Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

ANALÝZA POTŘEB NA ŠKOLÁCH V JIHOČESKÉM KRAJI. Materiál byl vytvořen v rámci projektu P-KAP, který je podporován z fondu/Evropských strukturálních a investičních.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "ANALÝZA POTŘEB NA ŠKOLÁCH V JIHOČESKÉM KRAJI. Materiál byl vytvořen v rámci projektu P-KAP, který je podporován z fondu/Evropských strukturálních a investičních."— Transkript prezentace:

1 ANALÝZA POTŘEB NA ŠKOLÁCH V JIHOČESKÉM KRAJI

2 Materiál byl vytvořen v rámci projektu P-KAP, který je podporován z fondu/Evropských strukturálních a investičních fondů. Řešitelem projektu je Národní ústav pro vzdělávání. Projekt byl zahájen

3 HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ Ve srovnání s ostatními sledovanými oblastmi zdůrazňují školy v Jihočeském kraji především rozvoj infrastruktury škol a podporu odborného vzdělávání, včetně spolupráce škol a zaměstnavatelů. Třetí nejdůležitější oblastí je podpora polytechnického vzdělávání. Na základě porovnání jednotlivých oblastí je školami v Jihočeském kraji přisuzována nejmenší důležitost kariérovému poradenství a inkluzivnímu vzdělávání. Podpora odborného vzdělávání včetně spolupráce škol a zaměstnavatelů  Většina škol se v rámci podpory odborného vzdělávání a spolupráce se zaměstnavateli zaměřuje na systematickou spolupráci se zaměstnavateli - pokročilá úroveň (především SOU, SOŠ a VOŠ), případně jsou činnosti podporující systematickou spolupráci se zaměstnavateli o další aktivity doplňovány (nejvyšší úroveň). V rámci gymnázií a praktických škol je rozvíjena spolupráce se zaměstnavateli na základní a mírně pokročilé úrovni, a probíhá v omezené podobě. Vzhledem k akcentaci důležitosti této oblasti chce většina škol systematickou spolupráci se zaměstnavateli dále rozvíjet, podporovat ji dalšími dílčími aktivitami a posunout se na nejvyšší možnou úroveň (s výjimkou konzervatoří, které v této oblasti posun neplánují).  Školy se v rámci této oblasti zaměřují především na zapojování odborníků z praxe do výuky (platí pro všechny typy škol s výjimkou praktických) a realizaci odborného výcviku/praxe na pracovištích zaměstnavatelů (platí napříč všemi typy škol). Vyšší podíl škol dále spolupracuje se ZŠ na pracovních výchovách a ukázkách aktivit oboru (především gymnázia, konzervatoře a praktické školy) a realizuje nábor žáků ve spolupráci se zaměstnavateli (především SOŠ a gymnázia). Na SOU se dále zástupci zaměstnavatelů účastní závěrečných zkoušek, gymnázia realizují kariérové poradenství ve spolupráci se zaměstnavateli a zpracovávají její strategie a VOŠ dále spolupracují s reprezentací zaměstnavatelů.  Školy se nejčastěji setkávají s překážkami v souvislosti s finanční náročností zdravotních prohlídek a pojištění žáků před vstupem na pracoviště (tento problém zmiňují především SOU, SOŠ a VOŠ) a skutečností, že se zaměstnavatelé nemohou plně přizpůsobit vzdělávacím potřebám žáků (především SOU, VOŠ a praktické školy). Školy dále deklarují nezájem firem o spolupráci (především SOŠ, VOŠ a praktické školy) a omezenou možnost firem spolupráci zorganizovat (především SOŠ a VOŠ). SOU a SOŠ dále narážejí na nedostatečnou disciplínu a motivaci žáků pro práci v reálném pracovním prostředí a gymnázia, konzervatoře a praktické školy narážejí na malou dostupnost firem vhodných pro daný obor a zaměření.  Opatřeními, která by školám nejvíce pomohla v realizaci zvolených cílů, jsou především přednášky a jiné formy účasti odborníka z praxe ve výuce (platí především pro VOŠ, gymnázia a konzervatoře), stáže pro pedagogy na pracovištích a moderních provozech, včetně zahraničních (s výjimkou SOU a praktických škol) a zajištění finančních prostředků pro praxe žáků (především SOU a SOŠ). Dále by školám také pomohly stáže žáků v zahraničních firmách, které by zároveň mohly vést k podpoře výuky cizích jazyků (především SOŠ, VOŠ a konzervatořím) a zajištění finančních prostředků na organizaci, pomůcky, pojištění a dojíždění k zaměstnavatelům (především SOU, VOŠ a praktickým školám). SOU by dále také ocenila podporu náborových aktivit realizovaných ve spolupráci se zaměstnavateli a gymnáziím a praktickým školám by dále pomohla také analýza stávajících a potenciálních partnerů v regionu.

4 HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ Podpora kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě  Podporu kompetencí k podnikavosti rozvíjí většina škol pouze na základní úrovni a v rámci zadání RVP, případně vyvíjejí činnosti na mírně pokročilé úrovni – podpora podnikavosti probíhá v podobě dílčích aktivit, nad rámec RVP. Školy mají však zájem tuto oblast dále rozvíjet. Výrazný posun lze očekávat v rámci pokročilé úrovně – školy mají zájem systematicky rozvíjet podporu kompetencí k podnikavosti – a nejvyšší úrovně, kdy je podpora kompetencí k podnikavosti jednou z priorit školy (s výjimkou praktických škol a konzervatoří).  Školy se v rámci této oblasti zaměřují především na to, aby naučily žáky myslet kriticky a inovativně (především SOU, SOŠ a gymnázia) a na výchovu k podnikavosti v rámci všeobecného (gymnázia a praktické školy) a odborného vzdělávání (SOU, SOŠ a VOŠ). Školy dále realizují projektové vyučování podněcující kreativní uvažování (především SOU, SOŠ a konzervatoře) a začleňují ekonomické aspekty do výuky v neekonomických předmětech (s výjimkou praktických škol). Na SOŠ, VOŠ a praktických školách získávají pedagogové velmi často informace i podněty ke vzdělávání k podnikavosti a využívají je ve výuce a VOŠ také velmi často realizují návštěvy podnikatelů ve výuce.  Školy se nejčastěji setkávají s překážkami v souvislosti s nedostatkem finančních prostředků pro realizaci vzdělávání mimo výuku (tento problém je často zmiňován bez ohledu na zaměření školy). Dalším velmi často zmiňovaným problémem je malý zájem žáků o ekonomické aktivity, cvičení a projekty (tento problém je velmi často zmiňován v rámci všech typů škol s výjimkou gymnázií) a malý zájem zaměstnavatelů a podnikatelů o spolupráci (platí především pro SOU, SOŠ a praktické školy). Gymnázia, konzervatoře a praktické školy mají dále také problém s nedostatkem výukových materiálů, pomůcek a metodik. VOŠ a gymnázia se dále potýkají také s malým zájmem pedagogů o podporu podnikavosti.  Opatřeními, která by školám nejvíce pomohla v realizaci zvolených cílů, jsou především: přednášky a jiné formy účasti odborníka z praxe ve výuce (především SOU, SOŠ, VOŠ a gymnáziím), podpora školních projektů (toto opatření zdůrazňují všechny typy škol) a kvalitativní či kvantitativní zlepšení ICT vybavení školy (taktéž zdůrazňují všechny typy škol).

5 HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ Podpora polytechnického vzdělávání  Naprostá většina škol rozvíjí podporu polytechnického vzdělávání pouze na základní úrovni, v rámci RVP vyučovaných oborů (platí pro všechny typy škol s výjimkou konzervatoří). Vyšší podíl škol dále realizuje také činnosti na mírně pokročilé úrovni – pouze v podobě dílčích aktivit, nad rámec RVP – a na pokročilé úrovni – systematická podpora polytechnického vzdělávání. Výraznější posun lze očekávat v rámci nejvyšší úrovně – školy mají zájem realizovat aktivity s prvky systematické podpory polytechnického vzdělávání společně s dalšími dílčími aktivitami.  Školy se v rámci této oblasti zaměřují především na začlenění laboratorních cvičení, pokusů nebo exkurzí do výuky (s výjimkou konzervatoří), na zapojování žáků do soutěží/olympiád (s výjimkou praktických škol a konzervatoří) a na organizaci motivačních akcí pro žáky ZŠ (především SOU, SOŠ a VOŠ). Gymnázia se dále zaměřují na spolupráci s VŠ a výzkumnými pracovišti technického zaměření. A praktické školy na spolupráci se ZŠ.  Školy se nejčastěji setkávají s překážkami v souvislosti s nedostatkem financí na úhradu vedení nepovinných předmětů (zmiňují všechny typy škol s výjimkou praktických a konzervatoří), nedostatečnými znalostmi žáků ze ZŠ v oblasti polytechnického vzdělávání (také zmiňují všechny typy škol s výjimkou praktických a konzervatoří) a nedostatečnou motivací žáků ze ZŠ k polytechnickému vzdělávání (zmiňují především SOU a SOŠ). Dále gymnázia narážejí na nedostatečnou jazykovou výbavu učitelů cizích jazyků a VOŠ na nezájem žáků o polytechnické vzdělávání.  Opatřeními, která by školám nejvíce pomohla v realizaci zvolených cílů, jsou: zlepšení vybavení odborných učeben, laboratoří a dílen odborného výcviku (především SOU, SOŠ a VOŠ), zvýšení kvality softwarového vybavení školy (především VOŠ a SOŠ) a úhrada mzdových nákladů na výuku nepovinných předmětů polytechnického zaměření (především SOŠ a gymnáziím). Školám by dále také pomohl nákup či příprava materiálů pro výuku (především SOU, gymnáziím a praktickým školám), zvýšení počtu a kvality PC/notebooků/tabletů na škole (především gymnáziím a VOŠ), možnost nákupu učebnic, pomůcek a výukových materiálů (především SOU a praktickým školám) či úhrada účasti na soutěžích pro žáky i učitele (především VOŠ).

6 HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ Rozvoj školy jako centra celoživotního učení  Školy v této oblasti nejčastěji realizují činnosti odpovídající pokročilé úrovni a snaží se celoživotní učení dále rozvíjet (především SOU, SOŠ, VOŠ a konzervatoře). Gymnázia a praktické školy realizují činnosti spadající především do základní úrovně. Školy deklarují zájem především o systematické rozvíjení této oblasti a o realizaci aktivit, které spadají do nejvyšší nebo pokročilé úrovně (a v případě praktických škol do základní úrovně).  Školy vyvíjejí aktivitu především v oblasti dalšího vzdělávání pedagogů (především SOŠ, gymnázia a konzervatoře), zájmového vzdělávání pro veřejnost (především SOŠ, gymnázia a praktické školy), odborného vzdělávání pro zaměstnavatele (především SOU, SOŠ a VOŠ) a vzdělávání v oblasti ICT (především SOU a gymnázia). SOU také ve velké míře provádějí rekvalifikace a VOŠ zkoušky podle zákona 179/2006 Sb.  Školy v této oblasti nejčastěji narážejí na malý zájem dospělých o další vzdělávání (především SOU, SOŠ, VOŠ a gymnázia), nedostatek finančních prostředků pro pracovníky, kteří by zajišťovali oblast dalšího vzdělávání na školách (všechny typy škol s výjimkou konzervatoří) a malý zájem zaměstnavatelů o další vzdělávání (především SOU, SOŠ, VOŠ a konzervatoře). Dalšími problémy, na které školy narážejí jsou: administrativa spojená se získáním akreditace rekvalifikací (na tento problém naráží především gymnázia a praktické školy) a malý zájem pedagogů o výuku v programech dalšího vzdělávání (problémem především pro gymnázia).  Opatřeními, která by školám nejvíce pomohla v realizaci zvolených cílů, jsou příprava pedagogických pracovníků jako lektorů dalšího vzdělávání (především VOŠ, gymnáziím, konzervatořím a praktickým školám), zlepšení ICT školy po kvantitativní i kvalitativní stránce (především SOŠ, VOŠ, konzervatořím a praktickým školám) a finance na kvalitní materiál (především SOU, SOŠ, konzervatořím a praktickým školám). SOU a VOŠ by uvítaly také rekvalifikace pro úřady práce bez výběrového řízení. SOU by dále pomohlo zlepšení vybavení dílen pro odborný výcvik, SOŠ stáže lektorů/pracovníků školy ve firmách, gymnáziím aktualizované materiály pro výuku i vyučující a VOŠ, konzervatořím a praktickým školám zapojení odborníků z mimoškolního prostředí jako lektorů.

