Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Současné teorie finančních služeb Téma Teorie globalizace a mezinárodní ekonomická spolupráce v soudobých finančních službách 10.přednáška ZS 2015 Skupina.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Současné teorie finančních služeb Téma Teorie globalizace a mezinárodní ekonomická spolupráce v soudobých finančních službách 10.přednáška ZS 2015 Skupina."— Transkript prezentace:

1 Současné teorie finančních služeb Téma Teorie globalizace a mezinárodní ekonomická spolupráce v soudobých finančních službách 10.přednáška ZS 2015 Skupina pFPH, Ing. Arnošt Klesla, Ph.D. 1

2 Osnova Úvod do teorie finančních služeb, objektivní trendy soudobých finančních služeb 2.Teorie peněz 3.Teorie centrálního bankovnictví a bankovní systémy 4.Teorie bank a bankovní soustava 5.Platební systémy, bankovní platby 6.Základy investiční teorie, teorie portfolia 7.Teorie efektivních trhů a behaviorální finance 8.Pojistné teorie, principy pojištění a pojišťovnictví 9.Teorie firmy, corporate governance 10.Globalizace a mezinárodní ekonomická spolupráce v 21. století 11.Teorie finančních krizí 12.Teorie finanční stability a podmínky pro její zachování 2

3 Literatura Povinná DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. Praha: Linde, 2005, 681 s. Vysokoškolská učebnice (Linde). ISBN X. DURČÁKOVÁ, Jaroslava a Martin MANDEL. Mezinárodní finance. 4., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Management Press, 2010, 494 s. ISBN DUCHÁČKOVÁ, Eva a Jaroslav DAŇHEL. Teorie pojistných trhů. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010, 216 s. ISBN HOLMAN, Robert a Dagmar BROŽOVÁ. Mikroekonomie - středně pokročilý kurz: sbírka řešených otázek a příkladů. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2013, x, 187 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN JÍLEK, Josef. Finance v globální ekonomice. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 660 s. Finanční trhy a instituce. ISBN KODEROVÁ, Jitka, Milan SOJKA a Jan HAVEL. Teorie peněz. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2008, 251 s. ISBN MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů. 2., aktualiz a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2011, 520 s. ISBN PAVLÁT, Vladislav. Centrální bankovnictví. 1. vyd. Praha: VŠFS, s. ISBN REVENDA, Zbyněk. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 5., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2012, 423 s. ISBN PAVLÁT, Vladislav. Globální finanční trhy. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2013, 214 s. ISBN WAWROSZ, Petr. Makroekonomie: základní kurz. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2012, 374 s. ISBN

4 Literatura Doporučená HAVLÍČEK, David a Michal STUPAVSKÝ. Investor 21. století: jak ovládnout vlastní emoce a uvažovat o zajištění na stáří. Vyd. 1. Praha: Plot, 2013, 236 s. ISBN MEJSTŘÍK, Michal, Magda PEČENÁ a Petr TEPLÝ. Bankovnictví v teorii a praxi: Banking in theory and practice. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2014, 855 s. ISBN PAVLÁT, Vladislav, Antonín KUBÍČEK, Josef BUDÍK, Přemysl ZÁŠKODNÝ a Vladimír NOVÁK. Kapitálové trhy. Druhé doplněné. Praha: Professional Publishing, s. ISBN SAMUELSON, Paul Anthony a William D NORDHAUS. Ekonomie: 18. vydání. Vyd. 1. Praha: NS Svoboda, 2007, xxiii, 775 s. ISBN ÚZ Č P LATEBNÍ SLUŽBY, OBĚH HOTOVOSTI, SMĚNÁRNY, DEVIZY, FINANČNÍ ARBITR 4

5 Výukové metody Výuka probíhá formou přednášek a cvičení v prezenční formě studia a distanční formou s tutoriály v kombinované formě studia. Minimální povinná účast na cvičení u prezenční formy studia je 75%, Cvičení probíhají seminární formou s důrazem na aktivitu studentů Studentům, kteří nesplní povinný rozsah účasti, mohou být zadány dodatečné studijní povinnosti, například vypracování odpovědí na soubor otázky,jejichž znalost je nezbytná pro úspěšné absolvování kurzu. 5

6 Hodnocení a zakončení předmětu Předmět je zakončen zápočtem a zkouškou. Zápočet osvědčuje splnění stanovených studijních povinností, zejména průběžných testů a samostatné prezentace, nebo seminární práce, s celkovým bodovým ohodnocením max. 50 bodů. Zkouška se skládá z písemné a ústní části. Písemnou část zkoušky tvoří test s bodovým ohodnocením 50 bodů. K ústní zkoušce může postoupit student, který dosáhne alespoň 61 bodů ze součtu bodového ohodnocení, které získal při udělení zápočtu a ze zkouškového testu. Seznam otázek k ústní části zkoušky je zveřejněn přednášejícím v rubrice Další komentáře → Studijní materiály → Učební materiály. Celkové hodnocení je odvozeno od stupnice 61 – 100 bodů, která je zveřejněna v Informačním systému, v rubrice Učební materiály. Ústní část zkoušky není povinná. 6

7 Globalizace je dlouhodobý ekonomický, kulturní a politický proces, který rozšiřuje, prohlubuje a urychluje pohyb zboží, lidí i myšlenek přes hranice států a kontinentů. MMF uvádí jako čtyři hlavní aspekty globalizace: 1.mezinárodní obchod. 2.pohyb investic a kapitálu, 3.migraci osob a 4.šíření znalostí. 7

8 Globalizace Globalizace navázala na předchozí dálkový obchod, na koloniální expanzi evropských zemí a na působení křesťanských misionářů mimo Evropu. Vynálezy železnice, parních lodí a telegrafu kolem poloviny 19. století proces silně urychlily, takže už v období vznikaly světové trhy, z Evropy emigrovalo přes 50 milionů lidí a objem mezinárodního obchodu rostl až o 4 % ročně. Nový impulz dostala globalizace po roce 1945, kdy vznikl Mezinárodní měnový fond, Světová banka a mezinárodní organizace pro obchod GATT/WTO. Rozvoj letecké i námořní dopravy, zdokonalení komunikací a vznik internetu se podílely na další vlně integrace, provázené globální kulturou a životním stylem. Přesto se velké části lidstva na těchto vymoženostech nemohly podílet, takže nerovnosti mezi bohatými a chudými společnostmi dále rostou. Díky těmto rozdílům mohou mít podobné procesy v různých částech světa velmi rozdílné důsledky (např. zavádění volného trhu). 8

