Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

T e c h n i k a k r m e n í h o s p o d á ř s k ý c h z v í ř a t.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "T e c h n i k a k r m e n í h o s p o d á ř s k ý c h z v í ř a t."— Transkript prezentace:

1 T e c h n i k a k r m e n í h o s p o d á ř s k ý c h z v í ř a t

2 Technika krmení 1. Sestavování krmných a dávek a krmných směsí 2. Systém podávání krmných dávek či krmných směsí 3. Úprava krmiv 4. Napájení zvířat

3 V technice krmení uplatňujeme tyto pojmy krmná norma potřeby živin, typ krmné dávky, krmná směs, systém krmení, technologie krmení, krmný řád, napájení, tabulky složení krmiv.

4 K r m n á norma udává průměrnou denní potřebu živin v krmné dávce či požadavky na obsah živin v kompletní krmné směsi v závislosti na druhu, pohlaví, věku a požadované užitkovosti zvířat

5 K r m n á dávka je celkové množství krmiv, které zvířeti poskytujeme denně k uspokojení jeho životních potřeb a k produkci

6 S ESTAVOVÁNÍ KRMNÝCH DÁVEK A KRMNÝCH SMĚSÍ K sestavení je nutné mít k disposici – krmné normy potřeby živin Rozbory krmiv nebo tabulky složení krmiv Odlišný je výběr krmiv pro přežvýkavce a monogastrická zvířata

7 Při výběru krmiv pro skot je nutné brát do úvahy anatomické a fyziologické zvláštnosti trávicího ústrojí a trávicích pochodů u přežvýkavců a/ Složitý žaludek – předžaludek a slez obsah 150 – 200 l potravy – 2/3 tvoří bachor 10 % z celkového obsahu tvoří slez b/ Přežvykování – po příjmu potravy, která trvá 8 hodin denně, důležité rozmělnění, proslinění a posun do knihy a slezu po každém nakrmení je nutný klid ve stáji nejméně 2 hodiny

8 Při výběru krmiv pro skot je nutné brát do úvahy c/ Mikroorganismy v bachoru – umožňují trávení a využití živin zejména hrubé vlákniny (celulotické bakterie) mikrobiální činností vznikají TMK (octová, propionová, máselná) stěnami bachoru se resorbují do krevního oběhu pomnožením mikroorganismů se tvoří mikrobiální protein o vysoké BHB – bakterie proteolytické syntetizují se vitamíny

9 Při výběru krmiv pro skot je nutné brát do úvahy d/ Mikroorganismy mají schopnost využívat nebílkovinný dusík močovina v bachoru se štěpí ureázou na oxid uhličitý a čpavek, který je v bachoru využit jako zdroj dusíku k tvorbě bílkovin (nespotřebovaný čpavek se váže na kyseliny a vstřebává se stěnou do krve-jater mění se na močovinu)

10 Při výběru krmiv pro skot je nutné brát do úvahy e/ Dbát na dostatečné množství vlákniny - nesmí klesnout pod 13 % ze sušiny celé krmné dávky (ovlivňuje motoriku a průběh kvasných pochodů) f/ Slinné žlázy vylučují denně litrů slin bez trávicích enzymů, obsahují alkalické sloučeniny / uhličitany, anorganický fosfor, močovinu / funkce slin v bachoru – regulace hodnot pH - udržení hydrostatické rovnováhy

11 Při výběru krmiv pro skot je nutné brát do úvahy g/ Přežvýkavci nemají ve střevní části zažívacího traktu enzym i n v e r t á z u z tohoto důvodu nemůže být štěpena ve střevě štěpí se v bachoru na TMK, při předávkování melasy, cukrovky přechází nerozložená sacharóza do tenkého střeva a vyvolává poruchy trávení

12 Monogastrická zvířata tráví vlákninu omezeně v tlustém střevě musíme dodávat živočišnou bílkovinu dodávat vitamíny nevyužívají močovinu Výživa je zajišťována krmivy lehce stravitelnými s malým obsahem vlákniny / 4 – 6 % /, ve formě kompletních krmných směsí složených z jadrných krmiv.

