Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
ZveřejnilMatěj Kraus
1
M AKROEKONOMIE II Petr Musil Blok č. 2
2
T RH PRÁCE A NEZAMĚSTNANOST odvození nabídky práce odvození poptávky po práci rovnováha trhu práce pracovní participace, zaměstnanost, nezaměstnanost dopad kolektivního vyjednávání na pracovní trh mzdová rigidita a dopad na pracovní trh dynamický pohled na trh práce, přirozená míra nezaměstnanosti
3
N ABÍDKA PRÁCE nabídku práce tvoří domácnosti volba mezi volným časem a objemem spotřeby statků a služeb domácnosti chtějí maximalizovat svůj užitek ze „spotřeby“ těchto dvou žádoucích statků, tj. tehdy, když: se poměr mezních užitků ze spotřeby volného času a statků a služeb (sklon IC) vyrovná se reálnou mzdovou sazbou (sklon BL)
4
O PTIMUM DOMÁCNOSTI IC BL R – optimum domácnosti při rozhodování o spotřebě volného času a statků a služeb horizontální vzdálenost 0R = množství volného času, horizontální vzdálenost AR = pracovní nasazení vertikální vzdálenost 0R = objem spotřeby statků a služeb sklon BL je dán velikostí reálné mzdové sazby (w)
5
Z MĚNA W A VLIV NA OCHOTU PRACOVAT uvažujme růst w při změně w působí substituční (SE) a důchodový efekt (IE), a to proti sobě růst w znamená nahrazování statku relativně dražšího (volný čas), statkem relativně levnějším (objem spotřeby) – SE vede při růstu w k růstu ochoty pracovat růst w však také znamená růst reálného důchodu domácnosti – vlivem IE chce domácnost více obou statků (jak volného času, tak spotřeby) – IE vede při růstu w k poklesu ochoty pracovat celkový efekt závisí na síle SE a IE krátkodobě převažuje SE, dlouhodobě IE – proč?
6
Consumption 0 R B A R´ SE – růst w motivuje k větší ochotě pracovat IE – růst w demotivuje od práce TE (celkový efekt) – v tomto případě růst w vede k větší ochotě pracovat – převážil SE Leisure
7
N ABÍDKA PRÁCE DOMÁCNOSTI sLsL má pozitivní sklon – s růstem w roste nabízené množství práce, protože převažuje SE SE převažuje z důvodu vnímání změny w jako změny dočasné, nikoli trvalé
8
D LOUHODOBÁ PŘEVAHA IE Zdroj: Burda, Wyplosz, 2003. počet odpracovaných hodin na osobu klesl téměř na polovinu, zatímco......reálné mzdy vzrostly 6,4 až 15krát
9
A GREGÁTNÍ NABÍDKA PRÁCE je horizontálním součtem individuálních je plošší, protože kromě možnosti jedince pracovat více hodin, existuje možnost příchodu dalších jedinců na pracovní trh
10
P OPTÁVKA PO PRÁCI Real wage Labour Output (Y) Labour R A MPL Poptávku po práci tvoří firmy Firma bude poptávat takové množství práce, které jí zajistí maximální zisk, tj. maximální rozdíl mezi výstupem (Y) a reálnou výší nákladů na práci (R)......čili takové L, při kterém se rovná sklon produkční funkce (MPL) a sklon funkce nákladů na práci (w) Firemní poptávka po práci je tak tvořena funkcí mezního produktu práce (MPL = d L )
11
ZVÝŠENÍ PRODUKTIVITY PRÁCE A DOPAD NA POPTÁVKU PO PRÁCI Real wage Labour Output (Y) Labour MPL MPL´ Vyšší produktivita práce (ať už vlivem technologického zlepšení nebo zvýšení vybavenosti práce kapitálem) vede k posunu produkční funkce......a také ke zvýšení mezní produktivity práce, a tedy k růstu poptávky po práci