9 Globalizace ve vlnách-historie Globalizace není jednolitým evolučním a vzestupným procesem, je možno mluvit spíše o historických vlnách jejího posilování nebo oslabování, globalizace a deglobalizace. Tak například G. Therborn ve své hypotéze o historických vlnách klasifikuje celkem šest vln globalizace. [9] [9] První vlna se týkala období šíření velkých světových náboženství a vzniku transkontinentálních civilizací: šlo o vlnu kulturní globalizace, kdy velká náboženství nesla s sebou také jazyky, písma a estetické vzory. Druhou vlnu globalizace představovala expanze Evropanů od 16. století, spojená s námořními objevnými plavbami, moderní vědou a koloniálními válkami. Třetí vlnou byly změny spjaté s válkami evropských velmocí v Evropě i na jiných kontinentech v prostoru koloniálních teritorií. Čtvrtá vlna globalizace byla spojena s vrcholem evropského imperialismu v 19. století, se zdokonalením dopravy, s růstem mezinárodního obchodu a migrace lidí, se vznikem světového trhu komodit a kapitálu v období před I. světovou válkou. 9

10 Globalizace ve vlnách-historie Druhá světová válka byla začátkem páté vlny globalizace, kdy zejména v důsledku situace po rozsáhlém konfliktu vznikla již potřeba nových nadnárodních přístupů k řešení objevujících se nadnárodních (později tzv. globálních) problémů. Přístupy ke globálním problémům byly však konfliktně poznamenány a deformovány v podmínkách studené války v rozdělené Evropě a jejího začleňování do globálních struktur v důsledku celosvětové politiky dvou mocenských bloků tzv. Západu a Východu. v šesté, soudobé vlně globalizace, vznikly nové fenomény, jimiž jsou například rostoucí migrace a pohyblivost nejen osob, ale především kapitálu, rostoucí prostorová rozptýlenost produktivních činností a turbulentní reorganizace ekonomického života – ale také zesilování multikulturnosti sociálního života ve společnostech, regionech a městech, nová média informačních technologií, která umožnila globální komunikaci informace s možnostmi nepřetržitého spojení jejích účastníků v nadúzemním prostoru. 10

11 11 Etapy První etapa 1490 Druhá etapa 1890 Třetí etapa 1990 Impulz Rozvoj mořeplavby Industrializace a její potřeby Nadnárodní společnosti (70. léta), komunikační reforma (80. léta), vymizení konkurence pro Západ (90. léta). Průběh Zisk a potom vojenská okupace Evangelizátoři, potom objevitelé a nakonec okupace Kulturně-ideologický účinek, proto spontánní účinek na celou zemi Prostředek Dostat křesťanství k pohanům Břemeno bílého muže, humánní mise, rasistické teorie Nejvyšší stupeň civilizace, vláda mezinárodní komunity, “neviditelná ruka” trhu, globalizace = zainteresování všech Politická struktura Impéria a kolonizace Národní státy Regionální a ekonomická integrace VýsledekKolonialismusImperialismusGlobalizace Politické důsledky globalizace

12 Teorie globalizace Britský sociolog Roland Robertson definoval roku 1992 globalizaci jako "stlačování světa a stále sílící vědomí světa jako jednoho celku“ Podle studie DHL je globalizace "proměna prostorové organizace společenských vztahů a transakcí", a to vzhledem ke čtyřem hlavním rysům: – Rozsahu – Intenzity – Rychlosti – Dopadu. Francouzský filosof Jacques Derrida proti pojmu globalizace namítal, že to není jev zeměpisný (přesněji fyzicko- geografický), takže se netýká globu, nýbrž lidského světa, společenského a kulturního, a proto navrhl pojem "mondializace" (z franc. monde, svět). 12

13 Teorie globalizace Ekonomická definice (podle Ismaila Shariffa) je globalizace celosvětový proces sjednocování cen, výrobků, platů, úrokových měr a zisků. Globalizace se opírá o tři snahy o rozvoj: role lidské migrace, mezinárodní obchod a rychlý pohyb kapitálu a sloučení finančních trhů. Scholte uvádí dvě definice globalizace, které mají ekonomický charakter. Internacionalizaci Liberalizaci, která znamená odstraňování obchodních bariér a regulací všeho druhu. Neoliberální přístup v ekonomii vnímá ekonomickou interdependenci jako vzájemně prospěšný jev, jelikož na ni nikdo netratí v absolutním vyjádření. 13

14 Teorie globalizace Pro pochopení vzniku nákladových efektů interdependence je nutné uvést dvě její dimenze. 1/ Citlivost (sensitivity) označuje rychlost a rozsah změn v jedné zemi způsobené změnou v jiné zemi za předpokladu, že politika v postižené zemi se nezměnila. Jestliže porostou ceny zemního plynu dodávaného z Ruska, v České republice porostou ceny plynu proporcionálně, jelikož Rusko je hlavní dodavatel. Citlivost České republiky bude tedy vysoká, naopak citlivost jiných států, jež mají zásobování plynem diverzifikované, bude mnohem nižší. Větší citlivost budeme pozorovat u statků nevyhnutelných, jako jsou právě energetické suroviny, menší citlivost u statků luxusních. 14

15 Teorie globalizace 2/ Zranitelnost (vulnerability) znamená rozsah změn za předpokladu, že postižený stát přijme také kroky, které by měly negativní dopady utlumit. Zranitelnost závisí na dostupnosti substitutů za statek, který je předmětem asymetrického interdependentního vztahu. Česká republika by na změny cen plynu mohla reagovat hledáním jiného dodavatele, náhradou plynu za jinou energetickou surovinou nebo omezením spotřeby. Úspěšnost reakcí států na externí šoky určuje vztahem nepřímé úměry míru zranitelnosti interdependencí. Je zřejmé, že nákladové efekty způsobené zranitelností jsou pro hospodářskou a často i politickou autonomii důležitější než nákladové efekty plynoucí z citlivosti. Ten, kdo dokáže přizpůsobit svoji politiku vnějším změnám, určuje pravidla hry v interdependentním světě. 15

16 Teorie globalizace Neorealismus popírá význam interdependence pro mezinárodní politiku a to ze dvou důvodů. 1/ interdependence je ze své definice nepoužitelná pro popis jakéhokoliv reálného vztahu mezi zeměmi. Předpokládá striktní vzájemnost. Důsledky interdependentního vztahu musí být rovnoměrně distribuovány mezi obě země. Je zřejmé, že to, co se skrývá pod hlavičkou interdependence, je jenom různá míra dependence a independence ve vztazích. I když jsou státy provázány širokým spektrem obchodních styků. Pojem nízká interdependence neodkazuje ke kvantitě interdependentních vztahů ale k jejich kvalitě. Interdependence podle percentuálního podílů obchodu na hrubém domácím produktu je u vyspělých států koncem století stejná jako v roce

