Slide 0 8. ISLM model. slide 1 Obsahem přednášky je…  Úvod do hospodářských cyklů a agregátní poptávky  Křivka IS a její vztah ke  keynesiánskému kříži.

Prezentace na téma: "Slide 0 8. ISLM model. slide 1 Obsahem přednášky je…  Úvod do hospodářských cyklů a agregátní poptávky  Křivka IS a její vztah ke  keynesiánskému kříži."— Transkript prezentace:

1 slide 0 8. ISLM model

2 slide 1 Obsahem přednášky je…  Úvod do hospodářských cyklů a agregátní poptávky  Křivka IS a její vztah ke  keynesiánskému kříži  modelu zapůjčitelných fondů  Křivka LM a její vztah k  teorii preference likvidity  jak IS-LM model determinuje důchod a úrokovou sazbu v krátkém období, když je P fixní

3 slide 2 8.1. Úvod

4 slide 3 Krátké období  Základním smyslem analýzy krátkého období je odvodit teorie k analýze krátkodobých fluktuací ekonomiky (hospodářského cyklu)  Proto se budeme zabývat třemi modely: ISLM modelem (Přednáška 8) Mundell-Flemingovým modelem (Přednáška 9) Modelem AD-AS (AD:Přednáška 8-9) (AS: Přednáška 10)

5 slide 4 Fakta o hospodářském cyklu  Průměrný růst reálného HDP se pohybuje v dlouhém období okolo 3 – 3,5 % ročně s velkými krátkodobými fluktuacemi.  Spotřeba a investice oscilují společně s HDP, ale volatilita investic je mnohem vyšší než volatilita spotřeby.  Nezaměstnanost stoupá během recesí a klesá během expanzí.  Okunův zákon: negativní vztah mezi HDP a nezaměstnaností.

6 slide 5 Tempa růstu reálného HDP a spotřeby Meziroční procentní změna Průměrné tempo růstu Tempo růstu reálného HDP Tempo růstu spotřeby

7 slide 6 Tempo růstu reálného HDP, spotřeby a investic Tempo růstu investic Tempo růstu reálného HDP Tempo růstu spotřeby Meziroční procentní změna

8 slide 7 Nezaměstnanost Procento pracovní síly

9 slide 8 Okunův zákon Procentní změna reálného HDP Změna v míře nezaměstnanosti 1975 1982 1991 2001 1984 1951 1966 2003 1987 2008 1971 2009

10 slide 9 Časové horizonty v makroekonomii  Dlouhé období (LR): Ceny jsou pružné a reagují na změny v nabídce nebo poptávce.  Krátké období (SR): Mnoho cen je nepružných. Ekonomika se chová velmi odlišně, pokud jsou ceny nepružné.

11 slide 10 Klasická makroekonomie (Přednášky 2-7)  Výstup je determinován stranou nabídky:  zásobou kapitálu a práce  technologií  Změny v poptávce po zboží a službách ( C, I, G ) ovlivní pouze cenu, nikoliv množství.  Předpokládá dokonalou cenovou flexibilitu.  Vztahuje se k dlouhému období.

12 slide 11 Pokud jsou ceny nepružné… (Přednášky 9-11) …výstup a zaměstnanost závisí také na poptávce, která je ovlivněna  fiskální politikou ( G a T )  monetární politikou ( M )  dalšími faktory, jako jsou exogenní změny v C nebo I.

13 slide 12 Model agregátní poptávky a nabídky (AD – AS)  Paradigma, které většina mainstreamových ekonomů a tvůrců hospodářské politiky používá k uvažování o hospodářských cyklech a stabilizační politice  Ukazuje, jak je determinována cenová hladina a celkový výstup  Ukazuje rozdíly v chování ekonomiky v krátkém a dlouhém období

14 slide 13 Agregátní poptávka  Křivka agregátní poptávky ukazuje (negativní) vztah mezi cenovou hladinou a množstvím poptávaného výstupu  Křivku agregátní poptávky si odvodíme z modelu IS-LM (jednoduchá AD křivka se dá odvodit z rovnice směny)  Zatím ji berte jako negativně skloněnou křivku zachycující vztah mezi P a Y

15 slide 14 Agregátní nabídka v dlouhém období  Vzpomeňte si z druhé přednášky: V dlouhém období je výstup determinován nabídkou výrobních faktorů a technologií je výstup na úrovni plné zaměstnanosti neboli přirozená úroveň výstupu, někdy také potenciální produkt. Tj. úroveň výstupu, kdy jsou zdroje ekonomiky plně využívány. “Plná zaměstnanost” znamená, že nezaměstnanost je na přirozené míře (nikoliv nulová)

16 slide 15 Dlouhodobá agregátní nabídková křivka Y P LRAS nezávisí na P, takže LRAS je vertikální.

