Jde o nepřímé využití sluneční energie- biomasa je „konzervovaná“ sluneční energie.

Prezentace na téma: "Jde o nepřímé využití sluneční energie- biomasa je „konzervovaná“ sluneční energie."— Transkript prezentace:

1 Jde o nepřímé využití sluneční energie- biomasa je „konzervovaná“ sluneční energie

2 Zdroje biomasy- biomasa odpadní  Rostlinné odpady ze zemědělství - sláma, zbytky po likvidaci křovin a náletových dřevin, odpady z údržby zeleně  Odpady ze živočišné výroby - hnůj, kejda, zbytky krmiv, odpady z přidružených zpracovatelských kapacit.  Lesní odpady - pařezy, kořeny, kůra, vršky stromů, větve, šišky a dendromasa z prvních probírek a prořezávek).  Organické odpady z průmyslových výrob - odřezky, piliny, hobliny, kůra), odpady z cukrovarů, jatek, mlékáren, lihovarů, konzerváren.  Komunální organické odpady - kaly, organický tuhý komunální odpad (TKO).

3 Zdroje biomasy- energetické plodiny Lignocelulózové  Dřeviny (vrby, topoly, olše, akáty)  Obiloviny (celé rostliny), travní porosty (sloní tráva, chrastice, trvalé travní porosty)  Ostatní rostliny (konopí seté, čirok, křídlatka, šťovík krmný, sléz topolovka) Olejnaté Řepka olejná, slunečnice, len, dýně na semeno Škrobno-cukernaté Brambory, cukrová řepa, obilí (zrno), topinambur, cukrová třtina, kukuřice

4 Energetické plodiny Literatura uvádí přibližně sto rostlinných druhů z celého světa, vytipovaných jako potenciální energetické plodiny. Podle délky vegetační doby můžeme rostliny pro energetické využití třídit na jednoleté a víceleté. Krmný šťovík (Uteuša)- výnos až 10t/ha (suché hmoty) Čirok - výnos až 8 t/ha Křídlatka výnos až 12t/ha Ozimá pšenice výnos 8t/ha

5 Formy biomasy a možnosti jejího využití suchá - dřevo, sláma a různé odpady. Využívá se nejčastěji formou přímého spalování v topeništích nebo zplynováním či pyrolýzou (produkce plynného respektive kapalného paliva mokrá - zejména tekuté odpady jako kejda apod. Nelze ji spalovat a využívá se zejména k produkci bioplynu speciální biomasa – olejniny, škrobové a cukernaté plodiny. Využívají se např. k výrobě bionafty nebo lihu.

6 Kotle ke spalování biomasy Pyrolyzní kotle ke spalování kusového dřeva Krbová a kachlová kamna Kotle na pelety Kotle na štěpku nebo piliny Kotle na spalování balíků slámy Kotle na spalování obilí Kotle na spalování uhlí i dřeva

7 Kotel na dřevo Hořák na peletky Kotle

8 Vliv vlhkosti na výhřevnost biomasy Vlhkost běžně sušeného dřeva je přibližně 20% Čerstvě poražené dřevo má vlhkost až 60% Dřevěné lisované brikety 3 až 10% Obsah vody (%)Výhřevnost (MJ/kg) 018,6 1016,4 2014,3 3012,2 4010,1 50 8,1

9 Paliva z biomasy Metan (bioplyn, skládkový plyn)- získává se anaerobním rozkladem org. látek Etanol - fermentací roztoků cukrů je možné vyprodukovat etanol (ethylalkohol). Vhodnými materiály jsou ovoce a cukrová řepa a také obilí, kukuřice, nebo brambory a dokonce i celulóza (po hydrolýze) Bionafta (metylester řepkového oleje)- získává se ze semen řepky a následnou transesterifikací řepkového oleje s metanolem