Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Veřejné zdravotní pojištění nebo státní zdravotní systém – měli bychom si cestu vybrat Ing. Ladislav Friedrich, CSc. generální ředitel Oborová zdravotní.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Veřejné zdravotní pojištění nebo státní zdravotní systém – měli bychom si cestu vybrat Ing. Ladislav Friedrich, CSc. generální ředitel Oborová zdravotní."— Transkript prezentace:

1 Veřejné zdravotní pojištění nebo státní zdravotní systém – měli bychom si cestu vybrat Ing. Ladislav Friedrich, CSc. generální ředitel Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví

2 Zdravotnictví Zdravotní péče je v ČR dostupná a kvalitní, ale není dlouhodobě současným způsobem financovatelná Zdravotnictví je specifické –vysokým očekáváním pokud jde o kvalitu, dostupnost a „bezplatnost“ –dosud nízkou schopností občanů objektivně vyhodnotit skutečný přínos, potřebnost a efektivitu poskytovaných služeb –nadprůměrnou politizací a manipulacemi s veřejností ©Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví 2

3 Financování zdravotnictví - v čem je problém? Růst nákladů na zdravotnictví překračuje růst HDP a bude hůř ©Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví předpoklad Výdaje - celkem veřejné výdaje z toho : státní rozpočet územní rozpočty zdravotní pojišťovny Soukromé výdaje Podíl veřejných výdajů 0,91 0,870,840,850,87 Podíl soukromých výdajů 0,09 0,130,160,150,13 Podíl zdravotních pojišťoven 0,760,790,780,770,790,81 Růst veřejných výdajů od roku ,422,052,612,642,85 Růst podílu veřejných výdajů na HDP 5,915,605,876,156,036,38

4 Financování zdravotnictví – v čem je problém? o Veřejné výdaje tvoří neadekvátně vysoký podíl na celkových výdajích – 87 % o Veřejné výdaje rostou rychleji než HDP a jejich podíl se zvyšuje (1995 – 5,91 % 2015 – 6,38 %) o Soukromé výdaje jsou nízké a mají špatnou strukturu (nemají dostatečný vliv na efektivitu a zasahují spíše sociálně slabé) ©Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví 4

5 Financování zdravotnictví - v čem je problém? ©Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví 5

6 Struktura nákladů veřejného zdravotního pojištění ©Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví 6

7 Struktura nákladů veřejného zdravotního pojištění ©Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví 7

8 Struktura nákladů veřejného zdravotního pojištění o Podíl akutní lůžkové péče na celkových nákladech (při současné struktuře veřejného zdravotního pojištění) je příliš vysoký o Potenciál úspor u cen léků a zdravotnických prostředků je již částečně vyčerpán o Současný způsob úhrad komplementu nemotivuje k finanční zodpovědnosti ©Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví 8

9 Struktura nákladů veřejného zdravotního pojištění o Zdravotní péče o seniory v zařízeních lůžkové následné péče a v sociálních ústavech odráží extrémní nekompatibilitu zdravotní a sociální péče o Lázeňství – ztracená příležitost k úsporám ©Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví 9

10 Porovnání rozložení objemu pojistného dle plátců a dle počtu plátců pojistného ( ) údaje z roku 1998Zpráva analytické komise pro Dohodovací jednání na rok 2016 (77,28%) (22,72%) (45,27%) (54,73%) ©Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví 10

11 Kdo vlastně zdravotnictví financuje a kdo z něj čerpá ©Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví 11

12 Kdo vlastně zdravotnictví financuje a kdo z něj čerpá ©Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví 12

13 Potřebujeme systémovou změnu a reformu současného systému? PRO: konkurenceschopná ekonomika bude vyžadovat efektivnější a méně solidární systém veřejného zdravotního pojištění varianta 1 – Česká správa zdravotního pojištění varianta 2 – konkurence opravdových zdravotních pojišťoven varianta 1 státní systém by umožnil systémově propojit pravomoc a zodpovědnost a centralizovat většinu činností, podmínkou by bylo zásadní zkvalitnění činností státní správy a vznikly by vysoké transakční náklady varianta 2 - vícezdrojový a více subsidiární systém by byl stabilnější, spravedlivější a lépe by uspokojoval skutečné potřeby lidí - měl by kreativní vývojový potenciál - musel by však být v rámci stabilních pravidel nezávislý ©Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví 13

14 Potřebujeme systémovou změnu a reformu současného systému? PROTI: o dlouhodobě prováděné nahodilé dílčí úpravy odvrátily vždy aktuálně hrozící krizi a systém v podstatě zatím funguje o většina účastníků systému si vydobyla nějakou pozici, kterou raději jen zkouší mírně posilovat nebo udržet, než riskovat významnou změnu o žádný ucelený návrh reformy není k dispozici a nelze pro něj rychle nalézt dostatečnou podporu ©Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví 14

15 Doporučení k vývoji systému Je třeba změnit dosavadní trend faktické demontáže systému zdravotních pojišťoven a dílčími úpravami systému směrovat spíše k variantě 2. ©Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví 15

