Čtvrtek 25. března 2010 Luděk Rychetník Demokracie, postdemokracie, lobbismus.

Prezentace na téma: "Čtvrtek 25. března 2010 Luděk Rychetník Demokracie, postdemokracie, lobbismus."— Transkript prezentace:

1 čtvrtek 25. března 2010 Luděk Rychetník Demokracie, postdemokracie, lobbismus

2 Osnova 1 Good governance - Dobré vládnutí 2 Liberální/konstituční demokracie 3 Lobbing a jeho regulace 4 Příklad: Činnost britského Commitee on Standards in Public Life 5 Umění vládnout - péče o legitimitu vlády a systému: Je možné měnit politickou kulturu země?

3 Dvě pojetí dobrého vládnutí: I. liberální – Night Watchman State II. sociálně demokratické – Welfare State

4 I. Adam Smith: the sovereign‘s duties ‚System of natural liberty‘ (liberální pohled) (Liberal ‚Night Watchman State‘) 1) to protect society from violence and invasion by other independent societies, 2) to protect every member of society from injustice or oppression by any other member, to establish a system for administering justice, 3) to create and maintain public works and institutions, which are for the public benefit, as the profits from such enterprises can never repay the outlay of any individual or group, though the advantages.. may well do more than repay the costs to society in general. (1776 The Wealth of Nations, Book IV, Chapter IX) ALE NE VÍCE: „SILNÝ“, ALE NE „VELKÝ STÁT“ !

5 II. Deset znaků dobrého vládnutí (Martin Potůček 2003): (Etatistický a Sociálně demokratický pohled) 1) analytická služba 2) veřejná komunikace 3) instituce strategického, středně či dlouhodobého vládnutí (x boj o moc) 4) demokratické zprostředkování zájmů (politické strany, tripartita, hnutí, NGO) 5) přehledná ustálená soustava stran 6) odpovědnost - accountability vládnutí 7) oddělení moci politické od ekonomické a masových medií 8) politiky proti hrozbám sociálního vylučování a marginalizaci 9) systém výchovy politiků a úředníků o principech dobrého vládnutí 10) péče o mezinárodní a globální kontext politiky „VELKÝ, ROZSÁHLÝ STÁT ! “ – v naší době nezbytný?

6 DVOJJEDINÁ POTŘEBA SPOLEČNOSTI: ŘÁD A SVOBODA - 1 Křehkost řádu ? „Všechny společenské reality jsou nejisté. Všechny společnosti jsou jen konstrukty čelící chaosu. Neustále hrozící nebezpečí anomického děsu propukne naplno, kdykoliv jsou legitimizace, jež tuto nejistotu zastírají, ohroženy nebo se zhroutí.“ (Peter Berger, Thomas Luckman 1999 Sociální konstrukce reality. Pojednání o sociologii vědění. Brno: CDK) Zhroucený řád - hrozba zhroucených států (Ghani, Lockhart 2009 Fixing Failed States)

7 DVOJJEDINÁ POTŘEBA SPOLEČNOSTI: ŘÁD A SVOBODA - 2 Dva nejdůležitější úkoly vládnutí a správy: I. zajistit a dlouhodobě udržet řád ve společnosti II. při tom co nejméně omezit lidskou svobodu a tím i schopnost lidí, společnosti inovovat, rozvíjet kulturu a hledat odpovědi na výzvy měnícího se prostředí. Jak tyto úkoly sloučit – filosofie demokracie?

8 Filosofie demokracie: Dvojí pojetí řádu a svobody: 1. jsou v protikladu (17. Stol.: Thomas HOBBES, John LOCKE) Diagram 1 ŘÁDCHAOS OTROCTVÍ SVOBODA Cesta společnosti z pozice X do X 1 znamená, že nezbytně vymění více svobody za méně řádu

9 Filosofie demokracie: Dvojí pojetí řádu a svobody: 2. doplňují se: 18. stol.: Jean Jacques ROUSSEAU Diagram 2 SVOBODA X 1 X OTROCTVÍ CHAOSŘÁD Cesta společnosti z pozice X do X 1 znamená, že získá více svobody i více řádu

10 SVOBODA Diagram 3: FILOSOFIE DEMOKRACIE: Politické režimy jako kombinace různé míry svobody a řádu ŘÁD oblast vlády práva CHAOS ZVŮLEDIKTATURA DEMOKRACIE x x1x1 Cesta od postkomunistické „volební demokracie“ k „plné demokracii“: ALE JAK? -> umění, kultura demokracie

11 FILOSOFIE DEMOKRACIE: empirické ověření ? Proxy variables: I. Pevnost řádu: CPI Corruption Perception Index (www.transparency.cz) signalizuje společenskou atmosféru, kulturu kázněwww.transparency.cz II. Míra svobody-absence omezení: Freedom Index měří „negativní svobodu“ (Berlin 2002) (www.stateofworldliberty.org/report/methodology.html)www.stateofworldliberty.org/report/methodology.html Režimy, státy v Diagramu 3: kde se hromadí? 1. protiklad: osa SZ – JV: od chaosu k diktatuře 2. doplněk: osa JZ – SV: od zvůle k demokracii

12 152 STÁTŮ: ŘÁD (CPI 2006) a SVOBODA (FREEDOM INDEX 2006) ČR : CPI 4.8, FI 76; Polsko CPI 3.7, FI 73; USA: CPI 7.3, FI 82; Švédsko: CPI 9.2, FI 74; Bělorus: CPI 2.1, FI 32;

