Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Pracovní právo Metropolitní univerzita Praha,o.p.s. ZS 2010/11 Mgr. Ilona Kostadinovová

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Pracovní právo Metropolitní univerzita Praha,o.p.s. ZS 2010/11 Mgr. Ilona Kostadinovová"— Transkript prezentace:

1 Pracovní právo Metropolitní univerzita Praha,o.p.s. ZS 2010/11 Mgr. Ilona Kostadinovová

2 Termíny výuky: Jarov, Učňovská 1, pátek 2 VS_K – VS_K – VS_K – VS_K – Zkouška - písemný test, právní kvalifikace případu, obecná teorie a znalost základních principů v rozsahu zkouškových okruhů. Ilona Kostadinovová Ilona Kostadinovová

3 Přehled přednášek: Pojetí a historický vznik pracovního práva – Pojetí a historický vznik pracovního práva – Prameny pracovního práva Prameny pracovního práva Mezinárodní prameny pracovního práva Mezinárodní prameny pracovního práva Pracovněprávní vztahy a jejich základní zásady Pracovněprávní vztahy a jejich základní zásady Vznik pracovního poměru Vznik pracovního poměru Změny pracovního poměru Změny pracovního poměru Skončení pracovního poměru Skončení pracovního poměru Nároky z neplatného rozvázání pracovního poměru Nároky z neplatného rozvázání pracovního poměru Pracovní doba a její rozvržení Pracovní doba a její rozvržení Dovolená Dovolená Odměňování za práci Odměňování za práci Překážky v práci Překážky v práci Odpovědnost za škodu v pracovněprávních vztazích Odpovědnost za škodu v pracovněprávních vztazích Ilona Kostadinovová Ilona Kostadinovová

4 Doporučená literatura nová: Pracovní právo a právo sociálního zabezpčení, Spirit a kol., Nakladatelství a vydavatelství Aleš Čeněk, s. r. o., Praha 2009 Pracovní právo a právo sociálního zabezpčení, Spirit a kol., Nakladatelství a vydavatelství Aleš Čeněk, s. r. o., Praha 2009 Dále viz zvláštní příloha povinná a doporučená literatura Dále viz zvláštní příloha povinná a doporučená literatura Ilona Kostadinovová

5 Předmět, systém a prameny pracovního práva. Instituce a mezinárodní prameny. Vnitrostátní prameny českého pracovního práva. Pojem a předmět pracovního práva Upravuje společenské vztahy vznikající při námezdní práci a vztahy s nimi úzce související. a vztahy s nimi úzce související. Upravuje výlučně lidskou opakující se činnost vykonávanou za účelem dosažení zisku a uskutečňovanou v podmínkách podřízenosti a nadřízenosti. podřízenosti a nadřízenosti. Jde o práci řízenou, tj. závislou. Vlastnictví pracovní síly a výrobních prostředků je odděleno. Subjekty pracovněprávních vztahů obecně rozlišujeme na : - subjekty pracovního práva – jsou např. i pracovníci úřadů práce - subjekty pracovního práva – jsou např. i pracovníci úřadů práce - subjekty konkrétního pracovněprávního vztahu, těmi jsou jen - subjekty konkrétního pracovněprávního vztahu, těmi jsou jen zaměstnavatel a zaměstnanec, kteří se setkávají na trhu zaměstnavatel a zaměstnanec, kteří se setkávají na trhu práce, kde sjednávají pracovní podmínky. práce, kde sjednávají pracovní podmínky. Ilona Kostadinovová

6 Postavení pracovního práva v systému našeho právního řádu, historický vznik Ochranné, tzv. tovární zákonodárství – rozvoj kapitalismu Ochranné, tzv. tovární zákonodárství – rozvoj kapitalismu Univerzalita právní úpravy Univerzalita právní úpravy Lex specialis derogat generali Lex specialis derogat generali Pracovní právo – samostatné právní odvětví, pracovněprávní vztahy se řídí zákoníkem práce a dalšími právními předpisy Pracovní právo – samostatné právní odvětví, pracovněprávní vztahy se řídí zákoníkem práce a dalšími právními předpisy Občanské právo – procesní stránka řešení soudních sporů z pracovněprávních vztahů – občanský soudní řád Občanské právo – procesní stránka řešení soudních sporů z pracovněprávních vztahů – občanský soudní řád Právo sociálního zabezpečení – sociální pojištění zaměstnanců (nemocenské, důchodové, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti), zdravotní pojištění Právo sociálního zabezpečení – sociální pojištění zaměstnanců (nemocenské, důchodové, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti), zdravotní pojištění Mgr. Ilona Kostadinovová

7 Pojetí a historický vznik pracovního práva Ius Regale Montanorum, Horní zákoník Václava II. – Ius Regale Montanorum, Horní zákoník Václava II. – Čelední smlouvy Čelední smlouvy Čelední řády Čelední řády Tovaryšské a učednické smlouvy Tovaryšské a učednické smlouvy Robotní patenty Robotní patenty 1811 Všeobecný rakouský občanský zákoník – námezdní smlouva, od roku 1916 služební smlouva a smlouva o dílo 1811 Všeobecný rakouský občanský zákoník – námezdní smlouva, od roku 1916 služební smlouva a smlouva o dílo 1854 Horní zákon – ochrana zdraví dělníků v dolech, vznik tzv. hornických bratrských pokladen 1854 Horní zákon – ochrana zdraví dělníků v dolech, vznik tzv. hornických bratrských pokladen 1859 Živnostenský řád – ochrana zdraví dělníků v závodech, které zaměstnávaly více než 20 dělníků, absolutní zákaz práce dětí do 10 let, 1859 Živnostenský řád – ochrana zdraví dělníků v závodech, které zaměstnávaly více než 20 dělníků, absolutní zákaz práce dětí do 10 let, 1867 zakotvení koaliční svobody 1867 zakotvení koaliční svobody 1883 zákon o zřizování živnostenských dozorců – zvláštní inspekce práce 1883 zákon o zřizování živnostenských dozorců – zvláštní inspekce práce Ilona Kostadinovová

