Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

N á zev š kolyZ á kladn í š kola a Mateřsk á š kola Ploskovice, p.o., okres Litoměřice Č í slo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.1113 N á zev projektu „ Zlep.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "N á zev š kolyZ á kladn í š kola a Mateřsk á š kola Ploskovice, p.o., okres Litoměřice Č í slo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.1113 N á zev projektu „ Zlep."— Transkript prezentace:

1 N á zev š kolyZ á kladn í š kola a Mateřsk á š kola Ploskovice, p.o., okres Litoměřice Č í slo projektu CZ.1.07/1.4.00/ N á zev projektu „ Zlep š en í kvality vzděl á v á n í na Z Š a M Š Ploskovice “ Č í slo a n á zev š ablony kl í čov é aktivityIII/2 - Inovace a zkvalitněn í výuky prostřednictv í m ICT N á zev ověřovan é ho materi á lu Situace v Rakousku v polovině19.stol. Jm é no autora výukov é ho materi á lu : Mgr. Danuše Manová Datum, ve kter é m byl VM vytvořen: Ročn í k, pro který je výukový materi á l určen: 8.r. Vzděl á vac í oblast, vzděl á vac í obor, tematický okruh, t é ma: Člověk a společnost, dějepis 19.stol. Metodický list/anotace – výstižný popis způsobu použit í výukov é ho materi á lu ve výuce: Seznam se s příčinami vystěhovalectví na Volyň. Form á t př í lohy na CD/DVD PDF VY_32_INOVACE_291

2 Situace v Čechách, v Polsku a Rusku v 60. létech 19. stol. a příčiny vystěhovalectví. Nejprve si připomeň: -Co bylo nevolnictví -Co byla prusko – rakouská válka -Kdo byl František Palacký -Rozdíl mezi trojpolním systémem a střídavým hospodařením Odpovědi si porovnej odtažením modrého rámečku: Nevolnictví byla závislost poddaných na pánovi. Museli robotovat na jeho polích, nesměli se bez jeho dovolení stěhovat, ženit, vdávat… V prusko – rakouské válce prohrálo Rakousko, na našem území se odehrála krutá bitva u Hradce Králové… František Palacký byl národní buditel, zabýval se historií našeho národa… Trojpolní systém: ozim – jař – úhor, střídavé hospodaření : střídání plodin, hnojení, každoroční obdělávání celé plochy.

3 Situace v Čechách, v Polsku a Rusku v 60. létech 19. stol. a příčiny vystěhovalectví. Úvodní informace. V Rusku, ke kterému patřila i dnešní Ukrajina, na jejímž území leží Volyňská gubernie velká asi jako Čechy, bylo v roce 1861 zrušeno nevolnictví. (V Čechách bylo zrušeno už v roce 1781.) Vzhledem k tomu, že Rusku patřila část Polska, žili na jeho území také Poláci. „J. Martínek starší ze zkušenosti a Josef Hovorka, Anna Gončarová, Josef Bečvář z vyprávění svých rodičů shodně uvádějí, že v Rakousku byla po prohrané válce s Pruskem roku 1866 velká bída. Mnoho lidí se vystěhovalo do Ameriky, určitá část zvolila Rusko pod vlivem slovanského sjezdu konaného v roce 1867 v Moskvě při příležitosti moskevské etnografické výstavy. Českou delegaci vedli František Palacký a Ladislav Rieger. Ústy svých mluvčích nabídli Čechům k osídlení některé oblasti v Rusku. Ruská vláda poskytla emigrantům značné výhody dekretem z 22. července 1870(časopis Ruský Čech z roku 1907)“s.14 Bylo to např. Osvobození přistěhovalců od vojenské služby a osvobození od daní na pět let, ale po několika létech byly výhody zrušeny. Po zrušení nevolnictví skončila závislost ukrajinských mužiků na šlechtě. Většina šlechty na Volyni byla polská ( Při dělení Polska připadla Volyň Rusku. Třetí dělení Polska proběhlo v r ) Poddaní byli Ukrajinci, odlišní jazykově, národnostně i nábožensky. Ruská vláda chtěla po porážce polského povstání v r potlačit polský vliv např. tím, že zabavila majetek účastníkům povstání, ostatní polští šlechtici museli platit kontribuce ( státní tresty). Polská šlechta řešila problém prodejem a Češi měli možnost pozemky kupovat. Určitý rozpor byl i mezi Čechy a Ukrajinci, protože české zemědělství bylo pokročilejší. Ukrajinci uplatňovali trojpolní systém, Češi střídavé hospodářství a měli pokročilejší nářadí. Vzpomíná J. Martínek starší: „ Z polního nářadí došel největšího obdivu náš český pluh, který do těch dob žádný z místních obyvatelů dosud neviděl. Jejich pluhy sestávaly ze samého dřeva, vyrobeny neuměle doma, pouze špička, samé ostří radlice bylo okované železem. Do takového pluhu zapřahalo se dobrých šest koní neb osm volů a pracovati mohli nejvýše dvě až tři hodiny za půl dne. S.14 Huleč česká na Volyni, Obraz života v létech 1870 – 1947, Bonek,Jiří, Manová Danuše, Stárek,Václav, 1.vyd., Žatec, vlastní náklad 1992, s.14

