Pohlavní žlázy, rozmnožování, těhotenství Obr. č.1 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem.

Prezentace na téma: "Pohlavní žlázy, rozmnožování, těhotenství Obr. č.1 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem."— Transkript prezentace:

1 Pohlavní žlázy, rozmnožování, těhotenství Obr. č.1 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hlavního města Prahy.

2 Pohlavní diferenciace Chromozomální pohlaví pohlavní chromozomy (též heterochromozomy či sex-chromozomy) somatické chromozomy (též autozomy) Genetická samice = XX Genetický samec = XY Obr. č.20

3 Puberta = období, ve kterém došlo k takovým změnám v pohlavních orgánech (jednak jako žlázách s vnitřní sekrecí, jednak jako orgánech obsahujících pohlavní buňky), že je možná reprodukce nastává dříve u dívek (v průměru okolo 11 let) týká se u chlapců o 2-3 roky později Evropy 1.Prepubertální období 1.Prepubertální období: zvýšená sekrece androgenů ze dřeně nadledvinek, poté za 2-3 roky se aktivuje sekrece pohlavních žláz 2.Puberta 2.Puberta: období dozrávání pohlavních funkcí a rozvoj i ostatních funkcí organismu: -u chlapců – rozvoj sekundárních pohlavních znaků (ochlupení, distribuce svalstva) -u dívek: vývoj mléčných žláz (telarche), typické ochlupení (pubarche), zahájení menstruačních cyklů (menarche)

4 Klimakterium a menopausa u žen -začíná několik let před zastavením ovulace -jsou zvýšené hladiny gonadotropinů -klesá tvorba estrogenů (na 1/3 původní produkce) Klimakterium a progesteronu (asi o 1/5) - nepravidelné a Klimakterium bez ovulace cykly -klesá i hladina testosteronu – ne však tak rychle Celkové projevy: 1.Časné (menstruační změny, vasomotorické projevy - návaly bývají v teplém prostředí nebo v noci, atrofie pohlavního systému, ztenčení a zvrásnění kůže, emoční změny) 2.Pozdější (řídnutí kostí, srdečně-cévní onemocnění) Menopausa Menopausa = úplné zastavení menstruačních cyklů

5 Reprodukční systém muže 1.produkuje pohlavní buňky (spermie) 2.vytváří a vylučuje pohlavní hormony (testosteron) 3.umožňuje pohlavní spojení (erekce a ejakulace) Spermie -tvoří se v semenotvorných kanálcích varlat -zralá spermie je tvořena hlavičkou (nese genetickou informaci), krčkem (jsou zde mitochondrie pro tvorbu ATP) a bičíkem (jeho kontrakcí se spermie pohybuje rychlostí 1-4 mm.min -1 ) -pro jejich tvorbu je nutný testosteron spermie Obr. č.21

6 Pohlavní hormony -tvoří se ve varlatech -nejdůležitějším je testosteron (steroidní hormon) -jeho sekrece je řízena především hypofyzárním luteinizačním hormonem (LH) Biologické účinky testosteronu:  vývoj mužského typu genitálu  po pubertě růst zevních pohlavních orgánů (penis, varlata, šourek)  vývoj sekundárních pohlavních znaků (růst vlasů, chlupů, vousů, rozšířením hrtanu změna výšky hlasu - mutuje)  kožní změny – akné  zvýšená tvorba vlastních bílkovin (více svalové hmoty)  zvýšení objemu kostní hmoty a ukládání vápníku do kostí  zvýšení tvorby erytropoetinu = zvýšení krvetvorby  řídí sexuální chování Obr. č.22

7 Charakteristika spermatu ♠Objem ejakulátu = 1,5 – 5,0 ml ♠Počet spermií = 40 – 250 miliónů v 1 ml ♠Pohyblivost spermií: -1. hodinu = 70% a více -3 hodiny = 60% a více ♠pH = 7,2 – 7,8 ♠Koncentrace fruktózy = 150 – 600 mg ve 100 ml ejakulátu Obr. č.23

8 Erekce sexuální stimulace aktivity sympatiku v penisu žilního odtoku z penisu parasympatické aktivity vasodilatace tepének vlivu sympatiku na srdce ( SF) hromadění krve v erektilní tkáni penisu „ztvrdnutí“ penisu a erekce Obr. č.24

9 Ejakulace sekrece bulbouretrálních žlázek vyvrcholení sexuální stimulace aktivity sympatiku kontrakce hladkého svalstva peristaltika vývodných rytmické stahy v prostatě tubulů (ve varlatech) a semenných váčcích semenná tekutina do močové trubice impulsy sympatiku kontrakce bulbokavernózních svalů penisu ejakulace