17 Teorie globalizace Neorealismus popírá význam interdependence pro mezinárodní politiku a to ze dvou důvodů. 2/ interdependence, nebo lépe řečeno dependence, by se musela týkat majoritních aktérů, aby z ní mohly plynout strukturální důsledky. Nezáleží na tom, jestliže jsou malé státy závislé na exportu nebo importu zboží, záleží na tom, jak moc nezávislí jsou z hlediska systému konstitutivní aktéři. „Svět tvořený vysoce nerovnoměrnými jednotkami je jen sotva interdependentní. Svět, ve kterém se o sebe dokáže několik států postarat docela dobře a většina států v to doufat nemůže, je jenom stěží interdependentní. „ 17

18 Globální uspořádání obchodu Základním impulsem pro zahájení globalizace byla revoluce v dopravě, která proběhla v polovině 20. století. Díky rychlejší silniční, letecké, železniční i lodní dopravě bylo možné pro firmy uzavírat smlouvy třeba i přes polovinu planety. Průkopníkem globalizace byly Spojené státy americké, kde místní společnosti expandovaly v 60. letech na evropské trhy. Došlo k tomu, že Američané se museli částečně přizpůsobit vkusu evropského zákazníka; zároveň ten se ale stykem s jinou kulturou a způsobem výroby či prodeje také změnil. Do globalizace se zapojily i další země; později v 70. letech, když nastal prudký rozvoj japonské ekonomiky a zboží zde vyráběné se rozšířilo do všech zemí. V USA a Evropě tak byla následkem konkurenčního boje odepsána nebo výrazně zredukována odvětví průmyslu, jejich místo zaujaly právě japonské firmy s japonským způsobem výroby. Takové procesy pokračovaly dále i v 80. a 90. letech a probíhají i nadále. 18

19 Mezinárodní obchod Mezinárodní obchod se nejrychleji rozrůstal v 2. polovině 20. století díky rozvoji v dopravě a komunikaci. Mezinárodní obchod zahrnuje veškeré komerční aktivity (prodej, investice, logistiku, dopravu), které se odehrávají mezi dvěma či více regiony, národy a zeměmi za jejich politickými hranicemi. Postupná integrace a provázanost vedly ke vzniku nadnárodních korporací, jejichž obraty a tržní kapitalizace se mohou pohybovat v řádu stovek miliard dolarů. Vstupenkou do TOP 100 je nyní tržní kapitalizace převyšující 85 miliard USD oproti 40 miliardám USD v roce V aktuálním žebříčku bychom našli jen 66 firem z tehdejší stovky největších. TOP 20 společností má v roce 2015 hodnotu 5,97 bilionu USD, číslo vzrostlo meziročně o 614 miliard USD. Téměř polovinu celého růstu zajistil vzestup ceny akcií Applu. 19

20 20

21 Globalizace z hlediska ekonomické teorie znamená především to, že vznikají a fungují celosvětové trhy. „Globální trhy jsou takové trhy, na nichž působí zákon jediné ceny v tom smyslu, že je možné koupit nebo prodat zboží za stejnou cenu bez ohledu na geografické vzdálenosti a místní okolnosti“ Příkladem globálních trhů jsou devizové trhy a hlavní (ne všechny) kapitálové a komoditní trhy. Internacionalizovaný trh je předstupněm globalizovaného trhu. Od globalizovaného trhu se liší tím, že na něm při koupi a prodeji téhož zboží existují cenové diference, jež jsou spojeny s vývozem a dovozem a jež se zřetelně liší od cenových diferencí uvnitř určité ekonomiky“ 21

22 Reálná a finanční globalizace Reálná globalizace se v užším smyslu týká rozvoje mezinárodní dělby práce a růstu zahraničního obchodu se zbožím a službami, v širším smyslu pak i přímých zahraničních investic a s tím souvisejících otázek zaměstnanosti, vnější rovnováhy a inflace jednotlivých, velkých i malých, uzavřených i otevřených ekonomik. Finanční globalizace se týká finančního zprostředkování a souvisí s ní mimo jiné i otázky stability finančních systémů jednotlivých států, integračních seskupení nebo měnových oblastí 22

23 23

24 Dynamický rozvoj finanční globalizace z údajů o zahraničních aktivech a pasivech za skupiny zemí a za nejvýznamnější světové ekonomiky v období 1980 až

25 Vyspělé země vers. ostatní svět pohled do struktury finanční globalizace. ukazuje, že se realizuje v daleko větší míře kapitálovými toky mezi vyspělými zeměmi než toky směrem k ostatním zemím a mezi těmito 3 zeměmi. Uvádí se, že v poslední dekádě 20. století poměr zahraničních aktiv a pasiv ku HDP se ve vyspělých zemích prakticky zdvojnásobil zatímco v ostatních zemích byl růst tohoto poměru podstatně menší 25

26 26

27 Ekonomická globalizace Ekonomická globalizace je zvyšující se ekonomická závislost národních ekonomik napříč světem. Pojmem ekonomická globalizace rozumíme rychlý růst zahraničního pohybu Zboží a služeb, Technologie Kapitálu. ekonomická globalizace je proces, při kterém dochází ke zvyšující se ekonomické integraci mezi zeměmi, což vede k vytvoření jednotného světového trhu Ekonomická globalizace je tvořena z globalizace výroby, trhů, konkurence, technologie, dále také z globalizace korporací či průmyslů. Současným trendem globalizace může být podílení se vyspělých ekonomik na rozvoji ekonomik méně vyspělých zemí skrze přímé zahraniční investice, snížení bariér pro obchod, a v mnoha případech také imigraci. 27

28 Světový finanční systém Na začátku 21. století se ucelila celosvětová struktura právních smluv a institucí, aby zjednodušila mezinárodní tok finančního kapitálu pro investice a obchodní financování. globální finanční systém se poprvé objevil během první vlny ekonomické globalizace, což způsobilo zavedení centrálních bank, mnohostranných dohod a mezivládních organizací, které by měly pomoci zlepšit průhlednost, regulace a efektivitu mezinárodního obchodu. Světová ekonomika se stala stále více finančně integrovaná během 20. století, když národy liberalizovaly kapitálové účty a deregulovaly finanční sektory. Důsledkem vystavování se nestabilním kapitálovým tokům byla série finančních krizí v Evropě, Asii a Latinské Americe. Počátkem 21. století se finanční instituce stávaly čím dál tím více větší, s více promyšlenou mírou investičních aktivit. Tím pádem se krize, která se v USA objevila v roce 2008, rychle rozšířila - globální finanční krize 28