17 slide 16 Dlouhodobé dopady zvýšení agregátní poptávky Y P AD 1 LRAS P1P1 P2P2 V dlouhém období se zvýší cenová hladina …ale výstup se nezmění AD 2

18 slide 17 Agregátní nabídka v krátkém období  Mnoho cen je v krátkém období strnulých.  Pro začátek budeme předpokládat  všechny ceny jsou v krátkém období strnulé na předem dané úrovni  Firmy jsou ochotny prodat tolik, kolik jsou při dané cenové úrovni zákazníci ochotni koupit  Proto je krátkodobá křivka agregátní nabídky (SRAS) horizontální

19 slide 18 Krátkodobá křivka agregátní nabídky Y P SRAS Křivka SRAS je horizontální: Cenová hladina je fixní na dané cenové úrovni a firmy prodají vše, co zákazníci poptávají. Křivka SRAS je horizontální: Cenová hladina je fixní na dané cenové úrovni a firmy prodají vše, co zákazníci poptávají.

20 slide 19 Krátkodobé dopady zvýšení agregátní poptávky Y P AD 1 V krátkém období jsou ceny strnulé … způsobí zvýšení výstupu SRAS Y2Y2 Y1Y1 AD 2 …růst agregátní poptávky…

21 slide 20 Souvislosti  Dlouhé období  Ceny jsou pružné  Výstup je determinován množstvím výrobních faktorů a technologiemi  Nezaměstnanost je rovna přirozené míře  Krátké období  Ceny jsou fixní  Výstup je determinován agregátní poptávkou  Nezaměstnanost negativně závisí na produktu

22 slide 21 Model IS-LM  Tato přednáška odvozuje IS-LM model, což je základ pro odvození křivky agregátní poptávky.  Pohybujeme se v krátkém období a předpokládáme, že cenová hladina je fixní  Tato přednáška se zabývá případem uzavřené ekonomiky. Příští přednáška se zabývá případem otevřené ekonomiky.

23 slide 22 8.2. Trh zboží a křivka IS

24 slide 23 Keynesiánský kříž  Jednoduchý model uzavřené ekonomiky, ve kterém je důchod determinován výdaji.  Značení: I = plánované investice E = C + I + G = plánované výdaje Y = reálný HDP = skutečné výdaje  Rozdíl mezi skutečnými a plánovanými výdaji = neplánované investice do zásob.

25 slide 24 Součásti keynesiánského kříže Spotřební funkce: Prozatím plánované investice jsou exogenní: Plánované výdaje: Podmínka rovnováhy: Indikátory vládní politiky: skutečné výdaje = plánované výdaje

26 slide 25 Zakreslení plánovaných výdajů Důchod, produkt, Y E plánované výdaje E =C +I +G MPC 1

27 slide 26 Zakreslení podmínky rovnováhy Důchod, produkt, Y E plánované výdaje E =Y 45 º

28 slide 27 Rovnovážná hodnota důchodu důchod, produkt Y E plánované výdaje E =Y E =C +I +G Rovnovážný důchod

29 slide 28 Zvýšení vládních nákupů Y E E =Y E =C +I +G 1 E 1 = Y 1 E =C +I +G 2 E 2 = Y 2 YY Pro Y 1, nyní vzniknul neplánovaný pokles zásob… …proto firmy zvýší produkci a důchod stoupá k nové rovnováze. GG

30 slide 29 Řešení pro  Y Podmínka rovnováhy … ve změnách protože I je exogenní protože  C = MPC  Y Úpravou pro  Y : Řešení pro  Y :

31 slide 30 Multiplikátor vládních výdajů Příklad: Pokud MPC = 0.8, potom Definice: zvýšení důchodu způsobené zvýšením G o 1 Kč. V tomto modelu je multiplikátor vládních výdajů roven: Zvýšení G způsobí, že se důchod zvýší 5-ti násobně!

32 slide 31 Proč je multiplikátor větší než 1?  Původně zvýšení G způsobí stejně velké zvýšení Y:  Y =  G.  Ale  Y   C  další  Y  další  C  další  Y  Proto je celkový dopad na důchod mnohem větší než původní  G.