13 Analýza předpokladů demokracie: Životní prostory 1 Tržní, komerční prostor: Motivace: „peníze až na prvním místě“ 2 Rodinný prostor: Motivace: soudržnost, láska vzájemná péče, výchova dětí, osobní růst 3 Veřejný prostor: naším společným zájmem je dobře spravovat společnost a stát, vybrat vládnoucí elity (demokratický boj o moc!), Motivace: služba veřejnosti, společné dobro

14 Analýza předpokladů demokracie: Občanská společnost > svobodní, hospodářsky nezávislí občané, organizovaní s cílem si vládnout > novodobá, demokratická odpověď na historickou nezbytnost umět si vládnout. > vytváří veřejný prostor ‚Jak to, že Češi „umí“ soukromou existenci, ale selhávají ve svém veřejném prostoru?‘ (Jaroslav Spurný, Respekt, 5.-11.1.2009, pro možnou odpověď viz Mancur Olson 1965)

15 Liberální/konstituční demokracie: 1 „Platonský“ přístup Systém vládnutí „liberální či konstituční demokracie“ poměrně nejlépe („nejméně špatně“ - Churchill) vyhovuje dvojjediné potřebě řádu a svobody Možné přístupy teoretizování: 1 „Platonský“ přístup: předpokládáme, že existuje idea či ideál demokracie: > „vláda lidu“ - doslovný překlad řeckého termínu „demokracie“ > „government of the people, by the people, for the people“, Abraham Lincoln, Gettysburg, Pennsylvania, November 19, 1863 > „volnost, rovnost, bratrství“, heslo Francouzské revoluce a z ideálu odvozujeme reálné instituce, či návrhy na jejich úpravu.

16 3 Liberální/konstituční demokracie: 1 „Platonský“ přístup od ideálu k praxi ? ALE POZOR: ! Ideál nestačí k vytvoření životaschopných institucí ! >Aténská demokracie nebyla stabilní; podléhala převratům a zvratu v tyranii; Demokratická práva spoluúčasti na vládnutí byla omezena na menšinu svobodných mužů - aténských občanů. >Francouzská revoluční demokracie skončila ve vládě teroru a posléze vyústila v Napoleonovo císařství..

17 2 „Pragmatický“ přístup: Stávající, reálně existující systém, který se hlásí k demokracii, jako norma : abstrahovat z něho rozhodující rysy. Viz Schumpeterovská představa: demokracie jako "skupiny elit soutěžících o hlasy" Tento přístup může být východiskem pro další systémovou analýzu: Kritický odstup: ověřovat, zda se režim hlásí k demokracii oprávněně : > Nejjednodušší dvou-hodnotové operativní kriterium demokracie : zda vláda může být odvolána řádnou cestou ve svobodných volbách

18 2 „Pragmatický“ přístup (pokračování) : > Jemnější operativní kriterium míry/vyspělosti demokracie - Mělo by zostřit naše rozlišovací schopnosti v konfliktním procesu vyzrávání demokracie. Musí se týkat jednotlivých institucí a prvků politické kultury, zejména hodnot. Viz 3 Historicko-komparativní přístup

19 2 „Pragmatický“ přístup (pokračování) : Poznámka: Proč „liberální demokracie“? vs. „Demokracie jako taková“? „Bez přívlastků“? Přívlastkem „liberální“ nebo „konstituční“ ji odlišujeme (i) od matoucího „Platonského“ pojetí a naznačit její historickou podmíněnost a zdůraznit její civilizační vyspělost a postupný instituční vývoj tohoto modelu a (ii) od „neliberální demokracie“ (Zakaria 2004).

20 3 Historicko-komparativní přístup: Liberální/konstituční demokracie jako umění: soubor institucí a vyspělé politické kultury, který se vyvinul v historicky dlouhém procesu v několika demokraciích (North 2005: kap 10 „The Rise of the Western World“). Umožnil dlouhodobou politickou stabilitu i prosperitu. Můžeme studovat způsob vládnutí těchto zemí – „umění demokracie“ a poučit se z něj. Které země? SV roh diagramů 3 (10) a 152 států (12): dlouhodobě stabilní demokracie (1935 -)

21 Vyspělé demokracie „SV roh“ CPI > 8.4 FI >70 Australia8,779 Austria8,677 Canada8,582 Denmark9,576 Finland9,679 Iceland9,682 Netherlands8,777 New Zealand9,681 Norway8,874 Sweden9,274 Switzerland9,182 United Kingdom8,682

22 Stabilní demokracie Roků demokratické stability do 2010 Australia ? 95 Canada ? 95 Denmark 95 Netherlands 197 New Zealand ? 95 Norway 95 United Kingdom 321 Sweden 201 Switzerland 162 ---------------------------------------------------------- United States 221 – CPI 7.3 ? ; FI 82

23 3 Historicko-komparativní přístup - 2: „Vyspělé demokracie“: > vysoká míra svobod > světová špička hospodářského a společenského vývoje (očekávaná délka života, vzdělanost); > dlouhodobý (1935-) ústavní konsensus a stabilita demokratického řádu: (Velká Britanie, Spojené Státy Americké, Švédsko, Nizozemí, Švýcarsko, Dánsko, Norsko) … jsou to: Konstituční monarchie i republiky, Vlády konservativní i sociálně demokratické, stranická orientace vlád a její změny neovlivňují politickou stabilitu země

24 3 Historicko-komparativní přístup - 3: „Přijímací zkouška“ do školy vyspělé demokracie: Kodaňská kriteria vstupu do EU (2002): (1) stabilní instituce garantující demokracii, v této souvislosti chápanou jako volnou soutěž politických stran a svobodné volby (2) právní stát (3) ochranu lidských práv a respektování práv menšin (4) fungující tržní hospodářství (5) zavádění acquis communautaire. => „Závěrečná zkouška“?

