Čtvrtek 31. března 2011 Luděk Rychetník Demokracie, postdemokracie, lobbismus.

Prezentace na téma: "Čtvrtek 31. března 2011 Luděk Rychetník Demokracie, postdemokracie, lobbismus."— Transkript prezentace:

1 čtvrtek 31. března 2011 Luděk Rychetník Demokracie, postdemokracie, lobbismus

2 Osnova 1 Good governance - Dobré vládnutí 2 Liberální/konstituční demokracie 3 Lobbing a jeho regulace 4 Příklad: Činnost britského Commitee on Standards in Public Life 5 Umění vládnout - péče o legitimitu vlády a systému: Je možné měnit politickou kulturu země?

3 Northův dynamický institucionální pohled na politicko ekonomický celek: GOOD GOVERNANCE – DOBRÉ VLÁDNUTÍ je klíčovou proměnnou, která rozhoduje o prosperitě společnosti: ŘÁD a SVOBODA Dvě pojetí dobrého vládnutí: I. liberální – Night Watchman State II. sociálně demokratické – Welfare State

4 I. Adam Smith: the sovereign‘s duties ‚System of natural liberty‘ (liberální pohled) (Liberal ‚Night Watchman State‘) 1) to protect society from violence and invasion by other independent societies, 2) to protect every member of society from injustice or oppression by any other member, to establish a system for administering justice, 3) to create and maintain public works and institutions, which are for the public benefit, as the profits from such enterprises can never repay the outlay of any individual or group, though the advantages.. may well do more than repay the costs to society in general. (1776 The Wealth of Nations, Book IV, Chapter IX) ALE NE VÍCE: „SILNÝ“, ALE NE „VELKÝ STÁT“ !

5 SALVS REI PVBLICAE SVPREMA LEX ESTO! (Nápis na průčelí budovy Parlamentu ČR ve Sněmovní ulici) Výzdoba Zemského sněmu: zač. 19.stol.: „veřejné blaho“ chápáno jako Bonum commune podle Katechismu Katolické církve: „souhrn podmínek společenského života, které skupinám a jednotlivcům dovolují úplnější a snažší dosažení vlastní dokonalosti“. ie. Smithův Systém of natural liberty plus „materiální podmínky pro důstojný život každému“. Společné dobro – Veřejné/obecné blaho – Public Interest – Veřejný zájem je SMYSLEM EXISTENCE STÁTU České právo užívá pojem „veřejný zájem“ ale nedefinuje jej Absurdity: žádost o registraci Nadačního fondu proti korupci byla soudní úřednicí zamítnuta: „Není ve veřejném zájmu“ (březen 2011, www.nfpk.cz) Public Interest – běžný pojem v anglosaské politice -> CSPL Nezbytný prvek veřejného zájmu: blížit se ideálu DOBRÉHO VLÁDNUTÍ

6 PRINCIPY DOBRÉHO VLÁDNUTÍ TRANSPARENCY : free information, due process PARTICIPATION : people have voice through representants RULE OF LAW : fair enforcable legal framework protects human rights ACCOUNTABILITY of the Government and Administration to people affected by their decisions and activities: meaningful mechanims ensure adherence to relevant standards RESPONSIVENESS : institutions and processes work within reasonable timeframe CONSENSUS ORIENTED : broad agreement on procedures and policies – requires permanent care EQUITY AND INCLUSION of all into the mainstream society EFFECTIVENESS AND EFFICIENCY : institutions and processes produce required results with the best use of available resources (Vymětal 2008, EU 2001, OECD 2000)

7 TEORETICKÉ MODELY PE PLAYERS: THREE PLAYERS MODEL (Johann graf Lambsdorff 2008) PRINCIPALPeople, the Public, Tax-Payers, King/Queen => PUBLIC INTEREST – GOOD GOVERNANCE AGENTthe Government, Ministers, Public Servants, Úředníci CLIENTInterest Group, a Firm, Political Party NGO, Lobbyist => PARTIAL INTEREST GOOD GOVERNANCE, LOBBYING, RENT-SEEKING, CORRUPTION

8 DVOJJEDINÁ POTŘEBA SPOLEČNOSTI: ŘÁD A SVOBODA - 1 Křehkost řádu ? „Všechny společenské reality jsou nejisté. Všechny společnosti jsou jen konstrukty čelící chaosu. Neustále hrozící nebezpečí anomického děsu propukne naplno, kdykoliv jsou legitimizace, jež tuto nejistotu zastírají, ohroženy nebo se zhroutí.“ (Peter Berger, Thomas Luckman 1999 Sociální konstrukce reality. Pojednání o sociologii vědění. Brno: CDK) Zhroucený řád - hrozba zhroucených států (Ghani, Lockhart 2009 Fixing Failed States)

9 DVOJJEDINÁ POTŘEBA SPOLEČNOSTI: ŘÁD A SVOBODA - 2 Dva nejdůležitější úkoly vládnutí a správy: I. zajistit a dlouhodobě udržet řád ve společnosti II. při tom co nejméně omezit lidskou svobodu a tím i schopnost lidí, společnosti inovovat, rozvíjet kulturu a hledat odpovědi na výzvy měnícího se prostředí. Jak tyto úkoly sloučit – filosofie demokracie?

