Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Základní škola Frýdlant nad Ostravicí, Komenského 420, příspěvková organizace Název projektu: Učíme obrazem Šablona: III/2 Název výstupu: Pracovní list.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Základní škola Frýdlant nad Ostravicí, Komenského 420, příspěvková organizace Název projektu: Učíme obrazem Šablona: III/2 Název výstupu: Pracovní list."— Transkript prezentace:

1 Základní škola Frýdlant nad Ostravicí, Komenského 420, příspěvková organizace Název projektu: Učíme obrazem Šablona: III/2 Název výstupu: Pracovní list – literatura Petr Bezruč (EUPŠČj15), Čj 9. r. Zpracoval: Mgr. Petra Pánková

2 Anotace: DUM je zaměřen na osobnost P. Bezruče a jeho dílo (Slezské písně). DUM vytvořen:

3 Petr Bezruč Opava Olomouc 1958 Vladimír Vašek

4 Rodina Antonín Vašek byl středoškolský profesor, jazykovědec, spisovatel, slezský národní buditel, redaktor. Působil na gymnáziích v Opavě, Jihlavě, Košicích a na Slovanském gymnáziu v Brně. V Opavě vydával první české noviny ve Slezsku Opavský besedník. V roce 1879 předložil filologický důkaz, že Rukopis zelenohorský a zlomek českého překladu evangelia sv. Jana jsou podvržená díla Václava Hanky, a předznamenal tím intenzivní spor o pravost rukopisů, který se rozhořel v polovině 80. let. Na výsledky jeho práce navázal později Jan Gebauer. Matka Marie Brožková sourozenci - bratři Ladislav Antonín, Otakar - sestry Olga, Helena

5 Studium V roce 1881 začíná Vladimír Vašek navštěvovat brněnské gymnázium. Nejhorší prospěch má z němčiny, matematiky a zpěvu. Sám básník později přiznává, že hudbě nikdy nerozuměl. Učitel zpěvu ještě na měšťance Vaškovi posměšně přezdíval Anton (ein ton=jeden tón), protože všechny písně zpíval v jediném tónu. Naopak prospívá v řečtině. Během gymnaziálních let již píše první verše, které se však nezachovaly. Většinou se však jednalo o ironické veršovánky namířené proti profesorům. Po ukončení gymnázia (prospěch se mu trvale zhoršoval) uvažuje o vstupu do kláštera. Nakonec se však rozhoduje pro studium klasické filologie v Praze.

6 Tři roky ( ) studoval v Praze klasickou filologii, studia však nedokončil. Není bez zajímavosti, že mezi jeho učitele patřili například i T. G. Masaryk. V této době tráví nejvíce času v hospodách a kavárnách. Více než studiu se věnuje kartám a pitkám se spolužáky. Stále častěji však propadá melancholii a uzavírá se do sebe. Neúčastní se žádných politických ani národních aktivit. Sám později přiznává, že nenavštívil ani Národní divadlo ani katedrálu sv. Víta. V roce 1888, kdy se vrací z Prahy do Brna je situace rodiny kritická. Jeho matka se musela zadlužit, aby uživila pět Vaškových sourozenců. Musel si proto hledat nějaké zaměstnání, avšak nejevil žádnou snahu, aby alespoň trochu pomohl matce. Rodině však nijak nepomáhá, přestože by mohl. Žije v jakési apatii, ze které jej dokáže dostat jen alkohol, cigarety a první příležitostné výlety do okolí Brna. Objevují se první příznaky plicní choroby. V tomtéž roce začíná pracovat na poště. Teprve v roce 1891 skládá úřednickou zkoušku, která mu zaručuje platový postup, a po ní je ihned přidělen na poštu v Místku.

7 Místecký pobyt V Místku vzniká osudové přátelství s Ondřejem Boleslavem Petrem, které Vaška tolik poznamenalo. O. B. Petr byl učitel, divadelník a vlastenec, jehož život jakoby se promítal v mnoha básních Slezských písní a vedl také k teoriím o možném (spolu)autorství. Oba psali verše, spolu vyráželi na túry po kraji, kde Petr seznamoval Vaška s historií a problémy jednotlivých vesnic. Byl to právě vášnivý slezský vlastenec O. B. Petr, který obrátil Vaškovu pozornost k sociální a národní otázce Slezska. O. B. Petr seznámil Vaška také s Maryčkou Sagonovou, Vašek se do ní zamiloval a později ještě do Dody Bezručové. Tito dva lidé Petr a Bezručová byli nejbližšími přáteli Vaška v Místku. Pozdější Vaškův pseudonym Petr Bezruč k tomu odkazuje. V roce 1893 spáchal jeho nejlepší přítel O. B. Petr sebevraždu a Vladimír Vašek si podává žádost o přeložení do Brna, ta je kladně vyřízena a on ještě v témže roce nastupuje na nádražní poštu v Brně. V roce 1894 umírá Marie Vašková a Bezruč se začíná starat o mladšího sourozence Antonína. Jezdí za svým bratrem Ladislavem do Kostelce na Hané. Odtud se datuje jeho vztah k Hané.