25 Na jaké historické zkušenosti tedy dnešní liberální demokracie navazuje? 1) zkušenost antické athénské republiky: > vláda práva, občan jako spoluvládce,  aristotelská představa "dobrého vládnutí" podle principů spravedlnosti a ve prospěch obecného dobra (Aristoteles: Politika, kniha III a IV), Aristoteles o státě: zásadní význam spravedlnosti jako základ jakéhokoliv státu a dobrého řádu. Spravedlnost chápe jako občanskou rovnost. Podmínkou vlády ve prospěch společného dobra je vláda práva. (cf. izraelští starozákonní proroci: spravedlností je nejdůležitější královská ctnost)

26 Na jaké historické zkušenosti tedy dnešní liberální demokracie navazuje? Pokračování Aristotelova klasifikace „ústav“ – režimů ----------------------------------------------------------------------------------------------------- Kdo vládne?: JEDENNĚKOLIK(bohatých) MNOHO(chudých) ---------------------- V čí prospěch? ----------------------------------------------------------------------------------------------------- SPOLEČNÉHO KRÁLOVSTVÍ ARISTOKRACIEpoliteia DOBRAKONSTITUČNÍ DEMOKRACIE ----------------------------------------------------------------------------------------------------- VLÁDCE TYRANIE OLIGARCHIE(NELIBERÁLNÍ?) DEMOKRACIE ----------------------------------------------------------------------------------------------------- Nb! Hledisko „Společného dobra“ a sociálně stratifikační (chudí-bohatí)

27 Na jaké historické zkušenosti tedy dnešní liberální demokracie navazuje? Pokračování 2) zkušenost antické římské republiky: > vláda práva > důležitost rovnováhy mocí ve státě: senát versus tribuni lidu 3) zkušenost křesťanského středověku: > oddělení moci světské od duchovní a jejich osobitých sfér kompetence > vláda práva

28 Na jaké historické zkušenosti tedy dnešní liberální demokracie navazuje? Pokračování 4) zkušenost renesančního realismu Machiavelliho:  základní význam pevného silného státu a jasně určené moci a odpovědnosti v něm: státní moc nesmí být tříštěna mocí zločinu (mafie), vláda práva nesmí být zpochybňována zvůlí zájmových skupin/politických stran > Spolehlivé reálné základy moci: „Hlavními základy všech států.. jsou dobré zákony a dobré vojsko.“ (Vladař, kap.12) „Povolá-li část občanů do vlastní země cizí mocnost, nese na tom vinu jen a jen její nedokonalá ústava. Zřejmě v ní schází instituce, která by občanům dovolovala řešit vzájemné spory veřejně, bez újmy na zájmech státu.. Takovou institucí je početný a zákonný sbor soudců, požívajících všeobecné vážnosti a respektu.“ (Rozpravy, I.kniha., kap. 7)

29 Na jaké historické zkušenosti tedy dnešní liberální demokracie navazuje? Pokračování > „Machiavellismus“: „Panovník.. musí být bystrý jako liška a silný jako lev.“ (Vladař, kap.18) „.. svou vlast máme bránit za jakoukoliv cenu a všemi dostupnými prostředky“. (Rozpravy, III.kniha., kap 41.) > Věrnost ustavujícím principům: „.. republiky se musejí neustále vracet k principům, na nichž se zrodily.. k jejich zdraví - a tedy k jejich odolnosti v čase - prospívají jen ty změny, které oživují principy, z nichž vznikly.“ (Rozpravy, III.kniha., kap 1.) Etika vs. Renesanční realismus? Cf. Rychetník 2002

30 Na jaké historické zkušenosti tedy dnešní liberální demokracie navazuje? Pokračování 5) zkušenost britské a americké parlamentní praxe: > parlament;  rovnováha tří mocí ve státě: zákonodárci, exekutiva, soudci a vláda práva (The unanimous Declaration.. of Independence). > Aktivní občanská společnost (Alexis de Tocqueville) 6) univerzální zkušenost moudrých vládců:  důležitost legitimity a jejího zdroje v soustavném praktickém prosazování spravedlnosti (Aristoteles: spravedlnost jako základní koordinující, organizační princip státu, Politika, kniha V, kap.1) a bezpečí, což vše předpokládá účinnou, pevnou autoritu vlády ("není řádu bez autority").

31 Na jaké historické zkušenosti tedy dnešní liberální demokracie navazuje? Pokračování 7) zkušenost EU: obecné principy demokratického vládnutí ve smyslu "governance", vztahu správy (exekutivy) k občanské společnosti: "participace, otevřenost, politická odpovědnost (accountability), efektivnost (cílenost, důslednost, proporcionalita prostředků, rychlost), a soustavnost (coherence)". (Bílá kniha: Evropská vládní moc)

32 „Závěrečná zkouška“ na škole vyspělé demokracie: předpoklady demokratické stability : osvojení si historických zkušeností, umění jak (si) demokraticky vládnout. 1 vláda práva umožňující usilovat o prosazení spravedlnosti: občanské a hospodářské svobody, rovnost před zákonem, procesní férovost 2 dělba a vzájemná kontrola mocí ve státě: (i) zákonodárná - parlament, (ii) výkonná - vláda+státní správa („exekutiva“), (iii) soudní - soustava soudů.

