Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační.

Prezentace na téma: "Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační."— Transkript prezentace:

1 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326 Řízení rizik Kvalitativní hodnocení rizik, matice a mapa rizik Zpracoval: prof. Ing. František BOŽEK, CSc. Univerzita obrany v Brně Kontakt: tel.: 973 443 170,e-mail: frantisek.bozek@unob.cz

2 Úvod Kvalitativní analýza rizik se vyznačuje rychlostí provedení, nižšími požadavky na rozsah vstupních dat a finanční prostředky. Naopak přesnost, transparentnost a spolehlivost výsledků je relevantně nižší v porovnání s kvantitativní analýzou. Je tomu tak proto, že nevyžaduje vyjádření pravděpodobnosti aktivace zdroje nebezpečí v číselných hodnotách a ocenění následků nežádoucí události v peněžních jednotkách.

3 Úvod Kvalitativní analýza rizik je založena na expertním odhadu jak pravděpodobnosti aktivace zdroje nebezpečí, tak zranitelnosti a kritičnosti ohrožených aktiv. Umožňuje snadno a rychle identifikovat kritická rizika systémů a lze doporučit zejména pro systémy, pro něž dosud nebyla realizována analýza rizik, anebo kde je preferována rychlost identifikace kritických rizik a minimum potřebných zdrojů.

4 Srovnání kvalitativní a kvantitativní analýzy rizik Přednosti (výhody) kvalitativní analýzy: -menší nároky na erudici a fundovanost realizačního týmu; -nižší náklady na provedení; -nižší nároky na lidské a materiálové zdroje; -nevysoká potřeba programového vybavení; -jednoduché výpočty; -rychlost provedení spojená s rychlostí identifikace kritických rizik a implementace opatření na jejich redukci.

5 Srovnání kvalitativní a kvantitativní analýzy rizik Nevýhody kvalitativní analýzy: -menší přesnost získaných výstupů při porovnání rizik způsobených různými zdroji nebezpečí; -nižší správnost výstupů, které mají spíše orientační hodnotu; -nižší spolehlivost získaných výstupů; -horší transparentnost procesu; -menší systematičnost; -obtížná kontrola nákladů.

6 Srovnání kvalitativní a kvantitativní analýzy rizik Zmíněné metodiky nestojí proti sobě, jsou komplementární. Kvalitativní analýza rizik se aplikuje: -na systémy, u nichž dosud analýza rizik nebyla realizována; -pro systémy, kde je nezbytné rychle zhodnotit a identifikovat kritická rizika, která ekonomický subjekt či společnost ohrožují. Jakmile jsou kritická rizika identifikována, lze je, pokud se to jeví potřebné, resp. je to vyžadováno top ‑ managementem, kvantitativně upřesnit.

7 Definice kvalitativní analýzy rizik Riziko lze z kvalitativního aspektu definovat jako možnost, že s jistou pravděpodobností dojde ke vzniku nežádoucí události, která se liší od předpokládaného stavu či vývoje a která způsobí vyšší či nižší ztráty na movitém či nemovitém majetku, újmu na zdraví lidí nebo zátěž životního prostředí.

8 Postup kvalitativní analýzy rizik Kvalitativní hodnocení předpokládá: - slovní vyjádření pravděpodobnosti (frekvence) aktivace zdroje nebezpečí; -a/anebo slovní vyjádření zranitelnosti aktiva odkud vyplývá dopad nežádoucí události daný náklady na obnovu (sanaci) poškozeného aktiva, resp. na nákup (pořízení) nového, zničeného aktiva.

9 Postup kvalitativní analýzy rizik Základem pro odhad rizika systému je rovnice (1): (1) v níž R(t) reprezentuje riziko, p(t) pravděpodobnost aktivace zdroje nebezpečí a N(t) dopady nežádoucí události v závislosti na čase. Přitom dopady (následky) nežádoucí události reflektují zranitelnost aktiva příslušným nebezpečím. Třetím faktorem, na němž je úroveň rizika závislá, je čas t.