12
R OVNOVÁHA PRACOVNÍHO TRHU Real wage 0 A w L Labour hours Vyčištění trhu práce zajišťuje flexibilní reálná mzdová sazba Je-li trh práce vyčištěn, neexistuje nedobrovolná nezaměstnanost
13
DOPAD ZVÝŠENÍ POPTÁVKY PO PRÁCI Real wage 0 A A´ Labour hours Růst poptávky po práci (v důsledku růstu produktivity práce) vede ke zvýšení zaměstnanosti a k růstu reálné mzdové sazby
14
DOPAD ZVÝŠENÍ NABÍDKY PRÁCE Real wage 0 A A´ Labour hours Zvýšení nabídky práce je důsledek vstupu nové pracovní síly na pracovní trh Zvýšení nabídky práce vede za jinak stejných okolností k poklesu reálné mzdové sazby
15
N EZAMĚSTNANOST ne každý, kdo není zaměstnaný je nezaměstnaný nezaměstnaný = člověk, který nemá práci, ale aktivně ji hledá ekonomicky aktivní obyvatelstvo = zaměstnaní + nezaměstnaní (dle předchozí definice) = pracovní síla ten, kdo nepracuje a práci nehledá, netvoří pracovní sílu, tj. nijak neovlivňuje míru nezaměstnanosti je-li trh práce v rovnováze, pak existuje pouze tzv. „přirozená míra nezaměstnanosti“, tj. frikční, strukturální a sezónní nezaměstnanost
16
U KAZATELE TRHU PRÁCE Míra pracovní participace = objem pracovní síly/objem populace v dané věkové skupině [%] Míra zaměstnanosti = počet zaměstnaných/objem populace v dané věkové skupině [%] Míra nezaměstnanosti = nezaměstnaní/pracovní síla [%] POZOR!!! – míra nezaměstnanosti není doplňkem míry zaměstnanosti
17
Populace 15-64 let Pracovní síla Nezaměstnaní = míra pracovní participace = míra zaměstnanosti = míra nezaměstnanosti
18
M ÍRA PRACOVNÍ PARTICIPACE V ZEMÍCH V-4 ( V %) Zdroj: OECD (2007), vlastní výpočty
19
M ÍRA ZAMĚSTNANOSTI V ZEMÍCH V-4 ( V %) Zdroj: OECD (2007), vlastní výpočty
20
M ÍRA NEZAMĚSTNANOSTI V ZEMÍCH V-4 ( V %) Zdroj: OECD (2007), vlastní výpočty
21
Ž ENY NA PRACOVNÍM TRHU ( VYBRANÉ ZEMĚ OECD V R. 1998) Zdroj: Burda, Wyplosz (2003)
22
D OPAD KOLEKTIVNÍHO VYJEDNÁVÁNÍ NA PRACOVNÍ TRH Odborové svazy – maximalizace zaměstnanosti vs. maximalizace mzdové sazby Musí volit mezi protichůdnými cíli V zásadě 3 možné strategie odborových svazů: „především zaměstnanost“ (jobs-first) „především mzdy“ (hard-line) „od každého trochu“ (average)
23
ROZHODOVÁNÍ ODBOROVÝCH SVAZŮ Indiferenční křivky znázorňují preference odborových svazů (a) – zaměstnanost není preferována před mzdami a naopak (b) – důraz na mzdy – odbory jsou ochotny obětovat relativně větší objem zaměstnanosti ve prospěch vyjednání dodatečné jednotky mzdové sazby (c) – důraz na zaměstnanost – ochota odborů vzdát se relativně větší části mzdové sazby ve prospěch vyjednání dodatečné jednotky zaměstnanosti
24
K OLEKTIVNÍ NABÍDKA PRÁCE - EXTRÉMY Kolektivní nabídka práce jako množina rovnovážných bodů odborů při různých úrovních poptávky po práci Poptávka po práci je chápána jako „rozpočtové omezení“ odborových svazů
25
K OLEKTIVNÍ NABÍDKA PRÁCE – „ NĚCO MEZI “ (a) – kolektivní nabídka práce při větší preferenci mzdové sazby (b) – kolektivní nabídka práce při větší preferenci zaměstnanosti
26