8 Vývoj pracovního práva u nás 1903 zprostředkovatelny práce 1903 zprostředkovatelny práce 1914 služební pragmatika – dnes zákon č. 218/2003 Sb., služební zákon (účinnost odložena do roku 2009) 1914 služební pragmatika – dnes zákon č. 218/2003 Sb., služební zákon (účinnost odložena do roku 2009) fašistická okupace fašistická okupace únor 1948 – tzv. právnická dvouletka únor 1948 – tzv. právnická dvouletka 1965 – zákoník práce, účinnost od – zákoník práce, účinnost od – zákon o soukromém podnikání občanů, změna hospodářského zákoníku – obchodní společnost (společné podnikání fyzických osob, vznik jednotného systému vlastnictví 1990 – zákon o soukromém podnikání občanů, změna hospodářského zákoníku – obchodní společnost (společné podnikání fyzických osob, vznik jednotného systému vlastnictví Zákon č.. 121/1990 Sb. o pracovněprávních vztazích při soukromém podnikání občanů Zákon č.. 121/1990 Sb. o pracovněprávních vztazích při soukromém podnikání občanů 1991 – zákon o zaměstnanosti, zákon o působnosti orgánů státní správy na úseku zaměstnanosti, zákon o kolektivním vyjednávání 1991 – zákon o zaměstnanosti, zákon o působnosti orgánů státní správy na úseku zaměstnanosti, zákon o kolektivním vyjednávání Ilona Kostadinovová

9 Starý zákoník práce, zákon č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů, více než 50X novelizován – nejdůležitější novely: 74/1994 Sb. 74/1994 Sb. 155/2000 Sb. 155/2000 Sb. 46/2004 Sb. 46/2004 Sb. 436/2004 Sb. 436/2004 Sb. Ilona Kostadinovová

10 Vývoj dalších právních předpisů 2004 – zákon o zaměstnanosti, zákon č. 435/2004 Sb – zákon o zaměstnanosti, zákon č. 435/2004 Sb – zákon o inspekci práce, zákon č. 251/2005 Sb – zákon o inspekci práce, zákon č. 251/2005 Sb – zákoník práce, zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců, zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců 2006 – zákoník práce, zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců, zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců Ilona Kostadinovová

11 Nový zákoník práce, zákon č. 262/2006 Sb., účinnost od zásadní změna ve vztahu k občanskému zákoníku, z. č. 40/1964 Sb., v platném znění, princip delegace zásadní změna ve vztahu k občanskému zákoníku, z. č. 40/1964 Sb., v platném znění, princip delegace co není zakázáno je dovoleno co není zakázáno je dovoleno právní úprava odměňování a poskytování cestovních náhrad je jeho součástí právní úprava odměňování a poskytování cestovních náhrad je jeho součástí Přechodná ustanovení! § 364 odst. 1 – podle nového zákoníku práce se řídí také pracovněprávní vztahy vzniklé před 1. lednem 2007 § 364 odst. 1 – podle nového zákoníku práce se řídí také pracovněprávní vztahy vzniklé před 1. lednem 2007 § 364 odst. 2 – podle dosavadních právních předpisů se řídí právní úkony týkající se vzniku, změny a skončení pracovního poměru, dohody o práci konané mimo pracovní poměr, jakož i další právní úkony učiněné před 1. lednem 2007, i když jejich účinky nastanou až po tomto dni. § 364 odst. 2 – podle dosavadních právních předpisů se řídí právní úkony týkající se vzniku, změny a skončení pracovního poměru, dohody o práci konané mimo pracovní poměr, jakož i další právní úkony učiněné před 1. lednem 2007, i když jejich účinky nastanou až po tomto dni. Ilona Kostadinovová

12 Postavení pracovního práva v systému našeho právního řádu. 1. Zákoník práce a jeho vztah k ostatním soukromoprávním kodexům. - k právu občanskému - k právu obchodnímu - k právu sociálního zabezpečení 2. Charakter právního odvětví pracovního práva - soukromoprávní nebo veřejnoprávní. Dlouhodobý spor, kam zařadit pracovní právo nelze jednoznačně rozsoudit. Já zastávám názor, že individuální pracovní právo je typickým soukromoprávním odvětvím založeným na principu rovnosti smluvních stran. Ilona Kostadinovová

13 Pracovní právo dnes Individuální pracovní právo Individuální pracovní právo - těžiště pracovního práva. Pracovní sílu fyzické osoby občana užívá za odměnu jiný subjekt, kterým je zaměstnavatel. Pracovní sílu fyzické osoby občana užívá za odměnu jiný subjekt, kterým je zaměstnavatel. Zaměstnavatelem je buď osoba fyzická nebo osoba právnická. Kolektivní pracovní právo - upravující vztahy mezi subjekty, které zastupují kolektivy zaměstnanců (v ČR odborové organizace a rady zaměstnanců), a zaměstnavateli, resp. jejich sdruženími a vztahy, které jsou výsledkem smluvně právních jednání uvedených subjektů kolektivních právních vztahů. Ilona Kostadinovová

14 Prameny pracovního práva Pramen práva – obecné pravidlo chování pro neurčitý počet subjektů (viz základní znalosti teorie práva) Pramen práva – obecné pravidlo chování pro neurčitý počet subjektů (viz základní znalosti teorie práva) Pramen práva v materiálním a formálním pojetí Pramen práva v materiálním a formálním pojetí Zvláštnosti pramenů pracovního práva Zvláštnosti pramenů pracovního práva Vnitrostátní prameny pracovního práva Vnitrostátní prameny pracovního práva Mezinárodní dokumenty Mezinárodní dokumenty

15 EU Nařízení, Směrnice Ústava, LZPS Zákony Nařízení vlády, vyhlášky ministerstev Kolektivní smlouvy, vnitřní předpisy pracovní smlouvy