33 „Závěrečná zkouška“ na škole vyspělé demokracie: předpoklady demokratické stability : 2 dělba a vzájemná kontrola mocí ve státě (pokračování): Lid - demos ve volebním procesu kontroluje moc zákonodárnou, zákonodárná moc kontroluje výkonnou - může vyslovit vládě nedůvěru soudní moc kontroluje parlament i exekutivu z hlediska ústavnosti schvalovaných zákonů a zákonnosti procesu vládnutí.

34 „Závěrečná zkouška“ na škole vyspělé demokracie: předpoklady demokratické stability : 3 efektivní „silný“ (nikoliv nezbytně „rozsáhlý“) stát (Francis Fukuyama 2004): udrží řád (dobré zákony, vynucení práva soudy a policií), mír a bezpečí - dobrá armáda; uznávaná soudní moc, chráněná institutem „maření výkonu úředního rozhodnutí“ (contempt of court), která má důvěru veřejnosti, že usiluje o prosazení spravedlnosti v mezích lidských možností. - Je tento liberální ideál realistický v dnešním světě?

35 „Závěrečná zkouška“ na škole vyspělé demokracie: předpoklady demokratické stability : 4 politické svobody: informace, sdružování, usilování o moc, férové volby

36 „Závěrečná zkouška“ na škole vyspělé demokracie: předpoklady demokratické stability – 3 : - osvojení si historických zkušeností - umění jak demokraticky vládnout. 5 sociální a kulturní předpoklady: silná rozvinutá občanská společnost a veřejný prostor: > hospodářsky nezávislí, sebe organizující občané, podporují a střeží svůj stát a kontrolují své politiky; jsou zdrojem a centrem skutečné moci ve státě (občanská odpovědnost za stát a demokracii, morální síla - dominantní kultura). > Společenské a politické elity ctí řád a mají smysl pro obecné dobro. > Smysluplná a vlivná debata ve veřejném prostoru, silné, kultivované veřejné mínění

37 „Závěrečná zkouška“ na škole vyspělé demokracie: předpoklady demokratické stability – 4 : - osvojení si historických zkušeností - umění jak demokraticky vládnout. 6 Odborné profesionální znalostní předpoklady Viz Potůček 1 – 4) (snímek 5) (vs liberální ideál „malého státu“)

38 Otázky k demokracii 1 Vysvětlete Aristotelovu klasifikaci ústav - politických režimů. Jaký význam má spravedlnost v této klasifikaci? 2 Jaké jsou předpoklady demokratické stability režimu? Jak je možné je teoreticky zdůvodnit? Jak se uplatnily v naší nedávné historii? 3 Co je „veřejný prostor“ a jaký je jeho význam v demokracii?

39 První čtyři z deseti znaků dobrého vládnutí (Potůček 2003, snímek 5): 1) analytická služba 2) veřejná komunikace 3) instituce strategického, středně či dlouhodobého vládnutí 4) demokratické zprostředkování zájmů (hnutí, NGO, politické strany) Vyžadují ZNALOSTI, SCHOPNOSTI, STYKY a ZPROSTŘEDKOVÁNÍ -> 4 Lobbing a jeho regulace

40 DEFINICE: Lobbování – Lobbing: Činnost zájmových skupin, obvykle prostřednictvím profesionálních konsultantů, s cílem ovlivňovat legislativní a rozhodovací procesy státu (poslance, ministry nebo úředníky) a prosadit v nich zájmy nějaké organizace, skupiny nebo jednotlivce. Tato činnost spočívá v poskytování informací (objektivních, dílčích, zkreslených), v nabídkách výhod, odměn (korupce), až v nátlaku a vydírání. Může probíhat na různém stupni skrytosti a otevřenosti: Rozšiřuje veřejný prostor, nebo z něj uniká?

41 Potřebnost lobbingu: > reprezentuje zájmy skupin, umožňuje jejich sladění, nalezení kompromisů > poskytuje politikům politické a společenské informace > poskytuje politikům odborné informace

42 Nebezpečí lobbingu:  narušení procesní férovosti vládnutí : „state capture“ vs. „the integrity of the government process“ > pokřivení podmínek otevřeného trhu  korupce veřejného života => ohrožuje důvěru v demokratický systém a jeho legitimitu: strany jako obchodní firmy (Klíma 2004)? => posílení nedemokratických extrémních skupin

43 LOBBING: Jak snížit/vyloučit nebezpečí a uchovat potřebné rysy? Zda a jak bránit, aby lobbing příliš nezvýhodňoval silné skupiny? > Laissez-faire, „unhampered market“ > nebo regulace lobbování s cilem: Transparentnost procesu? PROBLEMATIKA REGULACE: > JAK ODDĚLIT LOBBING OD KORUPCE? > DŮVĚRA: JAK VYLOUČIT PODEZŘENÍ Z KORUPCE : PRINCIP „PŘEDBĚŽNÉ OPATRNOSTI“

44 Modelové přístupy k regulaci lobbování - 1: 1 Laissez-faire: Speciální regulace neexistuje, běžný trestní zákon však ustavuje postih korupce a služební řád státních úředníků omezuje střet zájmů více či méně účinně. Vstup do budovy parlamentu může být omezen (Francie). Takový je současný český stav, též francouzský (ale senátní pravidla upravují status tzv. „intergroups“, studijních pracovních skupin, které však nesmí prosazovat dílčí zájmy), italský, španělský, rakouský.