4 Situace v Čechách, v Polsku a Rusku v 60. létech 19. stol. a příčiny vystěhovalectví Když viděli, jak Čech lehce kráčel za pluhem zapřaženým pouze párem koní, pokuřuje si ze své neodlučné dýmky, pracoval na poli od rána do poledne a od poledne do noci, sbíhali se pracující na poli, zastavovali se kolem jedoucí a s nepokrytou hlavou prosili Čecha, aby jim ukázal ten neobyčejný instrument, který tak lehce tvrdou půdu drtí.“ s.21 „Vystěhovat se v těch dobách do Ruska jistě nebyla záležitost jednoduchá a vyžadovalo to určitou odvahu. Rusko byla tehdy země „exotická“, o níž se vyprávěly nejpodivnější věci. Když se rodina Hovorkova z Umonína u Kutné Hory rozhodla vystěhovat, říkaly kamarádky Barboře Hovorkové rozené Bobkové“: Baruško, ty pojedeš do Ruska, kde vši lítají a vlci se dívají do oken?“ Možnost levně zakoupit půdu byla však hlavně pro chudší lidi velkým lákadlem, ale i některé bohatší rodiny odjížděly, když se dověděly, že prvním vystěhovalcům se dobře daří.“ s.23 Všimni si, jaké události v Rakousku, v Polsku a Rusku odstartovaly tuto emigraci. Všimni si, čím stěhování přímo začalo. Všimni si, jaký byl rozdíl mezi českým a ukrajinským zemědělstvím. Přemýšlej, jaký mohl být vztah mezi Poláky, Ukrajinci a přistěhovalými Čechy. Porovnej si svou odpověď po odtažení modrého rámečku: Mezi Poláky a Ukrajinci byl vztah šlechtice a nevolníka. Ukrajinci sice byli osvobozeni, ale nedostali půdu, kterou pak koupili Češi, takže to zpočátku vedlo k potyčkám, když Ukrajinci vycházeli z trojpolního systému a chtěli pást na polích, které už patřily Čechům a byly obdělávané, nebyl tam úhor. Podobně viděl situaci i jiný autor. Viz další okénko. Porovnej. Huleč česká na Volyni, Obraz života v létech 1870 – 1947, Bonek,Jiří, Manová Danuše, Stárek,Václav, 1.vyd., Žatec, vlastní náklad 1992, s.21,23