16 Prameny prac. práva ve formálním smyslu jsou to formy, v nichž je právo obsaženo => nacházíme v nich pravidla chování určená určitým subjektům - okruh subjektů není individuálně určen -> pravidla chování se týkají individuálně neurčeného počtu subjektů ve formálním smyslu jsou to formy, v nichž je právo obsaženo => nacházíme v nich pravidla chování určená určitým subjektům - okruh subjektů není individuálně určen -> pravidla chování se týkají individuálně neurčeného počtu subjektů pravidla vydávaná a schvalovaná státem, jejichž dodržování je vynutitelné státní mocí. pravidla vydávaná a schvalovaná státem, jejichž dodržování je vynutitelné státní mocí. rozeznáváme: rozeznáváme: a) normativní právní akty b) normativní smlouvy: - kolektivní smlouvy - mezinárodní smlouvy c) vnitropodnikové právní normy d) technické normy e) dobré mravy (dříve pravidla slušnosti a občanského soužití) f) (rozhodnutí soudu, rozhodnutí Ústavního soudu) f) (rozhodnutí soudu, rozhodnutí Ústavního soudu)

17 Vnitrostátní prameny českého pracovního práva. Normativní právní akty Normativní smlouvy 1. Kolektivní smlouvy, §§ zákoníku práce– podnikové, vyššího stupně 2. Mezinárodní smlouvy – dvoustranné či vícestranné mezinárodní dohody mezistátní nebo v rámci členských států Mezinárodní organizace práce Vnitropodnikové právní normy – vnitřní předpis - § 305 zákoníku práce, organizační řád, pracovní řád, § 306 zákoníku práce, vnitřní mzdové předpisy, používání ochranných pracovních prostředků Technické normy – tzv. české státní normy (ČSN) Dobré mravy, § 13 odst. 5 zákoníku práce – dříve též pravidla slušnosti a občanského soužití Ústavní soud – Nález ÚS 116/2008 Sb. Soudní rozhodnutí (výkladové pravidlo) Ilona Kostadinovová

18 Normativní právní akty 1. Ústavní zákony – Listina základních práv a svobod, Ústava ČR (2,1 /1993 Sb.) 2. Zákony parlamentu ČR – Zákoník práce (262/2006 Sb.), Zákon o zaměstnanosti (435/2004 Sb.), Zákon o zaměstnanosti (435/2004 Sb.), Zákon o kolektivním vyjednávání (2/1991 Sb.) Zákon o kolektivním vyjednávání (2/1991 Sb.) 3. Nařízení vlády ČR - o minimální mzdě(567/2006Sb.), o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek(515/2004 Sb.) 4. Vyhlášky ministerstev a jiných správních úřadů - o rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání (519/2004), o zprostředkovatelích, rozhodcích a ukládání kolektivních smluv vyššího stupně a o rekvalifikaci zaměstnanců(16/1991 Sb.) Ilona Kostadinovová

19 Základní právní předpisy: Zákoník práce, zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů N. v. č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci N. v. č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci N. v. č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě N. v. č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě Zákon o zaměstnanosti, zákon č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů Zákon o inspekci práce, zákon č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů Zákon o kolektivním vyjednávání, z. č. 2/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhlášení úplné znění z. č. 25 /2007 Sb. Ilona Kostadinovová

20 Základní předpis z oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci: Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci)/ Zákon o BOZP Ilona Kostadinovová

21 Aktuálně! Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce - účinnost od , § 395 výčet zrušených právních předpisů, § 394 výčet prováděcích předpisů účinných do doby vydání nových - účinnost od , § 395 výčet zrušených právních předpisů, § 394 výčet prováděcích předpisů účinných do doby vydání nových (nahradil zákoník práce, z. č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů, účinnost do ) Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění - účinnost od účinnost od ( nahradil zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců) Zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců Zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců - účinnost od , s výjimkou části deváté čl. IX bodu 4 a části třicáté čl. XXX které nabývají účinnosti dnem 1. července účinnost od , s výjimkou části deváté čl. IX bodu 4 a části třicáté čl. XXX které nabývají účinnosti dnem 1. července 2006 (nová právní úprava v ČR opět odložena účinnost) Mgr. Ilona Kostadinovová

22 Reforma s účinností od Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů schválila Poslanecká sněmovna (poslanecký tisk č. 222/2007) a Senát (sněmovní tisk č.106 /2007 ) Z. č. 261/2007 Sb. Změny v zákoníku práce, v nemocenském pojištění zaměstnanců, zákoně o zaměstnanosti Změny v zákoníku práce, v nemocenském pojištění zaměstnanců, zákoně o zaměstnanosti___________________________________ Legislativně technická novela zákoníku práce (v Poslanecké sněmovně tisk č. 288/2007) Z. č. 362/2007 Sb. – sledovat aktuální vývoj Mgr. Ilona Kostadinovová

23 Změny 2008 Ústavní soud ČR rozhodl dne , nález publikovaný pod č. 166/2008 Sb. Ústavní soud ČR rozhodl dne , nález publikovaný pod č. 166/2008 Sb.č. 166/2008 Sb.č. 166/2008 Sb. - že nemocenská bude náležet s účinností od 30. června 2008 i za první 3 dny nemoci, 60% DVZ, od je to pouze 25% - že nemocenská bude náležet s účinností od 30. června 2008 i za první 3 dny nemoci, 60% DVZ, od je to pouze 25% Sněmovní tisk č. 475 – novela zákoníku práce - další dohodnutá práce přesčas ve zdravotnictví Sněmovní tisk č. 475 – novela zákoníku práce - další dohodnutá práce přesčas ve zdravotnictví Z. č. 294/2008 Sb. Ilona Kostadinovová

24 Změny 2009 Odložena účinnost zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, novela č. 282/2009 Sb. Odložena účinnost zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, novela č. 282/2009 Sb. Přijat antidiskriminační zákon, 198/2009 Sb., zákon o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů Přijat antidiskriminační zákon, 198/2009 Sb., zákon o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů Mgr. Ilona Kostadinovová

25 Změny 2010 Opětovné diskuse o změně zákoníku práce, zatím se nedaří dojednat konkrétní podobu. Opětovné diskuse o změně zákoníku práce, zatím se nedaří dojednat konkrétní podobu. konik-prace/ konik-prace/ konik-prace/ konik-prace/ Mgr. Ilona Kostadinovová