10 Filosofie demokracie: Dvojí pojetí řádu a svobody: 1. jsou v protikladu (17. Stol.: Thomas HOBBES, John LOCKE) Diagram 1 ŘÁDCHAOS OTROCTVÍ SVOBODA Cesta společnosti z pozice X do X 1 znamená, že nezbytně vymění více svobody za méně řádu

11 Filosofie demokracie: Dvojí pojetí řádu a svobody: 2. doplňují se: 18. stol.: Jean Jacques ROUSSEAU, 19. stol.: Alexis de Tocqueville Diagram 2 SVOBODA X 1 X OTROCTVÍ CHAOSŘÁD Cesta společnosti z pozice X do X 1 znamená, že získá více svobody i více řádu

12 FILOSOFIE DEMOKRACIE: empirické ověření ? Proxy variables: I. Pevnost řádu: CPI Corruption Perception Index (www.transparency.cz) signalizuje společenskou atmosféru, kulturu kázněwww.transparency.cz II. Míra svobody-absence omezení: Civil Liberties Rank, CL, měří „negativní svobodu“ (Berlin 2002) (www.freedomhouse.org/uploads/press_release/fiw07_charts.pdf) Režimy, státy v diagramech 2 a 3: kde se hromadí? Svoboda a/nebo řád ? 1. protiklad: osa SZ – JV: od chaosu k diktatuře 2. doplněk: osa JZ – SV: od zvůle k demokracii

13 Jak měřit svobodu: Civil Liberties Rank, CL ? Viz metodologie : www.freedomhouse.org Analytici, regionální odborníci sestavují bodové hodnocení každého státu podle 25 otázek, 15 pro očanské svobody a 10 pro politická práva, 0 až 4 body za každou otázku. Bodový součet se převádí na známky – Ranks 1 – 7. Otázky pro Civil Liberties Rank: SVOBODA PROJEVU A NÁBOŽENSKÁ SVOBODA (1. Svobodné, nezávislé hromadné sdělovací prostředky?, 2. Svobodná činnost náboženských komunit? 3. Akademická svoboda? Svobodné studentské spolky? 4 Svobodná diskuse? SVOBODA SDRUŽOVÁNÍ A ORGANIZAČNÍ (5. Svoboda shromažďování? 6. Svoboda pro nevládní organizace? 7. Svobodné odborové organizace a kolektivní vyjednávání? (Postih za nenásilné stávky?) VLÁDA PRÁVA (8. Nezávislé soudnictví? 9. Nezávislí žalobci a policie podřízena civilnímu dohledu? 10. Ochrana proti politickému teroru, nespravedlivému uvěznění? 11. Rovnost před zákonem v zákonech a praxi? OSOBNÍ AUTONOMIE A INDIVIDUÁLNÍ PRÁVA (12. Kontroluje stát cestování, místo bydliště, vysoké školství – potřeba podplácet?, 13. Osobní svobody, rovnost pohlaví, násilí vůči ženám? 14. Rovné příležitosti v zaměstnání, hospodářské vykořisťování, nadměrný vliv monopolistických skupin? Každá otázka je doplněna podotázkami (guidelines)

14 Diagram 3: 151 STÁTŮ: ŘÁD (CPI 2006) a SVOBODA (CIVIL LIBERTIES RANK 2006/7 ) ČR : CPI 4.8, CL 1; Polsko CPI 3.7, CL 1; USA: CPI 7.3, CL 1; Čína CPI 3.3, CL 6, Dánsko: CPI 9.5, CL 1, Švédsko: CPI 9.2, CL 1; Bělorus: CPI 2.1, CL 6;

15 SVOBODA Diagram 4: FILOSOFIE DEMOKRACIE: Politické režimy jako kombinace různé míry svobody a řádu ŘÁD oblast vlády práva CHAOS ZVŮLE„SPOŘÁDANÁ“ DIKTATURA DEMOKRACIE x x1x1 Cesta od postkomunistické „volební demokracie“ k „plné demokracii“: ALE JAK? -> umění, kultura demokracie