13 K r m n á n o r m a p r o p ř e ž v ý k a v c e Zahrnuje potřebu živin na zachování života = záchovná část a potřebu živin na požadovanou produkci = produkční část, u dojnic přídavky podle reprodukčního cyklu

14 K r m n á n o r m a p r o p ř e ž v ý k a v c e Potřebu živin pro telata, jalovičky, býky, ovce, kozy vyhledáme v normách potřeby živin (není třeba dopočítávat) Potřebu živin pro dojnice je nutné dopočítávat v závislosti na reprodukčním cyklu (produkční období, období stání na sucho, přídavky) odlišná je i potřeba živin v závislosti na plemeni – mléčná a kombinovaná - masná

15 Potřeba živin pro dojnice (mléčná a kombinovaná plemena) l. Záchovná část normy na 1 kg metabolické velikosti: Způsob ustájení Potřeba NEL / MJ Potřeba PDI g - vazné 0,293 3,25 - volné 0,322 3,25 - pastva 0,352 3,25

16 Produkční část 1 kg mléka FCM 3,13 NEL / MJ 50 g PDI Přepočet při jiné tučnosti mléka na 4 % : FCM = m. t / 40 m = aktuální produkce mléka t = obsah tuku v mléce v g

17 Přídavek na březost k záchovné potřebě v období stání na sucho v závislosti na týdnech před otelením nebo dnech březosti zvyšování potřeby živin v krmné dávce postupně (přídavek asi jako na 3 – 4 kg mléka)

18 Přídavek na dokončení růstu v první případně v druhé laktaci v závislosti na laktaci, plemeni, přírůstku 1. laktace 0,20 – 0,26 2. laktace 0,13 – 0,14 přídavek NEL a PDI asi jako na produkci 1 – 2 kg mléka

19 Korekce potřeb při změně živé hmotnosti na tvorbu 1 kg přírůstku přídavek 25 NEL a 230 g PDI úbytek 1 kg živé hmotnosti snížení normy o 21,4 NEL a 172 PDI

20 Korekce potřeby energie NEL podle úrovně výživy se zvyšující se úrovní výživy nutný přídavek NEL ÚV = Z + P + R …… / Z - potřeby energie Z – záchov, P – produkce Korekce = 0,98 + ( 0,02. ÚV ) Výpočet korigované NEL podle úrovně výživy: NEL korigovaná = potřeba NEL x korekce

21 K r m n á n o r m a p r o m o n o g a s t r i c k á z v í ř a t a udává potřebu živin v 1 kg kompletní krmné směsi požadavky denní potřeby živin

22 O b s a h ž i v i n v k r m i v e c h Zjišťujeme chemickým rozborem krmiva nebo používáme tabulky výživné hodnoty krmiv, které uvádí průměrné hodnoty obsahu živin Chemickým rozborem zjistíme : sušinu, NL, tuk, vlákninu, popeloviny Dopočítáme: BNLV a OH

23 Výsledky využíváme : 1.k vyjádření energetické hodnoty krmiva pro skot, ovce, kozy ……………………..NEL, NEV pro prasata …………………………………………. ME pro drůbež ……………………………………………ME pro koně ……………………………………………….SE

24 2. k vyjádření hodnoty stavebních živin pro skot, ovce, kozy ……………………………..PDI pro prasata ………………………………………NL, lyzin pro drůbež ……………………….NL, aminokyseliny pro koně ……………………………………………………SNL 3. hodnoty minerálních látek, vitamínů a u monogastrických zvířat aminokyselin

25 2. SYSTÉM KRMENÍ způsob použití krmné dávky a její sled v průběhu dne Adlibitní krmení - krmení dle chuti, neekonomické Dávkované krmení – v průběhu dne se zkrmuje KD v několika dávkách Skupinové krmení – tvoří se skupiny zvířat se stejnou potřebou živin a krmí se stejnou krmnou dávkou / výkrm býků / Individuální krmení – krmení dle potřeby zvířete

26 Samokrmení –systém krmení kompletními krmnými směsmi, příjem živin je regulován obsahem živin ve směsi Fázové krmení – úprava obsahu živin v KD nebo KS podle užitkovosti Flushing – krmení plemenic, zaměřené na zvýraznění příznaků říje a plnohodnotné ovulace / před i po zapuštění podáváme větší množství jadrných krmiv/