26 Normativní smlouvy Normativní smlouvy obecně, jsou hybridem -> jedná se o smlouvy na jedné straně, na straně druhé tam mohou být ustanovení s normativním obsahem -> z toho plyne jejich vynutitelnost. Normativní smlouvy obecně, jsou hybridem -> jedná se o smlouvy na jedné straně, na straně druhé tam mohou být ustanovení s normativním obsahem -> z toho plyne jejich vynutitelnost.Rozeznáváme: Kolektivní smlouvy Kolektivní smlouvy - typické pro pracovní právo (§ 22 – 29 ZP) - podnikové, vyššího stupně Mezinárodní smlouvy Mezinárodní smlouvy - smlouvy, které ČR ratifikovala, smlouvy vydávané Mezinárodní organizací práce, - stanoví standarty, které musí stát dodržovat

27 Vnitropodnikové právní normy upraveny v § 305 – 306 ZP upraveny v § 305 – 306 ZP vydává je přímo sám zaměstnavatel. Platí pro ně zásada materiální publikace, neplatí pro ně však presumpce správnosti -> lze se tedy domáhat jejich neplatnosti vydává je přímo sám zaměstnavatel. Platí pro ně zásada materiální publikace, neplatí pro ně však presumpce správnosti -> lze se tedy domáhat jejich neplatnosti nároky vzniklé z vnitřního předpisu se uplatňují stejně jako jiné individuální nároky vyplývající z pracovně-právních vztahů nároky vzniklé z vnitřního předpisu se uplatňují stejně jako jiné individuální nároky vyplývající z pracovně-právních vztahů Nejtypičtější: Nejtypičtější: - pracovní řád - organizační řád - vnitřní mzdové předpisy, …

28 Technické normy a dobré mravy TECHNICKÉ NORMY (tzv. „ČSN normy“) Jsou vydávány ústředním orgánem pro jednotlivé resorty. Jsou vydávány ústředním orgánem pro jednotlivé resorty. Pramenem práva jsou ty části, které se dotýkají bezpečnosti a ochrany zdraví při práci -> hlídají, aby při realizaci těchto postupů nedocházelo k poškozování života. Pramenem práva jsou ty části, které se dotýkají bezpečnosti a ochrany zdraví při práci -> hlídají, aby při realizaci těchto postupů nedocházelo k poškozování života. DOBRÉ MRAVY dříve označovány jako pravidla slušnosti a občanského soužití dříve označovány jako pravidla slušnosti a občanského soužití v § 13 odst.5 ZP je upravena povinnost zaměstnavatelů pečovat o vytváření a rozvíjení pracovně-právních vztahů v souladu se zákoníkem práce, s ostatními právními předpisy a dobrými mravy, blíže Kostadinovová, I. Karlovarská právní revue, 1/2006, str , ISSN , dostupné též na tematice/dobre-mravy-v-pracovnepravnich-vztazich/ v § 13 odst.5 ZP je upravena povinnost zaměstnavatelů pečovat o vytváření a rozvíjení pracovně-právních vztahů v souladu se zákoníkem práce, s ostatními právními předpisy a dobrými mravy, blíže Kostadinovová, I. Karlovarská právní revue, 1/2006, str , ISSN , dostupné též na tematice/dobre-mravy-v-pracovnepravnich-vztazich/ tematice/dobre-mravy-v-pracovnepravnich-vztazich/ tematice/dobre-mravy-v-pracovnepravnich-vztazich/

29 Soudní judikatura jako výkladové pravidlo Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, Nálezy Ústavního soudu ČR, Nálezy Ústavního soudu ČR, /2008, blíže též článek /2008, blíže též článek / /2008

30 Instituce a mezinárodní prameny pracovního práva Mezinárodní organizace garantující realizaci sociálních práv Organizace spojených národů (OSN) Organizace spojených národů (OSN) Mezinárodní organizace práce (ILO) Mezinárodní organizace práce (ILO) Rada Evropy Rada Evropy Evropská unie Evropská unie

31 Mezinárodní dokumenty v našem právním řádu čl. 10 a čl. 10a Ústavy ČR, z. č. 1/1993 Sb., v platném znění čl. 10 a čl. 10a Ústavy ČR, z. č. 1/1993 Sb., v platném znění

32 Organizace spojených národů/OSN Organizace spojených národů (OSN), anglicky United Nations Organization (UNO), též Spojené národy (zkratka se nepoužívá), anglicky United Nations (UN), je mezinárodní organizace, jejímiž členy jsou téměř všechny státy světa (v červnu 2006 měla 192 členských států), blíže Organizace spojených národů (OSN), anglicky United Nations Organization (UNO), též Spojené národy (zkratka se nepoužívá), anglicky United Nations (UN), je mezinárodní organizace, jejímiž členy jsou téměř všechny státy světa (v červnu 2006 měla 192 členských států), blíže členskýchstátůhttp://www.un.org/ členskýchstátůhttp://www.un.org/ Dokumenty OSN: Dokumenty OSN: Všeobecná deklarace lidských práv Mezinárodní pakt o občanských a politických právech Mezinárodní pakt o občanských a politických právech Mezinárodní pakt o hospodářský, sociálních a kulturních právech Mezinárodní pakt o hospodářský, sociálních a kulturních právech - oba publikovány ve Sbírce zákonů pod č. 120/ 1976 Sb. - oba publikovány ve Sbírce zákonů pod č. 120/ 1976 Sb. Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen Úmluva o právech dítěte, sdělení MZV 104/1991 Sb. Úmluva o právech dítěte, sdělení MZV 104/1991 Sb.

33 Mezinárodní organizace práce /ILO Dokumenty Mezinárodní organizace práce Dokumenty Mezinárodní organizace práce Členství ČR - ratifikované a zveřejněné úmluvy MOP součástí právního řádu ČR. Členství ČR - ratifikované a zveřejněné úmluvy MOP součástí právního řádu ČR. Mezinárodní organizace práce (International Labour Organization, zkratka ILO) je specializovanou organizací OSN usilující o prosazování sociální spravedlnosti a mezinárodně uznávaných pracovních práv. Mezinárodní organizace práce (International Labour Organization, zkratka ILO) je specializovanou organizací OSN usilující o prosazování sociální spravedlnosti a mezinárodně uznávaných pracovních práv.OSN Byla založena 11. dubna 1919 ve Versailles jako stálé zřízení Společenství národů s cílem podpory světového míru na základě sociální spravedlnosti. 11. dubna1919Versailles11. dubna1919Versailles Od 14. prosince 1946 je specializovanou organizací OSN se sídlem v Ženevě. 14. prosince1946Ženevě14. prosince1946Ženevě Má 177 členů.

