ŠKOLA: Gymnázium, Chomutov, Mostecká 3000, příspěvková organizace AUTOR:Jan Dvořák NÁZEV:VY_12_INOVACE_02A_06_1. světová válka jako kulisa románu TEMA:Dějiny.

Prezentace na téma: "ŠKOLA: Gymnázium, Chomutov, Mostecká 3000, příspěvková organizace AUTOR:Jan Dvořák NÁZEV:VY_12_INOVACE_02A_06_1. světová válka jako kulisa románu TEMA:Dějiny."— Transkript prezentace:

1 ŠKOLA: Gymnázium, Chomutov, Mostecká 3000, příspěvková organizace AUTOR:Jan Dvořák NÁZEV:VY_12_INOVACE_02A_06_1. světová válka jako kulisa románu TEMA:Dějiny 20. století ČÍSLO PROJEKTU:CZ.1.07/1.5.00/34.0816 DATUM TVORBY:29.7.2013

2 Anotace: Materiál je určen pro studenty 3./4. ročníku čtyřletého studijního programu gymnázia a 5./6. ročníku šestiletého studijního programu gymnázia. Případně ho lze využít také v semináři či 1. ročníku šestiletého studijního programu gymnázia. Cílem materiálu je využít uměleckou literaturu jako pomůcku pro přiblížení atmosféry WWI. Na základě textů je rozvíjena čtenářská gramotnost i znalosti historických faktů. Odpovědi na otázky, které jsou součástí materiálu, studenti zapisují na tabuli fixem či elektronickým perem. Jedná se především o slide č.11. Materiál je určen k interaktivní výuce.

3 E.M. Remarque – Na západní frontě klid „Táboříme devět kilometrů za frontou. Včera jsme měli směnu; žaludek máme plný bílých fazolí s hovězím a jsme sytí a spokojení. Ba i pro večer mohl každý vyfasovat ještě plný esšálek; mimo to jsou dvojité porce salámu a chleba - to už něco vydá. Takového něco tu už dávno nebylo: špekoun s hlavou rudou jako rajské jablíčko jídlo přímo nabízí; na každého, kdo jde kolem, kývá lžící a pořádně mu nandá. Je načisto zoufalý, poněvadž neví, jak vyprázdní své kotly. Tjaden a Mőller sehnali pár umyvadel a dali si je nandat až po okraj do zásoby. Tjaden to dělá ze žravosti, Mőller z opatrnosti. Kam to Tjaden dává, to je u Boha. Je pořád hubený jako herynek. To nejdůležitější je, že nám dali také dvojí porci kuřiva. Pro každého deset cigár, dvacet cigaret a dva kusy žvýkacího tabáku. Vyměnil jsem si žvýkací tabák s Katczinským za jeho cigarety, tak mám dohromady čtyřicet cigaret. S tím už člověk pár dní vystačí.“ 1)

4 E.M. Remarque – Na západní frontě klid 1)Na základě přečtení předchozího textu se pokuste popsat situaci vojáka na bojišti WWI. 2)Jaký způsob boje se uplatnil v období WWI? Popište ho. 3)Na základě přečtení další ukázky popište, jak válka dokáže změnit chování člověka.

5 E.M. Remarque – Na západní frontě klid „ Krysy jsou tu zvlášť odporné, poněvadž jsou tak velké. Je to druh, kterému říkají krysy mrtvolné. Mají šeredné, zlé, holé tlamy a zvedne se ti žaludek, když vidíš jejich dlouhé, holé ocasy. Zdá se, že jsou tuze hladové. Skoro každému nakously chléb. Kropp jej zabalil pevně do celty a dal si jej pod hlavu, ale nemůže spát, poněvadž mu běhají po obličeji, aby se k němu dostali. Detering myslil, že na ně vyzraje; upevnil na stropě tenký drát a pověsil naň svůj uzlíček s chlebem. Když v noci zmáčkne elektrickou lampičku, vidí, že se drát kývá sem a tam. Na chlebě sedí jako na koni tučná krysa. Konečně tomu uděláme konec. Kousky chleba, které zvířata ohlodala, pečlivě odkrojíme; chléb nemůžeme na žádný způsob vyhodit, poněvadž bychom zítra neměli nic k jídlu. Odříznuté skývky položíme na zem mezi sebe. Každý vytáhne lopatku a připraví se k ráně. Detering, Kropp a Kat drží své kapesní lampičky. Po několika minutách slyšíme první drchání. Zesiluje se, teď je to mnoho malých noh. Tu blýsknou lampičky, a všichni bijí do černého houfu, který se syčením se rozprchává. Výsledek je skvělý. Vyhodíme kousky krys lopatkami za stěnu zákopu a lehneme si zase do zálohy.“ 2)