7 HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ Rozvoj kariérového poradenství  Školy v rámci kariérového poradenství nejčastěji realizují činnosti, jež je možné zařadit do pokročilé (především SOŠ, VOŠ a gymnázia) nebo mírně pokročilé úrovně (především SOU, konzervatoře a praktické školy). Největší posun lze očekávat v nejvyšší úrovni (s výjimkou konzervatoří a praktických škol, které plánují posun především v rámci pokročilé úrovně) – školy deklarují zájem o vytvoření interního systému kariérového poradenství a rozvíjení této oblasti prostřednictvím dalších dílčích činností/aktivit.  Školy se v rámci této oblasti v drtivé většině zaměřují především na organizování exkurzí a besed pro kariérovou orientaci žáků (platí pro všechny typy škol s výjimkou konzervatoří). Školy dále podporují žáky se znevýhodněním zdravotním a/nebo sociálním (především SOU, konzervatoře a praktické školy), realizují odborný výcvik/praxi v reálném pracovním prostředí (především SOU, SOŠ a VOŠ), spolupracují se zaměstnavateli či VŠ na náborových aktivitách (především SOŠ a gymnázia), zapojují odborníky z praxe do dalších aktivit školy (především SOŠ, gymnázia a konzervatoře) a spolupracují s rodiči (především SOŠ). Gymnázia, konzervatoře a praktické školy se dále zaměřují na poskytování individuálních služeb kariérového poradenství pro žáky.  Školy nejčastěji narážejí na malý zájem o kariérové poradenství ze strany žáků a jejich rodičů (platí pro všechny typy škol s výjimkou konzervatoří, které v této oblasti nenarážejí na žádné překážky), dále na nedostatečné finanční prostředky pro zajištění kariérového poradenství na školách (především SOU, SOŠ, VOŠ a gymnázia), na absenci pozice samostatného kariérového poradce (především SOŠ, VOŠ a gymnázia) a na malý zájem ze strany zaměstnavatelů (především SOU, SOŠ a praktické školy). SOŠ a gymnázia dále narážejí na nízkou časovou dotaci poradce pro poskytování služeb kariérového poradenství a gymnázia a praktické školy na nedostačující možnosti pro zajištění externího kariérového poradenství.  Opatřením, které by školám nejvíce pomohlo v realizaci zvolených cílů, je především zajištění finančních prostředků na realizaci exkurzí a besed (platí pro všechny typy škol). Školy zároveň zdůrazňují potřebu exkurzí do provozů různých zaměstnavatelů pro vyučující SŠ i ZŠ (především SOU, SOŠ, VOŠ a praktické školy), zapojení zaměstnavatelů do náborových aktivit školy (především SOU, SOŠ a VOŠ), rozvoje spolupráce s VŠ (především VOŠ, gymnázia a konzervatoře) a vytvoření odpovídající časové dotace vyučujícím pro poskytování služeb kariérového poradenství (především gymnázia, konzervatoře a praktické školy). Gymnázia by dále ocenila zapojení externích odborníků v oblasti kariérového poradenství.

8 HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ Inkluzivní vzdělávání  Většina škol rozvíjí inkluzivní vzdělávání prostřednictvím činností spadajících do základní (platí pro všechny typy škol) nebo mírně pokročilé úrovně (platí pro všechny typy škol s výjimkou praktických, které ve větší míře realizují také aktivity na pokročilé či nejvyšší úrovni). Inkluzivní vzdělávání je tedy hlavně rozvíjeno buďto prostřednictvím dílčích činností, nebo školy pracují na ucelené strategii a využívají plány pedagogické podpory. Nejvýraznější posun lze u SOU, SOŠ, VOŠ a gymnázií předpokládat v rámci nejvyšší úrovně – školy deklarují zájem o činnosti, jež v sobě mají prvky systematického přístupu k inkluzivnímu vzdělávání a o rozvíjení této oblasti prostřednictvím dalších činností. U konzervatoří lze předpokládat nejvýraznější posun v rámci aktivit spadající do mírně pokročilé úrovně. U praktických škol je pak všeobecně velmi malý posun očekáván napříč všemi úrovněmi.  Školy se v rámci této oblasti zaměřují především na evidování žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (platí pro všechny typy škol), volbu formy, metody a stylu výuky v souladu se speciálními vzdělávacími potřebami žáků (platí pro všechny typy škol s výjimkou praktických) a spolupráci se školskými poradenskými zařízeními, která mají žáky v péči (platí pro všechny typy škol s výjimkou VOŠ). Vyučující na velkém množství škol dále volí vhodné metody pro zjišťování výsledků učení žáků (především na SOU, gymnáziích a konzervatořích). VOŠ a konzervatoře zohledňují charakter obtíží žáků v průběhu přijímacího řízení i při ukončování studia a praktické školy v péči o žáky se speciálními vzděl. potřebami spolupracují s dalšími institucemi a zajišťují a využívají asistenty pedagoga.  Školy v této oblasti nejčastěji narážejí na nedostatečné finanční prostředky pro zajištění inkluzivního vzdělávání (především SOU, SOŠ, VOŠ a gymnázia) a dále na skutečnost, že na škole nepůsobí školní poradenské pracoviště v rozšířené podobě (platí v rámci všech typů škol) a nedostatečné technické a materiální zabezpečení pro inkluzivní vzdělávání (především SOŠ a konzervatoře). Dále školy narážejí na nedostačující možnosti pro zajištění asistentů pedagogů (především SOU, VOŠ, gymnázia a praktické školy) a nedostatečné vzdělání vyučujících v oblasti inkluzivního vzdělávání (především VOŠ a gymnázia).  Opatřením, které by školám nejvíce pomohlo v realizaci zvolených cílů, je především vytvoření odpovídajících finančních podmínek pro inkluzivní vzdělávání (platí pro všechny typy škol s výjimkou praktických), vytvoření odpovídajících personálních podmínek pro inkluzivní vzdělávání (platí pro všechny typy škol s výjimkou konzervatoří a praktických škol) a další vzdělávání ped. pracovníků pro vyučující školy zejména v oblasti metod a forem práce, organizace vzdělávání (platí především pro SOŠ a VOŠ). SOU a gymnázia by dále ocenila zajištění asistentů pedagoga pro realizaci inkluzivního vzdělávání a gymnázia a VOŠ zajištění prostorových dispozic školy pro realizaci inkluzivního vzdělávání.

9 HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ Infrastruktura (investiční část)  V Jihočeském kraji má zájem o čerpání z vyhrazených finančních prostředků 82 % škol – ve srovnání s celorepublikovým výsledkem (v ČR deklaruje zájem o čerpání 77 %) je tedy zájem o čerpání nadprůměrný. Tomu odpovídá, že školy v Jihočeském kraji této oblasti přikládají v krajovém srovnání jednu z nejvyšších důležitostí.  Mezi oblasti, v jejichž rámci školy nejčastěji plánují čerpání finanční prostředků, patří výstavba odborných učeben a učeben pro individuální učení (platí napříč všemi typy škol), stavební úpravy většího rozsahu (platí napříč všemi typy škol s výjimkou gymnázií) a stavební úpravy a vybavení na podporu bezpečného, podnětného prostředí (především SOŠ a gymnázia) a stavební úpravy menšího rozsahu (především gymnázia a konzervatoře). SOU a VOŠ dále plánují pořízení strojů či jiného vybavení nad 40 tis. Kč. Nepovinné oblasti a jejich důležitost  V rámci nepovinných oblastí intervencí je pro školy nejdůležitější oblast ICT včetně potřeb infrastruktury, druhou nejdůležitější oblastí je jazykové vzdělávání (platí pro SOU, SOŠ a gymnázia). Dále následuje podpora rozvoje čtenářské gramotnosti a podpora matematické gramotnosti (platí pro SOU a konzervatoře; v případě SOŠ, VOŠ a gymnázií je matematická gramotnost hodnocena jako významnější). ICT včetně potřeb infrastruktury:  Školám by v rámci oblasti ICT nejvíce pomohlo pořizování licencí a aktualizací k různým aplikacím (platí napříč všemi typy škol), dále pak vybavení ICT učeben digitálními technologiemi, multimediální technikou atp. (platí napříč všemi typy škol), vybavení běžných tříd digitálními technologiemi a multimediální technikou (platí pro všechny typy škol s výjimkou gymnázií a praktických škol), podpora při budování školní počítačové sítě (především SOŠ, gymnáziím, konzervatořím a praktickým školám) a vysokorychlostní připojení školy k internetu (platí pro všechny typy škol s výjimkou praktických). Gymnáziím by pomohla také technická podpora.

10 HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ Jazykové vzdělávání:  Školy zdůrazňují potřebu prostředků na zajištění mobilit žáků (platí pro všechny typy škol s výjimkou konzervatoří a praktických škol), digitální podporu výuky cizích jazyků (především konzervatoře a praktické školy) a mobility vyučujících do zahraničí s cílem posílit jejich jazykové kompetence (především SOŠ a gymnázia). Dále by školy ocenily výukové materiály cizích jazyků s tematickým nebo odborným zaměřením (především SOU, SOŠ a VOŠ), orientaci vyučujících v oboru, pro který se žáci připravují (především SOŠ a VOŠ), podporu rozvoje čtenářské gramotnosti v cizím jazyce podle jazykové úrovně žáků (především gymnázia a konzervatoře) a zajištění prostředků na výuku vedenou rodilým mluvčím (především VOŠ). Rozvoj matematické gramotnosti:  Školám by nejvíce pomohla finanční podpora pro možné půlení hodin matematiky (platí napříč všemi typy škol) a dále výukové materiály na podporu propojení matematiky s běžným životem a budoucí profesí (také napříč všemi typy škol), podpora rozvoje matematické gramotnosti napříč všemi předměty (především SOŠ) a nabídka dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti využití digitálních technologií k rozvoji matematické gramotnosti (především SOU a SOŠ). Gymnáziím by dále pomohly také prostředky na zajištění odborného vedení žáků zapojených do soutěží a VOŠ a praktickým školám nákup učebních pomůcek a literatury podle potřeb školy. Rozvoj čtenářské gramotnosti:  Školám by nejvíce pomohla podpora gramotnosti napříč jednotlivými předměty (platí pro všechny typy škol), systematická práce žáků s odbornými texty (platí pro všechny typy škol s výjimkou SOŠ a praktických škol) a dostatečné prostředky na nákup beletrie, odborných textů apod. pro školní knihovnu (především SOŠ, konzervatořím a praktickým školám). Dále by školy ocenily možnost dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti podpory čtenářské gramotnosti (především SOŠ a VOŠ), využívání ICT a interaktivních médií na podporu čtenářské gramotnosti (především gymnázia a konzervatoře) a zajištění prostředků pro personální a materiální zajištění práce se žáky se zájmem o literaturu (především gymnázia a konzervatoře).

11 METODOLOGIE ŠETŘENÍ A PRŮBĚH NÁVRATNOSTI  Charakteristika šetření: plošné šetření  Cílová skupina: SŠ a VOŠ v ČR  Základní soubor: 1365 škol  Výběrový soubor: 1305 škol  Opora výběru: rejstřík škol a databáze škol se vzdělávací nabídkou z informačního systému Infoabsolvent  Metoda sběru dat: elektronický dotazník (CASI - computer-assisted self interview)  Období sběru dat: –

12 EVALUACE SBĚRU DAT – MONITORING NÁVRATNOSTI  Databáze kontaktů: 1377 škol  „Očištěná“ databáze kontaktů: 1365 škol  Počet kompletně vyplněných dotazníků: 1305 škol

13 CHAR. DATOVÉHO SOUBORU – JIHOČESKÝ KRAJ

14 PRIORITIZACE POVINNÝCH OBLASTÍ

15 Ve srovnání s ostatními sledovanými oblastmi zdůrazňují školy v Jihočeském kraji především rozvoj infrastruktury škol a podporu odborného vzdělávání, včetně spolupráce škol a zaměstnavatelů. Třetí nejdůležitější oblastí je podpora polytechnického vzdělávání. Na základě porovnání jednotlivých oblastí je školami v Jihočeském kraji přisuzována nejmenší důležitost kariérovému poradenství a inkluzivnímu vzdělávání.

16 PRIORITIZACE POVINNÝCH OBLASTÍ  Rozvoj infrastruktury školy je prioritou v Jihočeském, Libereckém a Pardubickém kraji.  Důležitost podpory odborného vzdělávání je deklarována především v Karlovarském, Zlínském kraji a na Vysočině. V Jihočeském kraji dosahuje důležitost této oblasti ve srovnání s ostatními kraji spíše průměrných hodnot.  Podpora polytechnického vzdělávání je považována za vysoce důležitou zejména v Jihočeském, Libereckém a Pardubickém kraji.

17 PRIORITIZACE POVINNÝCH OBLASTÍ  SOU, SOŠ a VOŠ zdůrazňují především důležitost rozvoje infrastruktury školy, podpory odborného vzdělávání, spolupráce škol a zaměstnavatelů a také podpory polytechnického vzdělávání.  V případě gymnázií je kladen důraz zejména na rozvoj infrastruktury školy a podporu kompetencí k podnikavosti. Na třetím místě důležitosti je u nich pak stejně tak jako u SOU, SOŠ a VOŠ podpora polytechnického vzdělávání. Důležitost podpory spolupráce se zaměstnavateli je vzhledem k zaměření gymnázií ve srovnání s celokrajskými výsledky velmi nízká.

18 PRIORITIZACE POVINNÝCH OBLASTÍ  Ve srovnání s ostatními sledovanými oblastmi je pro praktické školy prioritou především „rozvoj infrastruktury školy“, dále pak „podpora polytechnického vzdělávání“, „rozvoj školy jako centra celoživotního učení“ a „podpora kompetencí k podnikavosti“. Oproti celokrajským výsledkům je zde kladen vyšší důraz také na „rozvoj školy jako centra celoživotního učení“.  Konzervatoř klade v rámci sledovaných oblastí důraz na „rozvoj infrastruktury školy“, dále pak na „podporu odborného vzdělávání“ a na třetím místě důležitosti udává „rozvoj školy jako centra celoživotního učení“.

