Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Poezie ženské krásy ve fotografii Kdo tě nechce, ten si tě nezaslouží.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Poezie ženské krásy ve fotografii Kdo tě nechce, ten si tě nezaslouží."— Transkript prezentace:

1

2 Poezie ženské krásy ve fotografii

3 Kdo tě nechce, ten si tě nezaslouží.

4 Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá. Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nepočítá křivdy.

5 Srdce se nikdy neprojeví okamžitě, skoro nikdy okamžitě nezměří, nakolik je zasaženo. Dojde k tomu až později, když se krásný nebo strašný okamžik stal minulostí, když se změnil v tu zbytečnou věc, jakou je vzpomínka.

6 Mile Tě překvapí chvíle, která už neměla přijít.

7 Láska nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy, ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá, nikdy nezanikne…

8 Umět milovat předpokládá dvojí – umět přehlížet nedostatky toho druhého a umět mu odpouštět viny.

9 Co nám udělá stáří, když jsme dva?

10 Je nemožné podruhé milovat to, co jsme milovat přestali.

11 Sex bez lásky je jako kniha bez textu…

12 Srdce nemá vrásky, bývají v něm pouze jizvy.

13 Co nám udělá stáří, když jsme dva?

14 Pochybujte si, jak chcete, o bytosti, která vás miluje, ale nikdy nepochybujte o lásce samotné.

15 Zamilovat se znamená přestat srovnávat.

16 Miluji, můj ubohý příteli – a svět má náhle smysl, život má náhle smysl, i smrt bude míti smysl.

17 Kdo řekl, že je láska slepá? Vždyť je to právě ona, kdo objevuje krásy, kde druzí nevidí nic.

18 Láska - to je nadání pro pokoru a odpuštění.

19 Moc bych si přál, aby každý našel svou lásku. Svou lásku, která je nadějí do života, lásku, která dokáže i hory přenášet a která činí život Šťastným životem, neboť život bez lásky není životem, je pouhým přežíváním.

20 Zamilovanost se pozná nejen podle toho, že jeden nepoznává nedostatky na druhém, ale že i sebe nepoznává.

21 Někdy je slovo jako mocný klíč, které otvírá zámky silné jak sám osud.

22 Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité je očím neviditelné.

23 Čím víc máme lásky, tím lehčeji projdeme životem.

24 Jakkoli je člověk v lásce citlivý, odpouští v ní více poklesků než v přátelství.

25 Bylo by dobré klesnout do náruče ženy a přitom neupadnout do jejích rukou!

26 Člověk vždy nejvíc touží po tom co nemůže mít, bojuje za to, prosí o to a brečí za tím, ale když to má před sebou a může to mít tak o to ztratí zájem.

27 Zamilovanost se pozná nejen podle toho, že jeden nepoznává nedostatky na druhém, ale že i sám sebe nepoznává.

28 Láska je jako slza. Začíná v oku a končí v srdci

29 Říká se, že čas je nepřítelem lásky. Není to pravda. Čas jen stírá nátěr, ředí neupřímný žal a vymyšlené vášně. Pravé city však dál trvají.

30 Pro ženu, kterou jednou miloval, udělá snad muž všechno na světě – až na to, aby ji miloval znovu.

31 Kdo neuchvátí ženu silně a mocně, na toho ona nedbá, ani ho nemiluje.

32 Přátelství ženy k muži je slepá ulička, do které ji vehnalo zklamání v lásce.

33 Láska a přátelství je vzájemná ozvěna – jen co dáváš, se vrací zpět.

34 Spoutaná ležíš sama, okolním světem nedotčená. Přitul se ke mně blíž, k ránu něco uvidíš. Hvězdy, co se přes den smějí, láskou, která se nemění. To je vše, co mohu ti říct, miluji tě čím dál víc!

35 Neopouštěj někoho koho miluješ, pro někoho kdo se ti líbí. Protože ten tě jednou opustí, pro toho koho opravdu miluje.

