Německá literatura 20. stol. X. Literatura v NDR.

Prezentace na téma: "Německá literatura 20. stol. X. Literatura v NDR."— Transkript prezentace:

1 Německá literatura 20. stol. X. Literatura v NDR

2 Kultura v NDR Johannes Bobrowski (1917-1965) Litauische Klaviere, 1966 Anna Seghers (1900-1983) Transit, 1944 Das siebte Kreuz, 1942 Christa Wolf (1929-2011) Kassandra, 1983 Medea. Stimmen, 1996 Franz Fühmann (1922-1984): Prometheus, 1974 Stefan Heym (1913-2001): The Crusaders, 1948 5 Tage im Juni, 1956 König David Bericht, 1973 Schwarzenberg, 1984

3 Stručný nástin historie NDR oficiální vznik 30. 5. 1949 3. sjezd SED roku 1950 – Walter Ulbricht zvolen generálním sekretářem červenec 1950 vstup do RVHP říjen 1950 ve volbách 99,7 procent pro SED od 1951 první pětiletka antifašismus po Stalinově smrti v březnu 1953 a dělnickém povstání ve východním Berlíně 17. června 1953 určité uvolnění režimu (do 1956) – po povstáních v Polsku a Maďarsku přitvrzení, které řídil Walter Ulbricht

4 Stát a literatura v NDR 1954 založeno ministerstvo kultury, které mělo za úkol řídit ekonomické a ideologické procesu v sektoru kultury, ministerstvo též zřídilo „hlavní správu nakladatelství a knihkupectví, která kontrolovala celou oblast publikací. Původní m vzorem byl úřad pro literaturu a vydavatelství vzniklý z poradní komise při sovětské okupační správě 1951 se všechny nakladatelství stala licencovanými podniky → úplná kontrola ediční činnosti včetně detailní diskuse o obsahu jednotlivých děl na půdě ministerstva – úkolem byla jednotná literární propaganda při ministerstvu vznikl také úřad pro autorská práva, který kontroloval i vydávání knih v zahraničí, jež bylo bez souhlasu tohoto úřadu trestným činem 5. plenární zasedání ÚV SED v roce 1951 se zabýval takřka výhra dně otázkami umění a kultury– společenské poslání umění,, jeho ideologická funkce, obsahové a formální otázky – šlo o instrumentalizaci umění a jeho využitelnost pro stranickou politiku hlvním tématem: antifašismus, formou: socialistický realismus (formulován roku 1934 A. Ždanovem: pravdivým, realistickým zobrazováním ideologicky reformovat a vychovávat pracující lid v duchu socialismu), předobrazem: klasické dědictví všeobjímajícího humanismu. Lessing, Goethe, Schiller 1948 formulován program pro literaturu v NDR - hlavní bod: literatura nemá pouze zobrazovat, ale thlavně povzbuzovat a propagovat socialistické myšlenky a pětiletku, k jejímuž úspěchu tak má přispět 1954 založen Lipský literární institut – relativně liberální diskusní prostor 1958 tzv. Bittefelder Weg – pracující inteligence, sepětí umění a manuální práce

5 Historie NDR a umění od 70. let 1971 odvolání W. Ulbrichta z funkce gen. tajemníka ÚV(ZK) SED – nástup Ericha Honeckera: zpočátku proklamuje liberalizaci: „Vycházíme-li z pevných pozic socialismu, pak podle mne nemohou být v umění žádná tabu – ani v obsahové stránce ani v otázkách stylu.“ Zdálo se, že to znamená liberalizaci, svobodu tvorby i pobídku pro experimentální umění – to byl však chybný výklad těchto slov nová pětiletka měla hlavně zlepšit materiální podmínky lidu 2. pol. 70. let zvýšená aktivita Stasi při sledování kulturní scény(např. St. Heym, ch. Wolf, R. Kunze, J. Becker, W. Biermann aj.) kvůli (využívání či zneužívání legálních možností pro negativní či nepřátelské aktivity v oblasti kultury 1976 vyhoštění W. Biermanna porovnání vývoje literatury NDR-SRN: 60: léta SRN politizace umění xNDR – subjektivizace, 70. léta: SRN – nová subjektivita x NDR – deziluze (podobně jako konec osmašedesátníků v SRN 1979 vyloučení devíti kritických spisovatelů ze Svazu spisovatelů – např. St. Heym 80: léta postupný rozklad – společnost v přechodu

