Workshop Služby péče o děti a seniory Brno, 15/09/2015 Péče o děti v České republice: vývoj systému a aktuální problémy Pavel Horák.

Prezentace na téma: "Workshop Služby péče o děti a seniory Brno, 15/09/2015 Péče o děti v České republice: vývoj systému a aktuální problémy Pavel Horák."— Transkript prezentace:

1 Workshop Služby péče o děti a seniory Brno, 15/09/2015 Péče o děti v České republice: vývoj systému a aktuální problémy Pavel Horák

2 Cíl setkání 1.Informovat o vývoji systému předškolní péče o děti v ČR v posledním desetiletí 2.Identifikovat problémové oblasti 3.Identifikované (i neidentifikované) problémy diskutovat

3 Zdroje dat využité k analýze Dostupné statistiky (ČSÚ, MŠMT, MPSV, EUROSTAT) Expertní studie (Kuchařová, Hašková, Paloncyová, Bartáková, Plasová, Válková aj.) Legislativa (školský zákon, zákon o pedagogických pracovnících, zákon o dětské skupině aj.) Analýza diskursů klíčových aktérů (veřejnosti, rodičů dětí, politiků, médií) z více než dvou desítek časopiseckých a dalších mediálních zdrojů (ČT, Hospodářské noviny, Mladá fronta, Právo, Reflex, Týden aj.) Diskutované oblasti Klienti Dostupnost a kvalita služeb Legislativa Zaměstnání Poskytovatelé a podmínky poskytování

4 Struktura setkání 1.Co máme na mysli systémem předškolní péče o děti? 2.Kdo je klientem služeb péče o děti? 3.Jak se vyvíjel systém služeb zaměstnanosti v ČR a s jakými problémy se dnes potýká? 4.Shrnutí klíčových problémů a jejich diskuze

5 1.Co máme na mysli systémem předškolní péče o děti? Systém mateřské a rodičovské dovolené = fragmentovaný systém, dávky po dobu 28/37 týdnů, mateřská 70% předchozího příjmu do půl roku dítěte, rodičovská 1/5 až 1/2 průměrné měsíční mzdy v ekonomice podle délky pobírání 1-3 roky, možnost přivýdělku Výhody a speciální podmínky ovlivňující dělbu péče o dítě a sladění rodiny a zaměstnání = částečné pracovní úvazky pro pečující matky daňové výhody při využívání soukromých pečovatelských služeb příspěvky na péči vykonávanou mimo domov Institucionalizovaná péče o děti ve věku 0-6 let (před započetím školní docházky) = Veřejné/soukromé jesle školky minijesle miniškolky soukromí pečovatelé/chůvy vzájemná rodičovská pomoc veřejná rodinná centra/mateřská a rodinná centra

6 2. Kdo je klientem služeb péče o děti? DOMÁCNOSTI S DĚTMI: Klesá počet rodin s oběma rodiči a závislými dětmi a současně roste počet osamělých rodičů s dětmi (zejména žen) (ČSÚ 2015) AKTUÁLNÍ SITUACE: 1/3 všech domácností (38%) sezdané rodiny s dětmi 4% domácností samoživitelů/ek, polovina z nich (okolo 28 tisíc) v riziku příjmové chudoby /neschopna uhradit náklady na jídlo, kroužky/ (ČSÚ 2015; Horáková et al 2013)

7 DĚTI: Od roku 2012 klesá počet dětí mladších tří let a současně v celém desetiletí roste počet dětí ve věku 3 až 5 let (X o 30 tisíc více mladších dětí a o 95 tisíc starších dětí v roce 2014 než v roce 2005) (Eurostat 2015) AKTUÁLNÍ SITUACE: 325 tisíc do 2 let, 364 tisíc od 3 do 5 let v roce 2014 (Eurostat 2015) 8 tisíc předškolních dětí speciální potřeby ve školním roce 2014/2015 (přes 3 tisíce s handicapem) (MŠMT 2015a)

8 3. Jak se vyvíjel systém služeb zaměstnanosti v ČR a s jakými problémy se dnes potýká? Financování systému péče o děti Financování veřejných zařízení péče o dětí do tří let téměř nulové, od tří let výše je dlouhodobě konstantní, na úrovni průměru zemí EU 28 (0,5- 0,6% GDP X 1,42% GDP v Norsku) (Eurostat 2015) Dlouhodobě v ČR velice nízké státní výdaje na dávky rodinám s dětmi (polovina průměru zemí EU)