45 Modelové přístupy k regulaci lobbování - 2: 2 Minimální stát: čím rozsáhlejší přerozdělování prostředků stát provádí, tím větší je prostor (a prostředky !) pro korupci. Omezením přerozdělování se prostor zmenší. Tento nesporný postřeh by měl inspirovat každé úsilí o omezení korupce. Stává se však zavádějící, pokud inspiruje iluzorní ideál „žádného státu“

46 Modelové přístupy k regulaci lobbování - 3: 3 Seberegulace parlamentu i lobbistů: britský přístup - vychází ze tradičně britského skeptického názoru na účinnost formální zákonné regulace lobbování. 4 Zákonná regulace poslanců a úředníku i lobbistů: přístup USA a EU - povinnost registrovat a oznamovat „lobbistické kontakty“ a povinná registrace lobbistických firem

47 Velká Britanie: tlak veřejnosti na přijetí normativní regulace lobbování Alliance for Lobbying Transparency – sdružení občanských organizací (leden 2008) volá po povinné registraci lobbistů a regulaci personálních výměn mezi vládou a byznysem, které usnadňují korupční transakce - „revolving doors“ Public Administration Select Committee – parlamentní výbor dohlížející na kvalitu vládnutí („the quality and standards of administration“) podpořil toto úsilí ve své zprávě 5. 1. 2009

48 5 Příklad: Činnost britského Commitee on Standards in Public Life (CSPL) - „Nolanův výbor“ Konzervativní ministerský předseda John Major zřídil CSPL v roce 1994 jako odpověď na znepokojení veřejnosti nad několika skandály konzervativních politiků Zadání CSPL: „Zkoumat soudobé znepokojení nad (poklesem etických) standardů chování všech veřejných činitelů (holders of public office) včetně řízení finančních a obchodních činností a doporučit změny současných pravidel, takové, které by zajistily dodržování nejvyšších standardů poctivosti ve veřejném životě (standards of propriety in public life).“

49 5 Příklad: Činnost britského Commitee on Standards in Public Life (pokračování) Veřejnými činiteli se rozumí: „ministři, státní úředníci a poradci, poslanci britského parlamentu a britští poslanci Evropského parlamentu“. Pracovníci státem financovaných služeb (škol, nemocnic atd.) a pracovníci místní samosprávy (byli do kategorie „veřejných činitelů“ zahrnuti až v dalších letech)

50 Zadání britského Commitee on Standards in Public Life bylo pojato jako dlouhodobý úkol s cílem postupně měnit organizační kulturu veřejných institucí. Výbor se postupně zabývá různými oblastmi veřejného života, otevírá a koordinuje veřejnou debatu a navrhuje opatření (vzorové procesy, procedury, kodexy) První zpráva CSPL (1995): její doporučení se stala základem současné regulace etických standardů veřejného života včetně oblasti lobbování. Zatím poslední zpráva CSPL 2008/09 (leden 2010): Je věnována především zneužívání úhrad poslaneckých výdajů: „Revelations about the expenses regime in the House of Commons has been the single most damaging issue for public trust in politicians since ‘cash for questions’ led to the first Nolan Committee report almost fifteen years ago.“ Zadání CSPL

51 Sedm principů veřejného života (1995): model chování veřejného činitele CSPL v 1. zprávě 1) Selflessness – nezištnost: rozhodovat čistě podle veřejného zájmu. 2) Integrity – poctivost: vyhýbat se jakýmkoliv závazkům, které by mohly ovlivnit výkon veřejné funkce. 3) Objectivity – nestrannost, zejména v personálních otázkách rozhodovat podle zásluh, bez klientelismu, „já-na-bráchismu“, nepotismu. 4) Accountability – odpovědnost: být přístupný jakékoliv (funkci nebo činnosti adekvátní) vnější kontrole.

52 Sedm principů veřejného života (pokračování) 5) Openness – otevřenost, transparentnost: zadržet nebo omezit informace pouze ve zdůvodněném případě veřejného zájmu. 6) Honesty – poctivost: zveřejnit jakékoliv soukromé zájmy, které mají vztah k veřejným povinnostem a vyřešit konflikt veřejného a soukromého zájmu tak, aby byl veřejný zájem ochráněn. 7) Leadership – vést příkladem. Doporučení CSPL pro veřejné organizace: pracovní kodexy a organizační procedury

53 Seberegulace britského parlamentu Tradiční povinnost poslanců - ohlásit své finanční zájmy 1974 Výbor pro (finanční) zájmy poslanců (Select Committee on Members Interests) : vyšetřovat stížnosti na neplnění 1995 (doporučení Nolanova výboru) nové regulační mechanismy: > Výbor pro etické standardy a imunitu (House of Commons Standards and Privileges Committee, SPC) > parlamentní zmocněnec pro etické standardy –(Parliamentary Commissioner for Standard) - spravuje nový podrobnější protokol (registr) finančních zájmů poslanců –(Register of Members’ Interests) - HLAVNÍ NÁSTROJ REGULACE - shromažďuje a vyšetřuje stížnosti na poslance a předává případy k řešení SPC

54 Seberegulace britského parlamentu Etický kodex poslance 1996+ Code of Conduct of MP - opakuje a doplňuje sedm principů 1) vyhnout se konfliktu zájmů, vyřešit jakýkoliv konflikt mezi osobním a veřejným zájmem ve prospěch zájmu veřejného 2) pečovat o důvěru veřejnosti v parlament 3) vždy mít na paměti, že přijmout úplatek, odměnu, nebo platbu v souvislosti s jednáním poslance v parlamentu je porušením zákona 4) poslanci musejí svědomitě zaznamenat své finanční zájmy do oficiálního protokolu (registru) a upozornit na své zájmy, které mohou být relevantní při každém jednání s poslanci, ministry a úředníky

55 Seberegulace britského parlamentu Etický kodex poslance (pokračování) 5) jednat s poslanci, ministry a úředníky otevřeně a pravdivě 6) poslanec nesmí v jednání parlamentu prosazovat za úplatu jakékoliv zájmy; 7) poslanec nesmí zneužívat úhrady za služební výdaje; 8) důvěrné informace, které poslanec získá během výkonu své funkce, smí použít pouze v souvislosti s touto funkcí, a nikdy je nesmí využít k obohacení. - Podrobná prováděcí pravidla rozvádějí a konkretizují registraci zájmů, ohlašování zájmů, lobbování poslance a proceduru pro řešení stížností.