16 Historicko-komparativní přístup: Liberální/konstituční demokracie jako umění: soubor institucí a vyspělé politické kultury, který se vyvinul v historicky dlouhém procesu v několika demokraciích (North 2005: kap 10 „The Rise of the Western World“). Umožnil dlouhodobou politickou stabilitu i prosperitu. Můžeme studovat způsob vládnutí těchto zemí – „umění demokracie“ a poučit se z něj ? Které země? SV roh diagramu 3: dlouhodobě stabilní demokracie (- 1935)

17 Stabilní demokracie Roků demokratické stability do 2010 Australia ? 95 CPI 8.7 Canada ? 95 CPI 8.5 Denmark 95 CPI 9.5 Netherlands 197 CPI 8.7 New Zealand ? 95 CPI 9.6 Norway 95 CPI 8.8 United Kingdom 321 CPI 8.6 Sweden 201 CPI 9.2 Switzerland 162 CPI 9.1 ---------------------------------------------------------- United States 221 – CPI 7.3 ?

18 Historicko-komparativní přístup - 2: „Vyspělé demokracie“: > vysoká míra svobod > světová špička hospodářského a společenského vývoje (očekávaná délka života, vzdělanost); > dlouhodobý (1935-) ústavní konsensus a stabilita demokratického řádu: (Velká Britanie, Spojené Státy Americké, Švédsko, Nizozemí, Švýcarsko, Dánsko, Norsko) … jsou to: Konstituční monarchie i republiky, Vlády konservativní i sociálně demokratické, stranická orientace vlád a její změny neovlivňují politickou stabilitu země

19 Na jaké historické zkušenosti dnešní liberální demokracie navazuje? Zkušenost britské a americké parlamentní praxe: > parlament;  rovnováha tří mocí ve státě: zákonodárci, exekutiva, soudci a vláda práva (The unanimous Declaration.. of Independence). > Aktivní občanská společnost (Alexis de Tocqueville) Univerzální zkušenost moudrých vládců:  důležitost legitimity a jejího zdroje v soustavném praktickém prosazování spravedlnosti (Aristoteles: spravedlnost jako základní koordinující, organizační princip státu, Politika, kniha V, kap.1) a bezpečí, což vše předpokládá účinnou, pevnou autoritu vlády ("není řádu bez autority").

20 Předpoklady legitimity a demokratické stability : Dělba a vzájemná kontrola mocí ve státě: Lid - demos ve volebním procesu kontroluje moc zákonodárnou, zákonodárná moc kontroluje výkonnou - může vyslovit vládě nedůvěru soudní moc kontroluje parlament i exekutivu z hlediska ústavnosti schvalovaných zákonů a zákonnosti procesu vládnutí.

21 Předpoklady demokratické stability 2 : Efektivní „silný“ (nikoliv nezbytně „rozsáhlý“) stát (Francis Fukuyama 2004): udrží řád (dobré zákony, vynucení práva soudy a policií), mír a bezpečí – dobrá policie a armáda (Machiavelli 2005); uznávaná soudní moc, chráněná institutem „maření výkonu úředního rozhodnutí“ (contempt of court), která má důvěru veřejnosti, že usiluje o prosazení spravedlnosti v mezích lidských možností. - Je tento liberální ideál realistický v dnešním světě?

22 Předpoklady demokratické stability – 3 Sociální a kulturní předpoklady: silná rozvinutá občanská společnost a veřejný prostor: > hospodářsky nezávislí, sebe organizující občané, podporují a střeží svůj stát a kontrolují své politiky; jsou zdrojem a centrem skutečné moci ve státě (občanská odpovědnost za stát a demokracii, morální síla - dominantní kultura). > Společenské a politické elity ctí řád a mají smysl pro obecné dobro. > Smysluplná a vlivná debata ve veřejném prostoru, silné, kultivované veřejné mínění Politické svobody: informace, sdružování, usilování o moc, férové volby

23 DEFINICE: Lobbování – Lobbing: Činnost zájmových skupin, obvykle prostřednictvím profesionálních konsultantů, s cílem ovlivňovat legislativní a rozhodovací procesy státu (poslance, ministry nebo úředníky) a prosadit v nich zájmy nějaké organizace, skupiny nebo jednotlivce. Tato činnost spočívá : v poskytování informací (objektivních, dílčích, zkreslených), v nabídkách výhod, odměn (korupce), až v nátlaku a vydírání. Může probíhat na různém stupni skrytosti a otevřenosti: Rozšiřuje veřejný prostor, nebo z něj uniká?