36 Popálit se o lásku je stejné jako popálit se o oheň, ale zlomit někomu srdce je jako do jeho srdce zabodnout nůž.

37 Odloučení působí na lásku jako vítr na oheň. Malý uhasí, velký rozdmýchává.

38 Tvé mlčení je poušť, v níž bloudím, každá tvá řádka nenapsaná je kronikou mého trápení.

39 Když milujeme, není nic lepšího dávat než pořád dávat, život, myšlenky, tělo, všechno, co člověk má: a cítit, že dávám, a všechno vsadit na to, abych mohl dávat stále víc.

40 Láskyplný člověk raději prožívá bolest, než by ji jiným působil.

41 Ahojky beruško, já mám tě moc rád, i když někdy to na mně nejde moc znát. Miluji tě celým svým srdcem, ty jsi má jediná, jsi v životě mém blahodárným sluncem.

42 Velké srdce, stejně jako nesmírný oceán, nikdy nezamrzá.

43 Ženy! Ženy! Kdo je pochopí? Jejich úsměvy odporují jejich pohledům, jejich slova slibují i vábí a zvuk jejich hlasu odrazuje. Někdy ve vteřině postihnou a uhodnou naši nejtajnější myšlenku a hned zase nechápou nejjasnější narážky.

44 Nepřístupnost žen je pouze vytříbený doplněk jejich půvabu.

45 Žena je jako lyra. Tomu vyzná své tajuplné akordy, kdo na ní umí zahrát.

46 Jsi mým sluncem zářivým, jsi měsícem jiskřivým. Jsi mou hvězdou toulavou, jsi mou básní zdlouhavou. Jsi mým jasným úplňkem, jsi hřejivým útulkem. Ty nedáváš mi v klidu snít, bez Tebe já nemůžu být.

47 Nikdy si neberte ženu, o níž víte, že vás nemiluje, i kdyby vám přinesla zlatý důl.

48 Lásko, kde jsi, kde se schováváš? Často ve snech se mi zdáváš. Přijď, ať nečekám dlouho, umírám už touhou. Jsi jako měsíc, který potřebuje nebe, jako já potřebuju tebe. Jsi moje srdce, které buší ve mně.

49 Až opět vstoupíš do mých snů Najdeš mě venku v dešti stát Do zelených lístků mladých bříz Já budu zkoušet vzkaz Ti psát Bude krátký a měla bys ho znát

50 Déšť ho bude smývat z mých rtů A já budu zas a zas Snažit se napsat Jak moc Tě miluji A jak moc mám rád Tvé doteky a Tvůj smích

51 Když však otočím se Tak není vidět Tu, co chtěl bych zřít Rozplývá se v kapkách deště Zas zůstávám sám Ač toužím jen s ní být

52 Je toho víc co napsat bych chtěl ještě Však drtí mně na srdci stín A mlha halí vše pěkné Přináší jen pár sychravých chvil Které nedovolí zapomenout….

53 Jsi jako moje srdce, co právě ve mně buší, jsem bez tebe a bez tvých doteků jako v louži, když se podívám na tvou fotku, srdce se mi rozbuší. Jsi moje všechno v duši i srdci, jsi jako vánek na rozcestí, a přesto tu stojíš a hledíš. Miluju tě moc, lásko moje.

54 Už vím kam chodí slunce spát A proč luna vstává Do tmy, chladu, vzpomínek A proč mi sílu dává Nezešílet bez Tvých doteků

55 Teď hledím na Tvou krásnou tvář Na Tvé oči nádherné V kterých jsem se ztratil dávno Teď vyslyš tichá slova mé Že chybíš mi jak letní ráno

56 V kterém bych rád Tobě šeptal Jak miluji Tě k zbláznění Teď zůstává mi Jen psát slova Co Ti lásku vyjeví

57 Zkus rozbít touhou kámen zkus zdolat útes skal, zabloudit v lese známém, dát život,co jsi vzal. Zkus smát se, když srdce tě bolí, zkus líbat,když nevíš jak, zkus ptát se zač život stojí, když náhlá smrt může ho brát. Zkus chytit paprsek slunce a pevně ho sevřít v dlani. Paprsek spálí jen tvoje ruce, ale láska… ta srdce zraní.