9 2003200420052006200720082009201020112012 Latvia1,41,3 1,2 1,41,71,51,11,0 Czech Republic1,41,51,3 1,61,4 1,31,21,1 Netherlands1,3 1,51,61,21,31,2 1,1 Slovakia1,51,7 1,61,5 1,71,8 United Kingdom1,7 1,61,51,7 1,92,01,9 Austria3,13,0 2,82,72,83,03,12,8 Norway3,13,02,82,72,82,73,23,1 3,0 Sweden2,9 3,02,93,03,23,1 3,2 Ireland2,5 2,63,13,63,53,4 Finland3,0 2,9 3,3 3,4 Luxembourg3,8 3,63,43,14,24,34,03,63,7 Denmark4,03,93,83,74,0 4,54,34,14,0 EU 252,22,1 2,02,1 2,3 2,2 Table 1 Cash benefits for Family/Children as percentage of the GDP in selected European countries in last decade Source: EUROSTAT (2015)

10 V posledním desetiletí se změnila skladba dávek pro rodiny s dětmi z hlediska jejich výše: vzrostla mateřská a rodičovská, poklesly přídavky na děti a porodné

11 Finanční dostupnost služeb Symbolické poplatky za školkovné a jídlo u veřejných školek (bezplatně pro sociálně znevýhodněné), vysoké u soukromých školek a jeslí Soukromá zařízení pro bohaté rodiče (soukromé jesle do 60 % průměrné měsíční mzdy, soukromé školky okolo 44% - Plasová and Godarová 2015; Horák, Horáková a Sirovátka 2013) Využívání soukromých chův v šedé ekonomice za nižší náklady než za soukromé kolektivní služby (Paloncyová et al 2013)

12 Kapacita15 - 125 dětí Pracovníci dětské sestry, ošetřovatelky, pracovníci výchovné péče, pracovníci v sociálních službách, pomocnice Počet dětí na 1 zdr.+vých. pracovníka4,8 – 8 dětí/na 1 pracovníka Plat pracovníků12 tis. -30 tis. Kč Platby rodičů 1 200Kč/měs. – 5 460Kč/měs; soukromé 15 000tis; specializované 25.329Kč/měs. + strava 27Kč-40Kč/den Náklady na 1 dítě/měsíc7.000 -15 000 Kč/dítě/měsíc % mzdových nákladů z celkových nákladů 50 -82 % Tabulka 1 Vybrané charakteristiky jeslí Zdroj: Plasová a Godarová (2015)

13 Rok Počet míst v jeslích Míra pokrytí - jesle (0-2) 19896578016,7% 19905011812,9% 1991166284,3% 1992131963,5% 199392652,5% 199485652,3% 199567471,9% 200017500,6% 200515790,6% 201014520,4% 201214010,4% Geografická dostupnost služeb Klesá počet jeslí (31 v roce 2013) a tím i dětí navštěvující jesle na úplné minimum (0,4 % dětí do dvou let v roce 2012 (ÚZIS 2012, 2013; Eurostat 2014) Tabulka 2 Míra pokrytí dětí službou jeslí od roku 1989 do roku 2012 (vybrané roky) Zdroj: statistiky Plasová a Godarová (2015) podle statistik ÚZIS a ČSÚ, dle Pozn.: Od roku 2000 zahrnuje jesle a mikrojesle včetně dalších dětských zařízení. Do roku 1999 včetně jsou údaje jen za jesle a mikrojesle.

14 V posledních letech roste počet mateřských školek a dětí, které je navštěvují (od roku 2009 259 nových školek, z toho 153 soukromých - MŠMT 2014b) AKTUÁLNÍ SITUACE: Nízká participace dětí do tří let věku v předškolních zařízeních (5% v roce 2013) (Eurostat 2015) Pětina dvouletých dětí (18%), tři čtvrtiny dětí ve věku 3-5 let (77%) a téměř polovina šestiletých dětí (44%) navštěvovala v roce 2013 školky (Eurostat 2015) Podíl šestiletých ve školkách v posledních letech klesá (pokles počtu odkladů na základní školy - MŠMT 2014b) Dominuje využívání veřejných školek (98% dětí) před soukromými (46% v EU 28) (Eurostat 2015) Soukromých zařízeních typu jeslí, firemních školek, chův, je omezené množství (neexistují oficiální statistiky - např. 46 soukromých jeslí v roce 2010 - Sokačová 2010; ÚZIS 2011)