34 Rada Evropy, Rada Evropy (1949), z. č. 123/1995 Sb. – cílem je dodržování a realizace lidských práv a svobod, ČR od r. 1993, Československo vstoupilo do Rady Evropy roku 1991 a do konce roku 1992 ratifikovalo 22 mezinárodních smluv, sjednaných v rámci Rady Evropy, včetně většiny smluv lidskoprávních. Rada Evropy (1949), z. č. 123/1995 Sb. – cílem je dodržování a realizace lidských práv a svobod, ČR od r. 1993, Československo vstoupilo do Rady Evropy roku 1991 a do konce roku 1992 ratifikovalo 22 mezinárodních smluv, sjednaných v rámci Rady Evropy, včetně většiny smluv lidskoprávních.Československo ratifikovalomezinárodních smluvČeskoslovensko ratifikovalomezinárodních smluv Rada Evropy (RE) (anglicky Council of Europe, CoE, francouzsky Conseil de l'Europe) je mezivládní organizace sdružující v současné době 47 zemí (všechny evropské státy kromě Běloruska, Kazachstánu, Vatikánu a 6 sporných území). Členství je otevřené všem evropským zemím, které akceptují a zaručují právní stát, základní lidská práva a svobodu pro své občany. Mimo zaručení těchto práv a demokracie (cestou reforem) členové RE dále spolupracují např. v oblastech kultury nebo vzdělávání. Rada Evropy (RE) (anglicky Council of Europe, CoE, francouzsky Conseil de l'Europe) je mezivládní organizace sdružující v současné době 47 zemí (všechny evropské státy kromě Běloruska, Kazachstánu, Vatikánu a 6 sporných území). Členství je otevřené všem evropským zemím, které akceptují a zaručují právní stát, základní lidská práva a svobodu pro své občany. Mimo zaručení těchto práv a demokracie (cestou reforem) členové RE dále spolupracují např. v oblastech kultury nebo vzdělávání.mezivládní organizaceBěloruskaKazachstánuVatikánuprávní stát lidská právasvobodudemokraciekulturyvzdělávánímezivládní organizaceBěloruskaKazachstánuVatikánuprávní stát lidská právasvobodudemokraciekulturyvzdělávání Jedním z hlavních prvních úspěchů bylo dojednání a uzavření Jedním z hlavních prvních úspěchů bylo dojednání a uzavření Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod v roce 1950, která je právním základem činnosti Evropského soudu pro lidská práva /ESLP ve Štrasburku; anglicky European Court of Human Rights) byl zřízen roku 1959 k projednávání porušení této úmluvy, blíže Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod v roce 1950, která je právním základem činnosti Evropského soudu pro lidská práva /ESLP ve Štrasburku; anglicky European Court of Human Rights) byl zřízen roku 1959 k projednávání porušení této úmluvy, blíže Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod1950Evropského soudu pro lidská právaanglicky1959http://www.echr.coe.int/echr Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod1950Evropského soudu pro lidská právaanglicky1959http://www.echr.coe.int/echr Úmluva o ochraně lidských práv a svobod – dostupné na internetových stránkách Evropského soudu pro lidská práva: Úmluva o ochraně lidských práv a svobod – dostupné na internetových stránkách Evropského soudu pro lidská práva: protocols/The+European+Convention+on+Human+Rights/ protocols/The+European+Convention+on+Human+Rights/ Evropská sociální charta Evropská sociální charta

35 Nejvýznamnější dokumenty Rady Evropy Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (1950), sdělení MZV. č. 209/1992 Sb., dodatkový protokol č. 9, z. č. 41/1996 Sb., dodatkový protokol č. 11 z r. 1994, platný od 1. listopadu 1998 zřízen trvale zasedající Evropský soud pro lidská práva, jednotlivec má přímý přístup Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (1950), sdělení MZV. č. 209/1992 Sb., dodatkový protokol č. 9, z. č. 41/1996 Sb., dodatkový protokol č. 11 z r. 1994, platný od 1. listopadu 1998 zřízen trvale zasedající Evropský soud pro lidská práva, jednotlivec má přímý přístup Evropská sociální charta (1961), sdělení MZV č. 14/2000 Sb. m. s., Dodatkový protokol (1988), sdělení MZV 15/2000 Sb. m. s. (sociální a ekonomická práva) Evropská sociální charta (1961), sdělení MZV č. 14/2000 Sb. m. s., Dodatkový protokol (1988), sdělení MZV 15/2000 Sb. m. s. (sociální a ekonomická práva)

36 Evropská unie, Evropská unie (EU) je politická a ekonomická unie, kterou od posledního rozšíření v roce 2007 tvoří 27 evropských států s 500 miliony obyvatel (přibližně 7,3 % světové populace). Evropská unie (EU) je politická a ekonomická unie, kterou od posledního rozšíření v roce 2007 tvoří 27 evropských států s 500 miliony obyvatel (přibližně 7,3 % světové populace).unie EU vznikla v roce 1993 na základě Smlouvy o Evropské unii, známější jako Maastrichtská smlouva, která navazovala na evropský integrační proces od padesátých let, názorně graf EU vznikla v roce 1993 na základě Smlouvy o Evropské unii, známější jako Maastrichtská smlouva, která navazovala na evropský integrační proces od padesátých let, názorně graf Maastrichtská smlouvahttp://cs.wikipedia.org/wiki/Evropsk%C3%A1_unie1993 Maastrichtská smlouvahttp://cs.wikipedia.org/wiki/Evropsk%C3%A1_unie Mezi základní principy EU patří sdílení některých pravomocí národních států. Mezi základní principy EU patří sdílení některých pravomocí národních států. Cílem EU je vytvoření společného trhu a hospodářské a měnové unie, podpora rozvoje a růstu hospodářství, zaměstnanosti, konkurenceschopnosti a zlepšování životní úrovně a kvality životního prostředí. Cílem EU je vytvoření společného trhu a hospodářské a měnové unie, podpora rozvoje a růstu hospodářství, zaměstnanosti, konkurenceschopnosti a zlepšování životní úrovně a kvality životního prostředí.životního prostředíživotního prostředí K zabezpečení těchto cílů slouží čtyři základní svobody vnitřního trhu: volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu, a dále společné politiky Evropské unie například v oblastech hospodářské soutěže, společné vnější obchodní politiky a zemědělství. K zabezpečení těchto cílů slouží čtyři základní svobody vnitřního trhu: volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu, a dále společné politiky Evropské unie například v oblastech hospodářské soutěže, společné vnější obchodní politiky a zemědělství.vnitřního trhupolitiky Evropské unievnitřního trhupolitiky Evropské unie Právní základ Evropské unie představuje primární evropské právo, které má povahu mezinárodních smluv, z nichž nejvýznamnější jsou zřizovací smlouvy a akty revidující a pozměňující zřizovací smlouvy. Od primárního práva se odvozuje sekundární právo, jež je vytvářeno evropskými institucemi. Nejdůležitějšími sekundárními právními prameny jsou nařízení, která platí v každém členském státě přímo, bez prováděcího vnitrostátního aktu, a směrnice. Právní základ Evropské unie představuje primární evropské právo, které má povahu mezinárodních smluv, z nichž nejvýznamnější jsou zřizovací smlouvy a akty revidující a pozměňující zřizovací smlouvy. Od primárního práva se odvozuje sekundární právo, jež je vytvářeno evropskými institucemi. Nejdůležitějšími sekundárními právními prameny jsou nařízení, která platí v každém členském státě přímo, bez prováděcího vnitrostátního aktu, a směrnice.primární evropské právonařízenísměrniceprimární evropské právonařízenísměrnice