56 Britský přístup k regulaci lobbování: reguluje příjemce „terče“ lobbování. Hlavním nástrojem je protokol finančních zájmů poslanců (Register of Members’ Interests). Pravidla zdůrazňují, že smyslem registrace je otevřenost, transparentnost, a že registrace v žádném případě nevyjadřuje podezření z nepoctivosti. Podotkněme, že jde o uplatnění obecnějšího principu předběžné opatrnosti, který prolíná britskou kulturou politického a veřejného života: nastavit mechanismy a procedury tak, aby bylo předem vyloučeno i pouhé podezření z nepravostí. Cílem je vytvářet, udržovat důvěru veřejnosti v „integritu“ politického procesu a veřejného života obecně <= DEMOKRACIE

57 Seberegulace lobbistů - 1 1994 Asociace profesionálních politických konzultantů (Association of Professional Political Consultants) – členství není povinné Klade si za úkol a) zajistit, aby konzultanti–lobbyisté pracovali jasným a otevřeným způsobem: Asociace vytvořila a udržuje seznam profesionálních politických konzultantů–lobbyistů (www.appc.org.uk) b) podporovat vysoký etický standard: etický kodex (Code of Conduct) pro profesionální lobbování a zajišťovat jeho plnění. Podmínkou členství v Asociaci je, že konzultantská firma se zaváže k plnění kodexu. Pro zákazníka je tak členství v Asociaci určitou zárukou etického jednání a pro člena doporučením.

58 Seberegulace lobbistů - 2 Etický kodex zdůrazňuje poctivost, pravdivost a otevřenost zejména vůči lobbované instituci - čí zájmy obhajuji, prosazuji). > Politický konzultant musí upozornit klienta, pokud by lobbování mělo být nezákonné, neetické nebo proti profesionálním zvyklostem a odmítnout takovou činnost. > Politický konzultant nesmí veřejným činitelům nabízet finanční prostředky nebo jiné výhody, které by bylo možné chápat jako úplatek nebo hledání protekce. > Politický konzultant nesmí přijmout úplatek. > Politický konzultant nesmí zaměstnávat poslance, ani je jakkoliv odměňovat, a to i nefinančními prostředky.

59 Umění vládnout - péče o legitimitu vlády a systému - 1 Může být britský přístup k lobbování a etice veřejného života inspirací pro ČR? 1) Podnětné příklady: > Etický standard veřejného života jako důležitý faktor důvěry veřejnosti ve společenský a politický systém jako takový, v jeho legitimitu. > Vědomí a přesvědčení politických elit: legitimita vlády (důvěra, že existující systém moci a vládnutí je v základech spravedlivý) je nezbytným předpokladem pro politickou stabilitu země. > „Veřejný zájem“ je chápán na procesní, konstituční úrovni: férová pravidla a proces vládnutí (rovnost před státem a právem), prosazení práva.

60 Umění vládnout - péče o legitimitu vlády a systému - 2 2) Souběžný politický, analytický a manažerský přístup: Principy, modely, musejí být ověřeny empiricky a převtěleny do organizačních procedur, systémů. Procedury, systémy, musejí být po čase prověřeny, zda jsou účinné, zda nevedou k formalismu („box- ticking exercise“, odškrtávání rubrik). Cf. „etická infrastruktura“ sledovaná a doporučovaná OECD: „the institutions, systems and mechanisms for promoting ethics and countering corruption in the public service“ (OECD 1998, 2000, 2004).

61 Britský přístup k lobbování a etice veřejného života - inspirací pro ČR? 3) Vychází ze skeptického názoru na účinnost zákonné regulace. Je založen na seberegulaci, která vytváří neformální, ale účinný společenský tlak na dodržování dohodnutých pravidel. Seberegulace však předpokládá určitou úroveň veřejné etiky a kázně. Transparentnost lobbování, jeho etický standard, nemůže být lepší než standard poslanců. Poslanci jsou však stěží etičtější než společnost, která je volí.

62 Britský přístup k lobbování a etice veřejného života - inspirací pro ČR? 4) Byla by forma „nezávislého, ministerským předsedou jmenovaného“ Výboru pro etický standard ve veřejném životě pro naše podmínky vhodná? Těšil by se u nás důvěře veřejnosti? Byl by Výbor přijímán jako nestranný valnou většinou politických sil v zemi? Byla by jiná forma vhodnější – Výbor jmenovaný na způsob ústavního soudu?

63 Je možné změnit politickou kulturu země -1 ? Harrison (2006) s odvoláním na senátora Daniela Moynihana: The central conservative truth is that it is culture, not politics, that determines the success of a society. The central liberal (ie. Progressive: „Yes, we can!“) truth is that politics can change a culture and save it from itself. Otázkou zůstává, zda je možno měnit politickou kulturu cílevědomě, politickým úsilím:

64 Je možné změnit politickou kulturu země -2 ? Na úrovni korporací: existují případy záchrany korporace cestou úspěšné změny organizační kultury (IBM; Ford Europe). Na úrovni národní politické kultury: Americká okupační správa Německa po druhé světové válce prováděla úspěšnou demokratickou převýchovu, zaměřenou především na mladou generaci. Převýchova v postkomunistických zemích? Zaměřená především na posílení vlády práva a omezování korupce? INSTITUCE: Regulace lobbování by mohla být jedním z kroků INSTITUCE: ‚Levné volby !‘ – regulace volebních výdajů stran Převýchova vlastní silou občanské společnosti? ‚Hnutí občanské poslušnosti‘ ?

