F RANCOUZSKÉ OSVÍCENSTVÍ Mgr. Vladimír Velešík. Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Svitavy ANOTACE 1.Kód DUMu: VY_32_INOVACE_7.SV.09.

Prezentace na téma: "F RANCOUZSKÉ OSVÍCENSTVÍ Mgr. Vladimír Velešík. Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Svitavy ANOTACE 1.Kód DUMu: VY_32_INOVACE_7.SV.09."— Transkript prezentace:

1 F RANCOUZSKÉ OSVÍCENSTVÍ Mgr. Vladimír Velešík

2 Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Svitavy ANOTACE 1.Kód DUMu: VY_32_INOVACE_7.SV.09 2.Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0114 3.Vytvořeno: únor 2013 4.Ročník: Vyšší stupeň osmiletého gymnázia a čtyřleté gymnázium (RVP-G) 5.Anotace: Vzdělávací oblastČlověk a společnost Vzdělávací oborObčanský a společenskovědní základ Tematický okruhÚvod do filosofie a religionistiky Materiál seznamuje studenty s formováním základů novověké filosofie. Zabývá se vznikem a vytvářením osvíceneckých názorů ve francouzské společnosti, všímá si významu Encyklopedie a autorů s ní spojených. Materiál se využije v kterékoliv části hodiny. Pomůcky: interaktivní tabule, učebnice.

3 Francouzské osvícenství

4 Osvícenství vztah k náboženství → jen výjimečně teisté; většinou deisté (přirozené náboženství je pro nevzdělaný lid prospěšné) velký význam připisují vědě (racionalismus má univerzální uplatnění) civilizační vzestup víra v lidský pokrok záliba v duchovní i hmotné kultuře

5 Encyklopedie aneb Racionální slovník věd, umění a řemesel v letech 1751 – 1772 vyšlo celkem 28 svazků Denis Diderot Jean d´Alembert odmítnutí principu autority ve vědě odstup vůči náboženství shrnout dosavadní lidské poznání popis řemesel i lidské práce do centra pozornosti člověk

6 Encyklopedisté mechanický materialismus (pohyb je chápán jako pouhé přemístění) přechod od deismu k ateismu determinismus – odmítají nahodilost senzualismus filosofie společnosti a dějin

7 Denis Diderot (1713 – 1784) redaktor Encyklopedie pobyt v Petrohradu literát, divadelník, filosof, psycholog Dílo: Jeptiška, Jakub fatalista Herecký paradox Procházky skeptikovy, Filosofické myšlenky, Výklad přírody

8 Denis Diderot „Vyšel jsem od přírody a nakonec přicházím k Tobě, jehož jméno na zemi je Bůh. Nevím zda jsi: ale budu myslet tak, jako bys hleděl do mé duše, budu jednat, jako bych žil před tvým zrakem. V tomto světě na Tobě nic nežádám, nejsi-li, ubírá se svět cestou sám od sebe, a jsi- li, je jeho běh nutný z Tvého příkazu … Viz, to jsem já, nutně uspořádaná částečka věčné a nutné hmoty a snad Tvůj tvor …“

9 Jean le Rond d´Alembert (1717 – 1783) napsal úvod Encyklopedie → vyložil zde stanovisko a cíl Encyklopedie z filosofie uznával pouze F. Bacona, J. Locka a encyklopedisty ve filosofii uznával pouze fakta – tj. matematiku, přírodní vědy

10 Julien Offray de La Mettrie (1709 – 1751) lékař žil v Holandsku, později na dvoře pruského krále Friedricha II. materialista → neexistuje mrtvá hmota, známe ji pouze v pohybu a v určitých formách, chová princip pohybu v sobě (není nutné předpokládat Boha jako princip světového pohybu → svět se pohybuje sám ze sebe) hypotéza Boha je překážka, není nutné předpokládat zvláštní myslící substanci představitel hedonismu Dílo: Člověk stroj, Anti-Seneka, Umění užívat