15 Age0 year1 year2 years3 years4 years5 years6 yearsTotal 3-5 CZ --213017155010163810526552464278453 Total population 108692109146119504121413122945118385108825362743 In % --17,8258,9382,6788,9248,2176,76 NOR 18944233656365609466298162266386186193 Total population 60530614296342764443633866179962108189628 In %3,1368,9288,8794,5799,361000,6298,19 Table 3 Enrolment of children by age in early childhood education in the Czech Republic and Norway in 2013* Source: Statistic Norway (2015), ČSÚ (2015)

16 TRENDY A PROBLÉMY: Omezená kapacita školek  vysoký počet odmítnutých žádostí o přijetí do školky (40-50 tisíc v posledních letech) School year Number of rejected applications Annual increase of rejected applications 2005/066 810- 2006/079 57040,5% 2007/0813 40940,1% 2008/0919 99649,1% 2009/1029 63248,12% 2010/1139 48333,2% 2011/1249 18624,6% 2012/1358 93919,8% 2014/1550 800-13,8% Table 6 Number of rejected applications in kindergartens in the Czech Republic in school years 2005/06 - 2012/13 Zdroj: MŠMT (2015a)

17 Některé školky jsou nuceny přijímat dvouleté děti (regionální a finanční nedostupnost jeslí) Vysoký počet odkladů nástupu do základní školy (sociální nezralost, vady řeči) Nedostatek zájmu mnoha romských rodičů a jejich dětí navštěvovat školky (odhad 40% absence - IDNES 2014; ČT 2015; akční plán rovné příležitosti - MŠMT 2014b) Rostoucí počet tříd pro děti se speciálními potřebami – lze sloučit handicapované děti s normálními v rámci politiky inkluze? (656 ve školním roce 2007/2008 proti 703 v roce 2014/2015 (MŠMT 2015) Nízkopříjmové rodiny nejsou schopny platit dětem jídlo a kroužky

18 Kvalita služeb (K DISKUZI, zejm. alternativní formy péče o děti a soukromá zařízení) V posledních letech vzrostl počet vysokoškolsky vzdělaných pracovníků v předškolních zařízeních (4.4 % v roce 2006 - 7.8 % v roce 2009 – ÚIV 2011) SOUČASNÝ STAV: Kvalita předškolních veřejných zařízení na dobré úrovni (kvalifikace učitelů, poměr počtu dětí na učitele, psychosociální vývoj dětí) (Kolářová 2007; OECD 2011a), U soukromých poskytovatelů (miniškoličky) není zaručena/kontrolována (s výjimkou hygienických standardů a kvalifikace) (Kolářová 2007; Kuchařová et al 2009; Paloncyová et al 2013) Dobrý poměr počtu dětí na učitele (12,9 ve veřejných školkách, 9 v soukromých školkách, 11,6 v jeslích roce 2013 - MŠ 2015)

19 Legislativa (a neformální vztahy, sítě) regulující např.: vztah orgánů státní správy a soukromých/veřejných kolektivních zařízení (MŠMT, MPSV, MPO, MF, KÚ, Obec, ŠÚ, KHS…) možnost čerpání financí z ESF kolektivní zařízení, jejich cíle, kvalitu, postupy, zaměstnance a jejich chování práva dítěte, způsob výběru dětí do školky…

20 Kvalita zaměstnání ve službách péče o děti (K DISKUZI - platy, příjmy, jistota zaměstnání, vzdělávání, benefity apod.) 38.000 zaměstnanců ve veřejných školkách v roce 2013, z toho 97 % žen, průměrná měsíční mzda 90 % průměrné mzdy v ekonomice (ČSÚ 2015; Plasová and Godarová 2015) (X v Norsku pouze 75%!)

21 Poskytovatelé služeb péče o děti a podmínky poskytování služeb K DISKUZI diverzita poskytovatelů, financování a dotace ze státního rozpočtu, podmínky pro poskytovatele

22 4. Shrnutí klíčových problémů a jejich diskuze RODINA: 1.nerovné rozdělení zodpovědnosti za domácnost a péči o děti mezi rodiči, žena pečuje o dítě, otec se podílí minimálně 2.nízkopříjmové domácnosti potíže s placením jídla a kroužků dětí TRH: 3.omezená nabídka částečných pracovních úvazků pro ženy 4.mzdová nerovnost mezi muži a ženami 5.nerovnost v možnosti kariérního růstu žen 6.diskriminace žen na rodičovské dovolené zaměstnavateli