19 PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAMĚSTNAVATELŮ

20 SOUČASNÁ ÚROVEŇ A PŘEDPOKLÁDANÝ POSUN  Většina škol se v rámci podpory odborného vzdělávání a spolupráce se zaměstnavateli zaměřuje na systematickou spolupráci se zaměstnavateli (pokročilá úroveň – 31 %), případně jsou činnosti podporující systematickou spolupráci se zaměstnavateli o další aktivity doplňovány (nejvyšší úroveň – 22 %). 21 % škol deklaruje realizaci aktivit na mírně pokročilé úrovni, kde není spolupráce se zaměstnavateli systematická, ale probíhá v podobě dílčích činností.  Vzhledem k akcentaci důležitosti této oblasti chce většina škol systematickou spolupráci se zaměstnavateli dále rozvíjet, podporovat ji dalšími dílčími aktivitami a posunout se na nejvyšší možnou úroveň – předpokládaný posun v této úrovni činí 24 %. Určitý nárůst lze očekávat také v rámci pokročilé úrovně, kde je již spolupráce se zaměstnavateli systematická (předpokládaný posun je 10 %).  Základní úroveň – podpora odborného vzdělávání a spolupráce se zaměstnavateli probíhá pouze v omezené (základní) podobě  Mírně pokročilá úroveň – spolupráce se zaměstnavateli není systematická, probíhá pouze v podobě dílčích aktivit (stáže pro učitele, zapojení odborníků z praxe, zapojení žáků do praktických aktivit)  Pokročilá úroveň – systematická spolupráce se zaměstnavateli (smlouva o spolupráci, účast zaměstnavatelů u zkoušek, odborný výcvik v modelovém pracovním prostředí)  Nejvyšší úroveň – systematická spolupráce se zaměstnavateli doplněna o další aktivity (škola vyjednává se zaměstnavateli obsah odborného výcviku a praxe, zaměstnavatelé se aktivně podílejí na náborových aktivitách školy a finančně školu/vybrané žáky podporují) PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM.

21 SOUČASNÁ ÚROVEŇ A PŘEDPOKLÁDANÝ POSUN  Na většině SOU, SOŠ a VOŠ jsou realizovány činnosti s prvky systematické spolupráce se zaměstnavateli (pokročilá úroveň) – tyto školy mají se zaměstnavateli smlouvu o spolupráci, zaměstnavatelé se účastní zkoušek a odborný výcvik probíhá v modelovém pracovním prostředí. SOU, SOŠ i VOŠ se zároveň plánují v budoucnu zaměřit na rozšiřování systematické spolupráce se zaměstnavateli o další dílčí aktivity a posunout se tak na nejvyšší úroveň v rámci této oblasti.  V rámci gymnázií je rozvíjena spolupráce se zaměstnavateli na základní a mírně pokročilé úrovni, a probíhá v omezené podobě. Předpokládaný posun škol je v této oblasti obecně velmi nízký.  V případě konzervatoře jsou nejčastěji rozvíjeny činnosti na mírně pokročilé (50%) a pokročilé (43%) úrovni, kde je již spolupráce se zaměstnavateli systematická. Konzervatoř však již nepředpokládá žádný další posun.  Spolupráce se zaměstnavateli probíhá na praktických školách pouze na základní úrovni (28%). Zamýšlené posuny existují v oblasti mírně pokročilé úrovně (o 9%) a nejvyšší úrovně (o 8%), nejsou však ve srovnání s ostatními typy škol příliš výrazné. PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM.

22 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM. V rámci podpory odborného vzdělávání a spolupráce se zaměstnavateli jsou na většině škol zapojováni odborníci z praxe do přednášek a samotné výuky (77 %) a rovněž jsou realizovány odborné výcviky a praxe žáků na pracovištích zaměstnavatelů (73%). S větším odstupem pak následuje spolupráce se ZŠ na prac. výchovách a aktivitách oboru (46 %), nábor žáků ve spolupráci se zaměstnavateli (44 %) a spolupráce s reprezentací zaměstnavatelů a regionálními sektorovými dohodami (41 %).

23 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ  SOU se intenzivně zaměřují na odborný výcvik a praxi žáků u zaměstnavatelů (95%), dále na účast zástupců zaměstnavatelů na závěrečných zkouškách (81%) a na přednášky a jiné formy účasti odborníka z praxe ve výuce (73%).  Pro SOŠ jsou nejčastějšími aktivitami odborný výcvik a praxe žáků u zaměstnavatelů (94%) a přednášky a jiné formy účasti odborníka z praxe (91%).  Gymnázia se soustředí především na přednášky a jiné formy účasti odborníka z praxe ve výuce (78%).  Prioritami pro VOŠ jsou odborný výcvik a praxe žáků u zaměstnavatelů (94%), přednášky a jiné formy účasti odborníka z praxe ve výuce (88%) a spolupráce s reprezentací zaměstnavatelů a regionálními sektorovými dohodami (71%).  Praktické školy se podílí nejčastěji na odborném výcviku nebo praxi žáků u zaměstnavatelů (50%) PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM.

24 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ  Pro SOU je prioritou především oblast výcviku a praxe žáků v reálném pracovním prostředí u zaměstnavatelů – na této aktivitě se SOU podílí nejvíce, zároveň je této činnosti přisuzována největší důležitost. Velmi významná je pro SOU také účast zástupců zaměstnavatelů na závěrečných zkouškách.  Určitý potenciál lze vidět také ve spolupráci se ZŠ na pracovních výchovách a náboru žáků ve spolupráci se zaměstnavateli – tyto činnosti vnímají SOU rovněž jako velmi důležité, avšak reálně se na nich tolik nepodílejí. PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM. Do map je zaneseno šest nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

25 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ  V případě SOŠ je, podobně jako u SOU, hlavní prioritou odborný výcvik a praxe žáků u zaměstnavatelů - na této aktivitě se SOŠ podílí nejvíce a zároveň je pro školy tato činnost ve srovnání s ostatními aktivitami nejdůležitější.  Prostor pro další rozvíjení oblasti leží také ve spolupráci se ZŠ na pracovních výchovách a v náboru žáků ve spolupráci se zaměstnavateli – tyto aktivity jsou považovány za velmi důležité, ale jsou realizovány v omezené míře.  Přestože se SOŠ soustředí na zapojení odborníků z praxe do výuky, není tato činnost ve srovnání s ostatními položkami považována za příliš důležitou. PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM. Do map je zaneseno šest nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

26 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ  V případě gymnázií je jednoznačně nejčastěji realizovanou aktivitou zapojování odborníků z praxe do výuky, z hlediska důležitosti nicméně není tato aktivita až tak důležitá.  Alespoň částečný prostor pro další rozvíjení poskytuje kariérové poradenství ve spolupráci se zaměstnavateli – tato činnost je považována za nejvíce důležitou, je však realizována v omezené míře. PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM. Do map je zaneseno šest nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

27 PŘEKÁŽKY, NA KTERÉ ŠKOLY NARÁŽÍ V rámci podpory odborného vzdělávání a spolupráce se zaměstnavateli školy nejčastěji naráží na to, že jsou zdravotní prohlídky a pojištění žáků před vstupem na pracoviště finančně náročné (40 %) a na skutečnost, že zaměstnavatelé se nemohou plně přizpůsobit vzdělávacím potřebám žáků (40%). Další nejčastěji zmiňovanou překážkou je nezájem firem o spolupráci se školami (38 %). PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM.

28 PŘEKÁŽKY, NA KTERÉ ŠKOLY NARÁŽÍ  SOU i SOŠ zmiňují jako největší překážku to, že zdravotní prohlídky a pojištění žáků před vstupem na pracoviště jsou finančně náročné (65% u SOU a 57% u SOŠ), dále pak, že žáci nejsou dostatečně disciplinovaní a motivovaní pro práci v reálném pracovním prostředí (57% u SOU a 51 % u SOŠ).  Vzhledem k oborovému zaměření gymnázií školy v této oblasti většinou na žádné překážky nenarážejí (48 %). Pokud ano, týká se to problému firem přizpůsobit se vzdělávacím potřebám žáků (17%) a malé dostupnosti firem s vhodným zaměřením (17%).  Pro VOŠ jsou hlavními překážkami problémy firem přizpůsobit se vzdělávacím potřebám žáků (47%) a problémy zorganizovat spolupráci kvůli nevhodným interním podmínkám (41%).  Konzervatoř deklaruje malou dostupnost firem pro daný obor a zaměření a nezájem firem o spolupráci.  Praktické školy nejčastěji naráží na to, že firmy nemají o spolupráci zájem (63%), dále pak na problémy firem přizpůsobit se vzdělávacím potřebám žáků (50 %) a na malou dostupnost firem vhodných pro daný obor a zaměření (50%). PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM.

29 OPATŘENÍ Školám by v oblasti odborného vzdělávání a spolupráce se zaměstnavateli nejvíce pomohly přednášky a jiné formy účasti odborníka z praxe ve výuce (61%), stáže pro pedagogy na pracovištích a moderních provozech, včetně zahraničních (61%) a zajištění finančních prostředků pro praxe žáků (např. úhrada zdravotních prohlídek) (61%). PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM.

30 OPATŘENÍ  Pro SOU je na prvním místě zajištění finančních prostředků pro praxe žáků (např. úhrada zdravotních prohlídek) (86%) a rovněž financí na organizaci, pomůcky, pojištění a dojíždění k zaměstnavatelům na odborný výcvik/odborné předměty (86%).  Pro SOŠ jsou prioritními opatřeními stáže pro pedagogy na pracovištích a moderních provozech, včetně zahraničních (83%) a Stáže žáků v zahraničních firmách (podpora výuky cizích jazyků) (81%).  Gymnázia upřednostňují přednášky a jiné formy účasti odborníka z praxe ve výuce odborných předmětů či odborného výcviku (48%)  Pro VOŠ jsou nejdůležitějšími opatřeními stáže žáků v zahraničních firmách (podpora výuky cizích jazyků) (82%) a zajištění finančních prostředků pro praxe žáků (např. úhrada zdravotních prohlídek) (82%)  Praktické školy nejčastěji uváděli odborný výcvik nebo praxe žáků na pracovištích zaměstnavatelů (50%) a analýzu stávajících a potenciálních partnerů v regionu, možnosti spolupráce a komunikace (50%). PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM. *Pro konzervatoře je uvedeno prvních 5 opatření podle pořadí v kraji

31 OPATŘENÍ  Mezi hlavní priority SOU patří v oblasti opatření zajištění financí na organizaci, pomůcky, pojištění a dojíždění k zaměstnavatelům a zajištění finančních prostředků pro praxe žáků.  Určitý potenciál lze spatřovat v odborném výcviku na pracovištích zaměstnavatelů – toto opatření je považováno za velmi důležité.  Přestože SOU zdůrazňují potřebu podpory náborových aktivit ve spolupráci se zaměstnavateli, důležitost této položky je spíše průměrná. PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM. Do map je zaneseno šest nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

32 OPATŘENÍ  Prioritou SOŠ jsou stáže pro pedagogy na pracovištích a moderních provozech a zajištění finančních prostředků pro praxe žáků – tato opatření jsou zmiňována nejčastěji a zároveň jsou považovány za velmi důležité.  Určitý potenciál lze vidět v odborném výcviku žáků u zaměstnavatelů a ve vzdělávání vyučujících odborných předmětů.  Přestože SOŠ zdůrazňují potřebu stáží pro žáky v zahraničních firmách, není to opatření ve srovnání s ostatními položkami tolik důležité. PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM. Do map je zaneseno šest nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

33 OPATŘENÍ  V případě gymnázií lze spatřovat potenciál ve stážích žáků v zahraničních firmách a ve financích na organizaci, pomůcky, pojištění a dojíždění k zaměstnavatelům – tato opatření jsou považována za velmi důležitá, nicméně nejsou ve srovnání s ostatními položkami tak často zmiňována.  Přestože gymnázia zdůrazňují potřebu zapojení odborníků z praxe do výuky a analýzu stávajících a potenciálních partnerů v regionu, jsou tato opatření o něco méně důležitá než ostatní sledované položky. PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM. Do map je zaneseno šest nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

