Phillipsovy křivky, protekcionizmus, integrace Makroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, 2011

Prezentace na téma: "Phillipsovy křivky, protekcionizmus, integrace Makroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, 2011"— Transkript prezentace:

1 Phillipsovy křivky, protekcionizmus, integrace Makroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, 2011 www.median-os.cz, www.ak-ol.cz Téma 16; 17; 18

2 Obsah. 16) Phillipsova křivka 1. Původní Phillipsova křivka 2. PC v krátkém období 3. PC v dlouhém období 4. PC a adaptivní očekávání 5. PC a racionální očekávání

3 Big Mac inflace Investiční magazín 3/2012 s.3 BigMac > π BigMac < π vykazují nižší inflaci rychleji zdražují potraviny rychleji zdražují hamburgry ISSN 1804 - 9753

4 16) Phillipsovy křivky Phillipsova křivka vyjadřuje logiku vztahu mezi inflací a nezaměstnaností. Platí zejména v ekonomice produkující blízko úrovně Y*. Snaha o snížení nezaměstnanosti obvykle vede přes zvýšení mezd, které má přilákat dosud nezaměstnané. Růst mezd zvyšuje náklady firem a vede k růstu cenové hladiny. To odpovídá klesajícímu tvaru Phillipsovy křivky PC.

5 Vztah inflace a nezaměstnanosti. Vztah mezi inflací a nezaměstnaností je jednou z ústředních relací makroekonomie. Již v roce 1926 se tímto vztahem zabýval americký ekonom Irving Fisher. Ze statistických dat odvodil, že tato vazba má významnou korelaci. Je autorem teze: „Klíčem k problému nezaměstnanosti je zabezpečení stabilní kupní síly měny resp. stabilní míry inflace.“ „Klíčem k problému nezaměstnanosti je zabezpečení stabilní kupní síly měny resp. stabilní míry inflace.“

6 Phillipsova křivka objevena v roce 1958 novozélandským ekonomem keynesiánského směru Albamem Williamem Phillipsem *1914 †1975, který zkoumal vztah mezi mírou nezaměstnanosti a tempem růstu nominálních mezd ve Velké Británii na údajích z let 1861-1957. Zjistil, že jde o nepřímou úměrnost: snížením nezaměstnanosti doprovází k růstu nominálních mezd a naopak.

7 Původní mzdová Phillipsova křivka.

8 Metoda nejmenších čtverců. Regresní a korelační analýza Gauss Carl Friedrich ٭ 1777 †1855 Gauss Carl Friedrich ٭ 1777 †1855 německý matematik, fyzik, geofyzik a astronom V r. 1801 vypočetl přesně dráhu planetky Céres na základě pouhých 3 měření Disquisitiones aritmeticae 4,6 roku 960 x 932 km 12500 km 3500 km Dawn kosmická loď 2007 – 2011 - 2015 2007 – 2011 - 2015

9 12500 km 3500 km Dawn kosmická loď 2007 – 2011 - 2015 2007 – 2011 - 2015 4,6 roku 960 x 932 km

10 Metoda nejmenších čtverců. Regresní a korelační analýza y = a + b.x

11 Metoda nejmenších čtverců. Regresní a korelační analýza Gauss Carl Friedrich ٭ 1777 †1855 Gauss Carl Friedrich ٭ 1777 †1855 německý matematik, fyzik, geofyzik a astronom

12 Vztah mezi inflací a nezaměstnaností ČR

13

14 16 ) Původní Phillipsova křivka vyjadřuje klesající závislost mezi mírou nezaměstnanosti a tempem růstu nominálních mezd g w. Vzroste-li u nad u 0 je tempo g w záporné a nominální mzdy klesají.

15 16) Phillipsovy křivky Phillipsova křivka byla později upravena jako vztah mezi poklesem nezaměstnanosti a růstem cenové hladiny tj. inflací. Záměna nominálních mezd na míru inflace vycházela z faktu, že mzdové náklady jsou nejvýznamnější část nákladů.

16 16) Phillipsovy křivky - odvození na základě růstu cenové hladiny, mezd a produktivity práce. Tempo růstu mezd …. g w = ΔW/W, Inflace tj. tempo růstu cenové hladiny...  = Δ P/P Tempo růstu produktivity práce …  Za předpokladu ceteris paribus ostatních VF platí:  = g w - , míra inflace je dána rozdílem tempa růstu mezd a tempa produktivity práce.

17 16) Phillipsovy křivky - odvození Pro intenzivní vývoj platí  = g w - , míra inflace je dána rozdílem tempa růstu mezd a tempa růstu produktivity práce. Pro extenzivní vývoj platí  = g w  = 0, míra inflace je rovna tempu růstu mezd.

