se buď ohřev autogenním hořákem, elektrickým obloukem, nebo vysokofrekvenční ohřev v pecích. -V instalatérské praxi se používalo tvrdé pájení s mosazným drátem ke spojování měděných trubek. -Protože se měděná potrubí na domovní rozvody, zejména u ústředního vytápění, začínají více používat, začala se používat také jiná technologie pájení, a to kapilární pájení. STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje 5 Tvrdé pájení

6 - Podle způsobu nanášení pájky rozlišujeme pájení: -nánosové, -spárové (široká spára), -kapilární (úzká spára) -Zejména pro spojování měděných trubek je výhodnější a jednodušší kapilární pájení, než pájení „na kalíšek“. -U kapilárního pájení se využívá efekt kapilárního vzlínání při pájení. STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje 6 Kapilární pájení

7 STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje 7 - První podmínkou kapilárního pájení je, že mezi trubkou a tvarovkou musí být pouze taková mezera, která odpovídá kapilární spáře. -V praxi to znamená, že rozdíl vnějšího průměru trubky d 2 a vnitřního průměru tvarovky d 1 musí být v rozmezí: -d1 – d2 = 0,02 až 0,3 mm u potrubí do průměru 54 mm, -d1 – d2 = 0,02 až 0,4 mm u potrubí nad průměr 54 mm. -To vyžaduje přesnou výrobu a dodržení přesnosti rozměrů. -Druhou podmínkou kapilárního pájení je, aby použitá pájka byla ve stavu dokonale smáčivé a vzlínavé kapaliny. -Potom se působením kapilárních sil rozleje po celé ploše – po celém obvodu a vystoupá vzhůru či dolů. -Při pájení se musí používat doporučená pájka a pájecí pasta nebo tavidlo. -Při pájení musíme spojované části ohřát na pracovní teplotu použité pájky. -Ohřátí se provádí buď plynovým hořákem, nebo elektrickými odporovými kleštěmi. -Ty používáme při montáži v zařízeném bytě, abychom vyloučili vznik požáru. -Plynové hořáky jsou na spalování propan-butanu nebo acetylénu.

8 STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje 8 Postup při kapilárním pájení 1.Trubku musíme uříznout kolmo k ose, nesmí mít vnitřní asi vnější otřepy. 2.Rounem odstraníme oxidy až do lesklého povrchu. 3.Konce měkkých trubek musíme pomocí trnu a kalibrovacího kroužku kalibrovat, aby byla zaručena kapilární štěrbina. 4.Místo spoje na povrchu natřeme pájecí pastou nebo tavidlem. 5.Konec trubky zasuneme až na doraz do tvarovky. 6.Spojovanou část trubky a tvarovky ohřejeme na potřebnou teplotu. Plamen hořáku směřuje šikmo od trubky k tvarovce tak, aby se špička plamene dotýkala pájeného hrdla. 7.Oddálíme hořák a současně přiložíme pájku k okraji tvarovky. Necháme pájku roztavit bez přímého plamene. 8.Pájka se nasává do štěrbiny tak dlouho, dokud ji celou nezaplní. 9.Mokrým hadrem odstraníme přebytek pájky.

9 STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje 9 Otázky k opakování 1.Rozlište pájení naměkko a pájení natvrdo. 2.K jakému účelu slouží tavidla? Jaká znáte? 3.Popište princip a postup kapilárního pájení.

10 STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje 10 Zdroje Vlastní zdroje Ing. MIROSLAVA TRNKOVÁ, Instalace vody a kanalizace I, nakladatelství INFORMATORIUM, Praha www.informatorium.cz