24 Potřebnost lobbingu: > reprezentuje zájmy skupin, umožňuje jejich sladění, nalezení kompromisů > poskytuje politikům politické a společenské informace > poskytuje politikům odborné informace

25 Nebezpečí lobbingu: > narušení procesní férovosti vládnutí : „state capture“ vs. „the integrity of the government process“ > pokřivení podmínek otevřeného trhu > korupce veřejného života => ohrožuje důvěru v demokratický systém a jeho legitimitu: strany jako obchodní firmy (Klíma 2004)? => posílení nedemokratických extrémních skupin

26 LOBBING: Jak snížit/vyloučit nebezpečí a uchovat potřebné rysy? Zda a jak bránit, aby lobbing příliš nezvýhodňoval silné skupiny? > Laissez-faire, „unhampered market“ > nebo regulace lobbování s cílem: Transparentnost procesu? PROBLEMATIKA REGULACE: > JAK ODDĚLIT LOBBING OD KORUPCE? > DŮVĚRA: JAK VYLOUČIT PODEZŘENÍ Z KORUPCE : TVORBA INSTITUCÍ PODLE PRINCIPU „PŘEDBĚŽNÉ OPATRNOSTI“

27 Modelové přístupy k regulaci lobbování - 1: 1 Laissez-faire: Speciální regulace neexistuje, běžný trestní zákon však ustavuje postih korupce a služební řád státních úředníků omezuje střet zájmů více či méně účinně. Vstup do budovy parlamentu může být omezen (Francie). Takový je současný český stav, italský, španělský, rakouský.

28 Modelové přístupy k regulaci lobbování - 2: 2 Minimální stát: čím rozsáhlejší přerozdělování prostředků stát provádí, tím větší je prostor (a prostředky !) pro korupci. Omezením přerozdělování se prostor zmenší. Tento nesporný postřeh by měl inspirovat každé úsilí o omezení korupce. Stává se však zavádějící, pokud inspiruje iluzorní ideál „žádného státu“

29 Modelové přístupy k regulaci lobbování - 3: 3 Seberegulace parlamentu i lobbistů: britský přístup - vychází ze tradičně britského skeptického názoru na účinnost formální zákonné regulace lobbování. 4 Zákonná regulace poslanců a úředníku i lobbistů: přístup USA a EU - povinnost registrovat a oznamovat „lobbistické kontakty“ a povinná registrace lobbistických firem Francie – od r. 2009: veřejný registr lobbistů a profesní kodex jako předpoklad pro přístup do parlamentu

30 Modelové přístupy k regulaci lobbování - 4: PŘEHLED PŘÍSTUPŮ K REGULACI : KDO A JAK ? LOBBISTÉ INTERNĚ LOBBISTÉ EXTERNĚ LOBBOVANÍ INTERNĚ LOBBOVANÍ EXTERNĚ DOROVOLN É NORMY PROFESNÍ KODEX PŘIHLÁŠENÍ SE DO REGISTRU A PŘIJETÍ KODEXU ETICKÉ KODEXY POSLANCŮ, MINISTRŮ, ÚŘEDNÍKŮ KARIÉRNÍ ŘÁDY, PRACOVNÍ KODEXY ZÁKONNÁ REGULACE ZÁKONEM DANÝ ETICKÝ KODEX ZÁKONY REGULUJÍ ČINNOST POSLANCŮ A MINISTRŮ ZÁKONY REGULUJÍCÍ ČINNOST STÁTNÍ SPRÁVY

31 Velká Britanie: tlak veřejnosti na přijetí normativní regulace lobbování Alliance for Lobbying Transparency – sdružení občanských organizací (leden 2008) volá po povinné registraci lobbistů a regulaci personálních výměn mezi vládou a byznysem, které usnadňují korupční transakce - „revolving doors“ Public Administration Select Committee – parlamentní výbor dohlížející na kvalitu vládnutí („the quality and standards of administration“) podpořil toto úsilí ve své zprávě 5. 1. 2009

32 5 Příklad: Činnost britského Commitee on Standards in Public Life (CSPL) - „Nolanův výbor“ Konzervativní ministerský předseda John Major zřídil CSPL v roce 1994 jako odpověď na znepokojení veřejnosti nad několika skandály konzervativních politiků Zadání CSPL: „Zkoumat soudobé znepokojení nad (poklesem etických) standardů chování všech veřejných činitelů (holders of public office) včetně řízení finančních a obchodních činností a doporučit změny současných pravidel, takové, které by zajistily dodržování nejvyšších standardů poctivosti ve veřejném životě (standards of propriety in public life).“

33 5 Příklad: Činnost britského Commitee on Standards in Public Life (pokračování) Veřejnými činiteli se rozumí: „ministři, státní úředníci a poradci, poslanci britského parlamentu a britští poslanci Evropského parlamentu“. Pracovníci státem financovaných služeb (škol, nemocnic atd.) a pracovníci místní samosprávy (byli do kategorie „veřejných činitelů“ zahrnuti až v dalších letech)