27 P o ž a d a v k y n a k r m n o u d á v k u musí splňovat u přežvýkavců fyziologické i mechanické nasycení / dodržovat normy potřeby živin a strukturu krmné dávky / zařazovat vhodně upravená krmiva objemná i jadrná, při výběru přihlížet ke specifickým a dietetickým účinkům pravidelná doba krmení dodržovat pořadí podávaných krmiv

28 P o ž a d a v k y n a k r m n o u d á v k u zajistit pestrost a chutnost krmné dávky dodržovat navykací období při zařazování nových krmiv i krmných směsí dodržovat u přežvýkavců dobu na přežvykování alespoň 2 hodiny po nakrmení odstraňovat zbytky ze žlabu pravidelně napájet

29 3. ÚPRAVA KRMIV Účelem úprav – zlepšení stravitelnosti, chuti a příjmu krmiva, nezlepší ale kvalitu krmiv Podle použitých prostředků rozdělujeme úpravy na: Fyzikálně – mechanické / řezání, štěpení, mletí, mačkání, tvarování, krouhání /

30 Délka řezanky objemných krmiv pro jednotlivé druhy zvířat Druh zvířat Délka řezanky v cm Skot 5 – 7 Ovce,kozy 3 – 5 Koně 3 – 5 Prasata 1 – 2 Drůbež 0,5 – 1

31 Zvířata mají nestejné nároky na velikost částic při šrotování jadrných krmiv, nejvhodnější velikost částic : Druh zvířat Velikost částic v mm Prasata 0,2 – 1,0 jemný šrot Telata, jehňata 1,0 - 1,8 středně hrubý Skot, ovce 1,8 - 2,6 hrubý šrot Drůbež nad 2,6 velmi hrubý Koně nejvhodnější mačkání

32 Další úpravy krmiv 2. Vlhčení, promývání, paření, vaření 3. Chemické – louhování, kalcinace, čpavkování 4. Biologické – drožďování, zkvašování, nakličování 5. Zvláštní úpravy – vločkování, extruze, expanze, pražení, mikronizace, desagregace

33 5. NAPÁJENÍ Množství napájecí vody pro zvířata se nenormuje, ale odvozuje se ze spotřeby sušiny v krmné dávce, nejvhodnější teplota 10 – 15 stupňů C, studená příliš ochlazuje organismus, teplá neosvěží

34 Voda nedůležitější složka těla zvířat % v závislosti na věku, pohlaví a schopnosti ukládat tuk v těle/ více tuku méně vody / v organismu není čistá ale obsahuje krystaly nebo je vázána s koloidy je chemicky inertní účinkem enzymů se zapojuje se do biochemických reakcí redukčních pochodů, syntézy organických látek, dýchání buněk

35 Funkce vody transportní – přenáší živiny, metabolity, enzymy, hormony z jednoho orgánu do druhého odvádí konečné produkty metabolismu podílí se na tepelně regulačních pochodech, zabraňuje přehřátí organismu při namáhavé práci,

36 Zdroje vody exogenní - / pitná voda, voda v krmivech / endogenní / oxidační voda vzniká oxidací složitých organických látek / Obsah vody v krmivech: jadrná a suchá objemná ………………… 10 – 15 % šťavnatá krmiva objemná … %

37 Nedostatek a přebytek vody Nedostatek vody snížení příjmu krmiv, pokles hmotnosti a užitkovosti, poruchy centrální nervové soustavy Přebytek vody ředění trávicích šťáv a pocení zvířat Metabolismus vody ovlivněn minerálními látkami, K, Na, Cl – řídí vodní metabolismus a ovlivňují průnik živin do buněk.

38 Potřeba vody je ovlivněna : obsahem sušiny v krmné dávce, druhem zvířat, věkem, plemenem, užitkovostí, složením krmné dávky, teplotou prostředí a obsahem NaCl v krmné dávce dojnice, prasnice před porodem o 50 % vyšší potřeba vody

39 Potřeba vody


Stáhnout ppt "T e c h n i k a k r m e n í h o s p o d á ř s k ý c h z v í ř a t."

Podobné prezentace


Reklamy Google