37 Pracovní právo v EU Pracovní právo na úrovni EU netvoří samostatné odvětví, je omezeno pouze na určité vztahy a instituty a je vždy vázáno na ekonomickou agendu EU. Pracovní právo na úrovni EU netvoří samostatné odvětví, je omezeno pouze na určité vztahy a instituty a je vždy vázáno na ekonomickou agendu EU. Na úrovni EU tedy neexistuje obecná definice pracovního práva, ani jeho jednotlivých institutů. V dokumentech EU pojem pracovní právo zahrnut do pojmu „sociální politika“ v obecném smyslu. Na úrovni EU tedy neexistuje obecná definice pracovního práva, ani jeho jednotlivých institutů. V dokumentech EU pojem pracovní právo zahrnut do pojmu „sociální politika“ v obecném smyslu. Nástroje harmonizace pracovního práva Nástroje harmonizace pracovního práva - směrnice (direktivy) implementace do národních právních řádů ve stanovené lhůtě jinak přímý účinek. - směrnice (direktivy) implementace do národních právních řádů ve stanovené lhůtě jinak přímý účinek. Srovnejte poznámku pod čarou č. 1 zákoníku práce, z. č. 262/21006 Sb., v platném znění.

38 Instituce a mezinárodní prameny pracovního pr. Mezinár.organizace garantující realizaci soc.práv – pokračování : – pokračování : Kolektivní vyjednávání na evropské úrovni Kolektivní vyjednávání na evropské úrovni Evropská odborová konfederace prosazuje Evropský sociální program Evropská odborová konfederace prosazuje Evropský sociální program Evropská asociace zaměstnavatelů Evropská asociace zaměstnavatelů Evropské rady zaměstnanců Evropské rady zaměstnanců Mezinárodní smlouvy (bilaterální smlouvy o migraci) a smlouvy s určitými mezinárodními organizacemi Mezinárodní smlouvy (bilaterální smlouvy o migraci) a smlouvy s určitými mezinárodními organizacemi (UNESCO, Mezinárodní organizace pro spolupráci a rozvoj, Rada Evropy.aj.) (UNESCO, Mezinárodní organizace pro spolupráci a rozvoj, Rada Evropy.aj.)

39 Vnitrostátní prameny českého prac. práva (jednotlivé prac.-pr.předpisy–viz zvláštní příloha prameny pracovního práva)

40 Funkce pracovního práva. Ochranná funkce pracovního práva souvisí vůbec se vznikem daného právního odvětví jako takového. Pracovní právo vzniklo původně jako právní instrument mající za úlohu chránit pozici zaměstnance v pracovněprávním vztahu, jakožto strany slabší, podléhající snadněji možnému zneužívání Ochranná funkce pracovního práva souvisí vůbec se vznikem daného právního odvětví jako takového. Pracovní právo vzniklo původně jako právní instrument mající za úlohu chránit pozici zaměstnance v pracovněprávním vztahu, jakožto strany slabší, podléhající snadněji možnému zneužívání a vykořisťování ze strany zaměstnavatele. Organizační funkce pracovního práva směřuje ke snaze Organizační funkce pracovního práva směřuje ke snaze o zakotvení určitého řádu v podmínkách sjednávaných na volném trhu pracovních sil. Jsou stanoveny základní minimální standardy, které je nutné dodržovat. Výchovná funkce má smysl z hlediska doporučujících ustanovení zákoníku práce, jejichž dodržování není vždy zcela striktně vynucováno sankcemi. Výchovná funkce má smysl z hlediska doporučujících ustanovení zákoníku práce, jejichž dodržování není vždy zcela striktně vynucováno sankcemi. Ilona Kostadinovová

41 Působnost pracovního práva. P rávní teorie rozlišuje následující působnosti pracovního práva: Časová – doba platnosti a účinnosti právních norem Časová – doba platnosti a účinnosti právních norem Prostorová – vymezení území, na němž se příslušná právní norma aplikuje Prostorová – vymezení území, na němž se příslušná právní norma aplikuje Věcná – okruh právních vztahů, na které se vztahují normy pracovního práva Věcná – okruh právních vztahů, na které se vztahují normy pracovního práva Osobní – vymezení okruhu subjektů, na něž se normy pracovního práva vztahují Osobní – vymezení okruhu subjektů, na něž se normy pracovního práva vztahují Ilona Kostadinovová

42 Působnost pracovního práva. Bližší specifikace: Bližší specifikace: Zákoník práce – od , od – přechodná ustanovení Aplikace zákoníku práce – dle místa výkonu práce, bydliště zaměstnance, dle hraničního ukazatele (§§ 16, 36 zákona o mezinárodním právu soukromém, zákon č. 07/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů) Výkon závislé práce (nový zákoník práce ji definuje v § 2 odst. 4) Subjekty pracovního vztahu – zaměstnanec a zaměstnavatel Ilona Kostadinovová