34 PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI

35 SOUČASNÁ ÚROVEŇ A PŘEDPOKLÁDANÝ POSUN Podporu kompetencí k podnikavosti rozvíjí většina škol pouze na základní úrovni a v rámci zadání RVP (56 %), případně vyvíjejí činnosti na mírně pokročilé úrovni – podpora podnikavosti probíhá v podobě dílčích aktivit, nad rámec RVP (34 %). Školy mají však zájem tuto oblast dále rozvíjet. Výrazný posun lze očekávat v rámci pokročilé úrovně – školy mají zájem systematicky rozvíjet podporu kompetencí k podnikavosti (předpokládaný posun o 18 %) – a nejvyšší úrovně, kdy je podpora kompetencí k podnikavosti jednou z priorit školy (předpokládaný posun o 24 %).  Základní úroveň – podpora kompetencí k podnikavosti probíhá na informativní bázi, škola tuto oblast podporuje tak, jak je zadáno v RVP  Mírně pokročilá úroveň – podpora kompetencí k podnikavosti probíhá pouze v podobě dílčích aktivit, bez celkové strategie (zapojení do projektů ESF, mezinárodních programů Leonardo Da Vinci, využití těchto zkušeností bez celkové koncepce)  Pokročilá úroveň – systematický a aktivní rozvoj podpory kompetencí k podnikavosti (škola spolupracuje s celorepublikovými iniciativami na podporu podnikavosti – CEFIF, spoluúčast na projektech na celostátní nebo krajské úrovni, pravidelné využívání informací a podnětů k rozvoji oblasti)  Nejvyšší úroveň – systematický rozvoj podpory kompetencí k podnikavosti je jednou z priorit školy, pro oblast je vyčleněn pracovník školy, který se o aktivity podporující podnikavost a koordinaci učitelů a je doplňován dalšími dílčími aktivitami (projektové dny, konzultace a exkurze, aktivní zapojení žáků do vedení vyučování, kooperace s podnikateli z okolí) PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI, INICIATIVĚ A KREATIVITĚ

36 SOUČASNÁ ÚROVEŇ A PŘEDPOKLÁDANÝ POSUN  Na většině SOU a SOŠ probíhá podpora kompetencí k podnikavosti pouze na základní úrovni dle zadání RVP nebo formou dílčích aktivit bez celkové strategie. V rámci SOU i SOŠ je však patrný zájem o systematické rozvíjení kompetencí k podnikavosti na vyšší úrovni.  VOŠ podporují podnikavost pouze na základní (44%) a mírně pokročilé úrovni (43%), tedy v rámci dílčích aktivit, bez celkové strategie.  Podpora kompetencí k podnikavosti probíhá na většině gymnázií pouze ve své základní podobě, v rámci RVP (základní úroveň – 63 %). Předpokládaný posun není v případě gymnázií nikterak výrazný - určitý posun lze očekávat v rámci pokročilé (předpokládaný posun o 14 %) a nejvyšší úrovně (předpokládaný posun o 28 %).  Konzervatoř vyvíjí činnost pouze na základní úrovni (50 %). Výrazný předpokládaný posun (o 50%) se týká pouze základní úrovně.  Praktické školy realizují činnosti, jež spadají především do základní úrovně (69 %). Předpokládané posuny jsou na všech úrovních zanedbatelné. PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI, INICIATIVĚ A KREATIVITĚ

37 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI, INICIATIVĚ A KREATIVITĚ V rámci podpory kompetencí k podnikavosti se školy zaměřují především na to, aby naučily žáky myslet kriticky a inovativně (53 %), na začlenění ekonomických aspektů do výuky v neekonomických předmětech (53%) a na výchovu k podnikavosti v rámci odborného vzdělávání (53 %).

38 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ  SOU, SOŠ i VOŠ se shodně v rámci aktivit soustředí především na výchovu k podnikavosti v rámci odborného vzdělávání (SOU 59%, 68% SOŠ a 71% VOŠ) a na začlenění ekonomických aspektů i do předmětů s odlišným zaměřením (SOU 57%, SOŠ 58% a VOŠ 59%).  Na gymnáziích je v rámci této oblasti rovněž soustředěna pozornost hlavně na výchovu k podnikavosti ve všeobecném vzdělávání (71 %)., dále pak gymnázia učí své žáky myslet kriticky a inovativně (65 %). Třetí nejčastější aktivitou je začlenění ekonomických aspektů do výuky neekonomických předmětů (57%).  Praktické školy se ve větší míře na těchto aktivitách nepodílejí, 38% z nich realizuje výchovu k podnikavosti v rámci všeobecného vzdělávání a rovněž 38% z nich podporuje pedagogické pracovníky v získávání informací a podnětů ke vzdělávání v podnikavosti a jejich následné využívání ve výuce. PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI, INICIATIVĚ A KREATIVITĚ

39 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ  Prioritami SOU jsou částečně v oblasti podpory podnikavosti: výchova k podnikavosti v rámci odborného vzdělávání a začlenění ekonomických aspektů do dalších předmětů – školy se na těchto činnostech aktivně podílí a zároveň jim přikládají relativně vysokou důležitost.  Určitý potenciál lze vidět v realizaci projektového vyučování podněcujícího kreativní uvažování a motivujícího k novým nápadům, jež žáci prezentují a obhajují před ostatními a ve výuce kritického myšlení, vnímání problémů v okolí a nacházení jejich podnikatelských řešení – přestože se SOU na těchto aktivitách příliš nepodílí, jsou tyto aktivity vnímány jako důležité. PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI, INICIATIVĚ A KREATIVITĚ Do map je zaneseno šest nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

40 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ  Prioritou SOŠ je v oblasti podpory podnikavosti především výchova k podnikavosti v rámci odborného vzdělávání. Tuto aktivitu realizují SOŠ nejčastěji a zároveň ji hodnotí jako velmi důležitou.  Určitý potenciál lze spatřovat v realizaci projektového vyučování podněcující kreativitu, které je na SOŠ považováno za poměrně důležité, ale školy tuto aktivitu zatím příliš často nerealizují. Méně důležitou aktivitou, která by případně mohla být rovněž předmětem dalšího rozvoje, je získávání informací a podnětů pro pedagogy ke zlepšování vzdělávání k podnikavosti.  Určitý nesoulad je patrný u začleňování ekonomických aspektů do neekonomických předmětů – přestože se na této činnosti školy aktivně podílejí, důležitost není ve srovnání s ostatními sledovanými aktivitami tak vysoká. PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI, INICIATIVĚ A KREATIVITĚ Do map je zaneseno šest nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

41 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ  Prioritou gymnázií je rozvíjení kritického a inovativního myšlení u žáků.  Určitý potenciál rozvoje lze spatřovat v oblasti realizace projektového vyučování podněcujícího kreativní uvažování a motivujícího k novým nápadům a jejich prezentaci žáky a dále v aktivním zapojení žáků do vedení vyučování. Tyto aktivity gymnázia příliš často nerealizují, nicméně je hodnotí pro rozvoj podnikavosti jako podstatné.  Gymnázia se dále zaměřují především na výchovu k podnikavosti v rámci všeobecného vzdělávání. Důležitost této činnosti je ve srovnání s ostatními položkami ovšem nižší. V menší míře se dále věnují začlenění ekonomických aspektů i do výuky v neekonomických předmětech. I tuto aktivitu ale hodnotí jako méně podstatnou. PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI, INICIATIVĚ A KREATIVITĚ Do map je zaneseno šest nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

42 PŘEKÁŽKY, NA KTERÉ ŠKOLY NARÁŽÍ V rámci podpory kompetencí k podnikavosti školy nejčastěji narážejí na nedostatek finančních prostředků pro realizaci vzdělávání mimo vlastní výuku (59 %). Dalším problémem je malý zájem žáků o ekonomické aktivity, cvičení a projekty (54%) malý zájem zaměstnavatelů a podnikatelů o spolupráci se školami v této oblasti (43%). PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI, INICIATIVĚ A KREATIVITĚ

43 PŘEKÁŽKY, NA KTERÉ ŠKOLY NARÁŽÍ  V rámci SOU a SOŠ je mezi překážkami shodně nejčastěji zmiňován malý zájem žáků o ekonomické aktivity (SOU 81% a SOŠ 68%) a nedostatek finančních prostředků pro realizaci vzdělávání mimo výuku (SOU 62% a SOŠ 66%) a malý zájem zaměstnavatelů a podnikatelů o spolupráci v této oblasti (SOU 57% a SOŠ 53%).  Gymnázia a VOŠ shodně považují za hlavní překážku nedostatek finančních prostředků pro realizaci vzdělávání mimo vlastní výuku (52% gymnázia a 65% VOŠ). Pro gymnázia je na druhém místě hlavní překážkou nedostatek výukových materiálů, pomůcek a metodik (48%), na třetím místě pak malý zájem pedagogů o podporu podnikavosti (39%). Pro VOŠ je druhou nejčastější překážkou malý zájem žáků o ekonomické aktivity, cvičení a projekty (53%) a malý zájem pedagogů o podporu k podnikavosti (53%).  V případě praktických škol je problémem především malý zájem zaměstnavatelů a podnikatelů o spolupráci (38%) a malý zájem žáků o ekonomické aktivity a nedostatek výukových materiálů (38%). PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI, INICIATIVĚ A KREATIVITĚ

44 OPATŘENÍ Školám by v této oblasti nejvíce pomohly přednášky a jiné formy účasti odborníka z praxe ve výuce (71%), podpora školních projektů (70%) a na třetím místě pak kvalitativní či kvantitativní zlepšení ICT školy (61 %). PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI, INICIATIVĚ A KREATIVITĚ

45 OPATŘENÍ  SOU, SOŠ, VOŠ i gymnázia by v rámci této oblasti na prvních třech místech shodně nejvíce uvítali podporu školních projektů, dále pak zapojení odborníků z praxe do výuky a také kvalitativní či kvantitativní zlepšení ICT vybavení. Přestože školy shodně uvádí na prvních třech místech tato opatření, jejich preferenční pořadí se v rámci jednotlivých typů škol liší (viz tabulka níže).  Praktické školy by uvítaly především metodické materiály a kurzy pro pedagogy na témata kreativity a podnikavosti (50%). PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI, INICIATIVĚ A KREATIVITĚ

46 OPATŘENÍ PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI, INICIATIVĚ A KREATIVITĚ  Mezi priority SOU patří podpora školních projektů, např. dny otevřených dveří a kvalitativní či kvantitativní zlepšení ICT vybavení školy – tyto položky jsou velmi často zmiňovány a zároveň jsou hodnoceny jako nejdůležitější.  Prostor pro další rozvoj podnikavosti by mohl přinést rozvoj didaktických dovedností vyučujících – přestože toto opatření není ve srovnání s ostatními až tak často zmiňováno, je školami považováno za důležité.  Přednášky a jiné formy účasti odborníka z praxe jsou označovány jako přínosné, důležitost tohoto opatření je ve srovnání s ostatními spíše podprůměrná. Do map je zaneseno šest nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

47 OPATŘENÍ PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI, INICIATIVĚ A KREATIVITĚ  Z hlediska uvažovaných opatření jsou pro SOŠ hlavními prioritami podpora školních projektů, např. dny otevřených dveří a kvalitativní či kvantitativní zlepšení ICT vybavení školy.  Určitý potenciál pro další rozvoj podnikavosti představuje rozvoj didaktických dovedností vyučujících potřebných pro výuku k podnikavosti – toto opatření není tolik potřebné jako ostatní sledované položky, nicméně je hodnoceno jako relativně důležité.  Přestože přednášky a jiné formy účasti odborníka z praxe by školám rovněž pomohly, zavedení tohoto opatření školy nehodnotí ve srovnání s ostatními sledovanými opatřeními jako příliš důležité. Do map je zaneseno šest nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

48 OPATŘENÍ PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI, INICIATIVĚ A KREATIVITĚ  Také v případě gymnázií lze za hlavní prioritu označit podporu školních projektů a kvalitativní či kvantitativní zlepšení ICT vybavení školy – tato opatření jsou gymnázii zmiňována velmi často a zároveň jsou hodnocena jako důležitá.  Podpoře podnikavosti by mohl pomoci rozvoj didaktických dovedností vyučujících pro výuku k podnikavosti a příprava strategie výuky podnikavosti na škole – tato opatření jsou školami vnímána jako důležitá, nicméně z hlediska potřebnosti jsou ve srovnání s ostatními opatřeními spíše upozaděna.  Přestože je účast odborníků ve výuce hodnocena jako potřebná, důležitost tohoto opatření je ve srovnání s ostatními spíše podprůměrná. Do map je zaneseno šest nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

49 PODPORA POLYTECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

50 SOUČASNÁ ÚROVEŇ A PŘEDPOKLÁDANÝ POSUN Naprostá většina škol rozvíjí podporu polytechnického vzdělávání pouze na základní úrovni, v rámci RVP vyučovaných oborů (81 %). Vyšší podíl škol dále realizuje také činnosti na mírně pokročilé úrovni – pouze v podobě dílčích aktivit, nad rámec RVP (48 %) – a na pokročilé úrovni – systematická podpora polytechnického vzdělávání (43 %). Výraznější posun lze očekávat v rámci nejvyšší úrovně – školy mají zájem realizovat aktivity s prvky systematické podpory polytechnického vzdělávání společně s dalšími dílčími aktivitami (předpokládaný posun o 18 %).  Základní úroveň – podpora polytechnického vzdělávání je omezena na realizaci pouze v souladu RVP vyučovaných oborů  Mírně pokročilá úroveň – podpora polytechnického vzdělávání probíhá pouze v podobě dílčích aktivit (rozvíjení znalostí a dovedností, které jsou součástí polytechnického vzdělávání, motivační akce pro ZŠ, aplikace různých metod ve výuce – skupinová práce, projektová výuka, laboratorní cvičení, praxe atd.)  Pokročilá úroveň – systematická podpora polytechnického vzdělávání (vzájemné propojení polytechnických předmětů a provázání s výukou matematiky, realizace aktivit nad rámec RVP, zapojování do soutěží, spolupráce se ZŠ v regionu)  Nejvyšší úroveň – systematická podpora polytechnického vzdělávání a podpora v rámci dílčích aktivit (zpracované plány výuky polytechnických předmětů a matematiky, které jsou vzájemně provázány, individuální podpora žáků, spolupráce s VŠ v rámci maturitních oborů, podpora samostatné práce žáků – spolupráce se zaměstnavateli, VŠ a výzkumnými institucemi) PODPORA POLYTECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