58 Až zapomenu ….. Na ševel padajícího listí Na Tvůj hlas a krásný smích Až neuslyším noční ticho Budu již bloudit v oblacích Až zapomenu ….. Na vůni jarní trávy Či růží, jež chci Ti dát Až zapomenu na Tvou vůni Nejspíš už jinde budu stát Až zapomenu …..? Však teď jsem stále tady Ten kluk, co lásku chce Ti dát Ten kluk miluje Tě jako blázen Chuť Tvých rtů chce stále znát A tlukot Tvého srdce Tiše poslouchat Když budeš mu schoulená V náruči usínat

59 Chvěji se jako osika, když tvůj pláč do srdce proniká. Sedím tu tiše jako pěna. A ty jsi smutkem nalomená. Dovol mi vzít tě za ruku a dát ti zase záruku, že se ti opět láska vrátí. Možná už teď si cestu krátí. Duši ti radost zaplaví. Poznáš, co je c'est la vie. Šťastná budeš zase jako dítě, až horká ústa políbí tě.

60 Je mi jedno, jak vypadáš, zajímá mě, jaké srdce máš. A já vím, že máš krásné srdíčko, ještě hezčí než ranní sluníčko. Miláčku, ty jsi moje srdce i duše, z toho všeho naskakuje mi husí kůže. Chci, abys věděla, že jsi jediná, po které jen, a neustále, toužím já. Píšu ti verše, jsem teď sám, z tvé lásky radost velkou mám. Máš čistou duši jako Bůh, tak si toho važ a z celé duše tě prosím, ničím si to nepokaž. Jsi sladší než milion čokolád, a tím ti chci říct, že tě mám z celého srdce rád

61 Tak blízko vedle sebe a přitom vzdáleni, vnímám všechny tvé city v niterném zachvění… tak blízko vedle sebe, jsme stejní, ty a já… cítím, že příští chvíle bude jen splývavá… naše dva křehké světy se něžně propojí a vytvoří tak jedno společné soukromí…

62 Někdy mě trápíš, ale miluji tě Někdy se ti nedaří, ale obdivuji tě Když jsi smutná, pohladím tě Když jsi na dně, podržím tě Vždycky má lásko budu s tebou Ať tvá slova hřejou nebo zebou Nikam se neschová ani neodejdu na každou cestu s tebou vejdu Ať je z bláta nebo z louží Ať nad hlavou nám mraky krouží Ať je léto nebo sníh Mé srdce máš na dlaních Tak ho pohlaď maličko Ať nepláče, srdíčko Na bolístku pofoukej Jeho lásce naslouchej Miluji tě z celého srdce!!!

63 Všechny bolesti lidské lze zahojit pomocí léků, toliko na bolest lásky neznáme hojivou mast.

64 To jiný motýl sedl na květinu. Tichounce, vánek o tom hovoří. Někdy se lásky míjí o vteřinu a i ta nejvzácnější vyhoří. Radary srdce vyšlou svoje zvědy, zmapovat terén kde je mnoho min. Pak přijde ono kruté naposledy a o tom já už vlastně mnohé vím. V záblesku očí, v ochladnutí vznětů, v akcentu hlasu, v pokládání slov. Když nemám hledí uzavřené světu, vidím jak láska kráčí na hřbitov.

65 Musím to zkusit znovu najít sílu, kterou jsem neměl proti přesile. A sklonit čelo svého světadílu, ač je to hořké, trpké, nemilé. Posílit vůli, potrácet své pýchy, srdci však nechat věčný nepokoj. A vykupovat všechny svoje hříchy a dál vést s láskou spravedlivý boj.

66 Vlkodlakpave l


Stáhnout ppt "Poezie ženské krásy ve fotografii Kdo tě nechce, ten si tě nezaslouží."

Podobné prezentace


Reklamy Google