65 Vrstvy kultury – příklad: americká kultura, způsob života (ARTEFACTS: HARDWARE Socha svobody, Wall Street, luxus Manhattanu, reprezentativní architektura bank) ARTEFACTS: SOFTWARE The Constitution, Robert‘s Rules of Order ESPOUSED BELIEFS ‚ Time is money‘ ‚Keep smiling‘ Andrew Carnegie Evangelium bohatství. „USA dnes prožívají jednu z... přestávek. Je zvláštní neslýchat v posledních šesti měsících evangelium úspěchu.... Část americké kultury náhle umlkla. Nacházíme se v neuvěřitelné nekomerční fázi. Riziko vyšlo z módy. Podnikavost se odkládá.... (ALE)… Můžeme si být jistí, že tato přestávka jednou skončí …“ UNDERLYING ASSUMPTIONS „… Kulturní DNA uplynulých 400 let se nedá vymazat“: „honba za úspěchem“ „‘maniakální‘ hlad po bohatství“ „duch komerčního optimismu“ Zdroj: David Brooks „Americké evangelium a komerční republika“. Hospodářské noviny 19. 3. 2009

66 Otázky k lobbismu 1 Co je lobbování - lobbismus? Do jaké míry je eticky oprávněnou součástí demokratického vládnutí a do jaké míry projevem korupce? Jaké jsou možnosti jeho regulace a jaký je její smysl a význam? 2 Popište britský přístup k regulování lobbismu seberegulací parlamentu a lobbistů? Do jaké míry by byl podle Vašeho názoru použitelný v ČR? 3 Vysvětlete „Princip předběžné opatrnosti“ v politice. Uveďte příklady jeho použití.

67 Závazná literatura k demokracii a lobbismu Marek Gajdoš „Vymezení pojmu lobbing“, Lobbyismus vs. korupce II (IPEK 2005 - www.ipek.cz/projekty/pojemlob/, www.ipek.cz/soubory/02_KOMPLET.html) (3s.) www.ipek.cz/projekty/pojemlob/ www.ipek.cz/soubory/02_KOMPLET.html OECD 1998 Principles for managing ethics in the public service (www.oecd.org/dataoecd/60/13/1899138.pdf) (5s.)www.oecd.org/dataoecd/60/13/1899138.pdf OECD 2000 PUMA Policy Brief No. 7: Building Public Trust: Ethics Measures in OECD Countries (www.oecd.org/dataoecd/44/24/35061342.pdf) (6s.)www.oecd.org/dataoecd/44/24/35061342.pdf Luděk Rychetník „Regulace lobbování ve Velké Britanii“, Lobbyismus vs. korupce (IPEK 2004 - www.ipek.cz/soubory/01_KOMPLET.html) (11s.) www.ipek.cz/soubory/01_KOMPLET.html

68 Doporučená četba k demokracii Aristoteles Politika, kniha III a IV Zygmunt Bauman 2002 Tekutá modernita. Mladá Fronta (orginál 2000) Isaiah Berlin 2002 „Two Concepts of Liberty“ in Liberty. Oxford University Press Ralf DahrendorfRalf Dahrendorf 2004 „Democracy Without Democrats”, Project Syndicate/Institute for Human Sciences, www.project-syndicate.org/commentary/dahrendorf22/Englishwww.project-syndicate.org/commentary/dahrendorf22/English Yehezkel Dror 2001 The Capacity to Govern. London: Frank Cass (knihovna CESES) EU 2001 Bílá kniha: Evropská vládní moc. Euroskop (www2.euroskop.cz/ -> Dokumenty a odkazy -> Dokumenty -> Bílé knihy)www2.euroskop.cz/ Angl.verze: European Governance: White Paper. COM(201)428 final (eur-lex.europa.eu/LexUriServ/site/en/com/2001/com2001_0428en01.pdf)eur-lex.europa.eu/LexUriServ/site/en/com/2001/com2001_0428en01.pdf Ashraf Ghani, Clare Lockhart 2009 Fixing Failed States. A Framework for Rebuilding a Fractured World. Oxford University Press Abraham Lincoln, Gettysburg, Pennsylvania, November 19, 1863 Niccoló Machiavelli 2005 (orig. 1532) Vladař: kap. 12, 17-18. Rozpravy o prvních deseti knihách Tita Livia: První kniha, kap. 7. In Úvahy o vládnutí a vojenství. Praha: Argo David Marquand 2004 The Decline of the Public. Blackwell, Polity Press Douglass North 2005 Understanding the Process of Economic Change. Princeton University Press Mancur Olson Jr. 1965 The Logic of Collective Action. Cambridge, MA: Harvard University Press Jiří Pehe 2003 „Veřejnost jako forma občanské společnosti“, Česká občanská společnost a modely demokracie v 21. století, Krnov, 16. 5. (www.pehe.cz/prednasky/2003/verejnost- jako-forma-obcanske-spolecnosti)www.pehe.cz/prednasky/2003/verejnost- jako-forma-obcanske-spolecnosti Miroslav Petrusek 2006 Společnost pozdní doby. SLON Martin Potůček 2004 The Capacities to Govern in Central and Eastern Europe: High Level Meeting (unpan1.un.org/intradoc/groups/public/documents/NISPAcee/UNPAN018500.pdf)unpan1.un.org/intradoc/groups/public/documents/NISPAcee/UNPAN018500.pdf Stein Ringen 2007 What Democracy Is For. On Freedom and Moral Government. Princeton University Press Susan Rose-Ackerman 2005 From Elections to Democracy: Building Accountable Government in Hungary and Poland. Cambridge UP