18 16) Phillipsovy křivky - příklad Produktivita práce roste o 3 %, mzdy o 5 %. V takovém případě jsou náklady/vstupy firem vyšší než příjmy/výstupy, firmy budou tedy zvyšovat ceny, což se odrazí v růsti cenové hladiny. Inflace přitom bude činit ? %.

19 16) Phillipsovy křivky - příklad Produktivita práce roste o 3 %, mzdy o 5 %. V takovém případě jsou náklady/vstupy firem vyšší než příjmy/výstupy, firmy budou tedy zvyšovat ceny, což se odrazí v růsti cenové hladiny. Inflace přitom bude činit  = g w -  = 5 – 3 = 2 %

20 16) Phillipsovy křivky - příklad

21

22

23 3) Phillipsovy křivky - příklad

24 16) Phillipsovy křivky - příklad

25

26

27

28

29

30

31 16) Přirozená míra nezaměstnanosti odpovídá dlouhodobé rovnováze na agregátním trhu práce při plném využití zdrojů. Je stabilní z hlediska očekávání. Očekávaná inflace = skutečná inflace. Frikční a strukturální nezaměstnanost je součástí přirozené míry nezaměstnanosti. Cyklická nikoliv. Přirozená míra nezaměstnanosti zahrnuje jen nezaměstnanost dobrovolnou.

32 16) Phillipsovy křivky - odvození Inflace je vždy peněžním jevem. K tomu, aby firmy mohly např. při 3% tempu produktivity práce zvyšovat mzdy např. o 5 %, musí CB zvyšovat množství peněz v oběhu, tj. nabídku peněz o 5 % (při stálé rychlosti obratu peněz). Jinak nebudou mít firmy peněžní prostředky na zvýšené mzdy. Firmy by musely zvýšené mzdy, pokrýt penězi z prodeje jiných aktiv, které vlastní, což by vedlo k poklesu cen těchto aktiv. Nedocházelo by k růstu všech cen a nemohli bychom hovořit o inflaci.

33 16) Odvození Phillipsovy křivky na základě posunu křivky agregátní poptávky a nabídky. Větší mzdy větší poptávka posun křivky agregátní poptávky u 1 a u 2 … míry nezaměstnanosti při produktu Y 1, respektive Y 2 Posun křivky agregátní poptávky vede k růstu výstupu a tím poklesu nezaměstnanosti, zároveň však vede k růstu cenové hladiny, a tedy i k vyšší inflaci

34 16 ) Krátkodobá klesající PK Yu Pπ

35 Yu Pπ Y1Y1Y1Y1 u1u1u1u1 π1π1π1π1 P1P1P1P1

36 Yu Pπ Y1Y1Y1Y1 u1u1u1u1 π1π1π1π1 AS AD 1 P1P1P1P1

37 16 ) Krátkodobá klesající PK Yu Pπ Y1Y1Y1Y1 u1u1u1u1 π1π1π1π1 AS P1P1P1P1 AD 2 AD 1

38 16 ) Krátkodobá klesající PK Yu Pπ Y1Y1Y1Y1 u1u1u1u1 π1π1π1π1 P1P1P1P1 P2P2P2P2 u2u2u2u2 π2π2π2π2 Y2Y2Y2Y2 AS AD 2 AD 1

39 16 ) Krátkodobá klesající PK Yu Pπ Y1Y1Y1Y1 u1u1u1u1 π1π1π1π1 P1P1P1P1 P2P2P2P2 u2u2u2u2 π2π2π2π2 Y2Y2Y2Y2 AS AD 2 AD 1 PK

40 16) Phillipsovy křivky Phillipsova křivka byla přijata s nadšením – vypadalo to, že si lze vybrat mezi dvěma zly, buď nezaměstnanost nebo inflace. Ukázalo se ale, že Phillipsova křivka může nabývat různých tvarů – může být jak klesající, tak svislá nebo i rostoucí. Ekonomická teorie se shoduje v tom, že v dlouhém období je Philipsova křivka svislá, klesající tvar křivky je možný jen v krátkém období - tzv. krátkodobá Phillipsova křivka SPC.