33 slide 32 Zvýšení daní Y E E =Y E =C 2 +I +G E 2 = Y 2 E =C 1 +I +G E 1 = Y 1 YY V Y 1 dochází k neplánovanému přebytku zásob… …proto firmy snižují výstup a důchod klesá k nové rovnováze  C =  MPC  T Zpočátku zvýšení daní způsobí snížení spotřeby a tudíž E:

34 slide 33 Řešení pro  Y Podmínka rovnováhy ve změnách I a G exogenní Řešení pro  Y : Konečný výsledek:

35 slide 34 Daňový multiplikátor def: změna v důchodu způsobená zvýšením T o 1 Kč: Pokud MPC = 0.8, potom je daňový multiplikátor roven:

36 slide 35 Daňový multiplikátor …je negativní: Zvýšení daní sníží C, což sníží důchod. …je vetší než jedna (v absolutní hodnotě): Změna v daních má multiplikační dopad na důchod. (Platí pro MPC>0,5) …je menší než multiplikátor vládních výdajů: Spotřebitelé uspoří část (1 – MPC) snížení daní, proto je počáteční zvýšení výdajů v důsledku snížení daní nižší než v případě stejně velkého zvýšení G.

37 slide 36 Příklad:  Použijte model Keynesiánského kříže a ukažte, jaký dopad má zvýšení plánovaných investic na rovnovážnou úroveň důchodu (výstupu).

38 slide 37 Odpověď 37 Y E E =Y E =C +I 1 +G E 1 = Y 1 E =C +I 2 +G E 2 = Y 2 ΔYΔY Při Y 1, je zde neplánovaný pokles zásob… …takže firmy zvýší výstup a důchod vzroste na novou rovnovážnou úroveň ΔIΔI

39 slide 38 Křivka IS def: spojnice všech kombinací r a Y, které vedou k rovnováze na trhu zboží t.j. skutečné výdaje (výstup) = plánované výdaje Rovnice pro křivku IS je:

40 slide 39 Y2Y2 Y1Y1 Y2Y2 Y1Y1 Odvození křivky IS  r   I Y E r Y E =C +I (r 1 )+G E =C +I (r 2 )+G r1r1 r2r2 E =Y IS II  E E  Y Y

41 slide 40 Proč je křivka IS klesající  Pokles úrokové míry motivuje firmy ke zvýšení investičních výdajů, což zvyšuje celkové plánované výdaje (E ).  K obnovení rovnováhy na trhu zboží musí výstup (skutečné výdaje, Y ) vzrůst.

42 slide 41 Křivka IS a model zapůjčitelných fondů S, I r I (r )I (r ) r1r1 r2r2 r Y Y1Y1 r1r1 r2r2 (a) Model Z.F. (b) Křivka IS Y2Y2 S1S1 S2S2 IS

43 slide 42 Fiskální politika a křivka IS  Model IS-LM můžeme využít k analýze vlivu fiskální politiky (G a T ) na agregátní poptávku a výstup.  Začneme s využitím keynesiánského kříže k ilustraci, jak fiskální politika posunuje křivku IS…

44 slide 43 Y2Y2 Y1Y1 Y2Y2 Y1Y1 Posun křivky IS:  G Pro každou hodnotu r,  G   E   Y Y E r Y E =C +I (r 1 )+G 1 E =C +I (r 1 )+G 2 r1r1 E =Y IS 1 Horizontální posun křivky IS je roven IS 2 …proto se křivka IS posouvá doprava. YY

45 slide 44 Příklad: Posun IS křivky  Použijte model Keynesiánské kříže k určení dopadů zvýšení daní na IS křivku.  Pokud to jde, určete velikost změny

46 slide 45 Posun IS křivky: Δ T Odpověď Posun IS křivky: Δ T 45 Y2Y2 Y2Y2 Pro každou hodnotu r,  T   C   PE PE =C 2 +I (r 1 )+G IS 2 Horizontální vzdálenost posunu IS křivky je: Y PE r Y PE =Y Y1Y1 Y1Y1 PE =C 1 +I (r 1 )+G r1r1 IS 1 …takže IS křivka se posune doleva ΔYΔY

47 slide 46 8.3. Trh peněz a křivka LM

48 slide 47 Teorie preference likvidity  John Maynard Keynes.  Jednoduchá teorie, ve které je úroková míra determinována nabídkou peněz a poptávkou po penězích.

49 slide 48 Nabídka peněz Nabídka reálných peněžních zůstatků je fixní: M/P Reálné peněžní zůstatky r úroková míra

50 slide 49 Poptávka po penězích Poptávka po reálných peněžních zůstatcích: M/P reálné peněžní zůstatky r úroková míra L (r )L (r )

51 slide 50 Rovnováha Úroková sazba se přizpůsobuje, aby vyrovnala nabídku a poptávku po penězích: M/P Reálné peněžní zůstatky r úroková míra L (r )L (r ) r1r1

52 slide 51 Jak CB zvyšuje úrokovou míru? Ke zvýšení r CB snižuje M M/P Reálné peněžní zůstatky r úroková míra L (r )L (r ) r1r1 r2r2

53 slide 52 CASE STUDY: Monetární restrikce a úrokové sazby (USA)  Konec sedmdesátých let:  > 10%  Říjen 1979: předseda Fedu Paul Volcker vyhlašuje, že monetární politika se bude snažit snížit inflaci  Srpen 1979-Duben 1980: Fed snižuje M/P o 8,0 %  Leden 1983:  = 3,7 % Jak tato změna monetární politiky ovlivní nominální úrokové míry?

