Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Téma č. 1: Úvod do ekonomie Petr Musil: Základy ekonomie.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Téma č. 1: Úvod do ekonomie Petr Musil: Základy ekonomie."— Transkript prezentace:

1 Téma č. 1: Úvod do ekonomie Petr Musil: Základy ekonomie

2 Úvodní informace - literatura Musil, P. et al.: Ekonomie. Nakl. Aleš Čeněk, Plzeň, ISBN Macáková, L.: Mikroekonomie. Základní kurs. 10. vydání, Slaný, Melandrium, ISBN Samuelson, P.A., Nordhaus, W. D.: Ekonomie. 2. vydání, Svoboda Praha, 1995, ISBN X.

3 Podmínky pro absolvování předmětu Zápočtový test formou multiple choice Cca 10 – 15 otázek, u každé výběr 1 ze 4 možností Nutno získat alespoň 60 %

4 Struktura 1.Co je ekonomie a co zkoumá 2.Základní pojmy, problémy a otázky ekonomie 3.Ekonomická efektivnost 4.Mechanismy koordinace hospodářství 5.Tržní selhání a role státu v hospodářství 6.Vývoj ekonomického myšlení

5 Co je ekonomie a co zkoumá

6 Pojem ekonomie Ekonomie = věda, která zkoumá, jak jednotlivé subjekty (domácnosti, firmy či vlády) využívají vzácné zdroje k výrobě statků a služeb, pomocí nichž uspokojují své potřeby cílem ekonomie není říkat, jak se máme rozhodovat, ale vysvětlit chování jednotlivých subjektů v situacích, kdy jsou postaveny před určitou volbu mezi více variantami ekonomie může být také využita při formulování doporučení pro přijímání hospodářsko-politických opatření (vládou, centrální bankou)

7 Členění ekonomie Hledisko objektu zkoumání: mikroekonomie – část ekonomie, zaměřená na zkoumání chování jednotlivců, firem, vlády makroekonomie – část ekonomie, zaměřená na zkoumání národního hospodářství jako celku (soustředí se na vývoj makroekonomických agregátů) Hledisko způsobu zkoumání: pozitivní ekonomie – čisté konstatování faktů, popř. vysvětlení příčin nějakého ekonomického jevu normativní ekonomie – ke konstatování faktů přidává hodnotící soud

8 Základní pojmy, problémy a otázky ekonomie

9 Potřeby Potřeba = pocit nedostatku, který se člověk snaží odstranit, tj. potřebu uspokojit subjektivní neomezené Rozlišujeme: ekonomické potřeby mimoekonomické potřeby Ekonomické potřeby a snaha po jejich uspokojení jsou tím, co uvádí do chodu hospodářský mechanismus.

10 Statky a služby (=zboží) Hmotné a nehmotné „věci“, kterés louží k uspokojení lidských potřeb Rozlišujeme: Ekonomické statky – výsledkem předchozí činnosti člověka Volné statky – vzniklé spontánně (např. voda, vzduch, příroda)

11 Výrobní faktory Zdroje k výrobě ekonomických statků Rozlišujeme tři základní výrobní faktory: Práce Půda Kapitál Někdy bývá jako 4. výrobní faktor uváděna úroveň technologie – technologie jako souhrn všeho, co určuje efektivnost využití výrobních faktorů (bývá obsažena již v práci, půdě, kapitálu) Prvotní VF Druhotný VF

12 Důchody (odměny) výrobních faktorů Odměny plynoucí vlastníkům výrobních faktorů za poskytnutí výrobního faktoru. Mzda – důchod VF práce Renta – důchod VF půda Zisk, úrok – důchod VF kapitál

13 Velikost výstupu hospodářství Závisí na: Množství výrobních faktorů Způsobu jejich využití (technologie) Vysvětlení rozdílných ekonomických úrovní jednotlivých zemí Rozdílná ekonomická úroveň jednotlivých zemí:  Vyšší zásoba výrobních faktorů na obyvatele  Lepší využití VF (dokonalejší technologie)

14 Problém vzácnosti Potřeby neomezené Zdroje k výrobě statků omezené Zákon vzácnosti v ekonomice neexistuje dostatečné množství zdrojů k výrobě všech statků, které by si lidé přáli spotřebovávat neboli: nic není zadarmo – abychom mohli uspokojovat své potřeby, musíme podstoupit oběť (oběti)

15 Ekonomická efektivnost

16 Hranice produkčních možností Výstup země závislý na množství výrobních faktorů a způsobu jejich využití Ne o každém výstupu můžeme říci, že je efektivní Hranice produkčních možností (PPF – Production Possibility Frontier): zachycuje veškeré kombinace statků a služeb, které může země se všemi výrobními faktory a při dané technologii maximálně vyrobit.