41 16 ) Krátkodobá rostoucí PK Negativní nabídkový šok posune křivku agregátní nabídky, čímž dojde k růstu cenové hladiny a poklesu HDP. Míra inflace pak roste spolu s mírou nezaměstnanosti. 70 leta růst cen ropy stagflace

42 16 ) Krátkodobá rostoucí PK Yu Pπ

43 Yu Pπ Y1Y1Y1Y1 u1u1u1u1 π1π1π1π1 P1P1P1P1

44 Yu Pπ Y1Y1Y1Y1 u1u1u1u1 π1π1π1π1 AS 1 AD P1P1P1P1

45 16 ) Krátkodobá rostoucí PK Yu Pπ Y1Y1Y1Y1 u1u1u1u1 π1π1π1π1 AS 1 AD P1P1P1P1 AS 2

46 16 ) Krátkodobá rostoucí PK Yu Pπ Y1Y1Y1Y1 u1u1u1u1 π1π1π1π1 AS 1 AD P1P1P1P1 AS 2 P2P2P2P2 u2u2u2u2 π2π2π2π2 Y2Y2Y2Y2

47 16 ) Krátkodobá rostoucí PK Yu Pπ Y1Y1Y1Y1 u1u1u1u1 π1π1π1π1 AS 1 AD P1P1P1P1 AS 2 P2P2P2P2 u2u2u2u2 PK π2π2π2π2 Y2Y2Y2Y2 Menší produkt Y 2 vyvolá větší nezaměstnanost u 2.

48 16 ) Krátkodobá svislá PK Pozitivní poptávkový šok posune křivku agregátní poptávky. Pokud je krátkodobá křivka agregátní nabídky svislá na úrovni Y*, potom dochází pouze k růstu cenové hladiny a tudíž inflace. Y* ani u* se nemění. Pozitivní poptávkový šok posune křivku agregátní poptávky. Pokud je krátkodobá křivka agregátní nabídky svislá na úrovni Y*, potom dochází pouze k růstu cenové hladiny a tudíž inflace. Y* ani u* se nemění. Dlouhodobá PK LRPC je svislá na úrovni u*. Ať je inflace jakákoliv, tak u se v dlouhém období vrací u na úroveň u*.

49 16) Phillipsovy křivky Konkrétní tvar Phillipsovy křivky je dán řadou okolností: např. tvarem křivky agregátní nabídky, inflačními očekáváními, výší inflace (mírná, pádivá, hyperinflace) atd.

50 16) Podstata inflačního očekávání Vývoj inflace ovlivňují inflační očekávání. Pokud lidé očekávají inflaci např. 10 %, přizpůsobí tomu růst mezd a cen dalších vstupů i výstupů. Aby cenová hladina vzrostla o 10 %, musí množství peněz v oběhu vzrůst také o 10 % - pokud množství peněz v oběhu neroste a dojde k růstu všech cen o 10 %, není dostatek peněz na nákup všech dosud nakupovaných statků. Poptávka se posune doleva dolů, což způsobí pokles jejich cen. Nedochází tedy k růstu všech cen, tj. cenové hladiny.

51 16) Adaptivní očekávání obecně vychází z minulého vývoje – pokud byla v minulosti inflace např. 10 %, lidé si na tuto inflaci zvyknou a zahrnou ji do růstu stávajících cen vstupů (včetně mezd) i výstupů. Očekávaná míra inflace tak bude 10 %.

52 16) Adaptivní očekávání Pokud množství peněz roste ve stejném poměru jako inflační očekávání, tak v jeho důsledku dojde hned k růstu všech cen. Teorie inflačního očekávání zdůvodňuje také proč tento růst nepovede k růstu produkce tj. HDP

53 16) Adaptivní očekávání Pokud hned se zvýšením množství peněz v oběhu dojde k růstu cenové hladiny, protože tento růst cenové hladiny všechny subjekty očekávají a učiní ho, nemají firmy ani vlastníci VF důvod zvyšovat svou nabídku. Obdrží sice více za své výstupy, ale rovněž více zaplatí za vstupy. Křivka agregátní nabídky tak bude svislá i v krátkém období. Křivka agregátní nabídky tak bude svislá i v krátkém období.

54 16) Adaptivní očekávání Teorie inflačního očekávání rovněž vysvětlují, proč k inflaci dochází, i když je u na své přirozené míře u * a HDP na úrovni Y *. Pokud lidé i za této situace předpokládají, že poroste míra inflace, a pokud k tomu skutečně dojde, že bude docházet k růstu peněžní zásoby, bude inflace růst.

55 16 ) Adaptivní očekávání Předpokládejme, že ekonomika je na PK SPC 1 v bodě A. Vláda zvýší vládní výdaje, což vede k růstu produktu, ke snížení u a růstu π v bodu B. Na vyšší π si lidé časem zvyknou, zahrnou ji do svých očekávání a cen. To vede k posunu křivky agregátní nabídky doprava nahoru, takže se při novém produktu vrátí u na původní úroveň, ale při vyšší cenové hladině. PK se posouvá do polohy SPC 2. Předpokládejme, že ekonomika je na PK SPC 1 v bodě A. Vláda zvýší vládní výdaje, což vede k růstu produktu, ke snížení u a růstu π v bodu B. Na vyšší π si lidé časem zvyknou, zahrnou ji do svých očekávání a cen. To vede k posunu křivky agregátní nabídky doprava nahoru, takže se při novém produktu vrátí u na původní úroveň, ale při vyšší cenové hladině. PK se posouvá do polohy SPC 2.