54 slide 53 Monetární restrikce a úrokové sazby, pokr.  i < 0  i > 0 8/1979: i = 10,4% 1/1983: i = 8,2% 8/1979: i = 10,4% 4/1980: i = 15,8% pružnénepružné KTP, Fisher efekt (klasický) Preference likvidity (keynesiánský) predikce skutečnost Dopad monetární restrikce na nominální úrokové sazby ceny model dlouhé obdobíkrátké období

55 slide 54 Křivka LM Nyní vraťme Y zpět do funkce poptávky po penězích: Křivka LM je spojnice všech kombinací r a Y, které vyrovnávají nabídku a poptávku po reálných peněžních zůstatcích. Rovnice křivky LM je:

56 slide 55 Odvození křivky LM M/P r L (r, Y1 )L (r, Y1 ) r1r1 r2r2 r Y Y1Y1 r1r1 L (r, Y2 )L (r, Y2 ) r2r2 Y2Y2 LM (a) Trh reálných peněžních zůstatků (b) Křivka LM

57 slide 56 Proč je křivka LM rostoucí?  Zvýšení důchodu zvyšuje poptávku po penězích.  Protože je nabídka reálných peněžních zůstatků fixní, vznikne tak na trhu peněz při původní úrokové míře převis poptávky.  Úroková míra proto musí vzrůst, aby obnovila rovnováhu na trhu peněz.

58 slide 57 Jak  M posouvá křivku LM M/P r L (r, Y1 )L (r, Y1 ) r1r1 r2r2 r Y Y1Y1 r1r1 r2r2 LM 1 (a) Trh reálných peněžních zůstatků (b) Křivka LM LM 2

59 slide 58 Zkuste si sami: Posun křivky LM  Předpokládejte, že vlna zneužití platebních způsobí, že lidé budou více používat hotovost při provádění transakcí.  Použijte model nabídky a poptávky po penězích (preference likvidity) k určení posunu LM křivky.

60 slide 59 Posun LM křivky Odpověď Posun LM křivky 59 M/P r L (r, Y1 )L (r, Y1 ) r1r1 r2r2 r Y Y1Y1 r1r1 r2r2 LM 1 (a) Trh reálných peněžních zůstatků (b) LM křivka LM 2 L (r, Y1 )L (r, Y1 )

61 slide 60 Rovnováha v krátkém období Krátkodobá rovnováha je taková kombinace r a Y, které současně splňují podmínku rovnováhy na trzích zboží a peněz: Y r IS LM rovnov. úroková míra rovnov. úroveň důchodu

62 slide 61 8.4. Aplikace ISLM modelu

63 slide 62 Průsečík determinuje jedinečnou kombinaci Y a r, která splňuje podmínku rovnováhy na obou trzích. LM křivka představuje rovnováhu na trhu peněz. Rovnováha v IS -LM modelu IS křivka představuje rovnováhu na trhu zboží. IS Y r LM r1r1 Y1Y1

64 slide 63 Analýza politik v IS -LM modelu IS-LM model můžeme použít k analýze důsledků fiskální politiky: G a/nebo T monetární politiky: M IS Y r LM r1r1 Y1Y1

65 slide 64 čímž způsobí růst výstupu a důchodu. IS 1 Zvýšení vládních nákupů 1. IS křivka se posouvá doprava o: Y r LM r1r1 Y1Y1 IS 2 Y2Y2 r2r2 1. 2. To zvýší poptávku po penězích a zvýší úrokovou míru … 2. 3. …což sníží investice, takže konečné zvýšení Y je menší než: 3.

66 slide 65 IS 1 1. Snížení daní Y r LM r1r1 Y1Y1 IS 2 Y2Y2 r2r2 Spotřebitelé uspoří (1  MPC) ze snížení daní, takže počáteční impuls pro výdaje je menší pro  T než pro stejně velké  G… a křivka IS se posune o: 1. 2. …proto jsou dopady na r a Y menší pro  T než pro stejně velké  G. 2.

67 slide 66 2.…způsobí tak pokles úrokové míry IS Monetární politika: Zvýšení M 1.  M > 0 posune křivku LM dolů (nebo doprava) Y r LM 1 r1r1 Y1Y1 Y2Y2 r2r2 LM 2 3.…takže zvýší investice, což zvýší výstup.