5 Situace v Čechách, v Polsku a Rusku v 60. létech 19. stol. a příčiny vystěhovalectví Proč právě do Ruska? „…bylo levně na prodej mnoho lesů, orné a jiné půdy. Hlavní příčinou nabídky a nízké ceny byla neschopnost šlechticů ve změněných podmínkách své velkostatky výnosně obhospodařovat a dále to, že carská vláda levně prodávala velkostatky, které konfiskovala polským šlechticům, účastníkům potlačeného povstání. Carská vláda i car přistěhovalectví z Evropy podporovali…Amerika byla za oceánem a kromě toho v důsledku občanské války značně přistěhovalectví omezila, kdežto Rusko mělo s Rakouskem společnou hranici, přistěhovalci tam mohli jet vlakem až do pohraniční stanice Brody, nebo koňským spřežením, což trvalo nejdéle 6 týdnů. Příslušnost k české národnosti již tehdy v Rusku něco znamenala a zároveň ovšem zavazovala. Svůj význam měly i tehdejší všeslovanské a proruské sympatie mezi slovanskými národy v Rakousko –Uhersku.“ s.6 Kdo začal? „…tyto osobnosti: František Palacký a první organizátoři emigrace František Přibyl s Josefem Oličem. František Palacký se v roce 1867 zúčastnil v čele sedmadvacetičlenné české delegace Všeruské etnografické výstavy v Moskvě. Více než o výstavu šlo o setkání významných slovanských osobností, především ze států mimo ruskou říši, aby se posílily panslavistické tendence. F. Palacký jednal mimo jiné se členy vlády o možnostech imigrace Čechů do Ruska. Byl přijat carem Alexandrem II. A možná, že při této audienci byla vznesena i tato otázka.“ s. 6-8 Co Čechy z vlasti vyhánělo? „Bezzemky bída, drobné zemědělce relativní nedostatek půdy, řemeslníky lákala snaha po lepším uplatnění, středně majetné snaha po lepší existenci a všechny dohromady vyháněl germanizační tlak.“ s.4 Češi na Volyni, základní informace,Hofman, Jiří, 2.upr.vyd., Praha, Volyň 1995, ISBN: , s. 4, 6-8

6 Situace v Čechách, v Polsku a Rusku v 60. létech 19. stol. a příčiny vystěhovalectví Jak konkrétně vypadalo stěhování: „ Při stěhování museli emigranti překonávat velké překážky. Z českých zemí se dalo cestovat železnicí až do pohraničního města Brodů. Dále však již dráha nevedla. Někteří méně majetní naložili svůj nevelký majetek na malý vozík, sami se do něho zapřáhli, nebo zakoupili psy a použili jich jako tažných zvířat a cestovali tak stovky kilometrů po špatných cestách až do místa určení. Bohatší si koupili i koně a ještě jiní jeli s koňmi až z Čech.“ s. 27 „…Nebyli to dobrodruzi, Většina z nich, ovlivněna K. Havlíčkem Borovským a dalšími českými slavjanofily, dala na velkého slovanského bratra. Vliv mohu doložit u svého moravského pradědečka, stolaře Josefa Vlka ( ), který si téměř deset let před vystěhováním do Ruska napsal do deníku (16.května 1868) tato slova: „Právě jsem dočetl Havlíčkovu knihu Život na Rusi. Jesť to krásný obraz národa ruského. Velice mne tato kniha dojala. Jest to volný, bohatý národ, národ ruský. Já měl jsem doposavád jinačí pojem o životě na Rusi – nyní vidím, že si zasluhuje jména toho, totiž Svatá Rus. Co máme my zde lepšího proti Rusům? Že máme ohromné daně a ve všem nouzi a nedostatek? Že jsme starostmi a útrapami zahrnuti, kterých vinu nese cizí vláda německá? Kdežto Rusové nepotřebují se starati takřka o nic. Přál bych sobě, by můj domov byl místo na Moravě raději na Svaté Rusi.“ s.12,13 Autorův druhý praděda pekař a obchodník František Opočenský ( ) se odjel na Ukrajinu podívat a po návratu mu nedalo moc práce shromáždit deset zvědavých a odvážných rodin ze Semilska, které s ním odjely. Huleč česká na Volyni, Obraz života v létech 1870 – 1947, Bonek,Jiří, Manová Danuše, Stárek,Václav, 1.vyd., Žatec, vlastní náklad 1992, s. 27. Historie Českého Boratína, Vlk, Josef, Vlk Vladislav, Vlková, Anna, 1.vyd., Ústí n.L., Forte 2000, ISBN , s.12,13

7 Situace v Čechách, v Polsku a Rusku v 60. létech 19. stol. a příčiny vystěhovalectví Zjisti podle současné mapy, které státy nebo jejich části jsou nyní na území Rakouska – Uherska. Češi na Volyni, základní informace,Hofman, Jiří, 2.upr.vyd., Praha, Volyň 1995, ISBN: , titulní str.

8 Situace v Čechách, v Polsku a Rusku v 60. létech 19. stol. a příčiny vystěhovalectví Zjisti názvy měst, kolem kterých se usídlovali. Zjisti počet obcí, ve kterých žili.