17 Hranice produkčních možností statek X statek Y PPF Max. X Max. Y A B C D E x1x1 x2x2 x3x3 x4x4 y1y1 y2y2 y4y4 y3y3 kombinace A,B,C,E – efektivní D – neefektivní G - nedostupná G

18 Efektivnost Efektivní je taková situace, kdy nelze zvýšit výrobu jednoho statku, aniž by byla snížena výroba jiného statku – efektivnost v paretovském pojetí Body, ležící na PPF představují paretovsky efektivní kombinace výroby sledovaných statků

19 Zákon klesajících výnosů Vysvětluje tvar křivky produkčních možností Zákon klesajících výnosů říká, že pokud zvyšujeme množství jednoho zapojovaného výrobního faktoru při neměnných ostatních vstupech, přírůstky celkového výstupu se začnou snižovat.

20 Tvar křivky produkčních možností statek X statek Y PPF Max. X Max. Y A B C E x1x1 x2x2 x3x3 x4x4 y1y1 y2y2 y4y4 y3y3 Náklady příležitosti

21 Růst produkčních možností Kdy lze dosáhnout vyššího výstupu hospodářství? Růst množství výrobních faktorů Lepší využívání výrobních faktorů

22 Posun křivky produkčních možností statek X statek Y PPF PPF´ A B

23 Optimální výstup Pokud je výroba efektivní, neznamená to ještě, že je vyráběný výstup optimálním výstupem Optimální výstup společnosti je takový výstup, který je nejvíce žádoucí a je dostupný za pomoci existujících zdrojů a technologie.

24 Mechanismy koordinace hospodářství

25 Základní otázky řešené v hospodářství CO JAK PRO KOHO bude vyráběno Kdo o tom rozhoduje?  Trh  Stát  Kombinace obou

26 Typy hospodářství Dle systému koordinace rozeznáváme: Tržní hospodářství Centrálně plánované hospodářství (příkazová ekonomika) Smíšená ekonomika

27 Tržní hospodářství CO, JAK, pro KOHO rozhoduje tržní mechanismus Cena - cenový signál A. Smith (1776): Bohatství národů. Neviditelná ruka trhu laissez-faire (nechat být, nechat plynout)

28 Centrálně plánovaná ekonomika CO, JAK, pro KOHO rozhoduje vláda Centrální plán Monopolní hospodářská struktura Podnikům přiděleny VF, určen objem produkce Ceny určovány uměle – nákladový princip Problémy: Neznalost skutečných potřeb Neznalost skutečných kapacit Nízká motivace k pokroku Nefunkčnost cen

29 Smíšená ekonomika CO, JAK, pro KOHO – trh i vláda Proč? Tržní selhání Vládní selhání

30 Tržní selhání

31 Situace, kdy tržní mechanismus není schopen nejlépe odpovědět na otázky CO, JAK a PRO KOHO bude vyráběno. Důvody tržních selhání: Nedokonale konkurenční tržní struktura Veřejné statky Externality Nespravedlnost Makroekonomická nestabilita Mikroekonomická selhání Makroekonomick é se lhání

32 Nedokonalá konkurence O nedokonalé konkurenci hovoříme, pokud má některý účastník na trhu schopnost ovlivnit tržní cenu Cena vyšší a objem produkce nižší než v podmínkách dokonalé konkurence Složení výstupu nebude odpovídat optimálnímu výstupu, celkový prospěch společnosti nižší

33 Veřejné statky Vlastnosti: Nerivalitní spotřeba Nevyloučitelnost ze spotřeby Příklad: veřejné osvětlení, obrana, veřejné komunikace Problém černého pasažéra Tržně dodávané množství nebude odpovídat optimálnímu výstupu

34 Externality (efekty přelévání) Náklady či užitky, které plynou jednotlivci aniž by za tyto byl odškodněn či za ně musel zaplatit. Rozeznáváme: Pozitivní externality Negativní externality V případě externalit nebude země vyrábět optimální složení výstupu nadvýroba statků s negativní externalitou podvýroba statku s externalitou pozitivní

35 Nespravedlnost (?) Tržní alokace zdrojů může vést k velkým nerovnostem ve společnosti Někteří lidé budou bohatnout a jiní lidé mohou být chudí a strádat hlady Solidarita na soukromém principu Solidarita - veřejný statek