34 Zadání britského Commitee on Standards in Public Life bylo pojato jako dlouhodobý úkol s cílem postupně měnit organizační kulturu veřejných institucí. Výbor se postupně zabývá různými oblastmi veřejného života, otevírá a koordinuje veřejnou debatu a navrhuje opatření (vzorové procesy, procedury, kodexy) První zpráva CSPL (1995): její doporučení se stala základem současné regulace etických standardů veřejného života včetně oblasti lobbování. Zatím poslední zpráva CSPL 2008/09 (leden 2010): Je věnována především zneužívání úhrad poslaneckých výdajů: „Revelations about the expenses regime in the House of Commons has been the single most damaging issue for public trust in politicians since ‘cash for questions’ led to the first Nolan Committee report almost fifteen years ago.“ Zadání CSPL

35 Sedm principů veřejného života (1995): model chování veřejného činitele CSPL v 1. zprávě 1) Selflessness – nezištnost: rozhodovat čistě podle veřejného zájmu. 2) Integrity – poctivost: vyhýbat se jakýmkoliv závazkům, které by mohly ovlivnit výkon veřejné funkce. 3) Objectivity – nestrannost, zejména v personálních otázkách rozhodovat podle zásluh, bez klientelismu, „já-na-bráchismu“, nepotismu. 4) Accountability – odpovědnost: být přístupný jakékoliv (funkci nebo činnosti adekvátní) vnější kontrole.

36 Sedm principů veřejného života (pokračování) 5) Openness – otevřenost, transparentnost: zadržet nebo omezit informace pouze ve zdůvodněném případě veřejného zájmu. 6) Honesty – poctivost: zveřejnit jakékoliv soukromé zájmy, které mají vztah k veřejným povinnostem a vyřešit konflikt veřejného a soukromého zájmu tak, aby byl veřejný zájem ochráněn. 7) Leadership – vést příkladem. Doporučení CSPL pro veřejné organizace: Profesní/pracovní kodexy a organizační procedury

37 Seberegulace britského parlamentu Tradiční povinnost poslanců - ohlásit své finanční zájmy 1974 Výbor pro (finanční) zájmy poslanců (Select Committee on Members Interests) : vyšetřovat stížnosti na neplnění 1995 (doporučení Nolanova výboru) nové regulační mechanismy: > Výbor pro etické standardy a imunitu (House of Commons Standards and Privileges Committee, SPC) > parlamentní zmocněnec pro etické standardy –(Parliamentary Commissioner for Standard) - spravuje nový podrobnější protokol (registr) finančních zájmů poslanců –(Register of Members’ Interests) - HLAVNÍ NÁSTROJ REGULACE - shromažďuje a vyšetřuje stížnosti na poslance a předává případy k řešení SPC

38 Seberegulace britského parlamentu Etický kodex poslance 1996+ Code of Conduct of MP - opakuje a doplňuje sedm principů 1) vyhnout se konfliktu zájmů, vyřešit jakýkoliv konflikt mezi osobním a veřejným zájmem ve prospěch zájmu veřejného 2) pečovat o důvěru veřejnosti v parlament 3) vždy mít na paměti, že přijmout úplatek, odměnu, nebo platbu v souvislosti s jednáním poslance v parlamentu je porušením zákona 4) poslanci musejí svědomitě zaznamenat své finanční zájmy do oficiálního protokolu (registru) a upozornit na své zájmy, které mohou být relevantní při každém jednání s poslanci, ministry a úředníky

39 Seberegulace britského parlamentu Etický kodex poslance (pokračování) 5) jednat s poslanci, ministry a úředníky otevřeně a pravdivě 6) poslanec nesmí v jednání parlamentu prosazovat za úplatu jakékoliv zájmy; 7) poslanec nesmí zneužívat úhrady za služební výdaje; 8) důvěrné informace, které poslanec získá během výkonu své funkce, smí použít pouze v souvislosti s touto funkcí, a nikdy je nesmí využít k obohacení. - Podrobná prováděcí pravidla rozvádějí a konkretizují registraci zájmů, ohlašování zájmů, lobbování poslance a proceduru pro řešení stížností.