10 Postup kvalitativní analýzy rizik Jsou-li pro každé j-té nebezpečí sestaveny všechny páry nebezpečí/zranitelnost vůči každému i-tému aktivu systému, lze za použití rovnice (2) kalkulovat riziko R j (  ) pro zkoumaný systém (útvar, vojenský výcvikový prostor, ekonomický subjekt, veřejnou či privátní organizaci, objekt apod.), které rezultuje z j-tého nebezpečí v daném čase . (2) kde p j (  ) představuje pravděpodobnost aktivace j-tého zdroje nebezpečí a N j,i (  ) dopady reflektující ze zranitelnosti i-tého aktiva studovaného systému vůči j-tému nebezpečí.

11 Postup kvalitativní analýzy rizik Grafické vyjádření rizika Zdroj: Božek, F., Urban, R. 2008. Management rizika - Obecná část. 1. vyd. Brno: Univerzita obrany, 2008, s. 67. ISBN 978-80-7231-259-7.

12 Postup kvalitativní analýzy rizik Matice rizika Riziko: A = zanedbatelné, B = okrajové, C = nízké, D = ještě akceptovatelné, E = tolerovatelné, F = neakceptovatelné. Pravděpodobnost Dopad nežádoucí události zanedbatelnýokrajovýnízkýstřednívysokýkatastrofický zanedbatelná AABBCD okrajová ABBCCE nízká BBCDEE střední BCDDEF vysoká CCEEFF velmi vysoká DEEFFF Zdroj: vlastní.

13 Mapa rizika Postup kvalitativní analýzy rizik Zdroj: Božek, F., Urban, R. 2008. Management rizika - Obecná část. 1. vyd. Brno: Univerzita obrany, 2008, s. 87. ISBN 978-80-7231-259-7.

14 Matice a mapa rizik Matice a mapa rizik jsou výstupem kvalitativního integrovaného posouzení rizik. Slouží jako: -nástroj ke stanovení priorit rizik; -vymezení závažných a neakceptovatelných rizik; -zefektivnění následujících fází managementu rizik; -definovaní rizikové pozice systému; -zefektivnění managementu firmy.

15 Závěr Kvalitativní analýza rizik představuje ve srovnání s kvantitativní analýzou jednoduchou, rychlou a nákladově nenáročnou metodiku, nevyžadující širokou škálu vstupních dat. V praxi je často užívána zvláště pro systémy, u nichž dosud nebyla realizována analýza rizik, a když je potřeba urychleně stanovit priority ve sféře redukce rizik, aby mohly být efektivně alokovány finanční, materiálově a personální zdroje. Zmíněné výhody naopak s sebou přinášejí nižší přesnost, správnost a tím i spolehlivost výstupů a horší transparentnost procesu a obtížnou kontrolu vynaložených nákladů.

16 Závěr Základem kvalitativní analýzy rizik je identifikace všech párů nebezpečí/zranitelnost aktiv studovaného systému spolu se stanovením jejich úrovně vyjádřené slovním hodnocením. Zranitelnost aktiva nebezpečím reflektuje dopad nežádoucí události. Riziko systému v relaci k nebezpečí je dáno průnikem slovního vyjádření pravděpodobnosti aktivace zdroje nebezpečí a nákladů souvisejících s obnovou všech poškozených a nákladů na nákup všech zničených aktiv systému v důsledku výskytu nežádoucí události v čase . Výstupem analýzy bývá zobrazení v matici rizik či mapa rizik.

17 Příprava na cvičení Studenti se seznámí s výhodami a nedostatky kvalitativního hodnocení rizik ve srovnání s kvantitativním způsobem a osvojí si postupy získávání výstupů kvalitativní analýzou zejména ve formě mapy rizik a zobrazení v matici rizik. Vytvořené skupiny 3-5 studentů realizují kvalitativní analýzu rizik jednoduchého systému (část útvaru, vojenského výcvikového prostoru, domácnosti, provozovny, veřejné instituce, regionu) a zpracují mapu rizik zkoumaného systému. K tomu využijí výsledky získané v předchozích cvičeních.