29 29

30 Nerovnost Existuje mnoho indikátorů pro měření nepoměru ve společnosti. Nejvýznamnější je GINI index Zatímco, neboť rozvojové země zažily mnohem větší ekonomický růstnerovnost v rámci státu se kvůli globalizaci zvýšila, globální nerovnost značně klesla. dřívější studie považovaly ekonomickou nerovnost za nezbytnou a prospěšnou, někteří ekonomové to shledávají jako vážný sociální problém. Dřívější výzkumy tvrdily, že větší rovnost ve společnosti vede k omezení ekonomického růstu. Mezinárodní nerovnost je nerovnost mezi jednotlivými státy. Rozdíly v příjmu mezi bohatými a chudými jsou značné, ale rychle se mění. Příjem na hlavu v Indii a Číně se za posledních 20 let zdvojnásobil – jev, který nastal v USA za 150 let. Podle zprávy OSN „Human Developmentza rok 2013, vzrostl příjem na hlavu mezi lety 2004–2013 z původních 24,800 na stávajících 33,391 dolarů (velmi vysoká životní úroveň), z 4,269 na 5,428 dolarů (střední úroveň) a z 1,184 na 1,633 dolarů v rámci nízké úrovně života. v rozvíjejících zemích se od roku 1970 zvyšovala střední délka života o 4 měsíce každým rokem a úmrtnost dětí klesla ze 107 na tisíc narozených v roce 1970 na stávajících 58, což je pokles téměř o polovinu. 30

31 31

32 Giniho koeficient je číselná charakteristika diverzifikace. Má veliké uplatnění v ekonomii, kde se jím poměřuje ekvivalence rozložení bohatství a důchodů v jednotlivých územních celcích, nejčastěji státech. většinou definujeme jako poměr plochy mezi Lorenzovou křivkou a diagonálou jednotkového čtverce (A) ku celkové ploše pod diagonálou (A+B), 32

33 Lorenzova křivka 33

34 Projevy globalizace v bankovnictví Globalizace se v oblasti bankovnictví projevuje závažnými a hlubokými změnami v celé řadě oblastí. 1.Snižování nákladů, 2.Koncentrace kapitálu, 3.Zvyšování konkurence a rostoucí nároky klientů, 4.Elektronizace a rozvoj IT technologií, 5.Rozvoj mezinárodního obchodu, 6.Vznik nových bankovních produktů. Finanční instituce – chtějí-li v globální soutěži uspět – bezpodmínečně musí tyto trendy sledovat a přizpůsobit se jim. 34

35 Koncentrace kapitálu Finanční náročnost zavádění nových procesů, především informačních technologií se projevuje výrazným růstem nákladů, který zpravidla menší banky nejsou schopny unést. To v konečném důsledku vede ke sdružování jednotlivých bankovních subjektů do větších celků formou fúzí či akvizic. Dochází k masivní koncentraci kapitálu a snižování počtu nadnárodně působících bankovních subjektů. Tímto je dosahováno významné synergie z níž vyplývají významné úspory z rozsahu. 35

36 Koncentrace kapitálu Snižování nákladů na finančních trzích a v bankovnictví je nejvýznamnějším trendem vyplývajícím z procesu globalizace. Vysoká konkurence a značná podobnost produktů nutí subjekty finančních trhů, zejména banky ke snižování nákladů jako nejúčinnějšímu postupu zvyšování ziskovosti. Hlavní formy snižování nákladů jsou následující: 1.Fúze a akvizice, 2.Zeštíhlování organizační struktury, 3.Plánování nákladů. Díky novým technologickým inovacím, zejména rozvoji informačních technologií a elektronické komunikace dochází ke značnému snižování transakčních nákladů. Elektronická konkurence snižuje, či dokonce zcela odstraňuje i některé administrativní náklady. 36

37 Hnací síly globalizace Globalizace světové ekonomiky a finančních trhů je poháněna dvěma základními faktory. 1/ liberalizace světového obchodu a devizových režimů, která odstraňuje institucionální bariery obchodní výměny a kapitálových toků. 2/ finanční inovace, které jsou do značné míry umožňovány a podporovány dynamickým vývojem telekomunikačních a informačních technologií Vývoj ceny tříminutového telefonického rozhovoru mezi New Yorkem a Londýnem: Cena činila (v kupní síle roku 1990) – před druhou světovou válkou 100 amerických dolarů, – v padesátých letech minulého století poklesla na polovinu – na sklonku minulého století se oproti počáteční hodnotě snížila stokrát. 37

38 Přínosy a výzvy finanční globalizace Finanční globalizace má nezanedbatelné přínosy. Uvolnění kapitálových toků rozvoj derivátových obchodů pomohly v celosvětovém měřítku sladit nabídku kapitálu s poptávkou po financování státního dluhu, ale také s poptávkou ze strany velkých firem. Globalizované trhy s dluhopisy produkující průběžně aktualizované a velkými objemy obchodů podepřené informace o úvěrovém riziku přispívají k efektivnější alokaci kapitálu v celosvětovém měřítku a rozšiřují možnosti řízení finančních rizik (diverzifikaci a zajištění). Odstraňování institucionálních barier, jež brání vstupu na jednotlivé národní trhy, posiluje konkurenci a zlepšuje nabídku finančních produktů a služeb. To prospívá spotřebitelům, resp. všem klientům finančních institucí. Mezinárodní kapitálové trhy také současně poskytují investiční příležitosti i pro menší investory z různých zemí světa, zejména prostřednictvím kolektivního investování. 38

39 Přínosy a výzvy finanční globalizace zesiluje potenciál pro násobení finančních rizik. To vyplývá ze sklonu trhů k „přestřelování“ cen aktiv a kurzů měn v obou směrech. Může také urychlit přenos krizí přes hranice i do zemí se zdravými makroekonomickými politikami a prohlubovat výkyvy celosvětového hospodářského cyklu. Proto se v souvislosti se sílící finanční globalizací stala stabilita finančních systémů prominentním tématem v agendě centrálních bank i nadnárodních finanční institucí. “Pojem finanční stability se vztahuje k zachování základní funkce finančního systému, jež spočívá v alokaci úspor do investic a v zajištění efektivního platebního styku. Na základě toho, lze finanční stabilitu definovat jako takovou situaci, za níž je finanční systém schopen absorbovat různé ekonomické a finanční šoky, aniž by se nastartovala řetězová reakce, jež poškozuje alokaci úspor do ekonomiky a fungování platebního styku“ 39