40 Britský přístup k regulaci lobbování: reguluje příjemce „terče“ lobbování. Hlavním nástrojem je protokol finančních zájmů poslanců (Register of Members’ Interests). Pravidla zdůrazňují, že smyslem registrace je otevřenost, transparentnost, a že registrace v žádném případě nevyjadřuje podezření z nepoctivosti. Podotkněme, že jde o uplatnění obecnějšího principu předběžné opatrnosti, který prolíná britskou kulturou politického a veřejného života: nastavit mechanismy a procedury tak, aby bylo předem vyloučeno i pouhé podezření z nepravostí. Cílem je vytvářet, udržovat důvěru veřejnosti v „integritu“ politického procesu a veřejného života obecně <= DEMOKRACIE

41 Seberegulace lobbistů - 1 1994 Asociace profesionálních politických konzultantů (Association of Professional Political Consultants) – členství není povinné Klade si za úkol a) zajistit, aby konzultanti–lobbyisté pracovali jasným a otevřeným způsobem: Asociace vytvořila a udržuje seznam profesionálních politických konzultantů–lobbyistů (www.appc.org.uk) b) podporovat vysoký etický standard: etický kodex (Code of Conduct) pro profesionální lobbování a zajišťovat jeho plnění. Podmínkou členství v Asociaci je, že konzultantská firma se zaváže k plnění kodexu. Pro zákazníka je tak členství v Asociaci určitou zárukou etického jednání a pro člena doporučením.

42 Seberegulace lobbistů - 2 Etický kodex zdůrazňuje poctivost, pravdivost a otevřenost zejména vůči lobbované instituci - čí zájmy obhajuji, prosazuji). > Politický konzultant musí upozornit klienta, pokud by lobbování mělo být nezákonné, neetické nebo proti profesionálním zvyklostem a odmítnout takovou činnost. > Politický konzultant nesmí veřejným činitelům nabízet finanční prostředky nebo jiné výhody, které by bylo možné chápat jako úplatek nebo hledání protekce. > Politický konzultant nesmí přijmout úplatek. > Politický konzultant nesmí zaměstnávat poslance, ani je jakkoliv odměňovat, a to i nefinančními prostředky.

43 Umění vládnout - péče o legitimitu vlády a systému - 1 Může být britský přístup k lobbování a etice veřejného života inspirací pro ČR? 1) Podnětné příklady: > Etický standard veřejného života jako důležitý faktor důvěry veřejnosti ve společenský a politický systém jako takový, v jeho legitimitu. > Vědomí a přesvědčení politických elit: legitimita vlády (důvěra, že existující systém moci a vládnutí je v základech spravedlivý) je nezbytným předpokladem pro politickou stabilitu země. > „Veřejný zájem“ je chápán na procesní, konstituční úrovni: férová pravidla a proces vládnutí (rovnost před státem a právem), prosazení práva.

44 Umění vládnout – péče o legitimitu vlády a systému - 2 2) CSPL : Souběžný politický, analytický a manažerský přístup: Principy, modely, musejí být ověřeny empiricky a převtěleny do organizačních procedur, systémů. Procedury, systémy, musejí být po čase prověřeny, zda jsou účinné, zda nevedou k formalismu („box- ticking exercise“, odškrtávání rubrik). Srovn.: „etická infrastruktura“ sledovaná a doporučovaná OECD: „the institutions, systems and mechanisms for promoting ethics and countering corruption in the public service“ (OECD 1998, 2000, 2004).

45 Britský přístup k lobbování a etice veřejného života - inspirací pro ČR? 3) Vychází ze skeptického názoru na účinnost zákonné regulace. Je založen na seberegulaci, která vytváří neformální, ale účinný společenský tlak na dodržování dohodnutých pravidel. Seberegulace však předpokládá určitou úroveň veřejné etiky a kázně. Transparentnost lobbování, jeho etický standard, nemůže být lepší než standard poslanců. Poslanci jsou však stěží etičtější než společnost, která je volí.

46 Britský přístup k lobbování a etice veřejného života - inspirací pro ČR? 4) Byla by forma „nezávislého, ministerským předsedou jmenovaného“ Výboru pro etický standard ve veřejném životě pro naše podmínky vhodná? Těšil by se u nás důvěře veřejnosti? Byl by Výbor přijímán jako nestranný valnou většinou politických sil v zemi? Byla by jiná forma vhodnější – Výbor jmenovaný na způsob ústavního soudu?

47 ZÁVĚR - POSELSTVÍ: DEMOKRATICKÁ STABILITA ZEMĚ ZÁVISÍ NA LEGITIMITĚ VLÁDY A STÁTNÍHO POLITICKÉHO SYSTÉMU. PRVNÍ POVINNOSTÍ POLITICKÝCH ELIT, VLÁDY A ZVOLENÝCH PŘEDSTAVITELŮ JE PEČOVAT O LEGITIMITU – VYTVÁŘET A UDRŽOVAT DŮVĚRU V SYSTÉM : UMĚNÍ VLÁDNOUT POUČENÍ LZE ZÍSKAT VE VYSPĚLÝCH DEMOKRACIÍCH JE MOŽNÉ SE POUČIT A PŘETVÁŘET POLITICKOU KULTURU ZEMĚ ?