68 slide 67 Interakce mezi monetární a fiskální politikou  Model: Veličiny monetární a fiskální politiky (M, G, a T ) jsou exogenní.  Skutečný svět: Monetární autority mohou přizpůsobit M v reakci na změny fiskální politiky a obráceně.  Takovéto interakce mohou změnit dopad původní změny politiky.

69 slide 68 Reakce CB na  G > 0  Předpokládejme, že vláda zvýší G.  Možné reakce CB: 1. udržovat M konstantní 2. udržovat r konstantní 3. udržovat Y konstantní  Pro každý případ, je vliv na  G odlišný:

70 slide 69 Pokud vláda zvýší G, IS křivka se posune doprava. IS 1 Reakce 1: Udržovat M konstantní Y r LM 1 r1r1 Y1Y1 IS 2 Y2Y2 r2r2 Pokud CB udržuje M konstantní, potom se křivka LM neposune. Výsledky:

71 slide 70 Pokud vláda zvýší G, křivka IS se posune doprava. IS 1 Reakce 2: Udržovat r konstantní Y r LM 1 r1r1 Y1Y1 IS 2 Y2Y2 r2r2 K udržení konstantního r CB zvýší M a posune křivku LM doprava. LM 2 Y3Y3 Výsledky:

72 slide 71 IS 1 Reakce 3: Udržovat Y konstantní Y r LM 1 r1r1 IS 2 Y2Y2 r2r2 K udržení konstantního Y sníží CB sníží M a posune tak křivku LM doleva. LM 2 Výsledky: Y1Y1 r3r3 Pokud vláda zvýší G, IS křivka se posune doprava

73 slide 72 Odhady multiplikátorů fiskální politiky z DRI macroeconometric model (USA) Předpoklady o monetární politice Odhad  Y /  G Fed udržuje nominální úrokové sazby konstantní Fed udržuje nabídku peněz konstantní 1.93 0.60 Odhad  Y /  T  1.19  0.26

74 slide 73 Šoky v IS -LM modelu Šoky v IS křivce: exogenní změny v poptávce po zboží a službách Příklady:  Boom nebo propad na akciových trzích  změna bohatství domácností   C  Změna důvěry nebo očekávání spotřebitelů nebo investorů   I a/nebo  C

75 slide 74 Šoky v IS -LM modelu Šoky v LM křivce: exogenní změny v poptávce po penězích. Příklady:  Vlna zneužití platebních karet zvýší poptávku po penězích.  Rozšíření bankomatů nebo internetového bankovnictví sníží poptávku po penězích.

76 slide 75 PŘÍKLAD: Analyzujte šoky v IS-LM modelu Použijte IS-LM model k analýze těchto událostí 1. krach na trhu s nemovitostmi sníží bohatství spotřebitelů 2. vlna zneužití platebních karet zvýší poptávku po penězích Pro každý šok a.použijte IS-LM diagram k určení dopadů šoků na Y a r. b.určete, co se stane s C, I, a nezaměstnaností

77 slide 76 Krach na trhu s nemovitostmi Odpověď, část 1 Krach na trhu s nemovitostmi 76 IS 1 Y r LM 1 r1r1 Y1Y1 IS 2 Y2Y2 r2r2 IS křivka se posune doleva, což způsobí, že r a Y klesnou. C se sníží kvůli nižšímu bohatství a nižšímu důchodu, I vzroste, protože r se snížilo u vzroste, protože Y je nižší (Okunův zákon)

78 slide 77 Růst poptávky po penězích Odpověď, část 2 Růst poptávky po penězích 77 IS 1 Y r LM 1 r1r1 Y1Y1 Y2Y2 r2r2 LM 2 LM křivka se posune doleva, což způsobí, že r vzroste a Y klesne. C klesne kvůli nižšímu důchodu, I klesne, protože r je vyšší u vzroste, protože Y je nižší (Okunův zákon)

79 slide 78 Případová studie: Recese 2001 v USA  Během roku 2001,  2.1 miliónu lidí přišlo o práci, protože nezaměstnanost vzrostla z 3.9% na 5.8%.  Růst HDP se zpomalil 0.8% (oproti 3.9% průměrnému růstu během let 1994-2000).