40 Kritika – prof. Jílek Finanční trh by měl být co nejjednodušší, aby se v něm účastníci vyznali Dnešní finanční trh se vyznačuje zbytečně vysokou složitostí a ztrátou kontroly ze strany akcionářů a vedení společností nad obchody. Není pravdou, že společnost by bez stávajícího nabubřelého finančního systému nemohla existovat. Společnost by nejenom bez této složitosti mohla existovat, ale dokonce by fungovala podstatně lépe. V tomto složitém světě se běžní lidé, akcionáři a vedení společnosti ztrácejí. Málokdo je schopen dešifrovat finanční výkazy (ostatně to mnohdy ani nemá smysl, neboť realita je jinde) a regulované instituce mnohdy podvádějí regulátory. Nad finančními trhy se postupně ztrácí kontrola. Aby finančníci "unčinili dojem" vysoké odbornosti, vyjadřují se nesrozumitelně. Hnací silou dnešního rozvoje finančního trhu (finančních nástrojů) je zejména: - maximalizace zisku instituce, - vytváření iluze bohatství, - nadsazování výsledků hospodaření instituce, - krácení daní instituce, - tunelování institucí, - obcházení regulací. Kreativita osob je v těchto šesti případech obrovská. Zatímco první dvě aktivity jsou legální, zbývající jsou pochybné a musí proto být předmětem zvláštního zájmu regulátorů, finančních orgánů a policie 40

41 appendix Mezinárodní spolupráce instituce 41

42 Mezinárodní měnový fond – IMF (International Monetary Fund) byl vytvořen na konferenci konané v Bretton Woods (New Hampshire, USA) v červenci Na této konferenci byla také založena Skupina Světové banky - WBG - (World Bank Group). Jako sídlo IMF byl určen Washington D.C. V současné době je členem IMF 184 zemí. Podle Dohody o IMF (IMF Articles of Agreement) jsou hlavními cíli IMF: – podporovat mezinárodní měnovou spolupráci, – usnadňovat rozšiřování a vyvážený růst mezinárodního obchodu, – podporovat devizovou stabilitu, – napomáhat vytváření mnohostranných platebních systémů, – učinit své zdroje dočasně dostupné členům majícím potíže s platební bilancí, – zkrátit trvání a zmírnit stupeň nerovnováhy v mezinárodních platebních bilancích členů. – Od doby založení IMF se cíle IMF nezměnily, ale došlo k vývoji jeho činností, aby IMF splňoval stále se měnící potřeby svých členských zemí a potřeby vyvíjející se světové ekonomiky. 42

43 Skupina Světové banky – World Bank Group (WBG) Hlavním cílem činnosti SB je snižování chudoby prostřednictvím podpory rozvoje ekonomik rozvojových zemí a transformujících se ekonomik, přičemž nástroji k dosažení tohoto cíle jsou dlouhodobé financování (půjčky a kapitálové vklady) a poskytování technické pomoci. 43

44 Skupina Světové banky – World Bank Group (WBG) Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD) - poskytuje úvěry, garance a poradenský servis klientským zemím, kterými mohou být země s transformující se ekonomikou a některé rozvojové země (zaměření především na středně příjmové země). IBRD byla založena na konferenci konané v Bretton Woods (New Hampshire, USA) v červenci Členem IBRD je 188 zemí. Mezinárodní rozvojová asociace (IDA) - posláním IDA, která byla založena v roce 1960 a jejím členem je 173 zemí, je odstraňování chudoby v nejchudších rozvojových zemích prostřednictvím bezúročných půjček a grantů na programy podporující udržitelný rozvoj a zlepšování životních podmínek obyvatel. Čerpat prostředky z jejích zdrojů může v současné době 82 zemí, jejichž HNP/obyv. nepřesáhl v roce 2013 hranici 1195 USD. Mezinárodní finanční korporace (IFC) - financuje projekty uskutečňované soukromými subjekty v rozvojových zemích a transformujících se ekonomikách formou dlouhodobých úvěrů a minoritních kapitálových vkladů. IFC byla založena v roce 1956 a jejím členem je 184 zemí. Mnohostranná agentura pro investiční záruky (MIGA) - byla založena za účelem podpory přímých zahraničních investic v rozvojových zemích. Poskytuje záruky soukromým investorům na politické riziko země (např. znárodnění, občanské války). MIGA byla založena v roce 1988 a jejím členem je 180 zemí. Mezinárodní centrum pro řešení investičních sporů (ICSID) - se snaží odstraňovat hlavní překážky bránící volnému pohybu soukromých investic. ICSID bylo založeno v roce 1966 a jeho členem je 150 zemí. 44

45 ECB a ESCB Evropská centrální banka (ECB) byla ustavena k 1. červnu Jejím předchůdcem byl Evropský měnový institut, Evropský systém centrálních bank (ESCB) se skládá z ECB a národních centrální bank všech členských států EU. ČNB je součástí ESCB. ECB má své sídlo v Německu, ve Frankfurtu nad Mohanem. ECB, která má právní subjektivitu, tvoří základ Eurosystému a Evropského systému centrálních bank. Eurosystém existuje od a skládá se z ECB a národních centrálních bank členských států EU, které zavedly euro. Eurozóna je oblast zahrnující členské státy EU, které zavedly euro. 45

46 ECB a ESCB Prvořadým cílem ESCB podle Smlouvy o EU je udržovat cenovou stabilitu. Aniž by byl dotčen tento cíl, podporuje ESCB obecné hospodářské politiky ES se záměrem přispět k dosažení cílů ES podle Smlouvy, tj. zejména podporovat harmonický a vyvážený rozvoj hospodářských činností v ES, trvalý a neinflační hospodářský růst respektující životní prostředí, vysoký stupeň konvergence ekonomické výkonnosti, vysokou úroveň zaměstnanosti a sociální ochrany, a to vytvořením společného trhu a hospodářské a měnové unie a prováděním společných politik a činností uvedených ve Smlouvě. Základními úkoly ESCB podle Smlouvy jsou: definovat a provádět měnovou politiku ES, provádět devizové operace v souladu s ustanoveními Smlouvy, držet a spravovat oficiální devizové rezervy členských států, podporovat plynulé fungování platebních systémů. Vrcholnými orgány ECB jsou: Rada guvernérů Výkonná rada Generální rada. 46