6 E.M. Remarque – Na západní frontě klid „ Jeho uniforma je ještě napolo rozepjatá. Tobolku s papíry lze lehce najít. Ale zdráhám se ji otevřít. Je v ní legitimace s jeho jménem. Pokud neznám jeho jména, mohu ho snad ještě zapomenout, čas jej vymaže, tento obraz. Jeho jméno je hřebík, který se do mne zarazí a který nebude nikdy možno vytrhnout. Je v něm síla, která bude umět všechno zase vyvolat, bude se to vracet zas a zas a vstávat přede mnou. Držím nerozhodně tobolku v ruce. Vypadne mi a otevře se. Vylétne několik obrazů a dopisů. Seberu je a chci je zase uložit, ale tlak, který mne svírá, celá nejistota situace, hlad, nebezpečí, tyto hodiny s mrtvým mě přivedly do zoufalství, chci urychlit rozřešení a zesílit a ukončit svá muka, jako tluče člověk nesnesitelně bolavou rukou o strom, bez ohledu na to, jak to dopadne. Jsou to fotografie ženy a malého děvčátka, uzounké amatérské fotografie před zdí s břečťanem. Vedle jsou dopisy. Vyndám je a pokouším se je číst. Většině nerozumím, lze to těžko rozluštit a znám jen málo francouzsky. Ale každé slovo, které přeložím, proniká mi do prsou jako výstřel, jako bodná rána. Hlava mi bolí předrážděním. Ale tolik ještě chápu, že těm lidem nesmím nikdy psát, jak jsem chtěl dřív. Dívám se ještě jednou na fotografie; nejsou to bohatí lidé. Mohl bych jim jednou anonymně poslat peníze, jestli nějaké někdy později vydělám. Toho se křečovité chápu, to je aspoň malinká opora. Tento mrtvý je spjat s mým životem, proto musím dělat všechno a slíbit všechno, abych se zachránil; slibuju slepě, že chci žít jenom pro něho a pro jeho rodinu, mluvím na něho vlhkými rty a přehluboko ve mně spí při tom naděje, že se tak vykoupím a přece jen ještě odtud dostanu; malá lest, že se budu potom vždycky ještě moci podívat, co a jak. A proto otevřu knížku a čtu pomalu: Gérard Duval, typograf. Napíšu si tužkou mrtvého adresu na obálku dopisu a strčím zas všechno rychle do blůzy. Zabil jsem typografa Gérarda Duvala. Musím se stát typografem, myslím si zmateně, stát se typografem, typografem!“ 3)

7 E.M. Remarque – Na západní frontě klid 1)Co způsobilo probuzení lidskosti v tvrdých podmínkách války? Jak se proměnilo vnímání nepřítele? 2)Na které straně konfliktu stojí vypravěč? Který národ je mu protivníkem? Kdo byli spojenci obou válčících stran? 3)V jaké oblasti by se mohla situace odehrát? Znáte nějaké významné místo, kde se uskutečnila bitva WWI?

8 E. Hemingway – Sbohem, armádo! „Vinice prořídly, keříky na nich měly také holé větve a celá krajina byla vlhká a hnědá a podzimně mrtvá. Nad řekou visela mlha a v horách se válela mračna, nákladní auta na cestách stříkala kolem sebe blátem a oddíly v pláštěnkách byly zablácené a mokré; mokré byly i jejich pušky, a na břiše jim nadouvaly pláštěnky dvoje kožené sumky, nacpané sadami tenkých dlouhých nábojů ráže 6,5 mm, takže vojáci, kteří kráčeli po cestě kolem, pochodovali, jako by byli v šestém měsíci těhotenství. Objevovala se tu malá šedá auta a projížděla velkou rychlostí, obyčejně v nich seděl vedle řidiče důstojník a další důstojníci byli vzadu. Stříkala kolem sebe blátem ještě víc než kamiony, a když byl jeden z důstojníků na zadním sedadle hodně malý a seděl mezi dvěma generály, on sám tak malý, že mu člověk neviděl do obličeje, ale jenom na vršek čepice a na uzounká záda, a když vůz jel obzvlášť rychle, pak to byl asi král. Bydlel v Udine a sem si vyjel skoro každý den, aby se podíval, jak to jde. A šlo to od deseti k pěti.“ 4) 1)Na které frontě se děj odehrává? Pokuste se na základě předchozího výkladu popsat situaci, která zde panovala. 2)Které armády zde byly nasazeny na straně Dohody?