8 V lednu roku 1899 začíná Vladimír Vašek zasílat své básně Janu Herbenovi do časopisu Čas pod pseudonymem Petr Bezruč. Zároveň se zhoršuje jeho zdravotní stav a objevuje se chrlení krve - příznak tuberkulózy. Herben ihned poznal kvalitu básní a vydává je v beletristické příloze Času. Z první zásilky otiskuje tři básně: Den Palackého, Škaredý zjev a Jen jedenkrát. Číslo je však konfiskováno rakouskou policií a cenzura pak dovolí uveřejnit pouze intimní lyrickou báseň Jen jedenkrát. Do roku 1904 pak Vašek zasílá celkem 74 básní v 39 zásilkách. Básně mají veliký, převážně kladný ohlas. V roce 1903 vychází sbírka knižně v nákladu 3000 výtisků. V roce 1909 vychází Bezručovy básně poprvé pod názvem Slezské písně. Poslední vydání obsahuje 88 básní

9 Některé básně ze Slezských písní: (Intimní básně osobního charakteru) Labutinka – posmrtně nalezená báseň; formálně přesunuta do Slezských písní (1961) Jen jedenkrát Červený květ – úvodní báseň sbírky, květina je symbolem jeho vlastního nitra, kaktus, jako květina, která vykvete pouze jednou, symbolizuje jeho životní osamělost

10 Labutinka Čí jsi, ztepilá ty krásko? Sama chodí, pyšno hledí, knížky v ruce, na můj pozdrav nikdy nemá odpovědi; temné pleti, temných vlasů, pohled třpyt je hvězdy v šeře, myšky — nožky, každý pohyb kmit labutí na jezeře — Chceš mi být jen beznadějné lásky smutnou upomínkou? Jak jmenovat kněžnu svých snů? Nazvu si tě Labutinkou.

11 Básně reagující na sociální bídu a národnostní útlak: (ukazuje na problém utlačování lidu- viní z toho Němce, Poláky, Židy a lhostejnost Čechů) Maryčka Magdónova Ostrava Kantor Halfar Bernard Žár Návrat

12 Kantor Halfar Byl to synek jako jedle, byla na něj pyšná máti, ale škaredou měl chybu: tu, že nechtěl poslouchati těch, kdož vládli pod Lipinou. A když se kantor spustí... víš, jsou hříchy v katechismu, co se nikdy neodpustí. Leta táhnou, vlasy řídnou jako listí před jesení. Halfar pořád za mládence! Pro Halfara místa není. V krčmě zazní skočná hudba. Právě v kapli dalo slovo: či by mělo deset roků čekat děvče Halfarovo? Přijdou páni: Škola polská! Burmistr v klín ruce složí. Ale zpurný Halfar učí, jak mu káže zákon boží. Tich po mezích chodí kantor, bez úsměvu, bez myšlenky, v krčm v noci sám za stolem hledí k zemi, hledí sklenky. V horký večer, na klekání když se v dědině v raz zvoní, vrazí děvče v černou jizbu: Kantor visí na jabloni! Bez modlitby, bez slzy ho, jak při hříšné duši jisto, v roh hřbitova zakopali, a tak dostal Halfar místo.

13 Ostrava Sto roků v šachtě žil, mlčel jsem, sto roků kopal jsem uhlí, za sto let rameni bezmasém svaly mi v železo ztuhly. Uhelný prach sedl do očí, rubíny ze rtů mi uhly, ze vlasů, z vousů a z obočí visí mi rampouchy uhlí. Chléb s uhlím beru si do práce, z roboty jdu na robotu, při Dunaji strmí paláce z krve mé a z mého potu. Sto roků v kopalně mlčel jsem, kdo mi těch sto roků vrátí? Když jsem pohrozil kladivem, kdekdo se začal mi smáti. Abych měl rozum, šel v kopalnu zas, pro pány robil jak prve: máchl jsem kladivem - teklo vráz na Polské Ostravě krve! Všichni vy na Slezské, všichni vy, dím, nech je vám Petr neb Pavel, mějž prs kryt krunýřem ocelovým, tisícům k útoku zavel, všichni vy na Slezské, všichni vy, dím, hlubokých páni vy dolů: přijde den, z dolů jde plamen a dým, přijde den, súčtujem spolu!