11 „Žijeme přítomností. Žijeme pouze tím, co jsme teď … Odkládat radovánky až do pozdních let, na zimu života, je totéž jako čekat na hostině na okamžik, až bude sklizeno ze stolu.“ „Chtěl bych znovu žít, ale jen tak, jak jsem žil, při výtečné tabuli, v dobré společnosti, v radovánkách, v pracovně, s galantními dobrodružstvími. Zase bych rozděloval svůj čas mezi ženy, tu rozkošnou školu půvabů, Hippokrata a múzy, zase bych byl nepřítelem prostopášnosti jako přítel rozkoše, zase zkrátka by se v mém životě okouzlujícím způsobem moudrost s pošetilostí, které společně dělají život příjemnější a jaksi pikantnější.“ „Využijme těch několika chvilek, jež nám zbývají, pijme, zpívejme, milujme toho, kdo miluje nás, ať kolem nás srší žerty a vtipy, ať všechny rozkoše nás postupně pobaví a okouzlí naše duše, i když je život krátký, my chceme žít.“

12 Claude Adrien Helvétius (1715 – 1771) Dílo O duchu, O člověku zaměřil se na problémy člověka a společnosti jeho knihy vzbuzovaly nepřátelské vášně u jezuitů materialista – pokud poznáme hmotu, poznáme vše, duchovní princip je omyl náboženství je klam – vědomý, záměrný „První ničema, který potkal prvního blázna, byl první kněz.“

13 Paul Heinrich Dietrich von Holbach (1723 – 1789) šlechtický původ ve Francii naturalizovaný Němec napsal přes 400 hesel v Encyklopedii nesmiřitelný ateista („osobní nepřítel Boha“) náboženství vzniklo ze strachu a klamu Dílo: Systém přírody („bible materialismu“, Společenský systém)

14 Charles Louis de Montesquieu (1689 – 1755) šlechtický původ kritik společnosti zabýval se přírodními vědami, historií, morálkou, státověda Dílo: Perské listy Úvahy o příčinách velikosti a pádu Římanů Duch zákonů

15 Úvahy o příčinách velikosti a pádu Římanů, Duch zákonů svobodný stát se neobejde bez zápasu politických stran politické strany jsou znakem pravého politického života za klidem na povrchu se skrývají pravé politické rozpory rozhodujícím momentem dějin je celková povaha společenských a státních poměrů stát a zákony vyrůstají z přírodních a historických podmínek neexistuje žádný abstraktní a univerzální ideál nebo schéma nejlepšího státu rozdíly zákonů vycházejí z rozdílů ústav

16 Úvahy o příčinách velikosti a pádu Římanů, Duch zákonů 3 principy, o které se opírají různé zákonodárné soustavy odpovídají 3 ústavním útvarům republika = ctnost; zákony republiky budou svobodomyslné, podíl občanů na řízení státu, rovnost mezi občany → chybí-li ctnost, republika se zvrhne v despocii monarchie = čest; klid a bezpečí, jednotlivec se neplete do státních záležitostí, život v tradicí prověřených mezích → kde nebude čest, zvrhne se monarchie v despocii = strach dělba moci – rovnováha („Moc zadržuje moc.“)

17 Fran ç ois-Marie Arouet (Voltaire) (1694 – 1778) vychováván v jezuitské koleji snažil se proniknout do dvorských kruhů dvakrát vězněn v Bastille pobýval na zámku madame de Ch âlet, na dvoře Fridricha Velikého jeho spisy spáleny na hranici jako „pohoršlivé, příčící se náboženství, dobrým mravům a vážnosti povinné panující moci“ velký vliv na veřejné mínění udržoval kontakty s řadou korunovaných hlav Evropy církev ho odmítla pohřbít

18 Voltaire Dílo: Candide Pojednání o snášenlivosti Filosofické listy Filosofický slovník Základy Newtonovy filosofie Pojednání o mravech a duchu národů

19 Voltaire filosofie není příliš původní ani zvlášť hluboká přejímá Lockův empirismus a Newtonovu přírodní filosofii náboženství v rámci rozumu = tolerance („Kdyby Boha nebylo, museli bychom jej vymyslet.“) = deista filosofie dějin – formuloval koncepci světových dějin → historii chápal jako boj člověka za vzdělání a pokrok – tj. dějiny lidského ducha hledal jednotící principy dějin zájem o mimoevropské civilizace