6 Johannes Bobrowski (1917 – 1965) narozen v dnešní Litvě sloužil ve vojsku u zpravodajců od přepadení Polska až po sovětské zajetí 1945 začínal básněmi již v roce 1944 první sbírku básní vydal roku 1961 ve Stuttgartu a vých. Berlíně: Sarmatiche Zeit od roku 1960 se účastnil setkání Skupiny 47 (Cena za rok 1962) v 60. letech hlavně próza: Levins Mühle (1965), Litauische Klaviere (1966)

7 Johannes R. Becher (1891-1958) původně expresionistický básník (sbírka De profundis domine, 1913) od 1919 člen KPD 1933 utekl z Německa, v Moskvě vedl časopis Internationale Literatur román Abschied (1940) – kritická bilance mládí ve Výmarské republice v roce 1945 jako člen Národního komitétu Svobodné Německo návrat do vlasti – do východní okupační zóny po válce dvě významné básnické sbírky: 1946 Heimkehr (Návrat domů) a Volk im Dunkeln (Lid v temnotách) – o vlasti Německu, v klasických formách (zvláště sonet) – tradice agitační poezie ministr kultury od 1954

8 Anna Seghers (Netty Radványi, 1900- 1983) narodila se v Mohuči, židovského původu vystudovala historii, kunsthistorii a sinologii autorka píšící již od 20. let ve stylu sociálně kritického realismu od 1928 členka KPD, zakládající členka (spolu s J.R.Becherem aj.) Svazu proletářsko-revolučních spisovatelů po uchopení moci nacisty krátce vězněna, následně odchází do exilu(přes Švýcarsko Francii a jižní rancii do Mexika, její knihy spáleny 1947 zpět do Německa – nejprve do západnío Berlína, ale jako členka SED, 1947 proslov o exilu a ssmyslu pro svobodu na 1. kongresu spisovatelů v Berlíně od 1950 ve východním Berlíně 1952—78 předsedkyně Svazu spisovatelů NDR 1928 povídka Der Aufstand der Fischer von St. Barbara 1942 Das siebte Kreuz (1944 zfilmováno) – velký úspěch 1944 Transit 1947 Die Toten bleiben jung – dějiny Německa od 1. světové války přes listopadovou revoluci 1918 až do konce 2. světové války očima komunisty 50. léta – texty (eseje a články) zaměřené na dobovou tematikuočima obdovovatelky Stalina a spisovatelky budovatelského optimismu: mírové hnutí,, problémy obyčejného všedního dne

9 Christa Wolf(Christa Ihlenfeld, 1929 – 2011) od 1949 členka SED v 50. letech redaktorka časopisu Neue deutsche Literatur 1955 – 1977 členka předsednictva svazu spisovatelů NDR. 1977 z předsednictva vyloučena 1961 Moskauer Novelle – láska východoněmecké lékařky a ruského tlumočníka 1963-7 kandidátka ÚV SED, 1965 na sjezdu vystoupila proti nové restriktivní kulturní politice 1968 Nachdenken über Christa T. – kritika života v NDR 1983 Kassandra 1989 patřila mezi řečníky na demonstracích 1990 povídlka Was bleibt – pronásledování po podpisu protestu proti vyhoštění Biermanna, údajně napsána 1979 1993 sama oznámila, že byla v letech 1959-62 spolupracovnicí Stasi, 1992/3 v USA 1996 Medea. Stimmen

10 Franz Fühmann (1922-1984 narodil se v Rokytnici nad Jizerou, za války sloužil v armádě, jako zpravodajec v Sovětském svazu a v Řecku, v sovětském zajetí od 1945, 1949 do NDR, člen předsednictva Svazu spisovatelů NDR, ale zároveň ne zcela nekritický vůči režimu – např. proti vyhoštění Biermanna hlavně překládal, resp. převypravoval např. řecké báje a mýty významná tvorba pro děti – od básní přes povídky a pohádkyaž po hry pro kašpárkové divadlo postupně čím dál kritičtější vůči režimu dílo: Böhmen am Meer. Novelle, 1962 Das Judenauto. Erzählungen, 1962 Das hölzerne Pferd: die Sage vom Untergang Trojas und von den Irrfahrten des Odysseus. Nach Homer und anderen Quellen neu erzählt, 1968 Zweiundzwanzig Tage oder Die Hälfte des Lebens. Tagebuch (1973) Prometheus. Die Titanenschlacht, 1974 Saiäns-fiktschen. Erzählungen, 1981