36 Makroekonomická nestabilita Trh nemusí být schopen zajistit, aby byly v každém okamžiku optimálně využívány disponibilní zdroje V zemi může docházet k nezaměstnanosti neúplné využívání zdrojů Neefektivnost Inflace znehodnocení cenové informace není produkován optimální výstup

37 Vládní selhání O vládním selhání mluvíme tehdy, pokud vládní intervence (vládní zásah) nepovede k růstu celkového prospěchu společnosti. Přínosy (užitky) plynoucí z činnosti vlády musí převážit náklady obětované příležitosti  Příčiny vládních selhání: Zpoždění (spojená s rozhodnutím, implementací, účinností) Teorie byrokracie Vliv zájmových skupin Vyhledávání renty …

38 Vývoj ekonomického myšlení

39 pro lepší pochopení (makro)ekonomie se jako výhodnější jeví znalost vývoje ekonomického myšlení ekonomie sice relativně mladá věda (cca 230 let), ale ekonomické myšlení staré jako lidstvo samo

40 Antika Xenofon (430 – 355 BC): spis „Oikonomikos“ – pojednání o ideálním uspořádání ekonomiky Aristoteles (384 – 322 BC): rozlišoval ekonomiku a chrematistiku ekonomika – nauka o reálném hospodářství chrematistika – nauka o peněžní stránce hospodářství společný rys: odmítání lichvy; naturální hospodářství

41 Středověk Tomáš Akvinský (1225 – 1274): učení o „spravedlivé ceně“, která: má zohledňovat výrobní náklady a přiměřený zisk lichva i nadále nepřípustná směna nesmí být zdrojem obohacení jedněch na úkor druhých

42 Merkantilismus období od pol. 14. století do 1776 – dominantní směr ekonomického myšlení podstata: bohatství ztotožněno s penězi (drahým kovem), tedy: země je tím bohatší, čím více drahého kovu (zlata) je schopna nahromadit zdroje získávání zlata: těžba získání kolonií s nalezišti zlata zahraniční obchod

43 Implementace merkantilismu do praxe zahraniční obchod chápán jako hra s nulovým součtem – tj. vydělají na něm jen ty země, které mají aktivní obchodní bilanci státní podpora exportu bránění importu – především luxusního zboží jako káva, čaj, koření apod., ale: podpora importu surovin, potravin a dalšího zboží, které mělo v konečném důsledku zlepšit exportní pozici země

44 Důsledky merkantilismu nárůst protekcionismu v zahraničním obchodě mylné chápání toho, co je bohatstvím národa (země) v konečném důsledku nezbohatl nikdo – k čemu je dobré hromadit zlato (peníze), když za ně nesmíte koupit užitečné zboží? – „raději umřít hladem než dovézt bagetu z Francie“ J.B.Colbert – francouzský ministr financí za Ludvíka XIV. – praktické prosazování merkantilismu vedlo k devastaci domácích zemědělců důvod pro vznik nových proudů v ekonomickém myšlení

45 Fyziokraté a filosofové přirozených zákonů Fyziokratismus – filosofický proud charakteristický pro Francii 18. stol. vše má svůj přirozený řád a jakékoli snahy jej narušovat zvnějšku jsou škodlivé pojem „laissez-faire“ [lesefér] = nechat být, nechat plynout zdrojem bohatství je zemědělství Francois Quesnay [fransoa kené] ( ) – ekonomická tabulka – koloběh hospodářství Anne Robert Turgot [tyrgo] ( ) – přiznával i průmyslu podíl na tvorbě bohatství

46 Británie: především John Locke, Thomas Hobbes a David Hume David Hume (1711 – 1776) – tzv. „Humův zákon“ – uvědomění si souvislosti mezi množstvím zlata v oběhu a úrovní cenové hladiny Fyziokraté a filosofové přirozených zákonů jsou předchůdci Klasické školy politické ekonomie, která ovládla ekonomické myšlení na příštích 150 let Fyziokraté a filosofové přirozených zákonů

47 Klasická škola politické ekonomie vznik ekonomie jako vědy zdroj bohatství národa = množství statků a služeb, které je národ schopen vyprodukovat, respektive spotřebovat liberální makroekonomický proud Adam Smith (1723 – 1790) – skotský filosof největší dílo: „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“ (On the Wealth of Nations, 1776) – komplexní dílo, popisující veškeré do té doby známé ekonomické jevy teorie absolutních výhod v mezinárodním obchodě neviditelná ruka trhu