47 ESRB a ESFS Evropská rada pro systémová rizika (European Systemic Risk Board, ESRB) je zřízena nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 (pdf, 952 kB) o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika. ESRB spolu se třemi celoevropskými sektorovými dohledovými orgány (EBA, ESMA a EIOPA), jejich Společným výborem a národními dohledovými orgány tvoří ESRB Evropský systém finančního dohledu (European System of Financial Supervision, ESFS), jehož účelem je zajišťovat dohled nad finančním systémem Unie. V rámci ESFS je ESRB nezávislým orgánem odpovědným za makroobezřetnostní dozor nad finančním systémem v rámci EU. Na rozdíl od evropských orgánů dohledu je zaměřena na identifikaci systémových rizik a makroprudenční politiku, jež má zajistit stabilitu evropského finančního systému jako celku. V případě identifikace zvýšených rizik systémového charakteru může ESRB vydat varování a doporučení vedoucí ke zmírnění rizik. 47

48 Mezinárodní spolupráce EBA, Evropský orgán pro bankovnictví (European Banking Authority, byl zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES. EBA má zejména usilovat o – lepší fungování vnitřního trhu, včetně především důkladné, účinné a jednotné úrovně regulace a dohledu, – zajištění integrity, průhlednosti, účinnosti a řádného fungování finančních trhů, – posílení koordinace dohledu na mezinárodní úrovni, – předcházení regulatorní arbitráži a prosazování rovných podmínek hospodářské soutěže, – zajištění toho, aby čerpání úvěru a jiná rizika byla vhodně upravena a podléhala řádnému dohledu, a – posílení ochrany spotřebitelů. 48

49 Mezinárodní spolupráce ESMA Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (European Securities and Market Authority, byl zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu ESMA má zejména usilovat o – lepší fungování vnitřního trhu, včetně především důkladné, účinné a jednotné úrovně regulace a dohledu, – zajištění integrity, průhlednosti, účinnosti a řádného fungování finančních trhů, – posílení koordinace dohledu na mezinárodní úrovni, – předcházení regulatorní arbitráži a prosazování rovných podmínek hospodářské soutěže, – zajištění toho, aby investování a jiná rizika byla vhodně upravena a podléhala řádnému dohledu, a – posílení ochrany spotřebitelů – registrace a dohled nad ratingovými agenturami 49

50 Mezinárodní spolupráce EIOPA Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (European Insurance and Occupational Pensions Authority, byl zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 EIOPA má zejména usilovat o – lepší fungování vnitřního trhu, včetně především důkladné, účinné a jednotné úrovně regulace a dohledu, – zajištění integrity, průhlednosti, účinnosti a řádného fungování finančních trhů, – posílení koordinace dohledu na mezinárodní úrovni, – předcházení regulatorní arbitráži a prosazování rovných podmínek hospodářské soutěže, – zajištění, aby rizika spojená s pojištěním, zajištěním a zaměstnaneckými penzemi byla vhodně regulována a dohlížena – posílení ochrany spotřebitelů. 50

51 BIS V současnosti jsou členy BIS všechny evropské banky včetně ECB a CB USA, Kanady, Japonska, Austrálie, JAR, Argentiny, Filipín... (celkem 55 členů). Sídlo má v Basileji, není subjektem švýcarského práva, je osvobozena od placení daní, má veškeré výsady centrálních bank. Základní kapitál mil. zlatých franků, který je rozdělen na 600 tisíc akcií po francích. Tyto akcie jsou rozděleny mezi členské země. Splacený kapitál tvoří 20% (300mil. franků). Dalšími zdroji jsou depozita ve volně směnitelných měnách (USD, EUR), zlatě, depozita mají krátkodobou splatnost – max. 1 rok. Odhaduje se, že spravuje 10% celkových rezerv CB. Aktiva tvoří CP ve volně směnitelných měnách, úvěry, zlato. Aktiva jsou vysoce likvidní. Většina zisku je přerozdělena ve prospěch rezervních fondů. 51

52 BIS působnost Centrum mezinárodní spolupráce, v oblasti centrálního bankovnictví a bankovního dohledu s cílem zajištění měnové a finanční stability Centrum mezinárodního ekonomického a měnového výzkumu Banka centrálních bank v oblasti spolupráce při řízení devizových rezerv Zprostředkovatel při uzavírání mezinárodních finančních dohod 52

53 Evropská centrální banka Evropská centrální banka (dále jen „ECB“) byla založena v roce 1998 Smlouvou o Evropské unii a má sídlo ve Frankfurtu (v Německu). Jejím úkolem je řídit euro – jednotnou měnu EU – a zabezpečovat stabilitu cen pro více jak dvě třetiny občanů EU, kteří používají euro. ECB rovněž odpovídá za definování a provádění hospodářské a měnové politiky EU. V rámci své funkce ECB spolupracuje s „Evropským systémem centrálních bank“ (ESCB), ke kterému náleží všech 27 zemí EU. Pouze 15 z těchto zemí však zatím přijalo euro. Těchto 15 zemí společně vytváří tzv. „eurozónu“ a jejich centrální banky společně s Evropskou centrální bankou tvoří tzv. „eurosystém“. 53

54 Evropská centrální banka ECB pracuje naprosto nezávisle. Ani ECB ani národní centrální banky eurosystému ani žádný člen jejich rozhodovacích orgánů nemůže žádat ani přijímat pokyny od žádného jiného orgánu. Orgány EU a vlády členských států musí tuto zásadu dodržovat a nesmí se snažit ovlivňovat ECB ani národní centrální banky. V úzké spolupráci s národními centrálními bankami EIB připravuje a provádí usnesení přijatá rozhodovacími orgány eurosystému – Radou guvernérů, Výkonnou radou a Generální radou. Prezidentem ECB se v listopadu roku 2003 stal Jean-Claude Trichet z Francie. 54

55 Evropská centrální banka Jedním z hlavních úkolů ECB je udržovat cenovou stabilitu v eurozóně tak, aby se kupní síla eura nesnižovala v důsledku inflace. Cílem ECB je zajistit, aby meziroční zvýšení spotřebitelských cen bylo nižší, ale blížilo se 2 % ve střednědobém výhledu. To zajišťuje dvěma způsoby: 1.kontrola množství peněz v oběhu. Bude-li totiž množství peněz v oběhu ve srovnání s množstvím zboží a služeb příliš velké, dojde k inflaci. 2.je monitorování cenových trendů a posuzování rizik, které ovlivňují cenovou stabilitu v eurozóně. Kontrola množství peněz v oběhu mimo jiné spočívá v určování úrokových sazeb v rámci eurozóny. 55

56 Evropská centrální banka - orgány Výkonná rada sestává z prezidenta ECB, viceprezidenta a čtyř dalších členů, kteří jsou všichni jmenováni na základě společné dohody prezidentů či předsedů vlád zemí eurozóny. odpovídá za provádění měnové politiky, jak ji definuje Rada guvernérů (viz. níže), a za vydávání pokynů národním centrálním bankám. Připravuje rovněž zasedání Rady guvernérů a je odpovědná za každodenní řízení ECB. Rada guvernérů je nejvyšším rozhodovacím orgánem Evropské centrální banky. Tvoří ji šest členů Výkonné rady a guvernéři 15 centrálních bank eurozóny. Předsedá jí prezident ECB. prvotním posláním je definovat měnovou politiku eurozóny, a zejména určovat úrokové sazby, za kterých mohou obchodní banky obdržet peníze od Centrální banky. Generální rada- sestává z prezidenta a viceprezidenta ECB a guvernérů národních centrálních bank všech 27 členských států EU. 56

57 Regionální finanční instituce Podle vzoru Světové banky, která má globální dosah a působnost, vzniklo od šedesátých let ve světě několik bank, které se orientují na rozvojovou problematiku. Tyto banky působí regionálně, a jejich dosavadní činnost je také podrobována kritice stejně jako v případě Světové banky. Tyto banky při tom mnohdy patří v regionálním měřítku ke klíčovým hráčům, a podílejí se na projektech, které jsou přínosné a pomáhají místnímu rozvoji. 57

58 Regionální finanční instituce Evropská investiční banka (EIB), založená v roce 1958 Římskou smlouvou, je institucí EU pro poskytování dlouhodobých úvěrů. Půjčuje peníze subjektům veřejného i soukromého sektoru na projekty v evropském zájmu, a to zejména v těchto oblastech: soudržnost a konvergence regionů EU; podpora malých a středních podniků; životní prostředí; výzkum, vývoj a inovace; doprava; energetika. EIB působí v EU a v dalších asi 140 zemích světa, s nimiž EU uzavřela dohodu o spolupráci. 58

59 Regionální finanční instituce Evropská investiční banka (EIB), Evropská investiční banka Evropská investiční banka (EIB, European Investment Bank) je finanční institucí Evropské unie, která má vlastní právní subjektivitu a finanční nezávislost; jejími členy (akcionáři) jsou členské státy Evropské unie. Každoročně poskytuje okolo 40 miliard eur (například v roce 2006 to bylo 45,7 miliard eur) na projekty související s evropským integračním procesem. Za zmínku stojí fakt, že EIB poskytuje více prostředků než Světová banka. Prostředky rovněž poskytuje na projekty v řadě rozvojových zemí. Mezi hlavní oblasti, kam plynou prostředky EIB v Česká republice, patří integrace dopravní, telekomunikační a energetické infrastruktury, a automobilový průmysl; v letech 1992 až 2007 poskytla EIB subjektům na území ČR celkem 86 úvěrů v celkové výši cca 9,3 miliardy eur). 59

60 Regionální finanční instituce Evropská banka pro obnovu a rozvoj European Bank for Reconstruction and Development - EBRD) byla založena v roce 1991 v Londýně. Klienty země střední a východní Evropy při budování tržního ä demokratického prostředí. Členy banky je 61 zemí, Evropské společenství a EIB cílem finanční pomoci je 29 zemí od střední Evropy po střední Asii. Investice poskytuje společně s dalšími soukromými investory, Ze 70 % do soukromého sektoru a 30 % do sektoru veřejného. Půjčky a investice jdou na rozvoj soukromého podnikání, privatizaci či restrukturalizaci státních firem či na podporu komunálních služeb. 60

61 Regionální finanční instituce Meziamerická rozvojová banka (Inter-American Development Bank — IADB) založena v roce Jejími členy je 47 států včetně některých evropských zemí, Izraele a Japonska; ze všech rozvojových bank disponuje největším kapitálem. K poskytování půjček a investic má několik nástrojů, fondů a institucí, rozhodující slovo v ní mají Spojené státy. Sídlí ve Washingtonu financuje různé projekty v latinskoamerických zemích, zejména v oblasti infrastruktury. 61

62 Regionální finanční instituce Africká rozvojová banka (African Development Bank — AFDB) byla založena v roce 1964; posláním je urychlení ekonomického rozvoje a integrace afrických zemí do světové ekonomiky pomocí rozvojových projektů. V roce 1972 byl vytvořen Africký rozvojový fond, jehož původním účelem bylo poskytnout vývozcům kapitálu kontrolu nad poskytnutými prostředky a zahrnout do investičního portfolia banky i neafrické zdroje. Původně sídlila v Abidjanu v Pobřeží slonoviny, ale v únoru 2003 se kvůli konfliktu v této zemi přesunula do Tunisu 62

63 Regionální finanční instituce Asijská rozvojová banka (Asian Development Bank — ADB) založily asijské, severoamerické a některé evropské státy v roce 1966 na doporučení Hospodářské komise OSN pro Asii. oficiálním posláním je podporovat ekonomický růst a spolupráci v Asii s důrazem na méně rozvinuté země. Může poskytovat půjčky i přímé investice. Sídlem banky je filipínská Manila. Banka také vytváří důležité statistiky o ekonomice regionu a jednotlivých zemích. Jako nástroj pro shromažďování prostředků vytvořila Asijský rozvojový fond, z něhož plyne pomoc především chudším asijským zemím. 63

64 Regionální finanční instituce Islámská rozvojová banka (Islamic Development Bank — IDB) strukturálně kombinuje postavení rozvojové finanční instituce západního typu a islámské tradice v souladu s islámským právem šaría. Byla založena v roce 1974 pětadvaceti islámskými státy, nyní má 55 členů a nejsilnějšími akcionáři jsou ropné státy Perského zálivu. Sídlí v saúdskoarabské Džiddě. Svoji pomoc uskutečňuje prostřednictvím přímých kapitálových vstupů nebo půjček a mimo islámský svět prakticky nepůsobí. 64

65 Banka a fond BRICS Cílem vytvoření nové banky je zajištění finanční podpory v případě prudkého snížení zlatých a valutových rezerv členských států. Objem fondu bude tvořit 100 miliard dolarů a vznikne z členských příspěvků zemí BRICSu. 65

66 Banka a fond BRICS 41 miliard USD poskytne Čína, 18 miliard USD Rusko, Indie a Brazílie. 5 miliard USD JAR. Objem pomoci, která může být poskytnuta, je omezena příspěvkem Pokud nějakou zemi potká problém s odtokem financí a bude pod tlakem valutových trhů, může ihned získat až 30 procent svého podílu. Zbylá část pomoci může být poskytnuta pouze v případě, když země bude součástí stabilizačního programu MMF. 66