23 4. Shrnutí klíčových problémů a jejich diskuze SLUŽBY: 7.geograficky a/nebo finančně nedostupná nabídka zařízení péče o děti mladší tří let (jesle, mikrojesle) 8.omezené kapacity školek pro děti od tří let věku, nevyhovující otvírací doba, v období prázdnin 9.omezená nabídka soukromé péče o děti (soukromé školky, firemní školky, chůvy) 10.absence daňových zvýhodnění 11.nízká návštěvnost romských dětí ve školkách

24 Podrobné rozpracování problémových oblastí RODINA: 1.převaha představy muže-živitele a ženy-pečovatelky  nerovné rozdělení zodpovědnosti za domácnost a péči o děti (Bartáková 2008; Szelewa, Polakowski 2008, Javornik 2014)  péče přesunuta do domácnosti, kam ženy vstupují po přerušení pracovní kariéry a následně se vrací do zaměstnání (nejčastěji plný úvazek) (Plasová 2012):  očekávané rodičovství vykonávané primárně matkou nebo příbuznými (konvenuje nedostatek zařízení péče o nejmenší)  neochota některých otců podílet se na domácí péči + muži očekávají, že ženy budou jak pečovat o domácnost (77% očekává, že žena uvaří), tak o děti (Právo 2013a; Asociace 2015) 2.(u nízkopříjmových domácností s jedním či dvěma rodiči problém v možnosti platit za jídlo a kroužky svým dětem)

25 Podrobné rozpracování problémových oblastí TRH: 3.omezená nabídka částečných úvazků pro ženy  nízká zaměstnanost žen na částečný úvazek, vysoká na plný (74%) (ČSÚ 2015) 4.mzdová nerovnost (78% mzdy mužů) (Balcar, Filipová a Machová 2012) X méně vzdělané ženy očekávají nižší mzdy (Brožová and Stroukal 2015; cf. Hakim 2000; Kan 2007) 5.nerovnost v možnosti kariérního růstu žen, i v žensky dominantních sektorech (pouze 1/4 žen v seniorských pozicích) (ČSÚ 2015) 6.diskriminace žen na rodičovské dovolené zaměstnavateli (rodičovství je soukromá věc zaměstnanců – Bartáková 2008) a obtíže v prosazení antidiskriminačního zákona (Plasová 2012)

26 Podrobné rozpracování problémových oblastí SLUŽBY: 7.minimální nabídka zařízení péče o nejmladší děti (jesle, mikrojesle)  často geograficky a finančně nedostupná (podle názorů některých politiků a dětských psychologů je péče o dítě možná pouze v prostředí rodiny (Plasová 2011), protože jesle mohou být prý škodlivé a poškozovat vývoj malých dětí, a rodiče o ně nestojí Hašková, Saxonberg a Mudrák 2012) → omezené využívání dětských skupin - ohrožení 120 lesních školek s 2.500 dětmi díky nedodržení hygienických standardů stanovených zákonem (MF 2015) → úvaha o univerzálním náboru dvouletých dětí do některých školek ministerstvem - MŠMT 2014b; → návrh expertů na zřízení zařízení pro děti starší 18 měsíců a současně podpora částečných úvazků pro ženy - Plasová a Godarová 2015)

27 Podrobné rozpracování problémových oblastí 8.omezené kapacity školek pro děti od tří let věku ve velkých městech (velké procento odmítnutých žádostí), nevyhovující otvírací doba pro pracující rodiče a v období prázdnin (opakované umísťování dětí do různých školek - Plasová a Godarová 2015) → návrh expertů na zvýšení kapacit současných školek finanční injekcí, rozšíření provozních hodin a omezení počtu školek zavřených o prázdninách (Plasová a Godarová 2015)

28 Podrobné rozpracování problémových oblastí 9.omezené privátní služby (soukromé, firemní školky, chůvy) a absence daňových zvýhodnění → 70% firem se zájmem o výstavbu školek tak dosud neučinilo díky absenci daňových úlev a hygienických, požárních a vzdělávacích předpisů přísnějších než v běžných veřejných školkách (HN 2013; Právo 2013b) → neuskutečněná podpora vzniku vzájemné asistence rodičů a daňových zvýhodnění firemních školek v rámci prorodinného balíčku (MPSV 2008) 10.problém v nízké návštěvnosti romských dětí (tvořících 4-5% všech dětí)

29 Děkuji za pozornost! Pavel Horák Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií Joštova 10 602 00 Brno email: horak@apps.fss.muni.cz tel.: +420 549 493 782