56 16) Adaptivní očekávání Inflační očekávání lze rozdělit na: adaptivní inflační očekávání a adaptivní inflační očekávání a racionální inflační očekávání. racionální inflační očekávání. současnost

57 16) Racionální očekávání Vycházíme z bodu A, kde je vysoká  1. CB se ji rozhodne snížit a omezí množství peněz v oběhu. Dojde k poklesu cenové hladiny. Nominální mzdy ale na tento pokles cen hned nezareagují (jsou strnulé), respektive v případě jejich poklesu se zaměstnanci domnívají, že klesají jen jejich mzdy a nikoliv všechny ceny.

58 16) Racionální očekávání Oba faktory vedou k tomu, že se snižuje množství zaměstnaných osob (a klesá HDP), takže roste míra nezaměstnanosti, na Phillipsově křivce se posouváme do bodu B. Časem však nominální mzdy klesnou, respektive zaměstnanci zjistí, že klesly všechny ceny.

59 16) Racionální očekávání To vede k růstu množství zaměstnaných osob, poklesu nezaměstnanosti, růstu produktu při nižší cenové hladině, takže krátkodobá Phillipsova křivka se posouvá do leva dolů z polohy SPC 1 do polohy SPC 2. Hodnoty nezaměstnanosti a inflace se přesunou do bodu C. Celý proces lze dále opakovat. Dlouhodobá Phillipsova křivka je i zde svislá.

60 16) Racionální očekávání Racionální očekávání vycházejí nejen z minulého vývoje, ale i z informací o pravděpodobném budoucím vývoji. Důvodem je zamezení případným budoucím ztrátám. Teorie racionálních očekávání je jednou z nejvýznamnějších makroekonomických teorií posledních cca 25 let. Uplatňuje se nejen při vysvětlování tvaru Phillipsovy křivky, nýbrž také chování akciových (či efektivních) trhů. Teorie racionálních očekávání připouští, že se lidé mohou ve svých očekáváních mýlit. Pokud by se mýlila většina lidí, tak dojde k přizpůsobení jejich očekávání, tak aby jim budoucí vývoj odpovídal.

61 16) Racionální očekávání Teorie racionálních očekávání zdůrazňuje, že lidé se ze svých chyb, učí. Tj. neopakují stejné chyby, nedělají systematické chyby. Pokud skutečný vývoj HDP, množství peněz v oběhu bude odpovídat lidmi očekávané hodnotě inflace, tak se vývoj cenové hladiny nebude lišit, pak se nebude měnit rozsah jejich nabídky, úrovně HDP a nezaměstnanosti. Phillipsova křivka tak bude svislá. Budou-li dané jevy budou nastávat hned, bude svislá PK i v krátkém období.

62 16) Racionální očekávání Teorie racionálních očekávání nepracuje s cenovými strnulostmi, které, jak byl řečeno, mohou vést k rostoucí křivce agregátní nabídky a k nepřímo úměrnému tvaru PK. Teorie racionálního očekávání předpokládá, že ceny jsou převážně pružné a že jsou schopny reagovat na změnu inflačního očekávání.

63 16) Racionální očekávání Tyto předpoklady jsou poněkud diskutabilní. Cenové strnulosti, se kterými se můžeme prakticky setkat, totiž vedou, jak jsme si výše ukázali a řekli, k rostoucímu tvaru křivky agregátní nabídky a mohou tedy způsobovat nepřímo úměrný tvar (krátkodobé) Phillipsovy křivky.

64 16) Racionální očekávání Teorie racionálních očekávání říká, že na změnu inflace ihned zareaguji a přizpůsobí této inflaci své ceny výstupů a výstupů. Toto přizpůsobení povede k tomu, že reálná cena vstupů ani výstupů se nezmění, takže není žádný důvod ke změně produktu/výstupu HDP a tím ani míry nezaměstnanosti. Čili teorie racionálních očekávání říká, že Phillipsova křivka je v krátkém období rovněž svislá, protože se míra nezaměstnanosti nemění, dochází jen ke změně cenové hladiny (inflace).

65 16) Posuďte pravdivost výroků Phillipsova křivka neříká, že růst inflace bude doprovázen poklesem míry nezaměstnanosti. Deflace znamená pokles míry inflace. Přirozená míra nezaměstnanosti je neslučitelná s mírou inflace vyšší, než je očekávaná míra inflace. Dobrovolná nezaměstnanost je součástí přirozené nezaměstnanosti.