TRH PRÁCE S ODBOROVÝMI SVAZY Nabídka práce domácností Kolektivní nabídka práce Poptávka po práci Zaměstnavatelé jsou nuceni respektovat kolektivní smlouvu Rovnovážná míra zaměstnanosti je na úrovni L a mzdová sazba na w Část pracovní síly, která není v odborech je vytlačena ze zaměstnání – vzniká nedobrovolná nezaměstnanost (domácnosti by byly ochotny pracovat za nižší mzdu, ale tu jim zaměstnavatel nemůže nabídnout)
27
VLIV ODBOROVÝCH SVAZŮ VE VYBRANÝCH ZEMÍCH Zdroj: Burda, Wyplosz (2003) *West Germany until 1990 Structure Union coverage (%) 1950197019902000 Sweden Umbrella (ILO, TCO, SACO/SR) 67 828692 Finland Umbrella (SAK) 3051738597 Denmark Umbrella (LO) 5663757470 Norway Umbrella (LO, AF, YS) 4550565070 Belgium Party, religious (FGTB, CSC, CGSLB, CNC) 4342506590 Ireland Mostly along occup./craft lines, umbrella ICTU 4259 n.a.90 Austria Umbrella/industrial (ÖGB) 6257473396 Italy Party, religious (CGIL, CISL, UIL) 4537392891 U.K. Mostly along occup./craft lines (96 in TUC, fragmented) 4550432930 Germany* Umbrella/industrial (DGB, DAG) 3832362282 Portugal Local and plant-level bargaining; "social pacts" at national level --403285 Netherlands Party, religious (FNV, CNV, RMHP, AVC) 4337241981 Switzerland Mostly plant-level (SGB) 4030272146 Greece--34n.a.96 Spain--121387 France Party, religious (CGT, CFDT, CFTC, GGC,FO) 302014 894 Memo: US Mostly local plant-level (AFL-CIO) xxx14 Union membership (%) Mostly along occup../craft lines,umbrella GSEE Industrial, company level (CC.OO, UGT,CIGA)
28
D OPAD ZAVÁDĚNÍ MINIMÁLNÍ MZDY Je-li minimální mzda stanovena ještě výše než mzda vyjednaná s odbory, pak ještě více zvyšuje nedobrovolnou nezaměstnanost
29
MINIMÁLNÍ MZDA A MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI MLADÝCH VE VYBRANÝCH ZEMÍCH Zdroj: Burda, Wyplosz (2003)
30
D LOUHODOBÁ MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI = přirozená míra nezaměstnanosti Nikoli „dlouhodobá nezaměstnanost“ Její výše závisí na mnoha faktorech, jako např.: pružnosti pracovního trhu (jak snadno lze najímat a propouštět pracovní sílu) informovanosti zaměstnanců i zaměstnavatelů o poptávce a nabídce na trhu práce štědrosti sociálního systému atd.
31
O DHADY PŘIROZENÉ MÍRY NEZAMĚSTNANOSTI Přirozená míra nezaměstnanosti dlouhodobě roste (až na výjimky) – proč? Teorie insiderů a outsiderů – v období růstu UNE (např. v důsledku hospodářského poklesu) se firmy zbavují těch „nejméně přínosných“ – ti se stávají outsidery. Odbory však soustředí svůj zájem jen na insidery (ti, co zůstali zaměstnaní). Outsideři jsou pak hůře zaměstnatelní. Zdroj: Burda, Wyplosz (2003)
32
P ODMÍNKY PRO DÁVKY V NEZAMĚSTNANOSTI (1999) Zdroj: Burda, Wyplosz (2003)
33
DLOUHODOBÁ NEZAMĚSTNANOST A DOBA TRVÁNÍ VÝPLATY DÁVEK V UNE (1999-2000) Zdroj: Burda, Wyplosz (2003)
34
M ÍRA PRACOVNÍ PARTICIPACE (2.Q 2011) Zdroj: Eurostat 2011
35
M ÍRA NEZAMĚSTNANOSTI (6/2001) Zdroj: Eurostat 2011
36
M ÍRA NEZAMĚSTNANOSTI (10/2010) Zdroj: Eurostat 2011
37
M ÍRA NEZAMĚSTNANOSTI (6/2011) Zdroj: Eurostat 2011
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.