80 slide 79  Příčiny: 1) Pokles na akciovém trhu   C 300 600 900 1200 1500 199519961997199819992000200120022003 Index (1942 = 100) Standard & Poor’s 500 Případová studie: Recese 2001 v USA

81 slide 80  Příčina: 2) 9/11  Zvýšení nejistoty  Pokles důvěry spotřebitelů & obchodníků  Výsledek: nižší výdaje, IS křivka se posune vlevo  Příčina: 3) Účetní skandály velkých firem  Enron, WorldCom, atd.  Pokles cen akcií, pokles investic Případová studie: Recese 2001 v USA

82 slide 81  Reakce fiskální politiky: posun křivky IS doprava  Snížení daní v letech 2001 a 2003  Zvýšení vládních výdajů  Záchranné balíčky pro letecký průmysl  Obnova New Yorku  Válka v Afgánistánu Případová studie: Recese 2001 v USA

83 slide 82  Reakce monetární politiky: posun LM křivky doprava Three-month T-Bill Rate 0 1 2 3 4 5 6 7 01/01/200004/02/2000 07/03/200010/03/2000 01/03/200104/05/200107/06/200110/06/200101/06/200204/08/200207/09/2002 10/09/2002 01/09/200304/11/2003 Případová studie: Recese 2001 v USA

84 slide 83 Jaký nástroj používá centrální banka?  Když se v médiích mluví o reakci centrální banky, běžně se uvádí, že CB mění úrokové sazby.  Centrální banka řídí mezibankovní sazby (u nás PRIBOR/PRIBID, v US federal funds rate)  Centrální banka tedy mění nabídku peněz a posouvá LM křivku tak aby dosáhla požadované úrovně sazeb.  (V ČR centrální banka vyhlašuje repo sazbu, od ní je odvozená právě mezibankovní sazba, kterou CB ovlivňuje operacemi na volném trhu.)

85 slide 84 Proč centrální banka řídí úrokovou sazbu místo nabídky peněz? 1)Měří se lépe než nabídka peněz. 2)Centrální banka si myslí, že šoky v LM křivce jsou častější než šoky v IS křivce. Pokud tomu tak je, pak řízení úrokových sazeb stabilizuje ekonomiku daleko lépe než řízení nabídky peněz. Jaký nástroj používá centrální banka?

86 slide 85 IS-LM a agregátní poptávka  Doposud, jsme využívali IS-LM model k analýze krátkého období, kdy předpokládáme fixní cenovou hladinu.  Avšak změna v P by posunula LM a následně ovlivnila Y.  Křivka agregátní poptávky zachycuje vztah mezi P a Y.

87 slide 86 Y1Y1 Y2Y2 Odvození křivky AD Y r Y P IS LM(P 1 ) LM(P 2 ) AD P1P1 P2P2 Y2Y2 Y1Y1 r2r2 r1r1 Intuice pro sklon křivky AD :  P   (M/P )  LM doleva  r r  I I  Y Y

88 slide 87 Monetární politika a křivka AD Y P IS LM(M 2 /P 1 ) LM(M 1 /P 1 ) AD 1 P1P1 Y1Y1 Y1Y1 Y2Y2 Y2Y2 r1r1 r2r2 CB může zvýšit agregátní poptávku:  M  LM posun doprava AD 2 Y r  r r  I I   Y pro každou hodnotu P

89 slide 88 Y2Y2 Y2Y2 r2r2 Y1Y1 Y1Y1 r1r1 Fiskální politika a křivka AD Y r Y P IS 1 LM AD 1 P1P1 Expanzivní fiskální politika (  G a/nebo  T ) zvyšuje agreg. poptávku:  T   C  IS posun doprava   Y pro každé P AD 2 IS 2

90 slide 89 Velký přehled Keynes. kříž Teorie preference likvidity IS křivka LM křivka IS-LM model Křivka AD Křivka AS Model AD-AS Vysvětlení hospodářských cyklů

91 slide 90 Shrnutí 1. Keynesiánský kříž  Základní model determinace důchodu  Bere fiskální politiku a investice jako exogenní  Fiskální politika má multiplikativní dopad na důchod. 2. IS křivka  Odvozena z keynesiánského kříže, kde plánované investice závisí negativně na úrokové míře  Ukazuje všechny kombinace r a Y které vyrovnávají plánované výdaje se skutečnými výdaji na zboží a služby slide 90

92 slide 91 Shrnutí 3. Teorie preference likvidity  Základní model determinace úrokových sazeb  Bere nabídku peněz a cenovou hladinu jako exogenní  Zvýšení nabídky peněz sníží úrokovou sazbu 4. Křivka LM  Odvozena z teorie preference likvidity, kde poptávka po penězích závisí pozitivně na důchodu  Ukazuje všechny kombinace r a Y pro které se rovná poptávka po reálných peněžních zůstatcích jejich nabídce slide 91

93 slide 92 Shrnutí 5. IS-LM model  Průsečík křivek IS a LM ukazuje jediný bod (Y, r ), který splňuje podmínku rovnováhy jak na trhu zboží, tak na trhu peněz. slide 92