51 SOUČASNÁ ÚROVEŇ A PŘEDPOKLÁDANÝ POSUN  Na většině SOU, SOŠ i VOŠ jsou pro podporu polytechnického vzdělávání realizovány činnosti omezené na rámec RVP vyučovaných oborů (základní úroveň). Posun v rozvoji polytechnického vzdělávání lze očekávat především v rámci nejvyšší úrovně – školy mají v plánu realizovat aktivity, jež v sobě mají prvky systematické podpory a jsou dále rozvíjeny o další činnosti.  Také gymnázia se soustředí především na činnosti omezené na rámec RVP vyučovaných oborů (základní úroveň – 83 %). Školy nicméně dále vykazují také aktivity, jež lze zařadit do pokročilé (56 %) a mírně pokročilé úrovně (53 %). Výraznější posun lze očekávat v nejvyšší úrovni – školy deklarují zájem o realizací činností s prvky systematické podpory, která je dále rozšiřována dílčími aktivitami (předpokládaný posun o 21 %).  V případě praktických škol je naprostá většina aktivit podporujících polytechnické vzdělávání omezena RVP vyučovaných předmětů (základní úroveň – 88 %). PODPORA POLYTECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

52 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ Většina škol se v rámci podpory polytechnického vzdělávání zaměřuje na začlenění laboratorních cvičení, pokusů nebo exkurzí do výuky (74%), na zapojování žáků do soutěží/olympiád (70 %), a na organizaci motivačních akcí pro žáky ZŠ (54 %). PODPORA POLYTECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

53 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ  SOU, SOŠ i VOŠ se v rámci podpory polytechnického vzdělávání zaměřují nejvíce na začlenění laboratorních cvičení, pokusů nebo exkurzí do výuky (70% SOU, 81% SOŠ a 76% VOŠ) a na zapojování žáků do soutěží/olympiád (68% SOU, 74% SOŠ a 71% VOŠ). U gymnázií jsou tyto dvě aktivity rovněž na prvních dvou místech, avšak v opačném pořadí (viz tabulka níže).  Praktické školy se zaměřují v této oblasti především na přípravu výukových materiálů pro výuku polytechnického charakteru (63 %). Laboratorní cvičení, pokusy, exkurze a projektová výuka jako součást výuky polytechnických předmětů (38%) jsou stejně častou aktivitou jako spolupráce se ZŠ (38%). PODPORA POLYTECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

54 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ PODPORA POLYTECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ  V oblasti podpory a rozvoje polytechnického vzdělávání je pro SOU prioritou začlenění laboratorních cvičení, pokusů nebo exkurzí do výuky – školy se na této činnosti aktivně podílí a zároveň ji přikládají vysokou důležitost.  Určitý potenciál lze vidět ve spolupráci se ZŠ (využití laboratoří, dílen, mediálních laboratoří apod.) – přestože se SOU na těchto aktivitách příliš nepodílí, jsou vnímány jako důležité.  SOU se soustředí na motivační akce pro žáky ZŠ a zapojení žáků do soutěží - ve srovnání s ostatními sledovanými aktivitami nejsou tyto činnosti nicméně tolik důležité. Do map je zaneseno šest nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

55 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ PODPORA POLYTECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ  Hlavní prioritou SOŠ je začleňování laboratorních cvičení, pokusů a exkurzí do výuky – tato činnost je SOŠ nejčastěji zmiňována a zároveň je hodnocena jako velmi důležitá. Za prioritu lze označit i motivační akce pro žáky ZŠ.  Příprava výukových materiálů, spolupráce se ZŠ i spolupráce s VŠ a výzkumnými pracovišti mají pro školy obdobnou důležitost, jsou však školami reálně aplikovány méně často – u těchto aktivit lze spatřovat určitý potenciál.  Určitý nesoulad je patrný u zapojení žáků do soutěží a olympiád – přestože se na této činnosti školy aktivně podílejí, důležitost není ve srovnání s ostatními sledovanými aktivitami tak vysoká. Do map je zaneseno šest nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

56 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ PODPORA POLYTECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ  Gymnázia by se v rámci podpory polytechnického vzdělávání měla dále soustředit především na zapojování žáků do soutěží/olympiád a začleňování laboratorních cvičení, pokusů a exkurzí do výuky – jde o činnosti, na které se gymnázia zaměřují nejvíce, zároveň jsou školami hodnoceny jako vysoce důležité.  Individuální práci se žáky s mimořádným zájmem o polytechniku i cílené přípravě žáků ke studiu polytechnických oborů na VŠ přikládají gymnázia také velkou důležitost, jsou však školami reálně aplikovány méně často.  Gymnázia často navazují spolupráci s VŠ a výzkumnými pracovišti, této aktivitě ale přisuzují relativně nižší význam. Do map je zaneseno šest nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

57 PŘEKÁŽKY, NA KTERÉ ŠKOLY NARÁŽÍ Nejčastěji zmiňovanými překážkami jsou: nedostatek financí na úhradu vedení nepovinných předmětů (71 %), nedostatečné znalosti žáků ze ZŠ v oblasti polytechnického vzdělávání (62 %) a nedostatečná motivace žáků ze ZŠ o polytechnické vzdělávání (56%). PODPORA POLYTECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

58 PŘEKÁŽKY, NA KTERÉ ŠKOLY NARÁŽÍ  SOU, SOŠ, Gymnázia i VOŠ předně narážejí na nedostatek financí na úhradu vedení nepovinných předmětů (SOU 70%, SOŠ 81%, gymnázia 91% a VOŠ 71%). SOŠ, gymnázia a VOŠ vnímají jako druhou nejvýraznější překážku nedostatečné znalosti žáků přicházejících ze ZŠ v oblasti polytechnického vzdělávání (SOŠ 72%, gymnázia 65% a VOŠ 53%). Další dvě nejvýznamnější překážky pro SOU jsou nedostatečná motivace a malý zájem žáků ze ZŠ o polytechnické vzdělávání (70%) a nedostatečné znalosti žáků ze ZŠ v oblasti polytechnického vzdělávání (68%).  Praktické školy vnímají jako hlavní překážky nedostatečnou podporu žáků se zájmem o polytechnické vzdělávání ze strany rodičů (38%), stejně tak nedostatek materiálu pro výuku polytechnických předmětů (38%) a malou podporu ze strany zaměstnavatelů (38%). PODPORA POLYTECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

59 OPATŘENÍ Školám by k dosažení zvoleného cíle pomohlo zlepšení vybavení odborných učeben, laboratoří a dílen odborného výcviku (včetně středisek pracovního vyučování, školních provozů a statků, center polytechnického vzdělávání apod.) (73%), zvýšení kvality softwarového vybavení školy (68%) a úhrada mzdových nákladů na výuku nepovinných předmětů polytechnického zaměření (67 %). PODPORA POLYTECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

60 OPATŘENÍ  V rámci SOU a SOŠ je nejčastěji navrhovaným opatřením zlepšení vybavení odborných učeben, laboratoří a dílen odborného výcviku (včetně středisek pracovního vyučování, školních provozů a statků, center polytechnického vzdělávání apod.) (92% SOU a 79% SOŠ).  Na druhém místě je pro SOU nákup/příprava materiálů pro výuku (73%) a možnost nákupu učebnic, pomůcek a výukových materiálů (73%).  SOŠ také velmi často uvádějí zvýšení kvality softwarového vybavení školy (79%) a úhradu mzdových nákladů na výuku nepovinných předmětů polytechnického zaměření (74%)  Pro gymnázia je prvořadá podpora spolupráce s VŠ a s výzkumnými institucemi (91%) a dále pak úhrada mzdových nákladů na výuku nepovinných předmětů polytechnického zaměření (87%).  VOŠ kladou na první místo úhradu účasti na soutěžích pro žáky i pedagogický dozor (76%) a zvýšení kvality softwarového vybavení (76%).  Pro praktické školy je nejdůležitější nákup a příprava materiálů pro výuku (63%). PODPORA POLYTECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

61 OPATŘENÍ PODPORA POLYTECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ  Pro SOU v oblasti polytechnického vzdělávání je jednoznačnou prioritou zlepšení vybavení odborných učeben, laboratoří a dílen odborného výcviku.  Z hlediska deklarované potřeby jednotlivých opatření i hlediska důležitosti jsou výsledky u tří opatření – zkvalitnění IT sítí ve škole, úhrada mzdových nákladů na výuku nepovinných předmětů polytech. zaměření a zvýšení kvality softwarového vybavení - velmi podobné. Vzhledem k tomu, že školy jim přisuzují značnou důležitost, lze u těchto opatření spatřovat určitý prostor pro další podporu polytechnického vzdělávání. Do map je zaneseno šest nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

62 OPATŘENÍ PODPORA POLYTECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ  Pro SOŠ je prioritou zlepšení vybavení odborných učeben, laboratoří a dílen odborného výcviku (včetně středisek pracovního vyučování, školních provozů a statků, center polytechnického vzdělávání apod.)  Určitou prioritu lze spatřovat i v úhradě mzdových nákladů na výuku nepovinných předmětů polytechnického zaměření (školy tomuto opatření přisuzují značnou důležitost) a ve zvýšení kvality softwarového vybavení školy. Do map je zaneseno šest nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

63 OPATŘENÍ PODPORA POLYTECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ  Pro gymnázia je hlavní prioritou především úhrada mzdových nákladů pro výuku nepovinných předmětů polytechnického zaměření.  Přestože nejčastěji uváděným opatřením je podpora spolupráce s VŠ a výzkumnými institucemi, hodnocení jeho důležitosti je v rámci šesti zobrazených opatření nejnižší.  Prostor pro další podporu polytechnického vzdělávání lze spatřovat v možnosti nákupu učebnic, pomůcek a výukových materiálů a zlepšení vybavení odborných učeben a dílen odborného výcviku – školy těmto aktivitám přisuzují značný význam.  Dalšími často navrhovanými opatřeními, které by mohly pomoci jsou i zvýšení počtu a kvality PC ve škole a nákup a příprava materiálů pro výuku. Do map je zaneseno šest nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

64 ROZVOJ ŠKOLY JAKO CENTRA CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ

65 SOUČASNÁ ÚROVEŇ A PŘEDPOKLÁDANÝ POSUN Přibližně 35 % škol se snaží celoživotní učení dále rozvíjet a realizuje aktivity spadající především do pokročilé úrovně. Z níže přiloženého grafu je patrné, že školy mají zájem hlavně o systematické rozvíjení této oblasti a realizaci aktivit zařaditelných do nejvyšší úrovně (předpokládaný posun na nejvyšší úrovni o 22 %), případně do pokročilé úrovně (předpokládaný posun o 9 %).  Základní úroveň – dalším vzděláváním se škola nezabývá, není součástí vize školy  Mírně pokročilá úroveň – další vzdělávání je realizováno pouze okrajově, prostřednictvím dílčích aktivit  Pokročilá úroveň – škola se snaží další vzdělávání rozvíjet (občasná spolupráce s úřady práce a zaměstnavateli, lektory dalšího vzdělávání jsou pracovníci školy, za realizaci dalšího vzdělávání odpovídá pověřený pracovník školy, škola je autorizovanou osobou pro některou z profesních kvalifikací podle zákona 179/2006 Sb.)  Nejvyšší úroveň – další vzdělávání je plnohodnotnou součástí práce školy a je systematicky rozvíjeno (spolupráce s úřady práce a zaměstnavateli, realizace kurzů pro samoplátce, příprava programů dalšího vzdělávání, škola je autorizovanou osobou pro některou z profesních kvalifikací podle zákona 179/2006 Sb. a realizuje kurzy, za realizaci dalšího vzdělávání odpovídá pověřený pracovník školy, většina lektorů prošla vzděláváním v oblasti lektorských dovedností, realizace zájmového a občanského vzdělávání) ROZVOJ ŠKOLY JAKO CENTRA CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ

66 SOUČASNÁ ÚROVEŇ A PŘEDPOKLÁDANÝ POSUN ROZVOJ ŠKOLY JAKO CENTRA CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ  SOU, SOŠ a VOŠ ve většině případů realizují činnosti, které celoživotní učení dále rozvíjí (pokročilá úroveň), VOŠ se ve větší míře zaměřují také na aktivity, které v sobě obsahují prvky systematického rozvoje této oblasti (nejvyšší úroveň – 29%). V případě SOU, SOŠ i VOŠ lze předpokládat nejvýraznější posun v rámci nejvyšší úrovně – SOU, SOŠ i VOŠ mají zájem oblast celoživotního učení dále rozvíjet systematicky.  Gymnázia se z hlediska realizace činností v oblasti celoživotního učení nacházejí především na základní úrovni a touto oblastí se příliš nezabývají (28 %), případně ji rozvíjí pouze okrajově (mírně pokročilá úroveň – 23 %). Předpokládaný posun je v případě gymnázií obecně nízký, nejvyšší posun lze očekávat v rámci nejvyšší úrovně (předpokládaný posun o 14 %).  Konzervatoř rozvíjí oblast celoživotního učení částečně na pokročilé (33%) a částečně na nejvyšší úrovni (22%).  Praktické školy se soustředí jen na základní úroveň (50%) a s posunem v této oblasti příliš nepočítají.

