Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Restriktivní opatření a „šetrná sebeobrana“ Táňa Vlčková.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Restriktivní opatření a „šetrná sebeobrana“ Táňa Vlčková."— Transkript prezentace:

1

2 Restriktivní opatření a „šetrná sebeobrana“ Táňa Vlčková

3 Problematika omezování pohybu uživatele sociálních služeb začala být řešena v srpnu 2003 v souvislosti se zprávou CPT (evropský výbor pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání) o stavu lidských práv v ČR. Tato zpráva mimo jiné poukazovala na zneužívání klecových lůžek s mříží či sítí v zařízeních sociální péče v ČR a upozorňovala na absenci kontroly vycházející z neexistence nastavených pravidel.

4 Koncepce MPSV v problematice práce s uživatelem s rizikem v chování vychází ze dvou základních hledisek. Prvním je ochrana práv a důstojnosti uživatelů sociálních služeb a druhým je podpora poskytovatelům v postupném odstraňování omezovacích prostředků ze zařízení sociální péče.

5  Rozsah a forma pomoci a podpory poskytnuté prostřednictvím sociálních služeb musí zachovávat lidskou důstojnost osob.  Sociální služby musí být poskytovány v zájmu osob a v náležité kvalitě takovými způsoby, aby bylo vždy důsledně zajištěno dodržování lidských práv a základních svobod osob.

6 Poskytovatelé sociálních služeb jsou povinni Vytvářet při poskytování sociálních služeb takové podmínky, které umožní osobám, kterým poskytují sociální služby, naplňovat jejich lidská i občanská práva, a které zamezí střetům zájmů těchto osob se zájmy poskytovatele sociální služby.

7 Omezení osobní svobody upravují Listina základních práv a svobod (vyhlášená pod č. 2/1993 Sb.) Úmluva o lidských právech a biomedicíně (sdělení MZV č. 96/2001 Sb.m.s.) Zákon č. 20/1996 Sb., o péči o zdraví lidu Zákon č. 140/1991 Sb., trestní zákon Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád

8 Evropská Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod Evropská úmluva o zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání Úmluva proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání

9 Ze zákona 108/2006 Sb. §89 Opatření omezující pohyb osob zkráceno Opatřením omezujícím pohyb osob se rozumí taková opatření, která zamezí uživateli sociální služby svobodně a bez omezení se pohybovat v prostoru takovým způsobem, že se omezí svobodný projev jeho vůle. Restrikce X Přiměřená ochrana uživatele

10 § 107 Správní delikty (2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se jako poskytovatel sociálních služeb dopustí správního deliktu tím, že b) nevede záznamy podle § 88 písm. f), e ) použije opatření omezující pohyb osob v rozporu s § 89 odst. 1 až 4, f) nepodá informaci o použití opatření omezujících pohyb osob podle § 89 odst. 6, nebo g) nevede evidenci nebo neumožní nahlížení do evidence podle § 89 odst. 7. (4) Za správní delikt se uloží pokuta do a) Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. b) a c), b) Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a), d), f) a g), Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 a odstavce 2 písm. e).

11 Zdravotní stavy vylučující poskytování pobytových sociálních služeb Vyhláška č. 505/2006 Sb., § 36 c) Chování osoby by z důvodu duševní poruchy závažným způsobem narušovalo kolektivní soužití; to neplatí, jde-li o poskytnutí pobytové sociální služby v domově se zvláštním režimem

12 V souladu se zákonem lze tedy činit opatření dočasně omezující osobní svobodu uživatele (např. upoutání k lůžku) pouze ve čtyřech případech 1. Uživatel k takovému zákroku dal svobodný souhlas (na základě informaci o povaze tohoto opatření), 2. lze předpokládat, že by uživatel s takovým opatřením souhlasil a neprojevuje nesouhlas, 3. uživatel jeví známky duševní choroby či intoxikace (nemusí trpět duševní chorobou či být intoxikován, pouze jeví známky takového stavu) a zároveň ohrožuje sebe a své okolí, 4. z důvodu zdravotního stavu uživatele od něj nelze vyžádat souhlas a jde o neodkladný výkon, který je nutný k záchraně života či zdraví.

13 Zákrok, který by omezoval svobodu uživatele a byl by v rozporu s výše uvedenými ustanoveními, by byl považován za trestný čin podle § 231 trestního zákona. Výjimkou jsou stavy tzv. krajní nouze, kdy se činem odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému trestním zákonem ( např. lidský život či zdraví) nebo nebezpečí nelze za daných okolností odvrátit jiným, dovoleným způsobem. Způsobený následek nesmí být stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil.

14 Standardy kvality sociálních služeb 2. Ochrana práv osob a) Poskytovatel má písemně zpracována vnitřní pravidla pro předcházení situacím, v nichž by v souvislosti s poskytováním sociální služby mohlo dojít k porušení základních lidských práv a svobod osob, a pro postup, pokud k porušení těchto práv osob dojde; podle těchto pravidel poskytovatel postupuje;

15 Doporučení a výklad MPSV ČR Po výskytu situace, při které dojde k užití opatření omezujícího pohyb uživatele, musí být dána jak personálu, tak uživatelům služby zvláštní příležitost, aby si v klidném a bezpečném prostředí promluvili o tom, co se stalo. Cílem a smyslem rozhovoru je zjistit, co se stalo a jaké jsou účinky na účastníky. Jejich smyslem není rozdělení viny nebo potrestání osob. Zařízení musí mít písemně zpracována pravidla používání restrikcí. S těmito pravidly musí být klient seznámen před příchodem do zařízení. Uživatel by měl tyto postupy chápat a souhlasit s nimi.

16 Doporučený postup pro používání opatření omezující pohyb osob / MPSV V souvislosti s užitím prostředků, které mohou uživatelům sociálních služeb omezit volný pohyb, je vždy nutné vyhodnotit, zda je daný nástroj užíván jako prostředek omezující pohyb osob, či zda je nástrojem ochrany uživatele. Pokud je opatření užíváno jako ochrana či je potřebnou pomůckou pro podporu uživatele a zároveň v některých případech může bránit pohybu, mělo by být užito pouze v případě, že je to nezbytné. Vždy je pak nutné zohlednit konkrétní okolnosti a potřeby uživatele.

17 Veřejný ochránce práv - Ombudsman Omezování osobní svobody Medicínské právo a jeho dopad do medicínské praxe Str. 6,7,8,9,11,12,13,14,15,20,21

18 Poskytovatel sociální služby písemně vymezuje situace, kdy při užití ochranných prostředků může dojít k porušení svobody pohybu uživatele včetně pravidel pro řešení těchto situací. Podle těchto pravidel poskytovatel postupuje. Poskytovatel písemně zpracovává vnitřní pravidla pro postup při užití prostředků ochrany a podle nich postupuje.

19 V případě, že uživatel služby není z důvodu nepříznivého zdravotního stavu schopen vyjádřit informovaný souhlas s použitím ochranných opatření, posuzuje toto opatření odborný tým. Členové týmu jsou zejména - ošetřující lékař, sociální pracovník, pracovník určený pro individuální plánování s uživatelem, pracovník v sociálních službách a zákonný zástupce uživatele.

20 Příčiny rizikového chování nejsou vždy zřejmé. S některými rizikovými faktory a symptomy je však spojena větší pravděpodobnost výskytu. Při jejich průběžném vyhodnocování lze rizikovému chování často předejít. Při poskytování sociálních služeb je nutné, aby si pracovníci byli těchto faktorů a preventivních strategií vědomi. Vyhodnocování rizikových situací by mělo být součástí dokumentace uživatele.

21 Co je rizikové chování Agitovanost: stav, kdy dominuje špatně organizovaná a neúčelná psychomotorická aktivita vycházející z fyzické nebo duševní nepohody. Verbální agrese: agitovanost přeroste ve vyhrožování a urážky, nebo situace, kdy se tyto vyskytnou bez předchozí agitovanosti, výhrůžky. Agrese a násilí Ničení majetku Pokusy o sebepoškozování nebo sebevraždu Chování bez sexuálních zábran Plivání

22 Příznaky úzkosti a hněvu Popocházení Nepřátelství Vzdychání Úzkost nebo hněv Negace Stáhnutí se Křik a nadávání Vyhýbání se doteku, očnímu kontaktu

23 V rizikové situaci lze provést potřebné opatření pomocí fyzických úchopů - pravidla šetrné sebeobrany) - ve kterých je personál proškolen, za přítomnosti odpovídajícího množství pracovníků. V rámci jednoho zařízení je zajištěna možnost přivolání posily. Trvá-li situace ohrožení, připouští se umístění uživatele do místnosti zřízené k bezpečnému pobytu, kde je zajištěn řádný dohled personálu. Místnost zřízená k bezpečnému pobytu musí svojí dispozicí a vybavením zajistit důstojnost zde umístěné osoby.

24 Situace omezení smí trvat jen po dobu nezbytně nutnou - dokud trvá ohrožení chováním uživatele. Nikdy nesmí být jejím smyslem trestání či vyvolání pocitu viny uživatele, stejně jako nedostatek pracovníků.

25 Fyzická intervence Definice „ Jakákoliv metoda reagování na problémové chování, která zahrnuje využití určitého stupně přímé fyzické síly k omezení pohybu či mobility. Předpokládá se, že osoba, vůči které je síla uplatňována, klade odpor.“ Právní aspekt Jakákoli intervence může být důvodem k obvinění: z napadení napadení a ublížení na zdraví nebo omezování osobní svobody

26 Formy fyzické intervence – zásahu Například zabránění člověku v chůzi za použití ruky, držení Intervence kladná - zabránění vstupu do vozovky Intervence záporná - úmyslně postavená překážka, židle atd. Zabránění člověku, který se rozhodl opustit určitý prostor Intervence kladná - skok z okna Intervence záporná – zabránění chůze z denní místnosti do ložnice

27 Restriktivní opatření v praxi Fyzické (úchopy, držení rukama) – nejsou zneužitelné k prevenci ani k trestu, ani k úlevě v práci personálu, ale musí být profesionální a šetrné. Mechanické - zejména kurty, řemeny, svěrací kazajky, klecová lůžka, izolační místnosti, zamčené dveře a všechny další mechanické zábrany volného pohybu člověka. Chemické - například neuroleptika, hypnotika.

28 Nelegální pomůcka používaná jako omezující opatření

29

30

31 Poskytovatel sociální služby pracující s uživateli s rizikovým chováním by měl mít vypracován systém vzdělávání pracovníků v problematice zvládání rizikového chování. Pracovníci přímé péče by měli absolvovat výcvik v postupech prevence, snížení eskalace a pravidlech šetrné sebeobrany při práci s uživatelem sociální služby s rizikovým chováním.

32 Povinnosti poskytovatele sociální služby vytvářet při poskytování sociálních služeb takové podmínky, které umožní osobám, kterým poskytují sociální služby, naplňovat jejich lidská i občanská práva, a které zamezí střetům zájmů těchto osob se zájmy poskytovatele sociální služby zpracovat vnitřní pravidla zajištění poskytované sociální služby, včetně stanovení pravidel pro uplatnění oprávněných zájmů osob, a to ve formě srozumitelné pro všechny osoby plánovat průběh poskytování sociální služby podle osobních cílů, potřeb a schopností osob, kterým poskytují sociální služby – Individuální plány podpory a péče

33 Opatření omezující pohyb osob lze použít pouze tehdy, pokud byla neúspěšně použita jiná opatření pro zabránění takového jednání osoby, které ohrožuje její zdraví a život nebo zdraví a život jiných fyzických osob. Poskytovatel sociálních služeb je proto povinen podle konkrétní situace nejdříve využít možnosti slovního zklidnění situace a jiné způsoby pro zklidnění situace, například odvrácení pozornosti, rozptýlení, aktivní naslouchání. Osoba musí být vhodným způsobem informována, že může být vůči ní použito opatření omezující její pohyb.

34 Uživateli sociální služby, který je vystaven situaci použití opatření omezujícího pohyb osob, je nutné poskytnout zvýšenou odbornou péči, revidovat způsob poskytované péče a hledat možnosti a způsoby zkvalitnění péče v souladu s jeho potřebami.

35 Zápis o provedení restriktivního opatření obsahuje jméno, příjmení a datum narození osoby datum, čas počátku a místo použití opatření důvod použití opatření omezujícího pohyb osob jméno a příjmení osoby, která opatření omezujícího pohyb osob použila vyjádření lékaře datum a čas ukončení použití opatření omezujícího pohyb osob popis bezprostředně předcházející situace

36 Zápis o provedení restriktivního opatření obsahuje popis případných poranění osob, ke kterým došlo při použití opatření omezujícího pohyb osob a umožnit nahlížení do této evidence zákonnému zástupci osoby nebo osobě jí blízké nebo fyzické osobě, které byla nezletilá osoba svěřena rozhodnutím příslušného orgánu do péče, zřizovateli zařízení, lékaři a Veřejnému ochránci práv.

37 Restriktivní opatření „šetrná sebeobrana“ ZÁSADY KONTAKTU

38 Snažíme se navázat verbální kontakt Během kontaktu s agitovaným nemocným dodržovat následující pravidla: Nikdy nebýt sám s nemocným v uzavřené místnosti (pokud je to možné) Sedět vždy blíže ke dveřím s možností úniku Odstranit z dosahu nebezpečné předměty jako popelníky, těžítka… Dodržovat bezpečnou vzdálenost – delší než délka natažené paže

39 VERBÁLNÍ KONTAKT Slovní sdělení by mělo být maximálně jednoduché, srozumitelné a jednoznačné Hovoříme nižším, tichým, klidným hlasem Vysvětlujeme, co a proč děláme, nabízíme možné změny a alternativní řešení Nenutíme nemocného k zásadním rozhodnutím Nevyvracíme přímo poruchy myšlení a vnímání Poskytneme dostatečný prostor k vyjádření představ, myšlenek a pocitů nemocného

40 NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE Kontrolujeme vlastní neverbální signály Vyvarujeme se prudkých gest a pohybů Vyhýbáme se naléhavosti a konfrontačnímu přístupu Citlivým způsobem demonstrujeme fyzickou převahu – pokud je na blízku dostatečné množství osob

41 MECHANICKÉ OMEZENÍ Použití omezovacích restriktivních prostředků nebo aplikace předepsaného léku proti vůli nemocného jen pokud ohrožuje zjevně a aktuálně sebe nebo své okolí Při fyzickém zásahu platí mimo jiné pravidlo jedna osoba – jedna končetina a jedna osoba navíc.

42

43 Poskytovatel sociálních služeb je povinen v případě použití opatření omezujících pohyb osob zvolit vždy nejmírnější opatření. Zasáhnout lze nejdříve pomocí fyzických úchopů, poté umístěním osoby do místnosti zřízené k bezpečnému pobytu, popřípadě na základě ordinace lékaře lze použít léky.

44 Jediným důvodem pro umístění uživatele v místnosti zřízené k bezpečnému pobytu je zvládnutí uživatelovo chování, kterým ohrožuje svoje zdraví a život nebo zdraví a život jiných osob. Místnost zřízenou k bezpečnému pobytu lze tedy použít v rizikové situaci pouze tehdy, pokud byla neúspěšně použita jiná opatření k zabránění rizikového chování a zklidnění nedošlo ani po užití fyzických úchopů.

45

46  Pobyt v místnosti zřízené k bezpečnému pobytu osob musí být přerušen ihned, pokud již nehrozí ohrožení zdraví a života uživatele nebo jiné osoby. Ukazatelem je verbální i neverbální klid uživatele.  Uživatel v místnosti zřízené k bezpečnému pobytu musí být pod dohledem určeného pracovníka.  Tento pracovník nejméně každých 15 minut provádí zápis, co uživatel během pobytu v místnosti zřízené k bezpečnému pobytu dělá.

47 Fyzický zásah, úchopy Fyzický zásah je omezen na co nejkratší nutnou dobu s cílem dosáhnout maximální bezpečnost pro všechny zúčastněné. Žádný fyzický zásah není proveden se záměrem způsobit bolest! Fyzické úchopy provádí pouze odborně vyškolený personál.

48

49 Užití fyzických úchopů může pomoci zabránit zranění personálu a uživatelů. Jakmile je to možné, je uživateli sociální služby přiměřeným a srozumitelným způsobem vysvětlen důvod použití opatření omezujících pohyb osob. V případě potřeby je toto vysvětlení později znovu zopakováno.

50

51 Pokud je u zásahu více osob, vybereme vyjednavače: osobu, které uživatel služby důvěřuje. Kvalitní zajištění zásahu vyžaduje potřebný počet pracovníků (zpravidla 2 – 5). Bez potřebného počtu pracovníků nemůže být zásah kvalitně a bezpečně proveden v souladu s metodikou. Dostatečný počet pracovníků (vnější pomoc) zajistíme přivoláním (řešení krizových situací). Je nezbytné vzít v úvahu fyzický a zdravotní stav uživatele.

52

53 V průběhu zásahu se nesnažíme za každou cenu zamezit pohybu uživatele, bez důvodu neznehybňujeme. Pohybujeme se s agresivním uživatelem. Při zásahu si stále uvědomujeme, zda chráníme citlivá a pro zranění riziková místa těla uživatele(hrudník, prsa – nesmíme zabránit volnému dýchání, smysly – oči, uši, pusa, nos, vnitřní strana ruky – možnost vzniku podlitin, ledviny –bolestivé, vnitřní strana kolena, prostor pod kotníky – možnost protlačení). Při zásahu také zpravidla nezakrýváme uživateli oči a uši, neboť hrozí riziko, že propadne panice a jeho stav agrese se ještě zhorší.

54 Je velmi vhodné, aby u zásahu byla přítomna osoba stejného pohlaví jako je agresivní uživatel služby. Zvýší se tím pocit bezpečí a důstojnosti uživatele služby. Doba fyzického zásahu by neměla přesáhnout minut. Při zásahu využíváme vlastní kinetické energie, kinetické energie agresivního uživatele a momentu překvapení. Rychlost a přesnost provedení zásahu zvyšuje efektivitu, důstojnost a bezpečí uživatele sociální služby.

55

56 Bezpečný kontakt a přístup Příchod k uživateli volíme pokud je to možné z boku, pracovníci zády k sobě - jednak se přibližujeme natočeni svým bokem a jednak přicházíme ze strany uživatele. Bočním postavením (nastavujeme bok + hýždě) si chráníme citlivé části těla před kopnutím. Zároveň přicházíme s otevřenými dlaněmi, aby uživatel viděl, že nepřicházíme ozbrojeni. Svým způsobem otevřené dlaně “demonstrujeme”. První kontakt s uživatelem směřujeme k jeho lokti - loket kryjeme dlaní bližší ruky. Svou dlaní obejmeme jamku lokte uživatele, palec leží těsně nad loketním kloubem.

57

58 Práce s uživatelem, který sedí Kryjeme dlaní loket. Posadíme se co nejtěsněji na připravené židle. Mírně rozkročenýma nohama zvýšíme stabilitu svého těla. Vnitřní ruku položíme na hřbet ruky a přitlačíme dlaň uživatele na jeho koleno. Pokud je agresivní uživatel služby již zklidněný, můžeme jeho loket pustit.

59

60 Pokud nikoliv, pokračujeme ve stabilizaci neklidného uživatele: fáze 1 – vlastním předloktím fixujeme předloktí ruky uživatele, vnější ruku uvolníme. Uživatelův pohyb dále omezujeme tak, že k němu přitiskneme vlastní rameno, bok, koleno a vnější strany nártu. Volnou rukou můžeme v případě potřeby omezit pohyb hlavy. Pokud je uživatel služby neklidný a dosud použité prostředky nestačí a hrozí vytržení ruky:

61

62 fáze 2 - znovu uchopíme vnější rukou loket a vnitřní ruku podsuneme pod loket uživatele a položíme na zápěstí. Nestačí-li to, pak použijeme fázi 3 - ruku uživatele zasuneme směrem dozadu (do své podpažní jamky) a zafixujeme uchopením pěsti uživatele svou vnější rukou (dlaň obepíná pěst uživatele a brání pohybu vpřed). Pokud uživatel vyrazí rukou dopředu, opět svou vnější rukou blokujeme loket (fáze 2 ) Pohyb určuje uživatel, my ho jen činíme bezpečným.

63 U hyperkinetických uživatelů sociální služby (Downův syndrom) existuje riziko vykloubení ramene – nelze ho zcela vyloučit, je však dobré mu alespoň částečně předcházet (fixace vlastními rameny zezadu) Pokud je uživatel neklidný a kope: ruce ve fázi 3, bráníme rizikům pohybu dolních končetin tím, že venkovní ruku přiložíme na své vnitřní koleno, čímž dlaní vytvoříme zábranu v pohybu (v místě kolen uživatele). Zvedáním a klesáním vlastní nohy opisujeme pohyb uživatelových nohou. Když jde uživatelova noha nahoru, zvedáme svou nohu s dlaní

64 Pokud se uživatel předklání a zaklání: kopírujeme jeho pohyby a vnější rukou zajišťujeme hlavu v bezpečí před zraněním úderem (vždy v horní třetině hlavy, nad uchem). Ramenem bráníme uživateli v zaklonění dozadu, kde by se mohl případně zranit Fixace hlavy třetí osobou: přicházíme z boku, své koleno vsuneme mezi koleno uživatele a pracovníka, bližší ruku přiložíme za hlavu uživatele, druhou na čelo. Hlavu uživatele případně zapřeme o svou paži – kryjeme všechny čtyři „rohy“ hlavy

65 Jak se neklidný nebo agresivní uživatel postupně zklidňuje, volíme opačný postup – bezpečným způsobem opouštíme postavení (vrátíme dlaň na kolena, uvolníme dlaň, přidržujeme jen loket, vstáváme za stálého držení lokte, odcházíme opět bokem od uživatele sociální služby. Komunikací a pozorováním sledujeme, zda uživatel je zklidněný. Důležité: nechceme a nesnažíme se bez důvodu dostat agresivního uživatele do předklonu.

66 Práce s uživatelem, který stojí nebo jde K uživateli služby přicházíme za bezpečných podmínek, které byly popsány výše, ruce fixujeme ihned do fáze 2 Ve stoji zaujmeme rozkročený postoj, který zvyšuje naši stabilitu. Nohy fixují pohyb nohou uživatele do stran. V případě potřeby přejdeme do fáze 3. Pokud chce neklidný uživatel chodit: umožňujeme mu tento pohyb. Kopírujeme tedy vlastními pohyby pohyb neklidného uživatele služby.

67 Pokud hrozí riziko, že uživatel sobě nebo nám ublíží hlavou, a nejsme schopni sami volnou rukou fixovat hlavu uživatele, přistupuje třetí osoba a postupuje stejně jako v sedě, s výjimkou vsunutí kolene, jen zaujímá stabilní postoj. Hlavu fixujeme vždy zepředu (Při fixaci zezadu hrozí riziko poranění páteře, rovněž se snižuje pocit bezpečí uživatele služby, neboť dozadu nevidí.) Jakmile se uživatel uklidní, opouštíme polohy v opačném pořadí, jak byly zaujímány, a odcházíme bokem a stranou od klienta. Komunikujeme s uživatelem a pozorováním ověřujeme, že je zklidněný.

68 Práce s uživatelem, který leží na břiše Obecně - Jsou-li u zásahu tři pracovníci, „vyjednavač“ se stará o hlavu. Třetí pracovník u hlavy je vhodný i v případě, že ji není třeba fixovat – zajišťuje komunikaci, kontroluje dýchání apod. V poloze na břiše je velké nebezpečí dušení – ideální je, opírá-li se uživatel o lokty. U lidí z Downovým syndromem je v poloze na břiše s hlavou zakloněnou dozadu značné riziko zapadnutí jazyka, především pokud uživatel služby křičí.

69 Dovednosti zásahu – ruce neklidného uživatele služby Přistupujeme k uživateli z boku, od hlavy. Vnitřní rukou blokujeme loket uživatele proti úderu. Klekneme si vedle uživatele a přejdeme do fáze 2 a zároveň si leháme těsně vedle těla uživatele. V případě potřeby přecházíme do fáze 3. Fáze lze, tak jako v sedě a ve stoje, střídat dle potřeby. Naše ramena fixují tělo, jedna noha končetiny, druhá noha zaujímá stabilní polohu. Pokud se ruka uživatele vysmekne do stran, přesunujeme obě své ruce pod loket uživatele („motýlek“) a tlačíme si uživatelovu paži na hrudník, loket do naší podpaždní jamky

70 Dovednosti zásahu - držení hlavy Přistupujeme k čelem, klekneme si k jeho hlavě, jednou rukou podložíme čelo uživatele, druhou rukou držíme uživatelův týl. Hlavu uživatele zapřeme do svých kolen. Naše ruce fixují hlavu uživatele proti zranění – rozhodně uživateli nijak „nepomáháme“ v pohybech hlavy – značné riziko poranění. Vytočí-li uživatel hlavu do strany, spočívá jedna naše ruka pod hlavou na zemi, ze stran jistíme koleny, shora předloktím - „klec“. Necháváme jen minimální rozsah pohybu.

71 Dovednosti zásahu - fixování nohou Přicházíme k uživateli ze strany, překročíme pracovníka, který nám dělá místo a předkloněni směrem k hlavě uživatele poklekneme k jeho nohám. Bližší ruka jde přes lýtka a pod holeně, nalehneme na lýtka uživatele, váha spočívá na našem lokti. Usedneme s nohama směrem k hlavě uživatele, zakloníme se dozadu směrem nad jeho paty. V případě potřeby pomáhá nohy fixovat další pracovník, který nám tlačí na ramena a tím nás stabilizuje. Odchod probíhá zrcadlově. Důležitá je rychlost a přesnost provedení.

72 Práce s uživatelem, který leží na zádech Přistupujeme k uživateli služby z boku a zaklekneme k jeho trupu. Ruku neklidného uživatele držíme mezi koleny nad hrudníkem uživatele, shora jistíme svýma rukama kolem zápěstí (palce nahoře. Jinak principielně stejně jako v poloze na břiše

73 Fixování nohou je obvykle nezbytné, nohy jsou v poloze na zádech velmi nebezpečné, nejlepší se zdá být postup, kdy pracovník jistící nohy přichází zároveň s těmi, kteří jistí ruce – synchronizace a nácvik nezbytné! Nikdy se neobracíme tváří k nohám. Samotná fixace je podobná jako v poloze na břiše, jen bližší ruka objímá nohy pod stehny. Velmi vhodný je další pracovník, který zezadu fixuje rukama kotníky. Při odchodu neustále blokujeme kolena.

74 Náhrada pracovníka v týmu zezadu vestoje Vnější rukou uchopíme loket uživatele, naše vnitřní ruka se podsouvá mezi ruku uživatele a pracovníka, kterého nahrazujeme. Tento pracovník mírně ustoupí (učiní úkrok vzad). Potom posuneme ruku na zápěstí uživatele, které uchopíme. Pracovník, který pozici opouští, vytahuje ruku, která držela zápěstí. Stále však fixuje pěst uživatele svou dlaní. Nakonec i fixaci pěsti pouští a tuto fixaci přebíráme jako poslední část úkonu.

75 Nebezpečné situace Při zvládání nebezpečných situací je důležitá 1. technika 2. rychlost 3. moment překvapení 4. využití tělesné váhy Neméně důležitá je znalost uživatele, která umožňuje prevenci nebezpečných situací a také míru ohrožení v konkrétním případě – té podřizujeme intenzitu zásahu Po úspěšném uvolnění z nebezpečné situace rychle opustíme nepříznivé postavení, z bezpečné vzdálenosti monitorujeme chování uživatele a volíme další postup

76 Před použitím opatření omezujícího pohyb osob je vhodná konzultace lékaře, kterého poskytovatel sociálních služeb může přivolat.

77  Je nutné zachovávat individuální přístup vycházející z potřeb uživatele. Je nutné zjistit příčiny rizikového chování a následně upravit podmínky, které mohou být spouštěčem nebezpečného chování u uživatele nebo odstranit jinou příčinu, která vede k takovému chování například uspokojením potřeb uživatele.  U uživatelů služby, u kterých existuje zvýšené riziko agresivního jednání, má zařízení zpracován individuální plán prevence a krizový plán jednání v krizových situacích.

78 Poskytovatel sociálních služeb je povinen o použití opatření omezujícího pohyb osob informovat bez zbytečného odkladu zákonného zástupce osoby, které jsou poskytovány sociální služby.

79 Restriktivní opatření – alternativy: Postranice postele Zamykání Klecová lůžka Kurty Nadměrné podávání léků Vhodný výběr lůžka Čidla pohybu Vhodně ošetřený prostor Jednolůžkové pokoje Znalost odborných a terapeutických metod Postavení týmu Výběr cílové skupiny

80 Legální pomůcka - postranice

81 Legální postranice

82

83 Restriktivní opatření - souhrn Při poskytování sociálních služeb nelze používat opatření omezující pohyb osob, s výjimkou případů přímého ohrožení jejich zdraví a života nebo zdraví a života jiných fyzických osob, a to za dále stanovených podmínek pouze po dobu nezbytně nutnou, která postačuje k odstranění přímého ohrožení jejich zdraví a života a života jiných fyzických osob.

84  Fyzické zásahy jsou tedy jedním z krajních opatření. Snižování napětí uživatelů je třeba dosahovat především prevencí, přístupem, komunikací, úpravou prostředí, prevencí rizik, individuálním plánováním.  Vždy je nezbytné vzít v úvahu fyzický a zdravotní stav uživatele služby.  Užití musí být přiměřené velikosti, věku a pohlaví uživatele služby.  Při užití je vždy nutné podporovat důstojnost uživatele.

85  Při práci s uživatelem s rizikem v chování je vždy nutné zachovávat individuální přístup  Po splnění všech výše uvedených podmínek lze přistoupit k zásahu opatřením omezujícím pohyb, jestliže riziko nepřistoupení k zásahu převyšuje riziko užití omezovacího opatření.  Užití fyzických úchopů může pomoci zabránit zranění personálu a uživatelů.  Jak jen to okolnosti dovolují, měly by být důvody pro „omezení“ uživateli vysvětleny. Vysvětlení by mělo být později zopakováno.

86 Osobní bezpečnost - zodpovězte si otázky: Znám dostatečně uživatele služby ? Jak budu reagovat na agresivní chování některého z nich? Kdo mi může poskytnout okamžitou podporu? Jak vyhlásím poplach? Znám z tohoto místa únikovou cestu? Informoval jsem zaměstnance přímé péče ve službě o tom, kde se budu pohybovat, a o svém přibližném časovém rozvrhu? Znám důležité „maličkosti“? oděv a vzhled držení těla a stanoviště bezpečný odstup

87 Vím co dělat, když se setkáme s agresivním člověkem? Zajistit jeho bezpečnost Zajisti vlastní bezpečí Zajistit bezpečí druhých lidí vyskytujících se v okolí agresivního člověka

88 Postup, jak jednat s výrazně agresivním člověkem - souhrn Sledujte verbální a neverbální projevy agresivního člověka Nenarušujte osobní prostor agresora Dbejte o to, aby měl vždy možnost volného odchodu (nestavte se mezi něj a dveře) Nedotýkejte se jej pokud by to mohl vnímat jako projev agrese Neokřikujte ho – dovolte mu mluvit, volat, křičet, nadávat Nestavte se mu do cesty, když něco rozbíjí (mohl by vás zranit, dbejte na vlastní bezpečí) Zhluboka dýchejte a snažte se uvolnit vlastní napětí (Zachovejte vnitřní klid)

89 Váš klid má moc uklidnit rozlíceného člověka – je to nejsilnější zbraň - agrese způsobuje agresi Navrhněte agresorovi alternativní řešení momentální situace Nesnažte se v š e vyře š it sami, zvažte, kdo by vám je š tě mohl pomoci Nezapomeňte na dal ší lidi, kteř í se nach á zej í v bl í zkosti rizikov é situace i jim (jejich bezpeč í a obav á m) je nutn é věnovat pozornost

90 Možné příčiny problémového chování VnitřníVnějšíMezilidské Duševní zdravíHlukProblémy s komunikací DietaTeplotaNedostatek pozornosti Vedlejší účinky lékůRestriktivní prostředí Nedostatečné oceňování BolestOsvětlení, barvy Frustrace (zklamání) Zneužívání návykových látek Nerespektování soukromí Strach Onemocnění Absence osobního prostoru Kultura, víra Poznávací schopnostiZneužívání Nedostatek či nadbytek stimulů

91 Práce s klientem s rizikem v chování, MPSV Standardy kvality sociálních služeb, MPSV Průvodce poskytovatele, MPSV Jitka M. Zgola: Úspěšná péče o člověka s demencí Zákon č.108/2006 Sb., o sociálních službách Internet Pravidla šetrné sebeobrany, Štěpán Horák

92 Táňa Vlčková 2010


Stáhnout ppt "Restriktivní opatření a „šetrná sebeobrana“ Táňa Vlčková."

Podobné prezentace


Reklamy Google