11 Wolf Biermann (nar. 1936) syn nacisty zvražděného přístavního dělníka 1953 přišel ze SRN do NDR studoval filosofii a pracoval u divadla 1962 první veřejné (byť v malém kruhu na literárním večeru) vystoupení s kritickými písněmi, tzn. písněmi socialistickými, ale zaměřenými proti autoritám: naučil se fialektiku u Hegela, revoluční teorii u Marxe, estetiku u Brechta, poezii u Villona a H. Heineho 1965 uveřejnil svou sbírku Die Drahtharfe v západoněmeckém nakladatelstvíWagenbach→publikační zákaz, zákaz vystupování, zákaz vycestovat, sledování (nasazeno postupně 70 špiónů a konfidentů), 1965 označen E. Honeckerem na 11. splenárním zasedání ÚV SED za “zrádce“ socialismu → další nahrávky vycházejí jen v SRN 1976 směl vycestovat na pozvání IG Metal do SRN, koncert v Kolíně nad Rýnem – velký úspěch, televizní přenos→ odebrání občanství→protesty v NDR (otevřený dopis z 17.11. 1976– např. Sarah Kirsch, St. Heym, St. Hermlin, Chr. Wolf, V. Braun, F. Fühmann, Jurek Becker, Günter Kunert, Heiner Müller – celkem 150 umělců pro vysídlení se vyslovili: A. Seghers, Hermann Kant či Peter Hacks

12 Stefan Heym (Helmut Flieg, 1913- 2001) narodil se v Chemnitz v židovské obchodnické rodině,, od mládí antifašistou, blízký soc dem. studovla žurnalistiku, po požáru Říšského sněmu 1933 utekl do Československa, 1935 do USA, od roku 1939 úspěšně publikoval v angličtině. Hostages (1942) od 1943 americké státní občanství, vstoupil do armády a zažil invazi v Normandii po válce pracoval v mnichovských novinách Neue Zeitung (financovány americkou okupační správou), 1945 zpět do USA, 1952 v důsledku Mccarthyovských procesů opustil USA (stejně jako Brecht, Th. Mann či Charlie Chaplin), nejprve do Prahy, 1953 do NDR, nicméně publikoval nadále anglicky 1953 protestoval proti americkému angažmá v Koreji a vrátil válečné vyznamenání od 2. pol. 50. let spory s SED: 1956 5 Tage im Juni – o povstání 1953, publikováno až roku 1974 ve Vídni v 80. letech podporoval hnutí za občanská práva, 1982 se vyslovil pro znovusjednocení Německa, ovšem v socialistickém zřízení, 1989 řečníkem při listopadových demonstracích, pro zachování autonomního NDR – petice Für unser Land: přes milion podpisů 1994-5 poslanec Bundestagu

13 Dramatika (divadlo v NDR) 2 hlavní vzory dramatiky v NDR: Bertold Brecht (1898 – 1956) Heiner Müller (1929-1995): Die Umsiedlerin, 1961 DieHamletmaschine, 1979 – situace intelektuála v NDR Mauser, 1975 – reflexe stalinistických procesů Der Auftrag, 1980 – vyslanci francouzské revoluce se marně snaží vyvolat povstání otroků na Jamajce autobiografie Krieg ohne Schlacht, 1992 Nejdůležitější divadla: Volksbühne – Benno Besson Berliner Ensemble – Brecht, Helene Weigel (do 1971) Semperoper Maxim-Gorki-Theater: Volker Brauns Die Übergangsgesellchaft (1988)

14 Seghers: Setkání na cestě Projevuje se v povídce politické přesvědčení autorky, příp. jak a kde? Jaký je vztah spisovatele a pravdy / reality u postav této povídky? Setkání v kavárně jako motiv O jakých autorech povídka pojednává? Jak zachází s časem? Jak interpretuje Kafkovo dílo? Jaké jiné interpretace jsou možné a povídka je opomíjí? Co to je fantaskní svět pro hlavní figury a pro povídku jako takovou? Co znamená porozumění literárnímu dílu?