48 David Ricardo (1772 – 1823) „Zásady politické ekonomie a zdanění“ (1817) teorie komparativních výhod v mezinárodním obchodě Další představitelé: Thomas Robert Malthus (1766 – 1834) – „On the Principles of Population“ John Stuart Mill (1806 – 1873) – „Zásady politické ekonomie“ Frédéric Bastiat (1801 – 1850) – „Co je vidět a co není vidět“ Klasická škola politické ekonomie

49 Hlavní myšlenky a praktické provádění KŠPE zdrojem růstu bohatství je dělba práce a akumulace kapitálu liberalismus – tj. stát nemá nijak zasahovat do tržních transakcí role státu – zajištění vnitřní a vnější bezpečnosti a dbaní na dodržování přirozeného řádu odbourávání překážek v mezinár. obchodě (Cobden- Chevalierova smlouva mezi UK a FRA, zrušení obilních zákonů v UK apod.) období 19. století = období nebývalé prosperity (zejména v UK a dalších zemí, které přijaly hodnoty klasického liberalismu)

50 Neoklasická škola vrcholné období: posl. třetina 19. stol. – do WW II narozdíl od KŠPE – mikroekonomický proud, ale stále proud liberální důraz na mezní veličiny (zrod moderní mikroekonomie) hlavní představitelé: 19. stol.: Alfred Marshall, Vilfredo Pareto, Carl Menger, W.H.Gossen, Léon Walras, W.S. Jevons 20. stol.: Ludwig von Mises, F.A. von Hayek, M.N. Rothbard atd. neoklas. se rozvětvila do mnoha dílčích škol: Cambridgeská, Lausanská, Rakouská, Americká

51 Odklon od klasické ekonomie přelom 19. a 20. stol. ve znamení stále větších hospodářských výkyvů – hlubší a delší recese nárůst všeobecného přesvědčení, že klasická ekonomie není schopna vysvětlit reálné jevy odklon od liberálních hodnot a nárůst víry ve schopnosti státu ve skutečnosti: vznik cenových rigidit, trhům bylo bráněno v autoregulaci – desinterpretace příčin hospodářských krizí definitivní odklon od KE: Velká hospodářská krize 30. let 20. stol. – zrod nového proudu – „keynesiánství“

52 Keynesiánství příčiny Velké krize vidí v nedostatečné agregátní poptávce – je ji třeba zvyšovat, a to: pomocí vládních nákupů a uvolněné měnové politiky (tj. držet nízko úrokové sazby) nárůst státního intervencionismu hlavní proud po WW II 70. léta 20. století: ropné šoky – současně pokles HDP a růst cenové hladiny – keynes. neschopno vysvětlit opětovný příklon k liberálním proudům: monetarismus, škola racionálních očekávání, ekonomie strany nabídky

53 Keynesiánství hlavní představitelé. John Maynard Keynes (1883 – 1946) – „Obecná teorie úroku, zaměstnanosti a peněz“ Paul Anthony Samuelson (1915 – 2009) – světoznámá učebnice „Ekonomie“ John Hicks (1904 – 1989)

54 Monetarismus, škola racionálních očekávání, ekonomie strany nabídky společné rysy: renesance liberálních hodnot odklon do státního intervencionismu důraz na osobní svobodu a odpovědnost jednotlivce Monetarismus: důraz na úlohu peněz v ekonomice a na cenovou stabilitu Milton Friedman (1912 – 2006) – teorie adaptivních očekávání Škola racionálních očekávání: navíc oproti monetarismu – důraz na stabilní a transparentní pravidla Robert Lucas (*1937), Edmund Phelps (*1933) - teorie racionálních očekávání Ekonomie strany nabídky: souvislost zdanění a ekonomické aktivity Arthur Laffer (*1940) – Lafferova křivka – míra zdanění vs. daňový výnos

55 Současnost ve znamení desetiletí trvajícího střetu škol vycházejících z klasické ekonomie a z keynesiánství nová klasická ekonomie – Robert Barro (*1944) Rakouská škola – Izrael Kirzner, Murray N. Rothbard new keynesians (novokeynesiánci) – Mankiw, Romer, Stiglitz, Švejnar

56 České ekonomické myšlení před vznikem ČSR: F. L. Chleborád, Albín Bráf atd. První republika: Karel Engliš Alois Rašín Po WW II: Ota Šik Po 1989: Václav Klaus, Tomáš Ježek, Jan Švejnar, Valtr Komárek, Milan Zelený


Stáhnout ppt "Téma č. 1: Úvod do ekonomie Petr Musil: Základy ekonomie."

Podobné prezentace


Reklamy Google