9 Zdroje: Zápisky rukopisné zásobovače ing. Václava Stárka z východní fronty 2.svět.válkyPodiel 1.čs.armádneho zboru v ZSSR na oslobodzovaní Československa červenou armádou, Richtr, Karel a kol., 1.vyd., Praha Magnet 1974, Grand, generál Josef Kohl ve světle vzpomínek, Velfl,Josef,1.vyd.,Praha, ČSOL, 1999, ISBN Ženy bojující v zahraničních jednotkách za 2.světové války, kol.členek ČSBS, 1.vyd., Praha NV 1992, ISBN: Nezaváté časem, Volyňští Češi v tankových bojích, Palička, Vladimír, 1.vyd., Praha, SČVP 1995, ISBN: Osudy Čechů z Volyně, průvodce výstavou, Slavík,St., 1.vyd., Praha, SČVP bez r.v. Volyňáci, Vesele i vážně o volyňských reemigrantech, Šimek, Václav, 1.vyd., Sokolov,Okr. Muzeum Sokolov 1995 Dukla, sprievodca po dukelskom bojisku,Broft,M., Šáda,M., Trylč,J., foto VHÚ Praha, mapy VZÚ Praha, b.v., Krajské stredisko štátnej pamiatkovej starostlivosti a ochrany přírody Prešov, 1964 Sprievodca po expozícii Duklianskeho múzea a pamiatných miestach duklianskych bojov, mapky Mindoš,Ivan, Košice, Východoslovenské vydavateľstvo v Košiciach 1973 Huleč česká na Volyni, Obraz života v létech 1870 – 1947, Bonek,Jiří, Manová Danuše, Stárek,Václav, 1.vyd., Žatec, vlastní náklad 1992 U nás na Volyni, Šimek, Václav, b.v., Sokolov,Okres.úřad Sokolov a SČVP 1993 Zapomenutý boj, Foitík, Josef, 1.vyd., Praha, SČVP 2012, ISBN: Češi na Volyni, základní informace,Hofman, Jiří, 2.upr.vyd., Praha, Volyň 1995, ISBN:

10 Zdroje: Zpravodaj, SČVP, zvl.vydání, Hofman, Jiří, Základní informace o Češích na Volyni a od Černobylu, Praha, SČVP březen 1994 Minulost zavátá časem, Kronika Českých Dorohostají a přilehlých osad Libánovky a Máslenky, Širc, Václav, b.v., ČSPB Louny, bez r.v. Kronika Českého Malína, Martinovský, Josef, Alois, Širc, Václav, 2.vyd., bez místa vyd. B.r.v. Michalovské ozvěny,Rejchrt, Oldřich, b.v., vlastní náklad Rejchrt, Oldřich 1997 Památce Zborova 1917 – 1927, Syřiště, František, Medek, Rudolf, Praha, „Za svobodu“ 1927 Dějiny Volyňských Čechů I., Léta 1868 – 1914, Vaculík, Jaroslav, 1.vyd., SČVP 1997, ISBN: Dějiny Volyňských Čechů II., (1914 – 1945), Vaculík, Jaroslav, 1.vyd., SČVP 1998, ISBN: Dějiny Volyňských Čechů III.( ), Vaculík, Jaroslav, 1.vyd., Brno, Masarykova univerzita 2001, ISBN: Historie Českého Boratína, Vlk, Josef, Vlk Vladislav, Vlková, Anna, 1.vyd., Ústí n.L., Forte 2000, ISBN Rukopis Anna Stárková Michalovské ozvěny, Rejchrt, Oldřich, 1.vyd., Lovosice, vlastní náklad 1997 Doplňky k dějinám Volyňských Čechů I., Protiněmecký odboj, Blaník, Mírový život,Dufek, Vladimír1.vyd., Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel, r.2003, ISBN: V duchu revolučního odkazu bojovníků 1.čs.samostatné tankové brigády v SSSR 3/1975,Hlavní politická správa ČSLA.


Stáhnout ppt "N á zev š kolyZ á kladn í š kola a Mateřsk á š kola Ploskovice, p.o., okres Litoměřice Č í slo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.1113 N á zev projektu „ Zlep."

Podobné prezentace


Reklamy Google