JANA JIROUTOVÁ, M.PHIL. UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA VÝTVARNÉ VÝCHOVY Role muzejního pedagoga pohledem zahraničních odborníků.

Prezentace na téma: "JANA JIROUTOVÁ, M.PHIL. UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA VÝTVARNÉ VÝCHOVY Role muzejního pedagoga pohledem zahraničních odborníků."— Transkript prezentace:

1 JANA JIROUTOVÁ, M.PHIL. UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA VÝTVARNÉ VÝCHOVY Role muzejního pedagoga pohledem zahraničních odborníků

2 OBSAH Vzdělávací role muzea Počátky profese muzejního pedagoga Izolovanost profese muzejního pedagoga Pracovní náplň muzejního pedagoga Poslání muzejního pedagoga 21. století

3 Vzdělávací role muzea vzdělávací aspekt připisován muzeu od dob vzniku prvních veřejných muzeí na přelomu 18. a 19. století - vzdělávat a sloužit široké veřejnosti obohacující rekreace pro pracující lid, neutrální prostory pro setkávání všech představitelů společnosti (funkce společensko-stmelovací), vytvořit lépe vzdělanou pracující třídu – demokratizace společnosti výsledkem nejen probíhajících celospolečenských změn, ale take sílících filantropických a humanitárních tendencí ve společnosti

4 Vzdělávací role muzea do počátku 20. století probíhají kurátorské práce v součinnosti se vzdělávacími do muzeí přicházejí učitelé zaměstnáni místními úřady pro vzdělávání a výchovu  oddělení kurátorské a vzdělávací činnosti kurátoři začínají upouštět od kontaktu s veřejností – objekty samy mají dostatečně výpovědní hodnotu nová generace kurátorů zaměřená na akvizici a akumulaci sbírek

5 Počátky profese muzejního pedagoga Klíčové zprávy – Velká Británie: Rosse Report (1963), Wright Report (1973), Drew Report (1979) Rosse Report – spolupráce muzeí s místní správou pro vzdělávání a výchovu, upozorňuje na činnost René Marcousé (Victoria and Albert Museum) Wright Report – doporučuje celoplošné zavedení vzdělávacích center v muzeích Drew Report – navrhuje vytvoření celonárodního muzejního systému = muzejní pedagogové součástí muzea, své poslání vzdělávat by mělo muzeum finančně i personálně podporovat

6 Počátky profese muzejního pedagoga Klíčové zprávy – Spojené státy americké: Belmont Report (1969), Museums for a New Century (1984), Excellence and Equity: Education and the Public Dimension of Museums (1992) Belmont Report – definuje roli muzea: prohlubovat a šířit vědomosti, a činit tak formou vzbuzující zájem a potěchu Druhá zpráva - upozorňuje na nutnost muzeí poskytovat návštěvníkům interpretaci svých sbírkových předmětů Třetí zpráva - vyzdvihuje nutnost vzdělávání v muzeu ještě více a definuje aspekty muzejní kultury v USA

7 Počátky profese muzejního pedagoga dětské muzeum v Bostonu a Field Museum of Natural History v Chicagu – týmový přístup – kurátor, architekt a muzejní pedagog – série workshopů 1982-1987 Kurátor: obecného konceptu expozice Architekt: vizuální stránka a ucelenost expozice, přitažlivost a srozumitelnost expozičního materiálu Pedagog: propojení obsahu expozice a muzejních návštěvníků, odborník na komunikaci, úspěšnost muzejní expozice (Roberts, 2000)

8 Izolovanost muzejního pedagoga Graeme K. Talboys (2005):  Dlouhotrvající přesvědčení, že muzeum svou vzdělávací roli splňuje již samotným vystavováním předmětů  První muzejní pedagogové zaměstnáváni v muzeu externími institucemi např. místními správami pro vzdělávání a výchovu  Zdánlivá dichotomie – mezi konzervačními a vzdělávacími činnostmi

9 Pracovní náplň muzejního pedagoga reflektuje nové pojetí muzea – proměna muzea jako pasivního úložiště artefaktů na aktivní vzdělávací centrum sloužící široké veřejnosti (Hooper- Greenhillová, 1994) Definice profese: muzejní pedagog je učitel, ale také muzeolog, manager a administrátor, odborník na daný obor, a kurátor se specializací na vzdělávání a výchovu (Talboys, 2005) Faktory ovlivňující pracovní náplň muzejního pedagoga: postoj vedení muzea, finanční zdroje, typ muzea, jeho velikost a vztah s ostatními muzei a komunitou, charakter muzejních sbírek apod.