67 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ ROZVOJ ŠKOLY JAKO CENTRA CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ Většina škol se v rámci celoživotního učení zaměřuje na další vzdělávání pedagogů (36 %), na realizaci zájmového vzdělávání pro veřejnost (35 %) nebo na odborné vzdělávání pro zaměstnavatele (30 %). V rámci této oblasti je poměrně výrazně zastoupená kategorie „Jiné“ - školy v rámci této kategorie nejčastěji uváděly, že se neúčastní dalšího vzdělávání, případně se zaměřují na kurzy kreslení, fotografické workshopy, pořádání koncertů pro veřejnost.

68 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ  SOU, gymnázia i konzervatoř se na prvním místě zaměřují na další vzdělávání pedagogů (SOU 46%, gymnázia 43%).  Druhou nejčastější aktivitou SOU je příprava na vykonání zkoušky podle NSK (43%), v případě gymnázií je to zájmové vzdělávání pro veřejnost (35%) a u konzervatoře koncerty pro veřejnost.  SOŠ a VOŠ staví na první místo odborné vzdělávání pro zaměstnavatele (43% SOŠ a 59% VOŠ). SOŠ se v druhé řadě podílejí nejčastěji na zájmovém vzdělávání pro veřejnost (42%) a na vzdělávání v oblasti ICT dovedností (43%), VOŠ pak na dalším vzdělávání pedagogů (53%).  Praktické školy se často dalšího vzdělávání vůbec neúčastní (75%) a pokud ano, pak nejčastěji formou zájmového vzdělávání pro veřejnost (25%). ROZVOJ ŠKOLY JAKO CENTRA CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ

69 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ  Prioritou SOU je především odborné vzdělávání pro zaměstnavatele a realizace rekvalifikací – SOU se na těchto činnostech aktivně podílí a zároveň je hodnotí jako nadprůměrně důležité.  Určitý potenciál leží také v provádění zkoušek podle zákona 179/2006 Sb. – ačkoliv se SOU na této aktivitě nepodílí do takové míry jako v ostatních sledovaných případech, je tato činnost vnímána jako vysoce důležitá.  SOU se dále soustředí na přípravu na vykonání zkoušky podle NSK a další vzdělávání pedagogů, ve srovnání s ostatními položkami nicméně nejsou tyto aktivity až tak důležité. ROZVOJ ŠKOLY JAKO CENTRA CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ Do map je zaneseno šest nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

70 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ  Prioritou SOŠ je především odborné vzdělávání pro zaměstnavatele a další vzdělávání pedagogů – tyto činnosti jsou SOŠ realizovány nejčastěji a jsou pro ně nejvíce důležité.  Prostor pro další rozvíjení celoživotního učení můžeme spatřovat také v realizaci rekvalifikací – i tato činnost je SOŠ považována za důležitou, přestože se na této aktivitě školy tolik nepodílí.  SOŠ dále realizují zájmové vzdělávání pro veřejnost a vzdělávání v oblasti ICT dovedností i navzdory tomu, že tyto aktivity nepovažují za příliš důležité. ROZVOJ ŠKOLY JAKO CENTRA CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ Do map je zaneseno šest nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

71 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ  Pro gymnázia je prioritou především další vzdělávání pedagogů, zájmové vzdělávání pro veřejnost a vzdělávání v oblasti ICT – na těchto činnostech se gymnázia podílí nejčastěji a jsou zároveň hodnoceny jako vysoce důležité. ROZVOJ ŠKOLY JAKO CENTRA CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ Do map je zaneseno pět nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

72 PŘEKÁŽKY, NA KTERÉ ŠKOLY NARÁŽÍ V rámci rozvoje celoživotního učení školy nejčastěji narážejí na malý zájem dospělých o další vzdělávání (56 %), nedostatek finančních prostředků pro pracovníky, kteří by zajišťovali oblast dalšího vzdělávání na školách (49 %) a malý zájem zaměstnavatelů o další vzdělávání (37 %). ROZVOJ ŠKOLY JAKO CENTRA CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ

73 PŘEKÁŽKY, NA KTERÉ ŠKOLY NARÁŽÍ  SOU, SOŠ, gymnázia, VOŠ i konzervatoř nejčastěji narážejí na malý zájem dospělých o další vzdělávání (SOU 70%, SOŠ 66%, gymnázia 52% a VOŠ 76%).  Vyjma konzervatoře, která žádné další překážky neuvádí, je pro všechny typy škol hned na druhém místě překážkou nedostatek finančních prostředků pro pracovníka, který by zaštiťoval oblast dalšího vzdělávání na škole (SOU 65%, SOŠ 60%, gymnázia 35%, VOŠ 71% a praktické školy 38%). ROZVOJ ŠKOLY JAKO CENTRA CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ * Pro praktické školy jsou na třetím místě uvedeny první tři položky podle hodnot za kraj.

74 OPATŘENÍ Školám by v oblasti rozvoje celoživotního učení nejvíce pomohla příprava pedagogických pracovníků jako lektorů dalšího vzdělávání (51%), zlepšení ICT školy po kvantitativní i kvalitativní stránce (51 %) a finance na kvalitní materiál (50%). ROZVOJ ŠKOLY JAKO CENTRA CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ

75 OPATŘENÍ  Gymnáziím, VOŠ a konzervatoři by nejvíce pomohlo zlepšení ICT školy (gymnázia 52%, VOŠ 65%). Druhé gymnázii i VOŠ nejčastěji zmiňované opatření je příprava pedagogických pracovníků jako lektorů dalšího vzdělávání (gymnázia 39%, VOŠ 53%). VOŠ uvádějí stejně často (53%) ještě další dvě opatřením (viz tabulka níže).  SOU uvádějí nejčastěji zlepšení vybavení dílen pro odborný výcvik (76%), dále pak finance na kvalitní materiál (68%)..  SOŠ uvádějí stejně často (62%) čtyři různá opatření (viz tabulka níže).  Pro ty praktické školy, které se dalšího vzdělávání účastní je nejdůležitějším opatřením příprava pedagogických pracovníků jako lektorů dalšího vzdělávání (25%), finance na kvalitní materiál (25%) a zapojení odborníků z mimoškolního prostředí jako lektorů (25%). ROZVOJ ŠKOLY JAKO CENTRA CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ * Pro konzervatoře je uvedeno prvních pět položek podle hodnot za kraj.

76 OPATŘENÍ ROZVOJ ŠKOLY JAKO CENTRA CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ  Mezi hlavní priority SOU patří zlepšení vybavení dílen pro odborný výcvik, finance na kvalitní materiál a z velké části také možnost provádět rekvalifikace pro úřady práce bez výběrového řízení – tato opatření jsou SOU zmiňována nejčastěji a jsou zároveň označena jako velmi důležitá. Do map je zaneseno šest nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

77 OPATŘENÍ ROZVOJ ŠKOLY JAKO CENTRA CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ Do map je zaneseno šest nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.  Hlavní priority SOŠ jsou finance na kvalitní materiál, stáže lektorů/pracovníků školy ve firmách a zlepšení ICT školy po kvalitativní či kvantitativní stránce – tyto položky jsou školami zmiňovány nejčastěji a zároveň jsou hodnoceny jako velmi důležité.  Rozvoji celoživotního učení by dále mohla pomoci realizace rekvalifikací pro úřady práce bez výběrového řízení i navzdory tomu, že toto opatření školy nepovažují ve srovnání s ostatními za příliš důležité.

78 OPATŘENÍ ROZVOJ ŠKOLY JAKO CENTRA CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ  V případě gymnázií je jednoznačnou prioritou zlepšení ICT vybavení školy – toto opatření je školami zmiňováno nejčastěji a zároveň je hodnocené jako velmi důležité.  Rozvoji celoživotního učení na gymnáziích by dále mohlo pomoci zlepšení vybavení učeben teoretické výuky a finance na kvalitní materiál – tato opatření jsou školami zmiňována v menší míře, ale jsou hodnocená jako velmi důležitá.  Školám by pomohla také příprava pedagogických pracovníků jako lektorů dalšího vzdělávání a to i navzdory tomu, že toto opatření nepovažují za příliš důležité. Do map je zaneseno šest nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

79 ROZVOJ KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ

80 SOUČASNÁ ÚROVEŇ A PŘEDPOKLÁDANÝ POSUN Školy v rámci kariérového poradenství nejčastěji realizují činnosti, jež je možné zařadit do pokročilé (39 %) nebo mírně pokročilé úrovně (35 %). Největší posun lze očekávat v nejvyšší úrovni (předpokládaný posun o 22 %) – školy deklarují zájem o vytvoření interního systému kariérového poradenství a rozvíjení této oblasti prostřednictvím dalších dílčích činností/aktivit.  Základní úroveň – kariérové poradenství je realizováno pouze ve své základní podobě, škola nemá komplexní pojetí výuky pro realizaci vzdělávací oblasti či průřezového tématu Člověk a svět práce  Mírně pokročilá úroveň – škola se snaží oblast kariérového poradenství dále rozvíjet a problematiku propojovat s výukou dalších předmětů, kariérové poradenství se omezuje na žáky, kteří potřebují změnit obor  Pokročilá úroveň – škola má zpracované komplexní pojetí kariérového poradenství, služby kariérového poradenství obsahují prvky prevence předčasných odchodů, škola v rámci této oblasti příležitostně spolupracují s externími odborníky a sociálními partnery, kariérové poradenství je využíváno především vyššími ročníky, pozornost je věnována žákům se spec. vzdělávacími potřebami  Nejvyšší úroveň – škola má interní systém pro poskytování služeb kariérového poradenství, do kterého jsou zapojeni také externí pracovníci, oblast kariérového poradenství je rozvíjena dalšími činnostmi (pozice kariérového a výchovného poradce jsou oddělené, škola systematicky sleduje předčasné odchody ze vzdělávání a s výsledky cíleně pracuje, nabízí poradenství všem žákům, výuka je zaměřena na utváření pozitivního vztahu k profesi či dalšímu studiu) ROZVOJ KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ

81 SOUČASNÁ ÚROVEŇ A PŘEDPOKLÁDANÝ POSUN  SOU, SOŠ a VOŠ realizují v rámci kariérového poradenství aktivity, jež lze zařadit především do mírně pokročilé a pokročilé úrovně. U SOU, SOŠ i VOŠ lze očekávat posun především v rámci nejvyšší úrovně.  Také gymnázia realizují aktivity v rámci pokročilé (41 %) a mírně pokročilé úrovně (34 %). V rámci gymnázií lze očekávat spíše mírný posun. Školy mají zájem o systematické rozvíjení kariérového poradenství doplněné o další dílčí činnosti (nejvyšší úroveň – předpokládaný posun o 25 %).  V případě konzervatoře je kariérové poradenství realizováno ve své základní podobě (základní úroveň – 50 %) a na mírně pokročilé úrovni (40%). Posun předpokládá nejvíce v pokročilé úrovni (33%).  Praktické školy se pohybují především v rámci mírně pokročilé (43 %) a pokročilé úrovně (27 %). Největší posun lze očekávat v rámci pokročilé úrovně (předpokládaný posun o 19%). ROZVOJ KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ

82 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ ROZVOJ KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ Školy se v rámci rozvoje kariérového poradenství v drtivé většině zaměřují především na organizování exkurzí a besed pro kariérovou orientaci žáků (90 %). Školy dále podporují žáky se znevýhodněním zdravotním a/nebo sociálním (73 %) a realizují odborný výcvik/praxi v reálném pracovním prostředí (73 %).

83 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ  SOU, SOŠ a VOŠ se v rámci kariérové poradenství zaměřují především na realizaci odborného výcviku/praxe v reálném pracovním prostředí (SOU 92%, SOŠ 96% a VOŠ 100%) a na organizování exkurzí a besed pro kariérovou orientaci žáků (SOU 89%, SOŠ 96% a VOŠ 94%). VOŠ stejně často realizují také zapojení odborníků z praxe do výuky (94%).  Gymnázia se zaměřují rovněž na organizování exkurzí a besed (91%), dále pak na spolupráci se zaměstnavateli či VŠ při náborových aktivitách (81 %)  Praktické školy se nejvíce podílí na podpoře žáků se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním (88%) a rovněž na organizování exkurzí a besed pro kariérovou orientaci žáků (88%). ROZVOJ KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ * Pro konzervatoře jsou uvedeny první tři položky podle hodnot za kraj.