43 Pracovněprávní vztah Společenský vztah týkající se pracovního práva a bezprostředně související s vymezením předmětu pracovního práva Společenský vztah týkající se pracovního práva a bezprostředně související s vymezením předmětu pracovního práva Druhy: Druhy: 1) Individuální a) Základní – pracovní poměr, dohody o prcích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti) b) Související – odpovědnostní vztahy (náhrada škody, dohoda o srážkách ze mzdy, odpovědnost při pracovních úrazech a nemocech z povolání), kontrolní vztahy zabezpečení práva na zaměstnání, kontrolní a odpovědnostní vztahy 2) Kolektivní Vznikají při sjednávání pracovních podmínek v kolektivní smlouvě. Vznikají při sjednávání pracovních podmínek v kolektivní smlouvě. Mgr. Ilona Kostadinovová

44 Prvky pracovního poměru I. Subjekty pracovního poměru – zaměstnavatel a zaměstnanec II. Objekt pracovního poměru - opakující se osobní výkon práce zaměstnance pro zaměstnavatele, tzv. závislá práce, § 2 odst. 4 ZP III. Obsah pracovního poměru – vzájemná práva a povinnosti subjektů pracovního poměru Mgr. Ilona Kostadinovová

45 Druhy pracovního poměru Podle způsobu vzniku Podle způsobu vzniku a) Pracovní smlouva b) Jmenování c) Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr Podle délky trvání pracovního poměru Podle délky trvání pracovního poměru a) Pracovní poměr na dobu určitou b) Pracovní poměr na dobu neurčitou Podle zaměstnavatele: Podle zaměstnavatele: a) Právnická osoba b) Fyzická osoba c) Stát d) Agentura práce Podle místa výkonu práce Podle místa výkonu práce a) V prostorách zaměstnavatele b) Domáčtí zaměstnanci - § 317 ZP Ilona Kostadinovová

46 Další pracovní poměr, § 13 odst. 4 ZP Zaměstnanec téhož zaměstnavatele nemůže vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny jako v hlavní pracovní smlouvě. Zaměstnanec téhož zaměstnavatele nemůže vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny jako v hlavní pracovní smlouvě. Nově zákoník práce již nepoužívá pojem vedlejší pracovní poměr, ochrana i takového pracovního poměru je stejná (výpovědní doba nejméně 2 měsíce, výpovědní důvody ze strany zaměstnavatele taxativně vymezeny v § 52 zákoníku práce atd.). Nově zákoník práce již nepoužívá pojem vedlejší pracovní poměr, ochrana i takového pracovního poměru je stejná (výpovědní doba nejméně 2 měsíce, výpovědní důvody ze strany zaměstnavatele taxativně vymezeny v § 52 zákoníku práce atd.). Lze vykonávat na základě pracovní smlouvy nebo některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti). Lze vykonávat na základě pracovní smlouvy nebo některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti). Ilona Kostadinovová

47 Zaměstnavatel, §§ 7-11 ZP Zaměstnavatelem je právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává fyzickou osobu v pracovněprávním vztahu. Zaměstnavatelem je právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává fyzickou osobu v pracovněprávním vztahu. Fyzická osoba – 18 let - § 10 NZP Fyzická osoba – 18 let - § 10 NZP Právnická osoba - § 8 odkazuje na občanský zákoník, postavení je upraveno rovněž v obchodním zákoníku, z. č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Právnická osoba - § 8 odkazuje na občanský zákoník, postavení je upraveno rovněž v obchodním zákoníku, z. č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jménem zaměstnavatele jednají: Jménem zaměstnavatele jednají: Osoby pověřené - § 11 odst. 2 NZP Vedoucí - § 11 odst. 4 NZP Ilona Kostadinovová

48 Zaměstnanec, § 6 ZP Fyzická osoba, která dosáhla 15 let věku. Fyzická osoba, která dosáhla 15 let věku. Zaměstnavatel však nesmí sjednat jako den nástupu do práce den, který by předcházel dni, kdy fyzická osoba ukončí povinnou školní docházku. Zaměstnavatel však nesmí sjednat jako den nástupu do práce den, který by předcházel dni, kdy fyzická osoba ukončí povinnou školní docházku. Zákaz dětské práce, § 2 odst. 6 NZP, uměleckou, kulturní, reklamní a sportovní činnost za podmínek stanovených zákonem o zaměstnanosti, z. č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákaz dětské práce, § 2 odst. 6 NZP, uměleckou, kulturní, reklamní a sportovní činnost za podmínek stanovených zákonem o zaměstnanosti, z. č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Dohoda o odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách (§ 252 zákoníku práce), které je zaměstnanec povinen vyúčtovat a dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů (§ 255 zákoníku práce) smí být uzavřena nejdříve v den, kdy fyzická osoba dosáhne 18 let věku. Dohoda o odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách (§ 252 zákoníku práce), které je zaměstnanec povinen vyúčtovat a dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů (§ 255 zákoníku práce) smí být uzavřena nejdříve v den, kdy fyzická osoba dosáhne 18 let věku. Ilona Kostadinovová

49 Pracovní poměr, § 33 ZP Pracovní smlouva - § 33 odst. 1NZP písemná Pracovní smlouva - § 33 odst. 1NZP písemná Jestliže zvláštní právní předpis nebo stanovy vyžadují volbu příslušným orgánem, jde o předpoklad, který předchází sjednání pracovní smlouvy. Jmenování - § 33 odst. 3 NZP – pouze v zákonem taxativně vyjmenovaných případech, zejména u vedoucích organizačních složek státu, podnikatelská sféra dle § 73 odst. 2, 3 NZP Jmenování - § 33 odst. 3 NZP – pouze v zákonem taxativně vyjmenovaných případech, zejména u vedoucích organizačních složek státu, podnikatelská sféra dle § 73 odst. 2, 3 NZP Ilona Kostadinovová