10 Reprodukční systém ženy 1.produkuje pohlavní buňky (vajíčka) 2.vytváří a vylučuje pohlavní hormony (estrogeny, gestageny, androgeny) 3.umožňuje pohlavní spojení 4.zajišťuje vývoj nového jedince Vajíčka: -tvoří se ve vaječnících z buněk zárodečného epitelu ještě při vývoje holčičky v děloze -před narozením je ve vaječnících asi 1 – 2 milióny tzv. primordiálních folikulů -v pubertě klesne jejich počet na asi 300 – 400 tisíc -z nich se během reprodukčního života ženy uvolní asi 450 vajíček Obr. č.25 vaječník

11 Pohlavní hormony -tvoří se ve vaječnících pod vlivem gonadotropinů (FSH a LH) -jedná se o: estrogeny (vedou k ovulaci), gestageny (účast v těhotenství), androgeny Biologické účinky estrogenů:  v pubertě navozují růst vnitřních (vaječníků, vejcovodů, dělohy a pochvy) a zevních (velké a malé pysky, poštěváček) pohlavních orgánů  stimulují růst a vývoj prsů  podmiňují rozvoj sekundárních pohlavních znaků (vlasové a chlupové linie typické pro ženu, ukládání tuku v oblasti prsou, bocích a zevních rodidel)  stimulují sekreci řídkého hlenu žlázkami krčku dělohy  navozují proliferační fázi menstruačního cyklu  zvyšují aktivitu osteoblastů (tedy růst kostí)  urychlují uzavíraní růstových štěrbin (ženy jsou menšího vzrůstu)  snižují tvorbu erytropoetinu (ženy mají méně erytrocytů)  řídí sexuální chování Obr. č.26

12 Biologické účinky gestagenů  hlavním zástupcem je progesteron  připravuje dělohu k těhotenství a jeho udržení (sekreční charakter děložní sliznice)  snižuje kontraktilitu těhotné dělohy  snižuje tvorbu hlenu žlázek děložního hrdla a zvyšuje jeho vazkost (spermie mají „ztížený“ průchod do dělohy)  stimuluje prsní žlázu a vyvolává tvorbu a sekreci mléka  ovlivňuje termoregulační centrum v hypotalamu (zvyšuje tzv. bazální teplotu) Obr. č.28 Obr. č.27

13 Biologické účinky androgenů  nejvíce se tvoří v nadledvinkách  jen asi 40% se tvoří ve vaječnících  řídí růst ochlupení  udržují libido  tvoří se z nich estrogeny

14 Menstruační cyklus = pravidelné cyklické změny v reprodukčním systému ženy, které se považují za periodickou přípravu na oplodnění a těhotenství -jeho nejnápadnějším projevem je krvácení z pochvy -délka cyklu bývá 28 dní (první den cyklu je současně prvním dnem krvácení) Podle probíhajících změn je součástí menstruačního cyklu: 1.vaječníkový cyklus 2.děložní cyklus 3.hormonální regulace

15 1.Vaječníkový cyklus 1. fáze (folikulární) -trvá 12 – 14 dnů -působením FSH (později i LH) roste primární folikul a v něm tvorba estrogenů -z jednoho rostoucího folikulu se vytvoří tzv. Graafův folikul (o průměru 1 – 1,5 cm) 2. fáze (ovulační) -praskne Graafův folikul a vyplaví se vajíčko 3. fáze (luteální) -v místě prasklého folikulu vznikne tzv. žluté tělísko -produkuje především progesteron -pokud nedojde k oplodnění vajíčka, žluté tělísko zaniká spolu s tvorbou hormonů a vznikne tam jizva („bílé tělísko“) Obr. č.29

16 2.Děložní cyklus 1. fáze proliferační -trvá od 5. do 14. dne cyklu -vlivem estrogenů začne „růst“ děložní sliznice až na 3-4 mm -ve sliznici se ztlušťují a prodlužují tepénky 2. fáze ovulační -v době ovulace je děložní sliznice v klidu 3. fáze sekreční -vlivem progesteronu se do buněk děložní sliznice ukládá glykogen a tuky a sliznice se připravuje k uhnízdění oplodněného vajíčka 4. fáze menstruační -trvá asi 3 – 7 dny -nedostatek estrogenů zhoršuje prokrvení děložní sliznice = odumírají slizniční buňky -menstruační tekutina: 35 ml krve a 35 ml serózní tekutiny + odloupaná děložní sliznice Obr. č.30

17 3.Hormonální regulace Adenohypofýza: -FSH – zrání folikulu -LH – vyvolání ovulace aječníky Vaječníky -Estrogeny – růst a příprava děložní sliznice -Progesteron ukládání zásobních látek do děložní sliznice Obr. č.31

18 Těhotenství 1.Oplodnění -obvykle proniká jedna spermie do vajíčka -dochází k tomu ve vejcovodu -oplodněné vajíčko, které se začíná ihned rýhovat, se uhnízdí (niduje) ve sliznici dělohy asi 7. den po oplodnění ovulace oplodnění rýhování vajíčka uhnízdění vajíčka Obr. č.32