66 16) Posuďte pravdivost výroků Nutnou podmínkou pro ztotožnění mzdové inflace (původní Phillipsova křivka) a cenové inflace (modifikovaná Phillipsova křivka) je nulové tempo růstu produktivity práce. Dlouhodobá Phillipsova křivka udává, že přirozená míra nezaměstnanosti je slučitelná s jakoukoliv mírou inflace.

67 16) Phillipsova křivka - anketa Je-li inflace nulová, potom v ekonomice nastala: a)deflace, b)desinflace, c)cenová stabilita, d)recese, e)boom, f)cenová mobilita.

68 16) Phillipsova křivka - anketa Je-li inflace nulová, potom v ekonomice nastala: a)deflace, b)desinflace, c)cenová stabilita, d)recese, e)boom, f)cenová mobilita.

69 16) Phillipsova křivka - anketa Za předpokladu, že se nominální HDP mezi roky 1. a 2. zdvojnásobil a cenová hladina také: a)reálný HDP se nezměnil, b)reálný HDP poklesne, c)reálný HDP vzroste, d)hodnota zboží a služeb se nezmění, e)reálný HDP bude kolísat.

70 16) Phillipsova křivka - anketa Za předpokladu, že se nominální HDP mezi roky 1. a 2. zdvojnásobil a cenová hladina také: a)reálný HDP se nezměnil b)reálný HDP poklesne c)reálný HDP vzroste d)hodnota zboží a služeb se nezmění e)reálný HDP bude kolísat

71 16) Phillipsova křivka - anketa Jestliže je míra inflace vyšší než očekávaná:: a)Věřitelé získávají na vrub dlužníků a pracující získávají na vrub zaměstnavatelů. b)Dlužníci získávají na vrub věřitelů a pracující získávají na vrub zaměstnavatelů. c)Věřitelé získávají na vrub dlužníků a zaměstnavatelé na vrub pracujících. d)Dlužníci získávají na vrub věřitelů a zaměstnavatelé na vrub pracujících.

72 16) Phillipsova křivka - anketa Jestliže je míra inflace vyšší než očekávaná:: a)Věřitelé získávají na vrub dlužníků a pracující získávají na vrub zaměstnavatelů. b)Dlužníci získávají na vrub věřitelů a pracující získávají na vrub zaměstnavatelů. c)Věřitelé získávají na vrub dlužníků a zaměstnavatelé na vrub pracujících. d)Dlužníci získávají na vrub věřitelů a zaměstnavatelé na vrub pracujících.

73 16) Phillipsova křivka - anketa Krátkodobá Phillipsova křivka předpokládá, že se nemění: a)očekávaná míra inflace, b)setrvačná míra inflace, c)anticipovaná míra inflace, d)platí všechny výše uvedené možnosti

74 16) Phillipsova křivka - anketa Krátkodobá Phillipsova křivka předpokládá, že se nemění: a)očekávaná míra inflace, b)setrvačná míra inflace, c)anticipovaná míra inflace, d)platí všechny výše uvedené možnosti

75 16) Phillipsova křivka - anketa Snaha vlády udržovat nezaměstnanost pod její přirozenou mírou vyvolává: a)nulovou inflaci, b)decelerující inflaci, c)akcelerující inflaci, d)neplatí žádná z výše uvedené možnosti.

76 16) Phillipsova křivka - anketa Snaha vlády udržovat nezaměstnanost pod její přirozenou mírou vyvolává: a)nulovou inflaci, b)decelerující inflaci, c)akcelerující inflaci, d)neplatí žádná z výše uvedené možnosti.

77 16) Phillipsova křivka - anketa Frikční nezaměstnanost souvisí zejména s: a)nesouladem nabídky práce a poptávky po práci z hlediska jejich struktury, b)nízkými sociálními dávkami, c)nízkou mobilitou pracovní síly, d)hospodářským cyklem, e)ani jedna dosavadní odpověď není správná.

78 16) Phillipsova křivka - anketa Frikční nezaměstnanost souvisí zejména s: a)nesouladem nabídky práce a poptávky po práci z hlediska jejich struktury, b)nízkými sociálními dávkami, c)nízkou mobilitou pracovní síly, d)hospodářským cyklem, e)ani jedna dosavadní odpověď není správná.

79 16) Phillipsova křivka - anketa Setrvačná inflace souvisí s: a) pádivou inflací, b) plíživou inflací, c) hyperinflací, d) inflačními očekáváními, e) ani jedna dosavadní odpověď není správná.

80 16) Phillipsova křivka - anketa Setrvačná inflace souvisí s: a)pálivou inflací, b)plíživou inflací, c)hyperinflací, d)inflačními očekáváními, e)ani jedna dosavadní odpověď není správná.

81 16) Phillipsova křivka - anketa Přirozená míra nezaměstnanosti je tvořena: a)frikční, strukturální a cyklickou nezaměstnaností, b)dobrovolnou a nedobrovolnou nezaměstnaností, c)frikční a dobrovolnou nezaměstnaností, d)cyklickou a nedobrovolnou nezaměstnaností, e)ani jedna dosavadní odpověď není správná.

82 16) Phillipsova křivka - anketa Přirozená míra nezaměstnanosti je tvořena: a)frikční, strukturální a cyklickou nezaměstnaností, b)dobrovolnou a nedobrovolnou nezaměstnaností, c)frikční a dobrovolnou nezaměstnaností, d)cyklickou a nedobrovolnou nezaměstnaností, e)ani jedna dosavadní odpověď není správná.

83 Obsah. 17) Protekcionismus nebo volný obchod 1. Nástroje a cíle protekcionizmu 2. Důsledky protekcionizmu a tzv. oprávněný protekcionizmus 3. Společná obchodní politika a proexportní politika 4. Ovlivňování mezinárodního pohybu kapitálu 4. Regulace měnových kurzů (pro B bez faktorů) 4. Regulace měnových kurzů (pro B bez faktorů)

84 Protekcionizmus Protekcionismus (ochranářství) představuje taková opatření vlády, která znamenají omezení zahraniční konkurence vůči domácím výrobcům. Nástroji jsou cla a mimocelní bariéry. Clo je specifickou daní uvalenou na dovážené (případně i vyvážené) statky. Mimocelní bariéry se snaží omezit množství dovážených (případně vyvážených) statků.

85 Protekcionizmus v mezinárodním obchodě Nástroje protekcionismu: - nástroje umožňující nebo omezující dovoz zboží a služeb v podobě cel, dovozních kvót, technických, hygienických a dalších požadavků na statky (mimocelní bariéry, neviditelné překážky) - nástroje umožňující nebo omezující dovoz zboží a služeb v podobě cel, dovozních kvót, technických, hygienických a dalších požadavků na statky (mimocelní bariéry, neviditelné překážky) - nástroje omezující volný pohyb kapitálu, - nástroje omezující volný pohyb kapitálu, - nástroje omezující volný pohyb osob přes hranice, - nástroje omezující volný pohyb osob přes hranice, - pevný nebo pružný devizových kurs, - pevný nebo pružný devizových kurs, - nástroje koordinující ekonomickou/hospodářskou politiku. - nástroje koordinující ekonomickou/hospodářskou politiku.

86 Protekcionizmus v mezinárodním obchodě Ekonomické cíle protekcionismu: - vysoká zaměstnanost – analýza tržní rovnováhy po zavedení cla, - vysoká zaměstnanost – analýza tržní rovnováhy po zavedení cla, - strukturální problémy – rozvoj či útlum určitých odvětví, - strukturální problémy – rozvoj či útlum určitých odvětví, - zvýšení konkurenceschopnosti - zvýšení konkurenceschopnosti Neekonomické cíle protekcionismu - ekologické, - ekologické, - strategické …. aj. - strategické …. aj.

87 Protekcionizmus v mezinárodním obchodě vysoká zaměstnanost – analýza tržní rovnováhy po zavedení cla, vysoká zaměstnanost – analýza tržní rovnováhy po zavedení cla,

88 Protekcionizmus v mezinárodním obchodě Clo - odvetné (retorzní clo) - odvetné (retorzní clo) clo používané na dovoz zboží z určité země jako odveta (retorze) za opatření namířená proti zemi dovozce. clo používané na dovoz zboží z určité země jako odveta (retorze) za opatření namířená proti zemi dovozce. - antidumpingové [antydampink-, z angl. dumping] - antidumpingové [antydampink-, z angl. dumping] ochranné clo před zahraničním dumpingem (cenovým podbízením). Účinek antidampingového cla je sporný. Aby se zabránilo zneužití, je jeho zavedení ztíženo ustanoveními WTO a povoluje se pouze ve výjimečných zdůvodněných případech. ochranné clo před zahraničním dumpingem (cenovým podbízením). Účinek antidampingového cla je sporný. Aby se zabránilo zneužití, je jeho zavedení ztíženo ustanoveními WTO a povoluje se pouze ve výjimečných zdůvodněných případech. - prohibitivní - prohibitivní prakticky znemožňující dovoz prakticky znemožňující dovoz

89 Regulace mezinárodního pohybu kapitálu Stabilizace mezinárodního pohybu kapitálu se dosahuje pomocí devizové restrikce, jejímž cílem je zabránit: - rozkolísanosti měnových kurzů, - rozkolísanosti měnových kurzů, - odlivu měnových rezerv. - odlivu měnových rezerv. Doplnění nedostatečných národních úspor - investiční pobídky ke stimulaci přílivu přímých zahraničních investic.

