Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0969 Název školy Gymnázium Česká a Olympijských nadějí, České Budějovice, Česká 64 Název materiálu INOVACE_32_Dějiny Židů.

Prezentace na téma: "Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0969 Název školy Gymnázium Česká a Olympijských nadějí, České Budějovice, Česká 64 Název materiálu INOVACE_32_Dějiny Židů."— Transkript prezentace:

1 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0969 Název školy Gymnázium Česká a Olympijských nadějí, České Budějovice, Česká 64 Název materiálu INOVACE_32_Dějiny Židů v Čechách a na Moravě II. Autor Mgr. Lenka Nečilová Tematický okruh Antisemitismus a holocaust Ročník třetí Datum tvorby 25. 12.2012 AnotaceAntisemitismus, diskriminační zákony, zrovnoprávnění Metodický pokynPrezentace je určena jako výklad do hodiny i jako materiál k samostudiu. Procvičovací cvičení lze použít jako test. Možnosti využití: promítání ve třídě při výkladu na interaktivní tabuli Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

2 Třicetiletá válka znamená období nepokojů a nejistoty ( a to nejen pro Židy). Postavili se na stranu Habsburků, protože postojem stavů si nemohli být vůbec jistí. Habsburkové navíc potřebovali peníze, a proto zrušili některá protižidovská opatření. Český zemský sněm si později vynutil zrušení těchto výsad a postavil se proti zvětšujícímu se počtu Židů. 1724 – 1. sčítání Židů na našem území. Základní jednotkou byla rodina v Čechách žilo 8 541 rodin, na Moravě 5 106 rodin Útok Švédů na Nové Město pražské v říjnu 1648 http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/84/Prag_1648.jpg/800px-Prag_1648.jpg

3 na základě tohoto sčítání sílí snaha omezit množství Židů na našem území. Jsou vydány diskriminační zákony. familiantský – stanovoval nejvyšší počet rodin, oženit se směl jen nejstarší syn, ostatní se měli raději vystěhovat. Každá rodina měla své číslo. Translokační reskript - židovské domy musí být dostatečně vzdáleny od křesťanských kostelů. židovské části města se uzavíraly závorou či drátem. císař Karel VI. http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/t humb/8/86/060930_-_Siegel_crop.jpg/200px- 060930_-_Siegel_crop.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Karel_VI.jpg

4 Vláda Josefa II. vydal řadu zákonů upravující postavení Židů u nás. Došlo ke zlepšení životních podmínek mohli se věnovat většině běžných povolání, studovat na univerzitách, v některých oblastech dokonce mohli vlastnit půdu, bylo zrušeno potupné označování žlutým kolečkem, někde mohli být oslovováni „pane“ místo „žide“, bylo zrušeno tzv. „židovské mýto“ a zakázány tzv. „křty z nouze“ při kterých židovské dítě násilně pokřtěné muselo být židovským rodičům odebráno. zároveň došlo ke germanizaci českých Židů (až do této doby mluvili výhradně česky) 1. výběr příjmení - Židé si povinně musí vybrat německé příjmení dle seznamu. 2. školství – Ž idé se musí naučit německy, jinak se nesmějí např. oženit http://upload. wikimedia.org /wikipedia/co mmons/thum b/d/d5/Kaiser _Joseph_II_by _Georg_Deck er.png/489px- Kaiser_Joseph _II_by_Georg_ Decker.png

5 19. století snaha o postupné zrušení diskriminačních zákonů 1848 – částečné zrovnoprávnění židovského obyvatelstva, mohou se svobodně stěhovat, ženit, kupovat si půdu 1867 – úplná rovnoprávnost včetně volebního práva obálka časopisu Slovan, ve kterém K.H. Borovský uveřejnil článek Emancipace Židů, zastávající se židovské rovnoprávnosti http://www.infofila.cz/clanky/524b.jpg ostře antisemitský spisek Jana Nerudy http://antikvariat-knihy.cz/files/66840.jpg

6 I přes zrovnoprávnění Židů je v české společnosti patrný otevřený či skrytý antisemitismus. Lze ho vidět v některých novinách, v dílech i významných českých spisovatelů (např. Jan Neruda, Otokar Březina). Nejvýraznějším projevem těchto antisemitských nálad byla tzv. hilsneriáda. Vynesení rozsudku v procesu s Leopoldem Hilsnerem v Kutné Hoře v r. 1899 http://www.kzhp.cz/fgalerie/pripad-leopolda-hilsnera2008-02-02/big/747.jpg

7 Židé mají významný podíl na rozvoji průmyslu, vlastní významné podniky (sklárny Moser, SOLO Sušice, ČKD, papírny Větřní…) Po vzniku 1. republiky roku 1918 jsou uznáváni jako samostatný národ a mají výborné podmínky k životu. http://img.ihned.cz/attachm ent.php/390/21138390/aotu v8BFGHIKLNlQWbcghryz1Sw 29AVm/ckd_praha_diz__185 x122.jpg http://kladenskelisty.cz/wp- content/uploads/2011/01/Znak-Poldi- Kladno-300x225.jpg http://img0.etsystatic.com/000/0/64 32267/il_fullxfull.283105228.jpg http://velkakecka.pise.cz/img/103935.jpg http://www.cernaruze.cz/images/moser.jpg http://www.gamepark.cz/pictures/00/07/7 8/77837.jpg http://godisherenow.files.w ordpress.com/2011/01/fezk o-logo.jpg

8 Židé se zapojují do uměleckého i politického života. Čeští prvorepublikoví Židé jsou tzv. Ž idé asimilovaní – od většinového obyvatelstva se příliš neliší vzhledem ani způsobem života. http://cs.wikipedia.org /wiki/Soubor:Jiri_Lange r.jpg http://files.filmy- online- tv.webnode.cz/20 0000014- 9a9b29c8f4/c7871 a11f2_45445413_ o2.jpg http://cs.wikipedia.org/ wiki/Soubor:Frantisek_L anger.jpg Franz Kafka Egon Ervín Kisch František Langer Hugo Haas http://www.son et.me.cz/antikva riat/t/1352.jpg http://img8.c t24.cz/cache /616x347/art icle/29/2838 /283759.jpg? 1345215947 http://cs.wikipedia.org/wiki /Soubor:KischMelbourne19 34.JPG http://cs.wikip edia.org/wiki/S oubor:Otto_Gu tfreud_legionn aire.jpg http://cs.wikipedia.org/wi ki/Soubor:Hugo_Haas_in_ Pickup_trailer.jpg http://www.dvdedice.cz/data/34/k olekce-filmu-dvojice-voskovec- werich1306542734_big.jpg Otto Gutfreund

9 V roce 1939 žilo V ČSR 118 310 Židů. Asi 30 tisíc Židů emigrovalo během nacistické okupace bylo zavražděno asi 80 tisíc Židů. Národní hřbitov v Terezíně http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/63/N%C3%A1rodn%C3%AD_h%C5%99bitov_Terez%C3%ADn_2009_08.jpg

10 Otázky Jak se změnil život Židů za vlády Josefa II.? Kdy byli Židé zrovnoprávněni s nežidovským obyvatelstvem? Kdy dostali volební právo? Kolik Židů žilo v ČSR před 2. světovou válkou? Kolik z nich zahynulo?

11 http://commons.wikimedia.org/wiki/ Zdroje použitých obrázků citovány přímo v textu Informace jsem čerpala ze vzdělávacích seminářů pořádaných Památníkem Terezín a Židovským muzeem v Praze Materiál stažen 2.1. 2013 Zdroje: