Klasicismus Charakteristika uměleckého slohu ve výtvarném umění.

Prezentace na téma: "Klasicismus Charakteristika uměleckého slohu ve výtvarném umění."— Transkript prezentace:

1 klasicismus Charakteristika uměleckého slohu ve výtvarném umění

2 Projekt: CZ.1.07/1.5.00/34.0745 OAJL - inovace výuky Příjemce: Obchodní akademie, odborná škola a praktická škola pro tělesně postižené, Janské Lázně, Obchodní 282 Tento projekt je financován Evropskou unií – Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. Autor:Mgr. Rudolf Kopecký Předmět:Dějepis

3 Obsah Vstup1 Etymologie2 Lokalita3 Období4 Idea5 Předpoklady6 Projevy ve výtvarném umění7 Charakteristické znaky, architektura, malba8 Charakteristické znaky, plastika, móda9 Architektura10

4 Obsah Terezín11 Terezín, kostel12 Josefov13 Ratibořice14 Hnojník15 Praha16 Dům U Hybernů17 Malířství18 J.-L. David19 Davidova obrazárna20

5 Obsah Davidova obrazárna II21 David a antika, Sokratova smrt22 David a jeho císař23 Ingres24 Turecké lázně25 Velká odaliska26 Ingresovy portréty27 Josef Bergler28 Francesco de Goya29 Rodina Karla IV., aneb ukázka módy30

6 Obsah Goyova Maja31 Goyova obrazárna32 Goyova obrazárna II33 Poprava 3. května 180834 Plastika35 Chinardovy busty36 Thorvaldsen a jeho Jáson37 Platzerovi gladiátoři38 Platzerova výzdoba Hradu39 Platzerův Herkules na rozloučenou40

7 vstup 1

8 etymologie název pochází z latinského classicus odvozeno do classis (nejvyšší třída římské společnosti) volně přeloženo znamená prvotřídní, vzorový, hodný tedy k následování to, co je hodné k inspiraci, je antika 2

9 lokalita 3 sloh vznikl ve Francii šíření po Evropě spíše směrem na sever než na jih v jižních částech Evropy se spíše prosazovalo dekorativnější rokoko

10 období sloh vznikl v poslední čtvrtině 18. století přecházel volně v empír v první čtvrtině století 19. v druhé polovině 19. století zažívá druhou vlnu v podobě tzv. neoklasicismu (u nás v generaci Národního divadla) 4

11 obnovení ušlechtilé prostoty a velkolepé krásy antického (klasického) umění namířeno proti subjektivismu mystického baroka uvedení objektivního řádu založení na racionální úvaze politická i sociální ideologie francouzské revoluce idea 5

12 podpora vědy, archeologie objevení antických měst Pompejí a Herkulanea móda, obliba antických vzorů, průnik do všech složek společenského života politicky doprovázeno osvícenstvím či osvíceneckým absolutismem předpoklady 6

13 především architektura malba plastika móda projevy 7

14 charakteristické znaky architektura Rozlišujícím znakem od empiru je vetší barevnost Nese ještě stopy doznívajícího baroka Na některých stavbách jsou pouze klasicistní detaily (okna, pilastry, portály, …), celkový ráz může být barokní U nás výstavba pevností, městských částí malba Důraz na přesnost kresby Důraz na modelaci objemu Mělký obrazový prostor Podstatná je figurální kompozice Barevnost není dominantní Výběr typů postav, mají vyjadřovat ušlechtilost Náměty z antické mytologie a historie 8

15 charakteristické znaky plastika Ušlechtilost vyjádřena i materiálem (mramor) Jakási další renesance Náměty z antické mytologie a historie móda Zde se nenechali inspirovat antikou, neoblékali se do jednoduchých hávů, tunik U mužů v oblibě vojenské prvky, šerpy, symboly hodností U žen dlouhé róby, zdůraznění půvabu, zdobnost střízlivější v porovnání s barokem Dětská móda neexistovala, děti byly miniaturní dospělí (viz královský portrét Goyův) 9

16 architektura V galerii architektonických památek se zaměříme především na domácí stavby (v malbě to bude zase naopak, jediným mi známým klasicistním malířem byl Josef Bergler) Z mateřské země si připomeneme areál Louvre, kde dnes najdeme proslulou pařížskou obrazárnu Kdo dával pozor, poznal vstupní obrázek… 10

17 Terezín 11

18 Terezín 12

19 Josefov 13

20 Ratibořice 14

21 Hnojník 15

22 Praha Kostel s. Kříže Na PříkopěStavovské divadlo 16

23 Dům U Hybernů 17

24 Počínaje tímto slohem nastává v malířství nová situace, stává se, že umělci volně vývojově přecházejí v následující styly (empir, romantismus či realismus, ryzím klasicistním zůstává první v řadě) Mateřská země Francie: Jacques-Louis David (1748-1825) Jean Auguste Dominique Ingres (1780-1867) Čechy: Josef Bergler (1753-1829), první šéf pražské Akademie malířství 18

25 J.-L. David Aktivní podporovatel francouzské revoluce a Maximiliána Robespierra Po revoluci se oddal Napoleonovi, stal se jeho dvorním malířem Vychoval svého pokračovatele Ingrese Po Napoleonově pádu utekl z vlasti do Belgie, kde i později skonal 19

26 Davidova obrazárna Smrt MarataÚnos Sabinek 20

27 Davidova obrazárna II Mars odzbrojen VenušíParis a Helena 21

28 David a antika 22

29 David a jeho císař 23

30 J. A. D. Ingres Davidův žák Vynikající kreslíř Skvělý portrétista U svých modelů hledá noblesní držení těla Prostor člení rafinovaně liniemi Jeho nahé ženy jsou jakoby antickými Venušemi 24

31 Turecké lázně 25

32 Velká odaliska 26

33 Ingresovy portréty 27

34 Josef Bergler 28

35 Francisco de Goya Závěrem naší obrazárny si představíme španělského malíře a grafika Jistě poznáte, že do toho stylu zapadá pouze svou životní úsečkou (1746-1828) Jeho přínos pro následující malířské generace (především modernu) je však neodmyslitelný Skupinový portrét španělské královské rodiny je krásnou ukázkou dobové módy Umělcovy životní osudy inspirovaly nejen Miloše Formana (Goyovy přízraky), ale i Liona Feuchtwangera (Goya) 29

36 30 Rodina Karla IV., aneb ukázka módy

37 Goyova Maja 31

38 Goyova obrazárna Sabat čarodějnicVévodkyně z Alby 32

39 Goyova obrazárna II SaturnPád z koně 33

40 Goya na závěr: Poprava 3. května 1808 34

41 plastika V rodné zemi klasicismu Joseph Chinard (1756-1813), autor „antických“ portrétů (po prsa, busty) V Dánsku pak Bertel Thorvaldsen (1770-1844) U nás pak Ignác František Platzer (1717-1787) 35

42 Chinardovy busty 36

43 Thorvaldsen a jeho Jáson 37

44 Platzerovi gladiátoři 38

45 Platzerova výzdoba Hradu 39

46 40 Platzerův Herkules na rozloučenou

47 http://www.artmuseum.cz http://cz.wikipedia.org http://fr.wikipedia.org Kolektiv autorů pod vedením PhDr. Sávy Šabouka, DrSc., Encyklopedie světového malířství, Academia, Praha 1971 Olga Spalová, Malá světová obrazárna, Svoboda, Praha 1971 Vojtěch Volavka, České malířství a sochařství 19. století, Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1968 (léta praxe) Použité zdroje