16 Co jsme dosud vyzkoušeli na straně příjmů DoDo přerozděleníZpůsob % příjmů z pojistného - státní pojištěnci - do 60ti let 1x, nad 60 let 3x % příjmů z pojistného - státní pojištěnci - do 60ti let 1x, nad 60 let 3x 35 % příjmů z pojistného - podle indexů nákladovosti (věkové skupiny) - nákladná péče (30ti násobek průměrných nákladů na 1 poj. za poslední uzavřený kal.rok) ZP má nárok na 80% částky nad průměrný náklad % příjmů z pojistného - státní pojištěnci - do 60ti let 1x, nad 60 let 3x 70 % příjmů z pojistného - podle indexů nákladovosti (věkové skupiny) - nákladná péče (30ti násobek průměrných nákladů na 1 poj. za poslední uzavřený kal.rok) ZP má nárok na 80% částky nad průměrný náklad % příjmů z pojistného - podle indexů nákladovosti (věkové skupiny) - nákladná péče (30ti násobek průměrných nákladů na 1 poj. za poslední uzavřený kal.rok) ZP má nárok na 80% částky nad průměrný náklad dosud100 % příjmů z pojistného - podle indexů nákladovosti (věkové skupiny) - nákladná péče (15ti násobek průměrných nákladů na 1 poj. za poslední uzavřený kal.rok) ZP má nárok na 80% částky nad průměrný náklad jednorázově30 % zůstatků ZFZP - opětovné přerozdělení zústatků z již přerozdělených příjmů % příjmů z pojistného- doplnění přerozdělení dle PCG ©Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví 16

17 Příklad významné nedokonalosti systému 100% přerozdělení Z DROJ DAT : ÚZIS M INISTR ZDRAVOTNICTVÍ MUD R. H EGER – DUBEN 2013 ©Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví 17

18 Co jsme dosud vyzkoušeli na straně výdajů DoDo přerozděleníZpůsob individuálně dohodnutá HB dle jednotlivých zdravotních pojišťoven dohodovací řízení – cenový výměr MF rozhodnutí vlády (návrh MZ) v případě nedohody zůstává předchozí Rozhodnutí do doby než MZ vydá úhrady vyhláškou celoroční úhradová vyhláška s indexovanou regulací proti referenčnímu období zákonem zakotvená možnost jiné úhrady -různé kombinace výkonných, skupinových a paušálních úhrad s regulací referenčním obdobím úhradová vyhláška s ideou „narovnání“ cen v segmentu akutní lůžkové péče pomoci koeficientů specializace ©Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví 18

19 Co jsme dosud vyzkoušeli na straně výdajů a jsme na správné cestě? Dohodovací řízení: Za posledních 5 let došlo k dohodě pouze u úhrad tvořících 7,5% z celkových nákladů. O základním nastavení více než 90 % úhrad rozhoduje MZ (a SÚKL). Dohodovací řízení je sice užitečnou platformou pro diskusi a tříbení postojů, ale většina účastníků nemá k dohodě dostatečnou motivaci. Důvod – úhradová vyhláška rozhodnutím MZ. Úhradová vyhláška: Text úhradové vyhlášky narostl od roku 2007 do roku 2015 z 38 stran na 94 stran textu. Způsob úhrady se neustále mění a komplikuje. ©Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví 19

20 Doporučení k střednědobé udržitelnosti systému aneb nic co bychom nevěděli a nic co bychom opravdu mohli udělat o Výše pojistného a dotace ze státního rozpočtu je dána celkovou ekonomickou situací ČR. Podíl veřejných zdrojů na celkových nákladech však musí klesat. Bez změn v sociálním systému to však není průchozí. o Solidární systém nemůže pokrývat vše, co medicína nabízí zařazování nových metod do úhrad musí podléhat transparentní (HTA – hodnota zdravotnických technologii) státní regulaci alternativní nákladnější metody musí být s doplatkem banální levné výkony musí být zpoplatněny (regulační poplatky nebo spoluúčast) zdravotní pojišťovny musí být politicky nezávislé systém PZS zřizovaných státem a kraji (po revizi) by měl tvořit pouze nutnou, ale garantovanou strategickou základní síť. Ostatní PZS by měli soutěžit o kontrakty se ZP a smlouvy by měly být maximálně flexibilní. o Soukromé výdaje musí být transparentní, stabilní a předvídatelné s vysokou sociální ochranou pro potřebné a možností připojištění pro ostatní. ©Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví 20

21 Dílčí doporučení správným směrem o K přerozdělení PCG přidejme regionální korekce (částečná kompenzace špatně nastavené sítě PZS) o Držme oddělené fondové hospodaření zdravotního pojištění od správy prostředků státního rozpočtu o Smluvní volnost – zrušme vyhlášku o cenách ve stávající podobě (posilujme individuální kontrakty včetně standardní kontroly) ©Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví 21

22 Dílčí doporučení správným směrem o Upravme systém změn rozsahu veřejného zdravotního pojištění o transparentní HTA a přísnou kontrolu ekonomických dopadů o Zaveďme nadstandardy a pravidla pro jejich tvorbu a poskytování o Změňme strukturu pojistného – složka nominální (dle pojistných rizik se sociální ochranou), složka solidární 22 ©Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví


Stáhnout ppt "Veřejné zdravotní pojištění nebo státní zdravotní systém – měli bychom si cestu vybrat Ing. Ladislav Friedrich, CSc. generální ředitel Oborová zdravotní."

Podobné prezentace


Reklamy Google