67 Mezinárodní finanční instituce - koordinace, dohled a stabilita Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (Organisation for Economic Co-operation and Development - OECD) mezivládní organizace 34 ekonomicky nejrozvinutějších států na světě, které přijaly principy demokracie a tržní ekonomiky. OECD vznikla v roce 1961 transformací Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (OEEC), která byla původně zřízena roku 1948 k administraci poválečného Marshallova plánu. OECD koordinuje ekonomickou a sociálně- politickou spolupráci členských zemí, zprostředkovává nové investice, prosazuje liberalizaci mezinárodního obchodu. 67

68 Mezinárodní finanční instituce - koordinace, dohled a stabilita Cílem OECD je napomáhat k dalšímu ekonomickému rozvoji, potlačení nezaměstnanosti, stabilizaci a rozvoji mezinárodních finančních trhů. Sídlem sekretariátu OECD je Paříž. Shromažďuje data, monitoruje trendy a analyzuje a předpovídá další ekonomický vývoj. OECD je známá jako jedna z nejlepších statistických agentur. OECD koordinuje mezinárodní boj s politickou korupcí a úplatkářstvím. Pro tyto účely OECD vypracovalo Dohodu proti úplatkářství (OECD Anti-Bribery Convention), která vešla v platnost v r OECD ustavilo také pracovní tým zabývající se spamem. 68

69 OECD - členové 20 zakládajících členů (ze 14. prosince 1960): Rakousko Belgie Kanada Dánsko Francie Německo Řecko Island Irsko Itálie Lucembursko Nizozemsko Norsko Portugalsko Španělsko Švédsko Švýcarsko Turecko Spojené království USA Pozdější členové (řazeno chronologicky s datem vstupu) Japonsko (1964) Finsko (1969) Austrálie (1971) Nový Zéland (1973) Mexiko (1994) Česká republika (21. prosince 1995) Jižní Korea (1996) Maďarsko (1996) Polsko (1996) Slovensko (2000) Chile (2010) Slovinsko (2010) Izrael (2010) Estonsko (2010) Kandidáti Rusko Kolumbie 69

70 Mezinárodní finanční instituce - dohled a stabilita Fórum pro finanční stabilitu (The Financial Stability Forum -FSF) je skupina složená z ministrů financí, zástupců centrálních bank a z mezinárodních finančních organizací. Byla založena r s cílem projednávat problémy finanční stability měřítku světové ekonomiky. Sekretariát je umístěn v Basileji v prostorách Banky pro mezinárodní platby. V dubnu 2009 bylo FSF na základě usnesení londýnského summitu skupiny G-20 přeměněno na Úřad pro finanční stabilitu (Financial Stability Board – FSB). FSB má usnadňovat diskusi o finanční stabilitě, mezinárodní spolupráci v oblasti dohledu na finanční instituce a transakce. 70

71 Mezinárodní finanční instituce - dohled a stabilita Basilejský výbor pro bankovní dohled (The Basel Committee on Banking Supervision – BCBS) je instituce, kterou v r.1974 založili guvernéři centrálních bank zemí skupiny G-10. Schází se pravidelně čtyřikrát do roka. Bývá - podle svého sídla - označován též jako basilejský výbor. připravuje standardy a směrnice pro dohled, a svým členům doporučuje tzv. nejlepší praktiky bankovního dohledu, která nejsou závazná, avšak vesměs jsou respektována, a to i v zemích, které nejsou členy výboru. 71

72 Mezinárodní finanční instituce - dohled a stabilita Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (The International Organization of Securities Commissions - IOSCO) je mezinárodní organizace, která sdružuje regulátory trhů cenných papírů a finančních derivátů. Členové IOSCO v současné době regulují přes 95% světových trhů cenných papírů. 72

73 Mezinárodní finanční instituce - dohled a stabilita IOSCO dnes má 182 členů, z nichž 109 jsou řádní členové (tzv. primární regulátoři trhů cenných papírů a derivátů), 11 jsou přidružení členové (associate members) a 60 jsou tzv. affiliate members. Hlavním cílem IOSCO je organizovat spolupráci mezi členy usilující o fungování efektivních trhů, výměnu informací podporujících rozvoj domácích trhů CP, vytvářet standardy, prosazovat účinný dohled na trhy CP a integritu trhů. Od r IOSCO vypracovalo řadu významných dokumentů o zásadách regulace a dohledu nad trhy cenných papírů a procedur s tím spojených (tzv. best practices), které mají mít reálný vliv na regulaci a dohled v členských zemích (je to např. dokument o základních principech regulace a dohledu („Core Principles“). 73

74 Mezinárodní spolupráce EBA, Evropský orgán pro bankovnictví (European Banking Authority, byl zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES. EBA má zejména usilovat o – lepší fungování vnitřního trhu, včetně především důkladné, účinné a jednotné úrovně regulace a dohledu, – zajištění integrity, průhlednosti, účinnosti a řádného fungování finančních trhů, – posílení koordinace dohledu na mezinárodní úrovni, – předcházení regulatorní arbitráži a prosazování rovných podmínek hospodářské soutěže, – zajištění toho, aby čerpání úvěru a jiná rizika byla vhodně upravena a podléhala řádnému dohledu, a – posílení ochrany spotřebitelů. 74

75 Mezinárodní spolupráce ESMA Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (European Securities and Market Authority, byl zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu ESMA má zejména usilovat o – lepší fungování vnitřního trhu, včetně především důkladné, účinné a jednotné úrovně regulace a dohledu, – zajištění integrity, průhlednosti, účinnosti a řádného fungování finančních trhů, – posílení koordinace dohledu na mezinárodní úrovni, – předcházení regulatorní arbitráži a prosazování rovných podmínek hospodářské soutěže, – zajištění toho, aby investování a jiná rizika byla vhodně upravena a podléhala řádnému dohledu, a – posílení ochrany spotřebitelů – registrace a dohled nad ratingovými agenturami 75

76 Mezinárodní spolupráce EIOPA Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (European Insurance and Occupational Pensions Authority, byl zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 EIOPA má zejména usilovat o – lepší fungování vnitřního trhu, včetně především důkladné, účinné a jednotné úrovně regulace a dohledu, – zajištění integrity, průhlednosti, účinnosti a řádného fungování finančních trhů, – posílení koordinace dohledu na mezinárodní úrovni, – předcházení regulatorní arbitráži a prosazování rovných podmínek hospodářské soutěže, – zajištění, aby rizika spojená s pojištěním, zajištěním a zaměstnaneckými penzemi byla vhodně regulována a dohlížena – posílení ochrany spotřebitelů. 76


Stáhnout ppt "Současné teorie finančních služeb Téma Teorie globalizace a mezinárodní ekonomická spolupráce v soudobých finančních službách 10.přednáška ZS 2015 Skupina."

Podobné prezentace


Reklamy Google