94 slide 93 Shrnutí 6. AD křivka  Zachycuje vztah mezi P a modelově (IS-LM) rovnovážným Y.  Negativní sklon, protože  P   (M/P )   r   I   Y  Expanzivní fiskální politika posouvá IS křivku doprava, zvyšuje důchod a posouvá křivku AD doprava.  Expanzivní monetární politika posouvá LM křivku doprava, čímž zvyšuje důchod a posouvá křivku AD doprava.  IS nebo LM šoky posouvají křivku AD. slide 93

95 slide 94 Literatura Mankiw (2010): Chapter 9: Introduction to Economic Fluctuations. Chapters 10+11: Aggregate Demand I+II Holman (2010): Kapitola 10: Agregátní poptávka v uzavřené ekonomice – model IS-LM Powerpoint Slides: Mankiw’s Macroeconomics 6th edition. Worth Publishers. (autor: R. Cronovich) slide 94

96 slide 95 DODATEK 1: IS-LM model a AS-AD model

97 slide 96 SRAS LRAS Dlouhodobá rovnováha v modelu AS-AD Y P AD 1 Dlouhodobá rovnováha

98 slide 97 IS-LM a AD-AS v krátkém a dlouhém období Silou, která posouvá ekonomiku z krátkého do dlouhého období je postupné přizpůsobení cen. stoupne klesne nezmění se V krátkodobé rovnováze, pokud: Potom časem cenová hladina:

99 slide 98 Y r Y P LRAS IS 1 SRAS 1 P1P1 LM(P 1 ) IS 2 AD 2 AD 1 V nové krátkodobé rovnováze Krátkodobé a dlouhodobé efekty šoku v IS křivce

100 slide 99 Krátkodobé a dlouhodobé efekty šoku v IS křivce Y r Y P LRAS IS 1 SRAS 1 P1P1 LM(P 1 ) IS 2 AD 2 AD 1 V nové krátkodobé rovnováze Během času se P postupně bude snižovat, což způsobí SRAS se posune dolů. M/P vzroste, což způsobí posun LM doprava dolů. Během času se P postupně bude snižovat, což způsobí SRAS se posune dolů. M/P vzroste, což způsobí posun LM doprava dolů.

101 slide 100 AD 2 Y r Y P LRAS IS 1 SRAS 1 P1P1 LM(P 1 ) IS 2 AD 1 SRAS 2 P2P2 LM(P 2 ) Během času se P postupně bude snižovat, což způsobí SRAS se posune dolů. M/P vzroste, což způsobí posun LM doprava dolů. Během času se P postupně bude snižovat, což způsobí SRAS se posune dolů. M/P vzroste, což způsobí posun LM doprava dolů. Krátkodobé a dlouhodobé efekty šoku v IS křivce

102 slide 101 AD 2 SRAS 2 P2P2 LM(P 2 ) Y r Y P LRAS IS 1 SRAS 1 P1P1 LM(P 1 ) IS 2 AD 1 Tento proces pokračuje dokud ekonomika nedosáhne dlouhodobé rovnováhy Krátkodobé a dlouhodobé efekty šoku v IS křivce

103 slide 102 PŘÍKLAD: Analyzuje krátkodobé a dlouhodobé efekty  M a. Nakreslete IS-LM a AD-AS diagram podobný jako tady. b. Předpokládejte, že CB zvýší M. Ukažte krátkodobé efekty v grafu. c. Ukažte, co se stane během přechodu z krátkého do dlouhého období. d. Jak se nové dlouhodobé rovnovážné hodnoty endogenních proměnných liší oproti svým původním hodnotám? Y r Y P LRAS IS SRAS 1 P1P1 LM( M 1 /P 1 ) AD 1

104 slide 103 Krátkodobý vliv Δ M Odpověď, část 1 Krátkodobý vliv Δ M 103 LM křivka a AD křivka se posunou doprava r klesá, Y roste nad Y r Y P LRAS IS SRAS P1P1 LM( M 1 /P 1 ) AD 1 LM( M 2 /P 1 ) AD 2 Y2Y2 Y2Y2 r2r2 r1r1

105 slide 104 Přechod z krátkého do dlouhého období Odpověď, část 2 Přechod z krátkého do dlouhého období 104 V průběhu času,  P vzroste  SRAS se posune nahoru  M/P klesne  LM posune doleva Nová dlouhodobá rovnováha  P je vyšší  všechny reálné proměnné jsou zpět na svých výchozích hodnotách  Peníze jsou neutrální v dlouhém období. Y r Y P LRAS IS SRAS P1P1 LM( M 1 /P 1 ) AD 1 LM( M 2 /P 1 ) AD 2 Y2Y2 Y2Y2 r2r2 r1r1 LM( M 2 /P 3 ) SRAS P3P3 r3 =r3 =

106 slide 105 DODATEK 2: Velká Deprese

107 slide 106 Velká Deprese (USA) Nezaměstnanost (pravá osa) Reálný HNP (levá osa) 120 140 160 180 200 220 240 192919311933193519371939 mld. USD; stále ceny roku 1958 0 5 10 15 20 25 30 % pracovní síly

108 slide 107 Výdajová hypotéza: Šoky IS křivky  Tvrdí, že Velká Deprese byla způsobena především exogenním propadem poptávky po zboží a službách – posun křivky IS doleva.  důkaz: jak výstup, tak úroková sazba poklesly, což by mohlo být důsledkem posunu IS křivky doleva.