90 Regulace měnových kurzů Kurzové systémy: - kurzy neregulované (volný floating), - kurzy neregulované (volný floating), - kurzy regulované kurzovými intervencemi z měnových rezerv CB. - kurzy regulované kurzovými intervencemi z měnových rezerv CB. Formy intervenovaných kurzů: - kurzy fixní, - kurzy fixní, - kurzy s pásmem oscilace (okolo centrálního kurzu), - kurzy s pásmem oscilace (okolo centrálního kurzu), - řízený floating (občasné intervence). - řízený floating (občasné intervence). Cíle kurzové regulace: vliv kurzu na čistý export. - citlivost reakcí z hlediska času (znehodnocení kurzu domácí měny krátkodobě zhoršuje čistý export, až po ukončení smluv NX roste), - citlivost reakcí z hlediska času (znehodnocení kurzu domácí měny krátkodobě zhoršuje čistý export, až po ukončení smluv NX roste), - existence substitutů, - existence substitutů, - vývoj cen doma a v zahraničí, - vývoj cen doma a v zahraničí, - odvetná opatření ze zahraničí. - odvetná opatření ze zahraničí.

91 Obsah. 18) Ekonomická integrace a Evropská unie 1. Spolupráce v oblasti volného obchodu 2. Mezinárodní ekonomická integrace 3. Jednotná měna 3. Jednotná měna 4. EU – historie, cíle společné politiky, hospodářská a měnová unie, nominální a reálná konvergenční kritéria zavedení eura 4. EU – historie, cíle společné politiky, hospodářská a měnová unie, nominální a reálná konvergenční kritéria zavedení eura

92 Formy integrace Vyšší formu mezinárodní ekonomické spolupráce představuje mezinárodní ekonomická integrace. Namísto státních národohospodářských celků vzniká jednotná ekonomika. Toto sjednocování má své formy, mechanismy a přínosy. Integraci lze členit do řady stupňů, od nejnižšího, tj. nejméně napomáhajícího mezinárodním vztahům po vyšší:

93 Mezinárodní ekonomická integrace Přínosy sjednocování národních ekonomik: - koordinace obchodních politik usnadňuje prosazování komparativních výhod, - koordinace obchodních politik usnadňuje prosazování komparativních výhod, - úspora nákladů zjednodušením obchodování a unifikací norem, - úspora nákladů zjednodušením obchodování a unifikací norem, - úspora nákladů při jednotné měně, - úspora nákladů při jednotné měně, - větší stabilita jednotné měny, - větší stabilita jednotné měny, - výhody velké diverzifikované ekonomiky, - výhody velké diverzifikované ekonomiky, - výhody velkého vnitřního trhu. - výhody velkého vnitřního trhu. Charakteristika Evropské unie a eurozóny. Předpoklady zavedení eura: - Maastrichtská konvergenční (nominální) kritéria - Maastrichtská konvergenční (nominální) kritéria - reálná konvergence (ekonomická úroveň, cenové hladiny, synchronizace hospodářských cyklů). - reálná konvergence (ekonomická úroveň, cenové hladiny, synchronizace hospodářských cyklů).

94 Jednotná měna Dílčím završením integračních procesů je nahrazení národních měn jednotnou měnou. Bezprostředními přínosy: stimulační efekt na zahraniční obchod: stimulační efekt na zahraniční obchod: stimulace přílivu přímých zahraničních investic stimulace přílivu přímých zahraničních investic pokles úrokových sazeb a následný růst investičních výdajů: K poklesu úrokových sazeb bude docházet v důsledku zániku kurzového rizika a také vyššího ratingu. pokles úrokových sazeb a následný růst investičních výdajů: K poklesu úrokových sazeb bude docházet v důsledku zániku kurzového rizika a také vyššího ratingu. zánik některých transakčních nákladů nákladů spojených s převodem z jedné měny na druhou zánik některých transakčních nákladů nákladů spojených s převodem z jedné měny na druhou zánik nákladů spojených s kurzovými riziky. zánik nákladů spojených s kurzovými riziky.

95 Jednotná měna Kdy má smysl zavádět společnou měnu – optimální měnová oblast: 1.Vysoká míra integrace všech trhů mezi danými zeměmi. 2.Podobná ekonomická úroveň v daných zemích. 3.Vysoká míra podobnosti struktury hospodářství. 4.Diversifikace výroby. 5.Mobilita pracovních sil.