50 Pracovní smlouva, § 34 odst. 2 ZP Zaměstnavatel je podle § 34 odst. 3 zákoníku práce povinen uzavřít pracovní smlouvu písemně. Zaměstnavatel je podle § 34 odst. 3 zákoníku práce povinen uzavřít pracovní smlouvu písemně. Musí v ní být uveden: Musí v ní být uveden: a) druh práce, který má zaměstnanec vykonávat, b) místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce vykonávána, c) a den nástupu do práce, kterým vzniká pracovní poměr, § 36 NZP. Nenastoupí-li zaměstnanec v den nástupu do práce, aniž by mu v tom bránila překážka v práci a do týdne neuvědomí zaměstnavatele, může zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit, 36 odst. 2 NZP. 36 odst. 2 NZP. Neobsahuje-li pracovní smlouva údaje o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru, je zaměstnavatel podle § 37 zákoníku práce povinen zaměstnance o nich písemně informovat, a to nejpozději do 1 měsíce od vzniku pracovního poměru, což platí i o změnách těchto údajů. Ilona Kostadinovová

51 Pracovní poměr na dobu určitou, § 39 ZP Pracovní poměr na dobu určitou mezi týmiž účastníky je možné podle § 39 odst. 2 zákoníku práce sjednat celkem na dobu nejvýše dvou let ode dne vzniku pracovního poměru, tzv. zákaz řetězení pracovních poměrů opakovaně uzavíraných na dobu určitou. Pracovní poměr na dobu určitou mezi týmiž účastníky je možné podle § 39 odst. 2 zákoníku práce sjednat celkem na dobu nejvýše dvou let ode dne vzniku pracovního poměru, tzv. zákaz řetězení pracovních poměrů opakovaně uzavíraných na dobu určitou. Jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba alespoň 6 měsíců, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou mezi týmiž účastníky se nepřihlíží. Jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba alespoň 6 měsíců, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou mezi týmiž účastníky se nepřihlíží. Výjimky stanoví § 39 odst. 3 a 4 ZP, zejména je-li pracovní poměr sjednán podle zvláštního právního předpisu nebo kdy je podmínkou pro vznik dalších práv (pro zachování nároku na starobní důchod například), dále pak vymezí-li vážné provozní důvody nebo důvody spočívající ve zvláštní povaze práce zaměstnavatel v písemné dohodě zaměstnavatel s odborovou organizací nebo ve vnitřním předpise, nepůsobí-li u zaměstnavatele odborová organizace. Výjimky stanoví § 39 odst. 3 a 4 ZP, zejména je-li pracovní poměr sjednán podle zvláštního právního předpisu nebo kdy je podmínkou pro vznik dalších práv (pro zachování nároku na starobní důchod například), dále pak vymezí-li vážné provozní důvody nebo důvody spočívající ve zvláštní povaze práce zaměstnavatel v písemné dohodě zaměstnavatel s odborovou organizací nebo ve vnitřním předpise, nepůsobí-li u zaměstnavatele odborová organizace. Mgr. Ilona Kostadinovová

52 Změna pracovního poměru. Změna některého z prvků právního vztahu. Změna některého z prvků právního vztahu. Změna subjektu pracovněprávního vztahu na straně zaměstnavatele nebo změna obsahu pracovní smlouvy. Změna subjektu pracovněprávního vztahu na straně zaměstnavatele nebo změna obsahu pracovní smlouvy. Přechod práv a povinností, tzv. univerzální sukcese, §§ 338 – 345 ZP Přechod práv a povinností, tzv. univerzální sukcese, §§ 338 – 345 ZP Mění se obsah pracovního poměru, Mění se obsah pracovního poměru, tj. vymezení práv a povinností účastníků pracovního poměru. Ke změně může dojít na základě dohody nebo na základě jednostranného právního úkonu zaměstnavatele. Převedení na jinou práci, Převedení na jinou práci, § 41 odst. 1 ZP povinnost, § 41 odst. 2 ZP možnost Přeložení do jiného místa výkonu práce, § 43 ZP Přeložení do jiného místa výkonu práce, § 43 ZP Pracovní cesta, § 42 ZP Pracovní cesta, § 42 ZP Agenturní zaměstnávání – dočasné přidělení Agenturní zaměstnávání – dočasné přidělení Ilona Kostadinovová

53 Agenturní zaměstnávání Je upraveno v § 2 odst. 5 ZP a podrobněj ší ú pravu obsahuje z á kon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. v ustanoven í §§ 14, 58 až 66. Od 1. ř í jna 2004 mohou dočasně přidělovat zaměstnance pouze agentury pr á ce s povolen í m ke zprostředkov á n í zaměstn á n í, kter é uděluje př í slu š ný ú řad pr á ce. Povolení ke zprostředkování zaměstnání - § 14 odst. 3 písm. b), § 60 zákoníku práce – uděluje osobě starší 23 let Ministerstvo práce a sociálních věcí Dvě smlouvy: 1. pracovní smlouva – zaměstnanec a agentura 2. dohoda o dočasném přidělení zaměstnance – agentura a uživatel pracovní síly Ilona Kostadinovová

54 Přidělování zaměstnanců k jinému zaměstnavateli Jen za účelem zvyšování či prohlubování kvalifikace Jen za účelem zvyšování či prohlubování kvalifikace K výkonu práce jen jako agenturní zaměstnavatel K výkonu práce jen jako agenturní zaměstnavatel Agenturní zaměstnávání upravuje i nadále zákon o zaměstnanosti, z. č. 435/2004 Sb. Agenturní zaměstnávání upravuje i nadále zákon o zaměstnanosti, z. č. 435/2004 Sb. Dohoda mezi agenturou práce a uživatelem musí být uzavřena písemně pod sankcí neplatnosti Dohoda mezi agenturou práce a uživatelem musí být uzavřena písemně pod sankcí neplatnosti Problém – ujednání o podmínkách skončení dočasného přidělení, opatření k ochraně majetku, odpovědnostní vztahy Problém – ujednání o podmínkách skončení dočasného přidělení, opatření k ochraně majetku, odpovědnostní vztahy Ilona Kostadinovová

55 Děkuji za pozornost a těším se na diskusi, další spolupráci. Ilona Kostadinovová


Stáhnout ppt "Pracovní právo Metropolitní univerzita Praha,o.p.s. ZS 2010/11 Mgr. Ilona Kostadinovová"

Podobné prezentace


Reklamy Google