109 slide 108 VÝDAJOVÁ HYPOTÉZA: Důvody pro posun křivky IS  Burzovní krach  exogenní  C  říjen-prosinec1929: S&P 500 spadl o 17 %  říjen 1929-prosinec 1933: S&P 500 spadl o 71 %  Propad investic  “korekce” po stavební horečce ve dvacátých letech  Rozšířené krachy bank ztěžovaly přístup k úvěrovému financování investic  Restriktivní fiskální politika  Politici zvýšili daně a omezili výdaje, aby bojovali s rostoucími deficity.

110 slide 109 PENĚŽNÍ HYPOTÉZA: Šoky LM křivky  Tvrdí, že Velká Deprese byla způsobena především velkým poklesem nabídky peněz.  důkaz: M1 propadla o 25 % během 1929-33.  Ale existují dva problémy s touto hypotézou:  P spadla ještě více, takže M/P ve skutečnosti lehce vzrostla mezi 1929-31.  Nominální úrokové sazby klesly, což je opak toho, co by šlo očekávat od posunu LM doleva.

111 slide 110 PENĚŽNÍ HYPOTÉZA ZNOVU: Efekt padajících cen  Tvrdí, že hloubka Deprese byla způsobena značnou deflací: P klesla o 25 % během 1929-33.  Tato deflace byla pravděpodobně způsobena poklesem M, takže možná peníze přece jen hrály významnou roli.  Jakým způsobem ovlivňuje deflace ekonomiku?

112 slide 111 PENĚŽNÍ HYPOTÉZA ZNOVU: Efekt padajících cen  Stabilizační efekt deflace:   P   (M/P )  LM posun doprava   Y  Pigouův efekt:  P   (M/P )  bohatství domácností    C  IS se posouvá doprava   Y

113 slide 112 PENĚŽNÍ HYPOTÉZA ZNOVU: Efekt padajících cen  Destabilizační efekt očekávané deflace:  e  r  pro každou hodnotu i  I  protože I = I (r )  Plánované výdaje a AD   Důchod a výstup 

114 slide 113 PENĚŽNÍ HYPOTÉZA ZNOVU: Efekt padajících cen  Destabilizační efekt neočekávané deflace: dluhově-deflační teorie  P (pokud neočekávaná)  přesouvá kupní sílu od dlužníků k věřitelům  dlužníci utrácejí méně, věřitelé utrácejí více  pokud je sklon ke spotřebě dlužníků větší něž věřitelů, potom agregátní výdaje klesají, IS křivka se posouvá doleva a Y klesá.

115 slide 114 Proč je další Velká krize nepravděpodobná  Ekonomové a ekonomičtí poradci politiků vědí o makroekonomii daleko více:  Centrální banka (Fed) ví, že nemá nechat M tolik klesnout, obzvlášť během recese.  Vláda ví, že nemá zvyšovat daně nebo snižovat výdaje během recese.  Pojištění bank by mělo zabránit hromadným krachům bank  Automatické stabilizátory činí fiskální politiku expanzivní během ekonomického poklesu.

116 slide 115 CASE STUDY Finanční krize a recese v letech 2008–09  2009: Reálné HDP GDP kleslo, míra nezaměstnanosti vzrostla k 10%  Důležité faktory v krizi:  Politika nízkých úrokových sazeb na začátku dekády  Hypotéční krize  prasknutí cenové bubliny na trhu s nemovitostmi, nárůst nesplacených hypoték  Pokles cen akcií na burze  Pád finančních institucí  Pokles spotřebitelské důvěry, pokles výdajů na statky dlouhodobé spotřeby a na investiční statky

117 slide 116 Úrokové sazby a ceny nemovitostí

118 slide 117 Změna cena nemovitostí a míra nesplacených hypoték, 1999–2009

119 slide 118 USA: Pády banky, 2000–2011

120 slide 119 USA: Hlavní burzovní indexy (% změna oproti předchozímu roku)

121 slide 120 Důvěra spotřebitelů a výdaje na statky investičního charakteru

122 slide 121 Růst reálného HDP and míra nezaměstnanosti