69 Doporučená četba k demokracii Luděk Rychetník 2002 „Secretum secretorum a umění vládnout. Esej o moci a Machiavelliho dilematu“, v J Kabele, L Mlčoch, S Pscheidt: Konsolidace vládnutí a podnikání v ČR. Praha: UK, Matfyzpress (viz P5-Texty-Umění) Luděk Rychetník 2003 „Protestant Ethics and Constitutional Stability“, Finance and Common Good. Ženeva. Université de Fribourg (str.130-141, 168-9) (kopie v knihovně IES) Joseph Schumpeter 1943 Capitalism, Socialism and Democracy Stuart Slatter, David Lovett, Laura Barlow 2006 Leading Corporate Turnaround: How Leaders Fix Troubled Companies. Jossey-Bass Michael L Smith a kol. 2008 Vnímání a realita korupce v České republice. Institut pro sociální a ekonomické analýzy The unanimous Declaration of the thirteen united States of America (of Independence) 1776 (www.ushistory.org/declaration/document/)www.ushistory.org/declaration/document/ Alexis de Tocqueville 1992 Demokracie v Americe. Praha: Academia (orig. 1848) Vstupní/kodaňská kriteria do EU 1993 (europa.eu/scadplus/glossary/accession_criteria_copenhague_en.htm)europa.eu/scadplus/glossary/accession_criteria_copenhague_en.htm Fareed Zakaria 2004 Budoucnost svobody. Praha: Academia (angl. orig. 2003)

70 Doporučená četba k lobbismu Alliance for Lobbying Transparency (www.lobbyingtransparency.org/)www.lobbyingtransparency.org/ Anonymus „Zastavme státní přerozdělování a omezíme korupci“, Lobbyismus vs. korupce (IPEK 2004 - www.ipek.cz/soubory/01_KOMPLET.html)www.ipek.cz/soubory/01_KOMPLET.html Michaela Baloušová „Protikorupční právní úpravy v České republice“, Lobbyismus vs. korupce II (IPEK 2005 - www.ipek.cz/soubory/02_KOMPLET.html)www.ipek.cz/soubory/02_KOMPLET.html CSPL 2010 Annual Report 2008-09 (www.public-standards.gov.uk/OurWork/Annual_Reports.html - ke stažení ve formátu.pdf)www.public-standards.gov.uk/OurWork/Annual_Reports.html Marek Gajdoš „Lobbying v Evropské unii“, Lobbyismus vs. korupce (IPEK 2004 - www.ipek.cz/soubory/01_KOMPLET.html) www.ipek.cz/soubory/01_KOMPLET.html Institut pro politickou a ekonomickou kulturu „Zdravá politická kultura“ “, Lobbyismus vs. korupce II (IPEK 2005 - www.ipek.cz/soubory/02_KOMPLET.html)www.ipek.cz/soubory/02_KOMPLET.html Michal Klíma 2004 „Pravidla korupčního trhu“, Lidové noviny-Orientace. 4. 12. OECD 1998 Principles for Managing Ethics in the Public Service (www.oecd.org/dataoecd/60/13/1899138.pdf)www.oecd.org/dataoecd/60/13/1899138.pdf OECD 2000 PUMA Policy Brief No. 7: Building Public Trust: Ethics Measures in OECD Countries (www.oecd.org/dataoecd/44/24/35061342.pdf)www.oecd.org/dataoecd/44/24/35061342.pdf OECD 2004 (Symposium on) Measures for Promoting Intregrity and Preventing Corruption (www.oecd.org/dataoecd/40/47/34406951.pdf)www.oecd.org/dataoecd/40/47/34406951.pdf Public Administration Select Committee (www.parliament.uk/pasc/),www.parliament.uk/pasc/ Tisková zpráva, Press Notice 5 January 2009, (www.parliament.uk/parliamentary_committees/public_administration_select_committee/pa sc0809pn6.cfm)www.parliament.uk/parliamentary_committees/public_administration_select_committee/pa sc0809pn6.cfm

71 Umění vládnout, příklad Velké Britanie Asociace (britských) profesionálních politických konzultantů (www.appc.org.uk)www.appc.org.uk Dokumenty CSPL (www.public-standards.gov.uk/; www.public-standards.gov.uk/About/The_7_Principles.html)www.public-standards.gov.uk/www.public-standards.gov.uk/About/The_7_Principles.html CSPL 2001 The First Seven Reports. (www.public-standards.gov.uk/Library/OurWork/First7Reports_ProgressReviewSummary.pdf)www.public-standards.gov.uk/Library/OurWork/First7Reports_ProgressReviewSummary.pdf (viz P5-Texty-CSPL) Dokumenty parlamentu, etický kodex poslanců (www.parliament.uk; www.publications.parliament.uk/pa/cm/cmcode.htm)www.parliament.ukwww.publications.parliament.uk/pa/cm/cmcode.htm Dokumenty vlády, etické kodexy (www.cabinet-office.gov.uk/propriety_and_ethics/publications.aspx)www.cabinet-office.gov.uk/propriety_and_ethics/publications.aspx Zákony a nařízení (www.opsi.gov.uk/legislation/about_legislation.htm)www.opsi.gov.uk/legislation/about_legislation.htm