96 EU Společné politiky: společná obchodní politika, vyznačující se zejména společným celním tarifem nebo různým společná obchodní politika, vyznačující se zejména společným celním tarifem nebo různým jednostranným zvýhodněním pro rozvojové země, jednostranným zvýhodněním pro rozvojové země, společná zemědělská politika s cílem udržení vysokého příjmu zemědělců, společná zemědělská politika s cílem udržení vysokého příjmu zemědělců, politika hospodářské a sociální soudržnosti, směřující k vyrovnávání ekonomických rozdílů mezi jednotlivými regiony EU, politika hospodářské a sociální soudržnosti, směřující k vyrovnávání ekonomických rozdílů mezi jednotlivými regiony EU, politika na ochranu hospodářské soutěže, zejména zákazu státní pomoci, která narušuje konkurenci, a kontrolou fúzí. politika na ochranu hospodářské soutěže, zejména zákazu státní pomoci, která narušuje konkurenci, a kontrolou fúzí.

97 EU 1. stádium: 1. 7. 1990 – 31. 12. 1993 Formální zakotvení HMU podpisem Maastrichtské smlouvy (nabyla účinnosti 1. 11. 1993). Rozšíření fluktuačního pásma kurzového mechanismu ERM z 2,25 % na 15 %. Zrušena veškerá omezení v pohybu kapitálu mezi členskými státy. Monitorování národních hospodářských politik, koordinace fiskálních politik. 2. stádium: 1. 1. 1994 – 31. 12. 1998 Příprava vytvoření Evropského systému centrálních bank (ECB a národních centrálních bank EU). Stabilizace fluktuací měnových kurzů v rámci ERM. Evropská rada rozhodla o názvu měny „euro,“ o dvoufázovém přechodu k euru („Madridský scénář“). 1. 6. 1998: zahájila činnost Evropská centrální banka 31. 12. 1998: neodvolatelně zafixovány přepočítací koeficienty (fixní „kurzy“ mezi eurem a národní měnou). 3. stádium: od 1. 1. 1999 Zavedení eura (nejprve v bezhotovostní podobě), ECU nahrazena eurem v poměru 1 : 1. ECB provádí jednotnou měnovou politiku Eurosystému (ECB a národní centrální banky zemí eurozóny). ERM se přeměňuje v ERM II. Pakt stability a růstu nabývá účinnosti.

98 Maastrichtská konvergenční kritéria 1.Kritérium cenové stability : je určeno průměrnou výší míry inflace ve třech zemích EU s nejlepšími výsledky v oblasti cenové stability plus 1,5 p.b. Tento požadavek nízké inflace vyplývá z jednotné měnové politiky pro celou eurozónu. 2.Kritérium udržitelnosti veřejných financí: má vytvořit dostatečný prostor pro fiskální expanzi v případě, kdy dané zemi nebude vyhovovat univerzální měnová politika ECB, zejména tedy při dopadech asymetrických šoků. Kritérium je stanoveno maximálně 3 % deficitu veřejných financí v poměru k HDP a maximálně 60 % veřejného dluhu v poměru k HDP. 3.Kritérium stability měnového kurzu: vyžaduje alespoň dvouleté setrvání dané měny v mechanismu směnných kurzů ERM II s udržováním tzv. normálního fluktuačního rozpětí (zhruba řečeno 15 % oběma směry), aniž by došlo k devalvaci centrální parity k euru. Smyslem tohoto kritéria je projít „zkušebním obdobím“ fixního kurzu a dlouhodobě zakotvit kurzová očekávání. 4.Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb: znamená požadavek dlouhodobě očekávané nízké míry inflace, kterou očekávání trhů promítají do nízké nominální úrokové sazby. Tato sazba by neměla o více jak 2 procentní body překročit průměr úrokových sazeb tří zemí s nejlepšími výsledky v oblasti cenové stability.

99 Reálná konvergence Podobnosti hospodářského vývoje je dosahováno nejen nominální, ale i reálnou konvergencí. Ta je vyjadřována zejména :  Sbližování ekonomické úrovně (HDP na 1 obyvatele), které vede ke sbližování výdajové i nákladové stránky ekonomiky.  Sbližování cenových hladin, které je důležité z hlediska vývoje inflace. V případě vysokého rozdílu cenových hladin hrozí nebezpečí skokového dohánění nízké cenové hladiny přistupujícího člena cenové hladině eurozóny.  Sladěnost hospodářských cyklů, které jsou v souladu s jednotnou měnovou politikou společné centrální banky měnové unie. Kritéria reálné konvergence do značné míry odpovídají charakteristikám, jež by měla splňovat optimální měnová oblast.

100 Děkuji za pozornost. Teoretický seminář VŠFS Jiří Mihola jiri.mihola@quick.cz www.median-os.cz

101 16) Vztahy mezi cenovou hladinou a inflací řetězový index bazický index 1 2100% 350% 433% 525% 620% 717% 814% 913% 1011% 1110% 129% 1 2100% 3200% 4300% 5400% 6500% 7600% 8700% 9800% 10900% 111000% 121100%