20 Jean Jacques Rousseau (1712 – 1778) narodil se v Ženevě autodidakt v 15 letech utekl z domova dočasně konvertoval ke katolicismu neklidný způsob života Dílo: Emil čili o výchově Rozprava o původu a základech nerovnosti mezi lidmi O společenské smlouvě Vyznání víry savojského vikáře

21 Jean Jacques Rousseau civilizace, kultura, věda, umění – člověka nepovznášejí, nezvelebují mravy – od základu člověka korumpují a kazí věda i umění povstaly z našich chyb „Vědami se stali lidé učenější, nestali se však moudřejšími.“ La nature – příroda = přirozenost → vliv na výchově jedna z prvních teorií odcizení – ztráta identity → civilizovaná společnost je strojená všeobecná falzifikace – podléhají jí i slova („říkáme prosím, ale myslíme chci“) pocit cizosti světa – je i kladný = právo na samotu („Právě proto, že mám lidi rád, utíkám od nich.“) pojetí svobody („Člověk se narodil jako svobodný, ale všude je v okovech.“)

22 Jean Jacques Rousseau různé druhy nerovnosti: přirozená nerovnost nerovnost mravní čili politická přírodní stav tři neštěstí: vznik vlastnictví ustavení vrchnosti zvrat moci v libovůli vytvořil pány a otroky společenská smlouva

23 Jean Jacques Rousseau pojetí náboženství – založeno na citu „Cit mi praví, že Bůh jest. Více není nutné a více vědět není ani možné.“ „Takto pozoruji Boha v jeho dílech. Čím více se snažím nahlédnout do jeho nekonečné bytosti, tím méně ji chápu. Ale jest, a to mi stačí. Čím méně jej chápu, tím více jej ctím. Skláním se před ním a říkám: Bytosti bytostí! Jsem, protože jsi Ty. Myslím-li ustavičně na Tebe, povznáším se ke svému prameni. A svého rozumu použiji nejdůstojněji tehdy, pokořím-li jej před Tebou.“

24 Zpětná vazba Srovnejte filosofický pohled na dějiny u Fr. Hobbese aj. J. Rousseaua. Vysvětlete rozdílný pohled těchto autorů na společnost a její úlohu.

25 Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Svitavy Materiál je určen pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízeních. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu. TRETERA, Ivo. Nástin dějin evropského myšlení. Praha - Litomyšl: Paseka, 2006, ISBN 80-7185-819-6 STORIG, Hans Joachim. Malé dějiny filosofie. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2000, ISBN 80- 7192-500-4 BEZ AUTORA. Soubor:ENC 1-NA5 600px.jpeg [online]. [cit. 22.5.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:ENC_1-NA5_600px.jpeg (Encyklopedie) DE LA TOUR, Maurice Quentin. Soubor:Alembert.jpg [online]. [cit. 22.5.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Alembert.jpg (J. d´Alembert) BEZ AUTORA. Soubor:Julien Offray de La Mettrie.jpg [online]. [cit. 22.5.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Julien_Offray_de_La_Mettrie.jpg (J. O. de la Mettrie) BEZ AUTORA. Soubor:Helvétius.png [online]. [cit. 22.5.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Helv%C3%A9tius.png (C. A. Helvétius) BEZ AUTORA. Soubor:Paul Heinrich Dietrich Baron d'Holbach.jpg [online]. [cit. 22.5.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Paul_Heinrich_Dietrich_Baron_d%27Holbach.jpg (P. H. D. von Holbach) DE LARGILLIÈRE, Nicolas. Soubor:Atelier de Nicolas de Largillière, portrait de Voltaire, détail (musée Carnavalet) -002.jpg [online]. [cit. 22.5.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Atelier_de_Nicolas_de_Largilli%C3%A8re,_portrait_de_Voltair e,_d%C3%A9tail_(mus%C3%A9e_Carnavalet)_-002.jpg (Voltaire)