84 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ ROZVOJ KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ  Prioritou SOU je především realizace odborného výcviku/praxe v reálném pracovním prostředí – SOU se na tuto činnost zaměřují nejvíce a zároveň ji hodnotí jako velmi důležitou.  Hlavním potenciálem je pro SOU spolupráce s rodiči a zapojení odborníků z praxe do výuky a dalších aktivit školy – tyto činnosti jsou pro školy důležité, nicméně je v porovnání s ostatními realizují pouze v menší míře.  Školy se rovněž zaměřují na organizování exkurzí a besed pro kariérovou orientaci žáků a na podporu žáků se zdravotním či sociálním znevýhodněním, avšak těmto aktivitám připisují v porovnání s ostatními zobrazenými činnostmi relativně nižší důležitost. Do map je zaneseno šest nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

85 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ ROZVOJ KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ  Prioritou SOŠ je, stejně jako v případě SOU, realizace odborného výcviku/praxe v reálném pracovním prostředí – i SOŠ se na tuto činnost zaměřují nejvíce a zároveň ji hodnotí jako velmi důležitou.  Hlavním potenciálem je pro SOŠ spolupráce s rodiči (z hlediska představení profese rodičů ve škole či řešení předčasných odchodů ze školy) a také zapojení odborníků z praxe do výuky a dalších aktivit školy - tyto činnosti jsou pro školy důležité, nicméně je realizují pouze v menší míře.  Ve stejné míře se školy zaměřují také na organizování exkurzí a besed pro kariérovou orientaci žáků, této aktivitě však nepřipisují tak velkou důležitost jako ostatním pěti zobrazeným. Do map je zaneseno šest nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

86 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ ROZVOJ KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ  Pro gymnázia je prioritou především organizování besed a exkurzí pro kariérovou orientaci žáků.  Jako hlavní potenciál gymnázií lze označit poskytování individuálních služeb kariérového poradenství a podporu žáků se zdravotním či sociálním znevýhodněním – gymnázia považují tyto aktivity za důležité, nicméně se jim věnují jen v menší míře.  Intenzivně se soustředí rovněž na spolupráci se zaměstnavateli a VŠ při náborových aktivitách – důležitost této položky je však ve srovnání s ostatními zobrazenými aktivitami nejnižší. Do map je zaneseno šest nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

87 PŘEKÁŽKY, NA KTERÉ ŠKOLY NARÁŽÍ V souvislosti s rozvojem kariérového poradenství školy nejčastěji narážejí na malý zájem o kariérové poradenství ze strany žáků a jejich rodičů (56 %), dále na nedostatečné finanční prostředky pro zajištění kariérového poradenství na školách (53 %), na absenci pozice samostatného kariérového poradce (36 %) a na malý zájem ze strany zaměstnavatelů (36%). ROZVOJ KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ

88 PŘEKÁŽKY, NA KTERÉ ŠKOLY NARÁŽÍ  SOU, SOŠ i VOŠ narážejí především na malý zájem o kariérové poradenství ze strany žáků a jejich rodičů (SOU 70%, SOŠ 70% a VOŠ 65%) a na nedostatečné finanční prostředky pro zajištění kariérového poradenství ve školách (SOU 59%, SOŠ 60% a VOŠ 41%).  Pro gymnázia jsou nedostatečné finanční prostředky pro zajištění kariérového poradenství na školách překážkou na prvním místě (57%), druhou nejčastěji uváděnou překážkou jsou nedostačující možnosti pro zajištění externího kariérového poradenství (43%).  Konzervatoř na žádné překážky v této oblasti nenaráží.  Praktické školy v první řadě deklarují malý zájem ze strany zaměstnavatelů (50%), dále pak nedostačující možnosti pro zajištění externího kariérového poradenství (38%). ROZVOJ KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ

89 OPATŘENÍ Školám by nejvíce pomohly finanční prostředky na realizaci exkurzí a besed (90 %). Zároveň zdůrazňují potřebu exkurzí do provozů různých zaměstnavatelů pro vyučující SŠ i ZŠ (61 %) a zapojení zaměstnavatelů do náborových aktivit školy (56 %). ROZVOJ KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ

90 OPATŘENÍ  SOU,SOŠ, VOŠ i praktickým školám by nejvíce pomohly finanční prostředky na realizaci exkurzí a besed, zapojení zaměstnavatelů do náborových aktivit školy (SOU 89%, SOŠ 96%, VOŠ 94% a praktické školy 75%). Pro SOU a VOŠ je na druhém místě možnost exkurzí do provozů různých zaměstnavatelů (SOU 76% a VOŠ 65%), přičemž VOŠ stejně často (65%) uvádějí další dvě opatření (viz tabulka níže). SOŠ dále nejčastěji uvádějí zapojení zaměstnavatelů do náborových aktivit školy (75%), praktické školy pak vytvoření odpovídající časové dotace vyučujícím pro poskytování služeb kariérového poradenství (50%).  Gymnázia uvádějí nejčastěji rozvoj spolupráce s VŠ (96%), dále pak finanční prostředky na realizaci exkurzí a besed (91%). ROZVOJ KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ * Pro konzervatoře je uvedeno prvních pět položek podle hodnot za kraj.

91 OPATŘENÍ ROZVOJ KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ  Mezi hlavní priority SOU patří finanční prostředky na realizaci besed a exkurzí, dále pak možnost exkurzí do provozů různých zaměstnavatelů pro vyučující SŠ i vyučující ZŠ a také zapojení zaměstnavatelů do náborových aktivit škol – tato opatření jsou SOU zmiňována nejčastěji a jejich důležitost je vysoká. Do map je zaneseno šest nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

92 OPATŘENÍ ROZVOJ KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ  Mezi hlavní priority SOŠ patří finanční prostředky na realizaci besed a exkurzí, dále pak zapojení zaměstnavatelů do náborových aktivit škol a také možnost exkurzí do provozů zaměstnavatelů pro vyučující ze SŠ i ZŠ. Do map je zaneseno šest nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

93 OPATŘENÍ ROZVOJ KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ  Pro gymnázia jsou jednoznačně hlavními prioritami finanční prostředky na realizaci exkurzí a besed a rozvoj spolupráce s VŠ – tato opatření jsou školami zmiňována nejčastěji a zároveň je jim přisuzována nejvyšší důležitost. Do map je zaneseno šest nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

94 INKLUZIVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

95 SOUČASNÁ ÚROVEŇ A PŘEDPOKLÁDANÝ POSUN Většina škol rozvíjí inkluzivní vzdělávání prostřednictvím činností spadajících do základní (59 %) nebo mírně pokročilé úrovně (42 %). Inkluzivní vzdělávání je tedy hlavně rozvíjeno buďto prostřednictvím dílčích činností, nebo školy pracují na ucelené strategii a využívají plány pedagogické podpory. Nejvýraznější posun lze předpokládat v rámci nejvyšší úrovně (předpokládaný posun o 21 %) – školy deklarují zájem o činnosti, jež v sobě mají prvky systematického přístupu k inkluzivnímu vzdělávání a o rozvíjení této oblasti prostřednictvím dalších činností.  Základní úroveň – inkluzivní vzdělávání je rozvíjeno pouze v podobě dílčích aktivit (škola přijímá žáky se spec. vzdělávacími potřebami, vyučující se jim věnují podle svých možností ve vazbě na platnou legislativu, vedení umožňuje pedagog. sboru vzdělávání s problematikou inkluzivního vzdělávání, na škole působí poradenské pracoviště)  Mírně pokročilá úroveň – škola má v rámci inkluzivního vzdělávání zpracovanou strategii a plán pedagogické podpory (práce s integrovanými žáky, vytváření vhodných podmínek pro integraci, součástí plánu vzdělávání pedagog. pracovníků je také vzdělávání v oblasti inkluze, škola zohledňuje charakter obtíží v průběhu zkoušek, vyučující jsou obeznámeni se spec. vzdělávacími potřebami žáků a využívají formativního hodnocení, prostory školy jsou částečně dostupné všem žákům)  Pokročilá úroveň – škola má zpracované komplexní pojetí inkluzivního vzdělávání (u žáků se spec. vzdělávacími potřebami škola pracuje s individuálními vzdělávacími a výchovnými plány, vyučující v plné šíři využívají pedagogickou diagnostiku, škola spolupracuje se zaměstnavateli a umožňuje žákům se spec. vzdělávacími potřebami realizovat odborný výcvik a praxi, s některými žáky se spec. vzdělávacími potřebami spolupracuje asistent pedagoga, na škole je rozšířené poradenské pracoviště, prostory školy jsou dostupné všem žákům)  Nejvyšší úroveň – komplexní pojetí inkluzivního vzdělávání je školou dále rozšiřováno (tvorba plánů inkluzivního rozvoje školy, realizace plánů je metodicky řízena a koordinována, zaměstnavatelé vytvářejí žákům se spec. vzdělávacími potřebami vhodné podmínky, škola spolupracuje při péči o žáky se spec. vzdělávacími potřebami s dalšími institucemi a specialisty, prostředí školy je přizpůsobeno všem žákům) INKLUZIVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

96 SOUČASNÁ ÚROVEŇ A PŘEDPOKLÁDANÝ POSUN  SOU, SOŠ i VOŠ vykazují aktivity, které lze zařadit do základní a mírně pokročilé úrovně – inkluzivní vzdělávání je realizováno buďto formou dílčích aktivit nebo školy pracují s vytvořenou strategií a plány pedagogické podpory. Největší posun lze očekávat v rámci nejvyšší úrovně.  Také gymnázia se pohybují především v rámci základní (48 %) a mírně pokročilé úrovně (40 %). I v jejich případě lze očekávat nejvýraznější posun v rámci nejvyšší úrovně (předpokládaný posun o 21 %).  Konzervatoř rozvíjí inkluzivní vzdělávání především v rámci základní úrovně (100 %), formou dílčích aktivit a činností. Posun lze očekávat v rámci mírně pokročilé úrovně (předpokládaný posun o 20 %).  V případě praktických škol je podíl „naplnění“ jednotlivých úrovní velmi vyrovnaný, praktické školy se svými činnosti rovnoměrně pohybují napříč sledovanými úrovněmi. Výraznější posun však v žádné z nich nezamýšlejí. INKLUZIVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

97 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ INKLUZIVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V rámci inkluzivního vzdělávání se školy soustředí především na evidování žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (81 %), vyučující na školách volí formy, metody a styl výuky v souladu se speciálními vzdělávacími potřebami žáků (77 %) a školy při péči o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami spolupracují se školskými poradenskými zařízeními, která mají žáky v péči (74%)

98 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ  SOU, SOŠ i praktické školy se nejčastěji zaměřují na evidování žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SOU 95%, SOŠ 91% a praktické školy 63%), praktické školy uvádějí stejně často (63%) další tři aktivity (viz tabulka níže). SOU i SOŠ na druhém místě nejčastěji uvádějí, že vyučující volí formy, metody a styl výuky v souladu se speciálními potřebami žáků (SOU 84%, SOŠ 87%).  Gymnázia nejčastěji uvádějí, že škola při péči o žáky se spec. vzděl. potřebami spolupracuje se školskými poradenskými zařízeními (83%).  Na VOŠ nejčastěji vyučující volí formy, metody a styl výuky v souladu se speciálními vzdělávacími potřebami žáků (82%), dále pak škola eviduje žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (76%). INKLUZIVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ * Pro konzervatoře je uvedeno prvních pět položek podle hodnot za kraj.

99 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ  Prioritou SOU je především evidence žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a volba vhodných forem, metod a stylu výuky v souladu se speciálními vzdělávacími potřebami žáků – na těchto aktivitách se školy podílejí nejčastěji a zároveň je považují za velmi důležité. INKLUZIVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Do map je zaneseno šest nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

100 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ  Prioritou SOŠ je stejně jako pro SOU především evidence žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a volba vhodných forem, metod a stylu výuky v souladu se speciálními vzdělávacími potřebami žáků – na těchto aktivitách se školy podílejí nejčastěji a zároveň je považují za velmi důležité.  Určitý prostor pro rozvíjení principů inkluzivního vzdělávání leží ve volbě vhodných metod pro zjišťování výsledků učení žáků – tuto aktivitu školy považují za velmi důležitou i přesto, že se na ní podílejí pouze v nižší míře. INKLUZIVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Do map je zaneseno šest nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

101 AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ  Gymnázia nejčastěji spolupracují při péči o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami se školskými poradenskými zařízeními i přesto, že tuto aktivitu hodnotí spíše jako lehce podprůměrně důležitou.  Určitý potenciál školy spatřují především ve volbě vhodných metod pro zjišťování výsledků učení žáků a zohledňování charakteru jejich obtíží v průběhu přijímacího řízení i při ukončování studia – na těchto aktivitách se školy účastní v nižší míře, ale jsou hodnocené jako nadprůměrně důležité. INKLUZIVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Do map je zaneseno šest nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

102 PŘEKÁŽKY, NA KTERÉ ŠKOLY NARÁŽÍ Nejčastěji zmiňovaným problémem jsou nedostatečné finanční prostředky pro zajištění inkluzivního vzdělávání ve škole (54 %), dále skutečnost, že na škole nepůsobí školní poradenské pracoviště v rozšířené podobě (s psychologem/spec. pedagogem) (46%) a nedostatečné technické a materiální zabezpečení pro inkluzivní vzdělávání (41 %). INKLUZIVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

103 PŘEKÁŽKY, NA KTERÉ ŠKOLY NARÁŽÍ  SOU, SOŠ, Gymnázia i VOŠ se nejčastěji cítí být omezeny nedostatečnými finančními prostředky pro zajištění inkluzivního vzdělávání ve školách (SOU 65%, SOŠ 68%, gymnázia 61% a VOŠ 53%). Druhou nejčastější překážkou pro SOU jsou nedostačující možnosti pro zajištění asistentů pedagogů (51%), v případě SOŠ a VOŠ je to skutečnost, že na škole nepůsobí školní poradenské pracoviště v rozšířené podobě.(SOŠ 58%), VOŠ 47%) a u gymnázií nedostatečné vzdělání vyučujících v oblasti inkluzivního vzdělávání (48%).  Praktické školy ze své podstaty vzdělávají velmi často žáky se SVP (63%), překážkou je pro ně pak nejčastěji nedostačující možnosti pro zajištění asistentů pedagogů (38%). INKLUZIVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

104 OPATŘENÍ Školám by nejvíce pomohlo vytvoření odpovídajících finančních podmínek pro inkluzivní vzdělávání (73 %), vytvoření odpovídajících personálních podmínek pro inkluzivní vzdělávání (50%) a další vzdělávání ped. pracovníků pro vyučující školy zejména v oblasti metod a forem práce, organizace vzdělávání (46%). INKLUZIVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

105 OPATŘENÍ  Klíčovým opatřením pro všechny typy škol, vyjma škol praktických, je vytvoření odpovídajících finančních podmínek pro inkluzivní vzdělávání (SOU 81%, SOŠ 77%, gymnázium 87% a VOŠ 65%). U SOU je na druhém místě vytvoření odpovídajících personálních podmínek pro inkluzivní vzdělávání (57%) a zajištění asistentů pedagoga (57%), u SOŠ a VOŠ je na druhém místě Další vzdělávání pedagogických pracovníků (58% u SOŠ, 65% u VOŠ) a u gymnázií je to Vytvoření odpovídajících personálních podmínek (70%).  Praktické školy kladou důraz na vytvoření podmínek pro práci školního poradenského pracoviště se žáky (25%) a na další vzdělávání pedagogických pracovníků 25%. INKLUZIVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ * Pro VOŠ jsou na třetím místě uvedeny první tři položky podle hodnot za kraj.