10 Pracovní náplň muzejního pedagoga Muzejní edukace – výchova a vzdělávání Školení pro učitele Školení muzejního personálu Usilovat o participaci široké veřejnosti Spolupráce na plánování a projektování výstavních expozic Vyhodnocování vzdělávacích aktivit Administrativní práce Marketingová činnost a zviditelňování muzejních aktivit

11 Poslání muzejního pedagoga 21. století Reflexe informační doby – ještě větší posun k výchově a vzdělávání (využití nových technologií a sociálních médií, muzejních prohlídek online apod.) muzejní edukace zaměřena na základní dovedosti dnešní doby: kritické myšlení, schopnost třídit a syntetizovat informace, schopnost aplikovat nové poznatky v reálném světě, inovativnost a tvořivost, týmová práce a spolupráce (Framework for 21 st Century Learning – P21) Esencí muzea 21. století již není předmět, ale zkušenost s ním  již ne pouhé prohlížení objektu, ale navazování hlubšího smyslově prožitého kontaktu s ním

12 Poslání muzejního pedagoga 21. století v pol. 19. stol. soudce Coleridge: „podstatou sbírkotvorné činnosti muzeí není pouhá existence obrazů, ale nalézání způsobů, jak pomocí nich vytvářet pro širokou veřejnost zušlechťující zážitky“ (in Conn, 2010)

13 Literatura EdCom Task Force on Professional Standards. 2005. In: Edcom.org [online]. © 2002-2005 Excellence in Practice: Museum Education Principles and Standards. [cit. 04.03.2014]. Dostupné z: http://www.edcom.org/professional_standards.asphttp://www.edcom.org/professional_standards.asp FALK, John H. a Lynn D. DIERKING. 2000. Learning from Museums. Visitor Experiences and the Making of Meaning. Plymouth: AltaMira Press. ISBN 0-7425-0295-3. 1 FALK, John H. a Lynn D. DIERKING. 2002. Lessons without Limit: How Free-Choice Learning Is Transforming Education. Walnut Creek, Calif.: AltaMira Press. ISBN 0-7591-0160-4. FALK, John H. a Lynn D. DIERKING. 1992. The Museum Experience. Washington, D.C.: Whalesback Books. ISBN 0-929590-06-6. HEIN, George E. 1998. Learning in the Museum. Abingdon: Routledge. ISBN 0-415-09775-4. HIRSCH, Joanne S. a Lois H. SILVERMAN. 2000. Transforming Practice. Washington, D.C.: Museum Education Roundtable. ISBN 1-880437-01-05. HIRZY, Ellen Cochran. 2008. Excellence and Equity. Education and the Public Dimension of Museums. Washington: American Association of Museums. ISBN 0-931201-144. Hooper-Greenhill, Eilean. Museums and Education. Abingdon: Routledge, 2007. ISBN 10: 0-415-37935-0. HOOPER-GREENHILL, Eilean. 1994. Museums and their Visitors. Abingdon: Routledge. ISBN 0-415-06857-6. JOHNSON, Anna et al. 2009. The Museum Educator’s Manual. Educators Share Successful Techniques. Plymouth: AltaMira Press. ISBN-10: 0-7591-1167-7. LORD, Barry. 2007. The Manual of Museum Learning. Plymouth: AltaMira Press. ISBN-10: 0-7591-0971-0. LORD, Barry a Gail Dexter LORD. 1999. The Manual of Museum Planning. Oxford: AltaMira Press. ISBN 0-7425-0406-9. MOFFAT, Hazel a Vicky WOOLLARD. 1999. Museum & Gallery Education. A Manual of Good Practice. Norwich: The Stationary Office. ISBN 0 11 702695 6. MUNLEY, Mary Ellen. 1996. Museum Education and the Genius of Improvisation. In The Journal of Museum Education. Leeds: Maney Publishing. Vol. 21, No. 1, s. 18-20. TALBOYS, Graeme K. 2000. Museum Educator’s Handbook. Hampshire: Gower Publishing Limited. ISBN 0-556-08173-3. TALBOYS, Graeme K. 2010. Using Museums as an Educational Resource, An Introductory Handbook for Students and Teachers. Farnham, Surrey: Ashgate Publishing Limited. ISBN 978-1-4094-0145-2. WITTLIN, Alma Stephanie. 1949. The Museum, Its History and Its Tasks in Education, London: Routledge and Keagan Paul.