48 Je možné změnit politickou kulturu země -1 ? Harrison (2006) s odvoláním na senátora Daniela Moynihana: The central conservative truth is that it is culture, not politics, that determines the success of a society. The central liberal (ie. Progressive: „Yes, we can!“) truth is that politics can change a culture and save it from itself. Otázkou zůstává, zda je možno měnit politickou kulturu cílevědomě, politickým úsilím:

49 Je možné změnit politickou kulturu země -2 ? Na úrovni korporací: existují případy záchrany korporace cestou úspěšné změny organizační kultury (IBM; Ford Europe). Na úrovni národní politické kultury: Americká okupační správa Německa po druhé světové válce prováděla úspěšnou demokratickou převýchovu, zaměřenou především na mladou generaci. Převýchova v postkomunistických zemích? Zaměřená především na posílení vlády práva a omezování korupce? INSTITUCE: Regulace lobbování by mohla být jedním z kroků INSTITUCE: ‚Levné volby !‘ – regulace volebních výdajů stran Převýchova vlastní silou občanské společnosti? ‚Hnutí občanské poslušnosti‘ ?

50 Otázky k lobbismu 1 Co je lobbování - lobbismus? Do jaké míry je eticky oprávněnou součástí demokratického vládnutí a do jaké míry projevem korupce? Jaké jsou možnosti jeho regulace a jaký je její smysl a význam? 2 Popište britský přístup k regulování lobbismu seberegulací parlamentu a lobbistů? Do jaké míry by byl podle Vašeho názoru použitelný v ČR? 3 Vysvětlete „Princip předběžné opatrnosti“ v politice. Uveďte příklady jeho použití.

51 Závazná literatura k demokracii a lobbismu Marek Gajdoš „Vymezení pojmu lobbing“, Lobbyismus vs. korupce II (IPEK 2005 - www.ipek.cz/projekty/pojemlob/, www.ipek.cz/soubory/02_KOMPLET.html) (3s.) www.ipek.cz/projekty/pojemlob/ www.ipek.cz/soubory/02_KOMPLET.html OECD 1998 Principles for managing ethics in the public service (www.oecd.org/dataoecd/60/13/1899138.pdf) (5s.)www.oecd.org/dataoecd/60/13/1899138.pdf OECD 2000 PUMA Policy Brief No. 7: Building Public Trust: Ethics Measures in OECD Countries (www.oecd.org/dataoecd/44/24/35061342.pdf) (6s.)www.oecd.org/dataoecd/44/24/35061342.pdf Luděk Rychetník „Regulace lobbování ve Velké Britanii“, Lobbyismus vs. korupce (IPEK 2004 - www.ipek.cz/soubory/01_KOMPLET.html) (11s.) www.ipek.cz/soubory/01_KOMPLET.html

52 Alexis de Tocqueville 1992 Demokracie v Americe. Praha: Academia (orig. 1848) Joseph Schumpeter 1943 Capitalism, Socialism and Democracy The unanimous Declaration (of Independence) of the thirteen united States of America, July 4, 1776 (www.ushistory.org/declaration/document/ Abraham Lincoln, Gettysburg Address, Pennsylvania, November 19, 1863 (www.ushistory.org/documents/gettysburg.htm) Aristoteles Politika, kniha III a IV Niccoló Machiavelli 2005 (orig. 1532) Vladař: kap. 12, 17-18. Rozpravy o prvních deseti knihách Tita Livia: První kniha, kap. 7. In Úvahy o vládnutí a vojenství. Praha: Argo Stein Ringen 2007 What Democracy Is For. On Freedom and Moral Government. Princeton University Press Doporučená četba k demokracii