14 Básně věnované jednotlivým obcím na Moravě a ve Slezsku: Blendovice, Tošonovice, Žermanice, Opava, Valčice, Sviadnov, Hrabyň, Vrbice, Kyjov….. P. Bezruč své básně píše v době, kdy hmotné i duševní vykořisťování ostravských havířů, hutníků a beskydských horalů dostoupilo vrcholu. Majitelé ostravských ( Rotschild, Larisch…) šachet spolu s habsburským arcivévodou Bedřichem (markýz Gero) neměli slitování. Básník poznal, jak průmyslová část severovýchodní Moravy má pro vládnoucí třídu habsburského státu klíčový význam. Trápil ho i nezájem pražské měšťácké společnosti o slezské poměry. Vídni tenkrát záleželo na tom, aby germanizací Slezska oddělili Čechy a Moravu od slovanského východu.

15 Napsal P. Bezruč Slezské písně? Písničkář Jaromír Nohavica pokřtil v ostravském Domě knihy Librex knihu Jiřího Jezerského Dopisy bratra Maryčky Magdonové. Na křtu upozornil na nesrovnalost ve jménu Magdon. „V Beskydech nežily rody se jménem Magdon nebo Bardon, ale Magdoň, Bardoň. Je to chyba, kterou udělal přepisovač Vladimír Vašek," zachmuřil se Nohavica. Je přesvědčen, že Slezské písně nepocházejí z pera Vladimíra Vaška, tedy Petra Bezruče, ale že je napsal jeho starší přítel Ondřej Boleslav Petr. „Mohu říct, že dvanáct nejkrásnějších básní Slezských písní nenapsal Vladimír Vašek," zdůraznil Jaromír Nohavica a prozradil, že chystá přednáškové turné, kde osvětlí vznik Slezských písní a přinese překvapující informace, které to dokazují.

16 Důl Petr Bezruč těžní věž Divadlo P. Bezruče v Ostravě Památky, místa, stavby, které jsou nazvány po slavném básníkovi.

17 Gymnázium Petra Bezruče ve Frýdku - Místku Hotel Petr Bezruč v Malenovicích pod Lysou horou

18 Srub Petra Bezruče na Ostravici spravuje Slezské zemské muzeum, jež ho získalo jako součást dědictví po básníkovi. Obytná část srubu byla ponechána v původní podobě i se zařízením interiéru, který si Bezruč sám navrhl. Socha P. Bezruče v Opavě

19 Staré Hamry, pomník Maryčky Magdonové Pamětní síň Petra Bezruče, Kostelec na Hané, okres Prostějov

20 Kontrola pozornosti... X. Místo narození básníka... X... Jméno učitele v básni uvedené v prezentaci..... X.... Název vesnice, kde se nachází Srub P. Bezruče... X..... Příjmení Maryčky z básně X... Název básně s milostnou tematikou. X Obec, v níž je hotel P. Bezruče.. X.... Město v Beskydech, kde byl básník 2 roky zaměstnán na poště.... X Příjmení nejlepšího přítele z Místku.

21 Výsledky O P A V A Místo narození básníka. H A L F A R Jméno učitele v básni uvedené v prezentaci. O S T R A V I C E Název vesnice, kde se nachází Srub P. Bezruče. M A G D O N O V Á Příjmení Maryčky z básně. L A B U T I N K A Název básně s milostnou tematikou. M A L E N O V I C E Obec, v níž je hotel P. Bezruč. M Í S T E K Město v Beskydech, kde byl básník 2 roky zaměstnán na poště. P E T R Příjmení nejlepšího přítele z Místku.

22 Použitá literatura a zdroje: Životopis P. Bezruče: Bezruč, P. : Slezské písně, vydalo SPN v Praze 1958, publikace č Dr. Sivek, A. : Slezské písně (doslov), vydalo SPN v Praze 1958, č Obrázky: C4%8De,_Kostelec_na_Han%C3%A9,_okres_Prost%C4%9Bjov.jpg


Stáhnout ppt "Základní škola Frýdlant nad Ostravicí, Komenského 420, příspěvková organizace Název projektu: Učíme obrazem Šablona: III/2 Název výstupu: Pracovní list."

Podobné prezentace


Reklamy Google