9 E. Hemingway – Sbohem, armádo! „V civilních šatech jsem se cítil jako na maškarním plese. Byl jsem dlouho v uniformě a teď mi scházel pocit, že mě šaty podpírají. Připadalo mi, že mám plandavé kalhoty. V Miláně jsem si koupil lístek do Stresy. Taky jsem si koupil nový klobouk. Simův klobouk jsem nosit nemohl, ale jeho šaty mi padly. Voněly tabákem, a jak jsem seděl v kupé a díval se z okna, měl jsem pocit, že nový klobouk je velice nový a šaty velice staré. Bylo mi tak smutno, jak smutná se zdála lombardská krajina, která ubíhala za oknem. V kupé jelo několik aviatiků, kteří o mně neměli valné mínění. Ani pohledem o mě nezavadili a dávali najevo hluboké pohrdání civilistou mého věku. Necítil jsem se uražený. Za starých časů bych je byl nějak urazil a serval se s nimi. Vystoupili v Gallarate a já byl rád, že jsem sám. Měl jsem noviny, ale nečetl jsem je, protože se mi nechtělo číst o válce. Hodlal jsem na válku zapomenout. Uzavřel jsem separátní mír. Bylo mi zatraceně osaměle a byl jsem rád, když vlak přijel do Stresy.“ 5) 1)Jaký byl pocit vojáků po skončení vojenské služby? 2)Jak se lišil pohled veřejnosti na „vojenskou službu“ v období WWI od pohledu současného?

10 J. Hašek – Osudy dobrého vojáka Švejka „ „Ale, milostpane, pana arcivévodu Ferdinanda, toho z Konopišště, toho tlustýho, nábožžnýho.““ „„Ježžíšmarjá,““ vykřikl ŠŠvejk, „„to je dobrý. A kde se mu to, panu arcivévodovi, stalo?““ „„Práskli ho v Sarajevu, milostpane, z revolveru, vědí. Jel tam s tou svou arcikn쾞nou v automobilu.““ „„Tak se podívejme, paní Müllerová, v automobilu. Jó, takovej pán si to může dovolit, a ani si nepomyslí, jak taková jízda automobilem můžže neššťastně skončit. A v Sarajevu k tomu, to je v Bosně, paní Müllerová. To udělali asi Turci. My holt jsme jim tu Bosnu a Hercegovinu neměli brát. Tak vida, paní Müllerová. On je tedy pan arcivévoda už na pravdě božží. Trápil se dlouho?““ „„Pan arcivévoda byl hned hotovej, milostpane. To vědí, žže s revolverem nejsou žžádný hračky.“ 6) 1)Která událost je v textu popisována? V čem spočívá její význam? 2)Popište průběh celého činu. 3)V čem se Švejk zmýlil?

11 J. Hašek – Osudy dobrého vojáka Švejka „ „Nemyslete si, žže máte před sebou nějakého vola, který si dá vššechno nabulíkovat na nos. Mě vašše chování nijak nevyvede z rovnováhy. Já vím, žže jste všichni simulanti, žže chcete dezentýrovat z vojny. A podle toho s vámi jednám. Přežžil jsem sta a sta takových vojáků, jako jste vy. Na těchto postelích ležžely celé spousty lidí, kterým nic jiného nescházelo nežž vojenský duch. Zatímco jejich kamarádi bojovali v poli, oni si myslili, žže se budou válet na posteli, dostávat nemocniční stravu a čekat, ažž se válka přežžene. To se ale zmýlili setsakramentsky, a i vy vššichni se také setsakramentsky zmýlíte. Ješště za dvacet let budete křičet ze spaní, kdyžž se vám bude zdát, jak jste u mne simulovali.““ 7) 1)Jaký byl přístup Čechů k účasti ve válce na straně monarchie? 2)Jak se to projevovalo na frontě? Souvisí situace s působením čs. legií? 3)Kde všude se legie utvářely? a)b)c)

12 Citace: 1) REMARQUE, Erich Maria: Na západní frontě klid, Praha 1967, s. 9 2) REMARQUE, Erich Maria: Na západní frontě klid, Praha 1967, s. 36 3) REMARQUE, Erich Maria: Na západní frontě klid, Praha 1967, s. 70 4) HEMINGWAY, Ernest: Sbohem, armádo!, Praha 1965, s. 7-8 5) HEMINGWAY, Ernest: Sbohem, armádo!, Praha 1965, s. 208 6) HAŠEK, Jaroslav: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, Praha 2012, s. 7 7) HAŠEK, Jaroslav: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, Praha 2012, s. 73-74 Zdroje: REMARQUE, Erich Maria: Na západní frontě klid, Praha 1967, ISBN 28-015-67. HEMINGWAY, Ernest: Sbohem, armádo!, Praha 1965, HAŠEK, Jaroslav: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, Praha 2012, ISBN 978-80-242-3864-7.