53 Doporučená četba k demokracii 2 Zygmunt Bauman 2002 Tekutá modernita. Mladá Fronta (orginál 2000) Isaiah Berlin 2002 „Two Concepts of Liberty“ in Liberty. Oxford University Press Ralf Dahrendorf 2004 „Democracy Without Democrats”, Project Syndicate/Institute for Human Sciences, www.project-syndicate.org/commentary/dahrendorf22/Englishwww.project-syndicate.org/commentary/dahrendorf22/English Yehezkel Dror 2001 The Capacity to Govern. London: Frank Cass (knihovna CESES) EU 2001 Bílá kniha: Evropská vládní moc. Euroskop (www2.euroskop.cz/ -> Dokumenty a odkazy -> Dokumenty -> Bílé knihy)www2.euroskop.cz/ Angl.verze: European Governance: White Paper. COM(201)428 final (eur-lex.europa.eu/LexUriServ/site/en/com/2001/com2001_0428en01.pdf)eur-lex.europa.eu/LexUriServ/site/en/com/2001/com2001_0428en01.pdf Ashraf Ghani, Clare Lockhart 2009 Fixing Failed States. A Framework for Rebuilding a Fractured World. Oxford University Press Johann graf Lambsdorff 2008 Institutional Economics of Corruption and Reform, Cambridge UP Douglass North 2005 Understanding the Process of Economic Change. Princeton University Press Mancur Olson Jr. 1965 The Logic of Collective Action. Cambridge, MA: Harvard University Press Jiří Pehe 2003 „Veřejnost jako forma občanské společnosti“, Česká občanská společnost a modely demokracie v 21. století, Krnov, 16. 5. (www.pehe.cz/prednasky/2003/verejnost- jako-forma-obcanske-spolecnosti)www.pehe.cz/prednasky/2003/verejnost- jako-forma-obcanske-spolecnosti Miroslav Petrusek 2006 Společnost pozdní doby. SLON Martin Potůček 2004 The Capacities to Govern in Central and Eastern Europe: High Level Meeting (unpan1.un.org/intradoc/groups/public/documents/NISPAcee/UNPAN018500.pdf)unpan1.un.org/intradoc/groups/public/documents/NISPAcee/UNPAN018500.pdf Susan Rose-Ackerman 2005 From Elections to Democracy: Building Accountable Government in Hungary and Poland. Cambridge UP Petr Vymětal 2008 What is Good Governnance About? WP 11/2008 FMV VŠE (vz.fmv.vse.cz/wp- content/uploads/11_2008.pdf) Fareed Zakaria 2004 Budoucnost svobody. Praha: Academia (angl. orig. 2003)

54 Doporučená četba k lobbismu Karel B Müller (ed), Šárka Laboutková, Petr Vymětal 2010 Lobbing v moderních demokraciích. Grada Lobbyismus vs. korupce I a II (IPEK 2004 - www.ipek.cz/soubory/01_KOMPLET.html)www.ipek.cz/soubory/01_KOMPLET.html (IPEK 2005 - www.ipek.cz/soubory/02_KOMPLET.html)www.ipek.cz/soubory/02_KOMPLET.html Michal Klíma 2004 „Pravidla korupčního trhu“, Lidové noviny-Orientace. 4. 12. OECD 1998 Principles for Managing Ethics in the Public Service (www.oecd.org/dataoecd/60/13/1899138.pdf)www.oecd.org/dataoecd/60/13/1899138.pdf OECD 2000 PUMA Policy Brief No. 7: Building Public Trust: Ethics Measures in OECD Countries (www.oecd.org/dataoecd/44/24/35061342.pdf) www.oecd.org/dataoecd/44/24/35061342.pdf OECD 2004 (Symposium on) Measures for Promoting Intregrity and Preventing Corruption (www.oecd.org/dataoecd/40/47/34406951.pdf)www.oecd.org/dataoecd/40/47/34406951.pdf

55 Umění vládnout, příklad Velké Britanie Asociace (britských) profesionálních politických konzultantů (www.appc.org.uk)www.appc.org.uk Dokumenty CSPL (www.public-standards.gov.uk/;www.public-standards.gov.uk/ www.public-standards.gov.uk/About/The_7_Principles.html)www.public-standards.gov.uk/About/The_7_Principles.html CSPL 2001 The First Seven Reports. www.public-standards.gov.uk/Library/OurWork/First7Reports_ProgressReviewSummary.pdf (viz P5-Texty-CSPL) CSPL 2010 Annual Report 2008-09 (www.public-standards.gov.uk/OurWork/Annual_Reports.html - ke stažení ve formátu.pdf)www.public-standards.gov.uk/OurWork/Annual_Reports.html Dokumenty parlamentu, etický kodex poslanců (www.parliament.uk; www.publications.parliament.uk/pa/cm/cmcode.htm)www.parliament.ukwww.publications.parliament.uk/pa/cm/cmcode.htm Public Administration Select Committee (www.parliament.uk/pasc/),www.parliament.uk/pasc/ Tisková zpráva, Press Notice 5 January 2009, (www.parliament.uk/parliamentary_committees/public_administration_select_ committee/pasc0809pn6.cfm)www.parliament.uk/parliamentary_committees/public_administration_select_ committee/pasc0809pn6.cfm Dokumenty vlády, etické kodexy (www.cabinet-office.gov.uk/propriety_and_ethics/publications.aspx)www.cabinet-office.gov.uk/propriety_and_ethics/publications.aspx Zákony a nařízení (www.opsi.gov.uk/legislation/about_legislation.htm)www.opsi.gov.uk/legislation/about_legislation.htm Alliance for Lobbying Transparency (www.lobbyingtransparency.org/)www.lobbyingtransparency.org/