106 OPATŘENÍ INKLUZIVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ  Hlavní prioritou v rozvoji principů inkluzivního vzdělávání na SOU je vytvoření odpovídajících finančních podmínek pro inkluzivní vzdělávání – toto opatření je SOU zmiňováno nejčastěji a zároveň je považováno za velmi důležité.  Prostor pro další rozvoj inkluzivního vzdělávání by mohlo přinést také vytvoření odpovídajících personálních podmínek a zajištění asistentů pedagoga pro realizaci inkluzivního vzdělávání – tato opatření jsou SOU ve srovnání s opatřením prioritním zmiňována méně často, ale zároveň jsou pro školy velmi důležitá. Do map je zaneseno šest nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

107 OPATŘENÍ INKLUZIVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ  Mezi hlavní priority SOŠ patří vytvoření odpovídajících finančních a personálních podmínek pro inkluzivní vzdělávání – tato opatření školy zmiňují velmi často a zároveň je považují za velmi důležitá.  Prostor pro další rozvoj inkluzivního vzdělávání na SOŠ představuje zajištění prostorových dispozic školy k jeho realizaci.  SOŠ velmi často zmiňují další vzdělávání pedagogických pracovníků v metodách a formách práce i přesto, že toto opatření považují ve srovnání s ostatními sledovanými položkami za méně důležité. Do map je zaneseno šest nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

108 OPATŘENÍ INKLUZIVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ  Prostor pro další rozvoj inkluzivního vzdělávání na gymnáziích by mohlo přinést další vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti metod a forem práce, zajištění metodické podpory a prostorových dispozic pro realizaci inkluzivního vzdělávání na škole.  Gymnázia také velmi často zmiňovala vytvoření odpovídajících finančních a personálních podmínek pro inkluzivní vzdělávání i přesto, že tato opatření nepovažují ve srovnání s ostatními sledovanými položkami za příliš důležitá. Do map je zaneseno šest nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

109 PODPORA INFRASTRUKTURY ŠKOL – INVESTIČNÍ ČÁST

110 ZÁJEM ŠKOL O ČERPÁNÍ INVESTIC  Na celorepublikové úrovni deklarovalo zájem o čerpání z vyhrazených finančních prostředků 77 % škol. Největší zájem o čerpání finančních prostředků uvádí školy v Pardubickém (91 %), Plzeňském (89 %) a Karlovarském kraji (86 %). Nejmenší zájem deklarují školy z Hlavního města Prahy (68 %), Vysočiny (68 %) a Ústeckého kraje (65 %).  V Jihočeském kraji má zájem o čerpání z vyhrazených finančních prostředků 82 % škol. INVESTIČNÍ ČÁST

111 ZÁJEM ŠKOL O ČERPÁNÍ INVESTIC  Vysoký zájem o čerpání finančních prostředků mají všechny typy škol vyjma škol praktických.  Z pohledu zřizovatele má zájem o čerpání finanční prostředků především kraj (90 %). INVESTIČNÍ ČÁST

112 PREFEROVANÉ OBLASTI ČERPÁNÍ FIN. PROSTŘEDKŮ Mezi oblasti, v jejichž rámci školy nejčastěji plánují čerpání finanční prostředků, patří výstavba odborných učeben a učeben pro individuální učení (23%), stavební úpravy většího rozsahu (21%) a stavební úpravy a vybavení na podporu bezpečného a podnětného prostředí (20 %). INVESTIČNÍ ČÁST Při výpočtu podílů byl zohledněn maximální možný počet investičních záměrů za školy pro každou oblast

113 PREFEROVANÉ OBLASTI ČERPÁNÍ FIN. PROSTŘEDKŮ  SOU, SOŠ, Gymnázia, konzervatoř i praktické školy mají v plánu čerpat finanční prostředky z oblastí zaměřených na stavební úpravy, zejména na výstavba odborných učeben a učeben pro individuální učení (SOU 31%, SOŠ 26%, gymnázia 33% a praktické školy 4%). SOU na druhém místě preferují pořízení strojů či jiného vybavení nad 40 tisíc (29%), SOŠ stavební úpravy většího rozsahu (23%), gymnázia stavební úpravy a vybavení na podporu bezpečného a podnětného prostředí (29%).  VOŠ kladou na první místo stavební úpravy většího rozsahu (24%), na druhé místo pak výstavbu odborných učeben a učeben pro individuální učení (20%) a pořízení strojů a jiného vybavení nad 40 tis. Kč (20%). INVESTIČNÍ ČÁST Při výpočtu podílů byl zohledněn maximální možný počet investičních záměrů za školy pro každou oblast

114 NEPOVINNÉ OBLASTI

115 DŮLEŽITOST NEPOVINNÝCH OBLASTÍ V rámci nepovinných oblastí intervencí je pro školy nejdůležitější oblast ICT včetně potřeb infrastruktury (91 %), druhou nejdůležitější oblastí je jazykové vzdělávání (88 %). Na třetím místě se umístila podpora rozvoje čtenářské gramotnosti (76 %), ve srovnání s ostatními oblastmi je nejméně důležitá podpora matematické gramotnosti – její důležitost je však sama o sobě také vysoká (74 %). NEPOVINNÉ OBLASTI

116 DŮLEŽITOST NEPOVINNÝCH OBLASTÍ  Pro SOU, SOŠ, gymnázia i VOŠ je nejdůležitější oblastí ICT včetně potřeb infrastruktury a následně jazykové vzdělávání včetně potřeb infrastruktury. Pro konzervatoř a praktickou školu platí totéž, pouze v opačném pořadí. NEPOVINNÉ OBLASTI

117 OPATŘENÍ Školám by v rámci oblasti ICT nejvíce pomohlo pořizování licencí a aktualizací k různým aplikacím (81 %), dále pak vybavení ICT učeben digitálními technologiemi, multimediální technikou atp.(77%) a vybavení běžných tříd digitálními technologiemi a multimediální technikou (74 %). ICT VČETNĚ POTŘEB INFRASTRUKTURY

118 OPATŘENÍ  SOŠ, gymnáziím, VOŠ, konzervatoři i praktickým školám by nejvíce pomohlo pořizování licencí a aktualizací pro různé aplikace (SOŠ 84%, gymnázium 82%, VOŠ 88% a praktická škola 80%). Druhé nejčastěji uváděné opatření je u SOŠ vybavení ICT učeben digitálními technologiemi (82%), u gymnázií technická podpora (82%) a u VOŠ vybavení ICT učeben digitálními technologiemi (76%), avšak další dvě opatření jsou uváděna stejně často (76%) (viz tabulka níže)  SOU nejčastěji uvádějí vysokorychlostní připojení (83%) na druhém místě (80%) jsou pak tři různá opatření (viz tabulka níže). * Pro konzervatoře je uvedeno prvních pět položek podle hodnot za kraj. Pro SOŠ a gymnázia jsou na druhé pozici uvedeny první tři položky podle hodnot za kraj. ICT VČETNĚ POTŘEB INFRASTRUKTURY

119 OPATŘENÍ V rámci jazykového vzdělávání by školám nejvíce pomohly prostředky na zajištění mobilit žáků (73 %), dále pak digitální podpora výuky cizích jazyků (materiální, technická podpora a příprava vyučujících) (67%) a mobility vyučujících do zahraničí s cílem posílit jejich jazykové kompetence (66 %). JAZYKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ VČ. POTŘEB INFRASTRUKTURY

120 OPATŘENÍ  SOU a VOŠ zmiňují nejčastěji opatření, že vyučující cizího jazyka se budou orientovat v oboru žáků a budou ovládat odbornou terminologii (SOU 81%, SOŠ 84%). Druhým nejčastěji zmiňovaným opatřením u SOU jsou výukové materiály cizích jazyků s tematickým nebo odb. zaměřením (77%), u VOŠ to jsou tři různá opatření (73%) (viz tabulka níže).  SOŠ a gymnázia kladou na první místo prostředky na zajištění mobilit žáků – jazykové praxe pro všechny (SOŠ 84%, gymnázia 83%), gymnázia však stejně často (83%) zmiňují další dvě opatření (viz tabulka níže). SOŠ dále uvádějí stejně často (74%) tři různá opatření (viz tabulka níže).  Klíčovým opatřením pro praktické školy je Vytvoření podmínek pro diferenciaci výuky podle úrovně žáků (60%), další tři opatření jsou zmiňována stejně často (40%) (viz tabulka níže). JAZYKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ VČ. POTŘEB INFRASTRUKTURY

121 OPATŘENÍ V rámci podpory matematické gramotnosti by školám nejvíce pomohla finanční podpora pro možné půlení hodin matematiky (83 %), dále výukové materiály na podporu propojení matematiky s běžným životem a budoucí profesí (81 %) a podpora rozvoje matematické gramotnosti napříč všemi předměty (74 %). PODPORA ROZVOJE MATEMATICKÉ GRAMOTNOSTI

122 OPATŘENÍ  SOŠ, gymnázia i VOŠ vnímají jako nejvíce nápomocné opatření finanční podporu pro možné půlení hodin matematiky (SOŠ 90%, gymnázia 82%, VOŠ 91%). Gymnázia i VOŠ však stejně často uvádějí i další dvě opatření (viz tabulka níže). Druhým nejčastěji zmiňovaným opatřením u SOŠ jsou výukové materiály na propojení matematiky s každodenním životem a budoucí profesí.  SOU zmiňují nejčastěji výukové materiály na podporu propojení matematiky s každodenním životem a budoucí profesí (89% a finanční podporu pro možné půlení hodin matematiky (89%). PODPORA ROZVOJE MATEMATICKÉ GRAMOTNOSTI

123 OPATŘENÍ V rámci podpory čtenářské gramotnosti by školám nejvíce pomohla podpora gramotnosti napříč jednotlivými předměty (93 %), systematická práce žáků s odbornými texty (např. pracovní manuály apod.) 70% a dostatečné prostředky na nákup beletrie, odborných textů apod. pro školní knihovnu (69 %). PODPORA ROZVOJE ČTENÁŘSKÉ GRAMOTNOSTI

124 OPATŘENÍ  Všechny typy škol nejčastěji zmiňují jako nejnápomocnější opatření podporu čtenářské gramotnosti napříč předměty - práce s texty je součástí výuky většiny předmětů (SOU 96%, SOŠ 95%, gymnázia 86%, VOŠ 100%, praktická škola 100%).Gymnázia na stejném místě uvádějí další dvě opatření (viz tabulka níže) a VOŠ na stejné místo staví také vzdělávání vyučujících k podpoře čtenářské gramotnosti (100%).  Druhým nejčastějším opatřením je pro SOU systematická práce žáků s odbornými texty (78%) a další vzdělávání pedagogických pracovníků (78%), v případě SOŠ je to rovněž práce s texty (78%) a u praktických škol jsou to prostředky na realizaci mimotřídních aktivit podporujících čtenářskou gramotnost (71%). * Pro konzervatoře je uvedeno prvních pět položek podle hodnot za kraj. PODPORA ROZVOJE ČTENÁŘSKÉ GRAMOTNOSTI

125 Těšíme se na spolupráci při zkvalitňování vzdělávání


Stáhnout ppt "ANALÝZA POTŘEB NA ŠKOLÁCH V JIHOČESKÉM KRAJI. Materiál byl vytvořen v rámci projektu P-KAP, který je podporován z fondu/Evropských strukturálních a investičních."

Podobné prezentace


Reklamy Google