19 2.Placenta: -zajišťuje přísun látek k výživě plodu a jeho růstu z krve matky a odvod katabolitů plodu do krve matky -zajišťuje výměnu O 2 a CO 2 mezi matkou a plodem -působí jako žláza s vnitřní sekrecí (tvoří choriongonadotropin k udržení činnosti žlutého tělíska, později tvoří progesteron a estrogeny) -má ochrannou funkci proti prostoupení např. mikrobů z matky do plodu uhnízdění vajíčka tvorba placenty Obr. č.33

20 3.Změny u ženy během těhotenství -růst hmotnosti -vzestup jejího metabolismu (srdeční výdej se zvyšuje o 30-40%, SF stoupá o 10-16 tepů za minutu, množství krve se zvyšuje o 30%, minutová ventilace stoupá o 50%) -ledviny – zvyšuje se průtok krve o 35% -žlázy s vnitřní sekrecí (zvýšená tvorba tyroxinu, glukokortikoidů, mineralokortikoidů, pro udržení těhotenství je nezbytná potřebná tvorba vaječníkových a placentárních hormonů) Obr. č.34 Změny vaječníkových a placentárních hormonů v průběhu těhotenství měsíc těhotenství

21 4.Porod -ke konci těhotenství klesá hladina progesteronu = zvyšuje se citlivost dělohy ke kontrakcím -děložní stahy jsou zesilovány působením oxytocinu Doby porodní Doby porodní: ►První doba porodní („otevírá“ se děloha, aby mohlo dojít k porodu dítěte – trvá u prvně rodící ženy asi 12 hodin) ►Druhá doba porodní (porod dítěte – trvá obvykle několik minut) ►Třetí doba porodní (porod placenty trvá 15-30 minut) Obr. č.35

22 5.Kojení -sekreci mateřského mléka navozuje prolaktin -tvorba prolaktinu se zvyšuje před porodem, po porodu postupně klesá, ale vždy se zvyšuje po každém kojení Složka Lidské mléko Kravské mléko Voda (g)88 Laktóza (g)6,85,0 Bílkoviny (g)1,23,3 Tuk (g)3.83,7 Sodík (mg)1558 Draslík (mg)55138 Vápník (mg)33125 Fosfor (mg)15100 Železo (mg)0,150,10 Vitamín A (  g) 5334 Vitamín D (  g) 0,030.06 Obr. č.36

23 Seznam publikací, ze kterých byly použity obrázky Obr. č.1 - Van De Graaff K.: Human Anatomy. The McGraw-Hill. 2000. ISBN 0-07-23667-0 Obr. Č.20 – Kučerová M. et al.: Úvod do klinické genetiky. Avicenum Praha. 1981 Obr. Č.21 - Mader S.S.: Human Biology. The McGraw-Hill. 2000. ISBN 0-07-290584-0 Obr. Č.22 - Zubay G.L., Parson W.W., Vance D.E.: Principles of Biochemistry. 1995. ISBN 0-397-24169- 6(X,8,2) Obr. Č.23 - Carola R. et al.: Human Anatomy. The McGraw-Hill Companies. 1992. ISBN 0-07-010527-8 Obr. Č.24 - Van De Graaff K.: Human Anatomy. The McGraw-Hill. 2000. ISBN 0-07-23667-0 Obr. Č.25 - Mader S.S.: Human Biology. The McGraw-Hill. 2000. ISBN 0-07-290584-0 Obr. Č.26 - Zubay G.L., Parson W.W., Vance D.E.: Principles of Biochemistry. 1995. ISBN 0-397-24169- 6(X,8,2) Obr. Č.27 - Zubay G.L., Parson W.W., Vance D.E.: Principles of Biochemistry. 1995. ISBN 0-397-24169- 6(X,8,2) Obr. Č.28 – Fox S.I.: Human Physiology. The McGraw-Hill. 1996. ISBN 0-697-20985-7 Obr. Č.29 - Mader S.S.: Human Biology. The McGraw-Hill. 2000. ISBN 0-07-290584-0 Obr. Č. 30 - Mader S.S.: Human Biology. The McGraw-Hill. 2000. ISBN 0-07-290584-0 Obr. Č.31 - Mader S.S.: Human Biology. The McGraw-Hill. 2000. ISBN 0-07-290584-0 Obr. Č.32 - Mader S.S.: Human Biology. The McGraw-Hill. 2000. ISBN 0-07-290584-0 Obr. Č.33 - Carola R. et al.: Human Anatomy. The McGraw-Hill Companies. 1992. ISBN 0-07-010527-8

24 Obr. Č.34 - Van De Graaff K.: Human Anatomy. The McGraw-Hill. 2000. ISBN 0-07-23667-0 Obr. Č.35 - Mader S.S.: Human Biology. The McGraw-Hill. 2000. ISBN 0-07-290584-0 Obr. Č.36 - Ganong W.F.: Lékařská fyziologie. H+H. 1993. ISBN 80-85787-36-9