Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

1 ELEKTROMAGNETICKÁ ODOLNOST A JEJÍ TESTOVÁNÍ ELEKTROMAGNETICKÁ ODOLNOST A JEJÍ TESTOVÁNÍ Celková elektromagnetická odolnost interní EM odolnost externí.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "1 ELEKTROMAGNETICKÁ ODOLNOST A JEJÍ TESTOVÁNÍ ELEKTROMAGNETICKÁ ODOLNOST A JEJÍ TESTOVÁNÍ Celková elektromagnetická odolnost interní EM odolnost externí."— Transkript prezentace:

1 1 ELEKTROMAGNETICKÁ ODOLNOST A JEJÍ TESTOVÁNÍ ELEKTROMAGNETICKÁ ODOLNOST A JEJÍ TESTOVÁNÍ Celková elektromagnetická odolnost interní EM odolnost externí EM odolnost odolnost systému vůči rušivým zdrojům nacházejícím se uvnitř vlastního systému odolnost systému vůči vnějším zdrojům elektromagnetického rušení  Rozlehlé (distribuované) systémy – jednotlivé části systému jsou od sebe navzájem geograficky vzdálené.  Lokální (místní) systémy – jednotlivé části systému jsou dislokovány v rámci jednoho místního areálu, budovy či místnosti.  Systémy přístrojového typu – individuální kompaktní celky.  Rozlehlé (distribuované) systémy – jednotlivé části systému jsou od sebe navzájem geograficky vzdálené.  Lokální (místní) systémy – jednotlivé části systému jsou dislokovány v rámci jednoho místního areálu, budovy či místnosti.  Systémy přístrojového typu – individuální kompaktní celky.

2 2 Externí elektromagnetická odolnost (imunita): Interní elektromagnetická odolnost přístroje závisí na:  obvodovém řešení a rozložení elektronických prvků;  návrhu desek plošných spojů, uspořádání spojů a kabeláži;  typu napájení, rozložení napájecích a signálových bloků přístroje;  návrhu a provedení vnitřního stínění a zemnění;  volbě a konstrukci stykových prvků k vnějším systémům. Interní elektromagnetická odolnost přístroje závisí na:  obvodovém řešení a rozložení elektronických prvků;  návrhu desek plošných spojů, uspořádání spojů a kabeláži;  typu napájení, rozložení napájecích a signálových bloků přístroje;  návrhu a provedení vnitřního stínění a zemnění;  volbě a konstrukci stykových prvků k vnějším systémům.  velké množství potenciálně možných zdrojů rušení,  uvažují se jen nejpravděpodobnější a potenciálně nejnebezpečnější zdroje rušení,  mez externí odolnosti se stanovuje pro každý vybraný typ rušení zvlášť.  velké množství potenciálně možných zdrojů rušení,  uvažují se jen nejpravděpodobnější a potenciálně nejnebezpečnější zdroje rušení,  mez externí odolnosti se stanovuje pro každý vybraný typ rušení zvlášť.

3 3 Celková elektromagnetická odolnost externí   interní  Interní elektromagnetická odolnost systému je závislá na interní odolnosti jeho dílčích subsystémů.  Výsledná interní elektromagnetická odolnost systému je urče- na elektromagnetickou odolností jeho „nejslabšího článku“, tj. subsystému s nejnižší vlastní elektromagnetickou odolností.  Výsledná externí elektromagnetická odolnost systému může záviset na jeho interní elektromagnetické odolnosti, neboť zde může docházet k negativnímu skládání různých rušivých vlivů, a tím ke snižování celkové odolnosti systému.  Interní elektromagnetická odolnost systému je závislá na interní odolnosti jeho dílčích subsystémů.  Výsledná interní elektromagnetická odolnost systému je urče- na elektromagnetickou odolností jeho „nejslabšího článku“, tj. subsystému s nejnižší vlastní elektromagnetickou odolností.  Výsledná externí elektromagnetická odolnost systému může záviset na jeho interní elektromagnetické odolnosti, neboť zde může docházet k negativnímu skládání různých rušivých vlivů, a tím ke snižování celkové odolnosti systému.

4 4 Kritéria elektromagnetické odolnosti  Kvantitativní mez odolnosti – dosažení určité hodnoty (určitých hodnot) vybrané měřené veličiny (veličin).  Kvalitativní (funkční) kritérium EM odolnosti – posou- zení změny provozního stavu či ovlivnění funkčnosti zařízení.  Kvantitativní mez odolnosti – dosažení určité hodnoty (určitých hodnot) vybrané měřené veličiny (veličin).  Kvalitativní (funkční) kritérium EM odolnosti – posou- zení změny provozního stavu či ovlivnění funkčnosti zařízení. jakožto definované meze narušení funkcí technického zařízení či systému.

5 5 Pět základních funkčních kritérií: Pět základních funkčních kritérií: Pět základních funkčních kritérií: Pět základních funkčních kritérií:  Funkční kritérium A –všechny funkce zařízení či systému jsou vykonávány správně dle specifikace jak během zkoušky, tak i po jejím ukončení. EM rušení nemá žádný vliv na chod zařízení či systému  EM rušení nemá žádný vliv na chod zařízení či systému.  Funkční kritérium B –zařízení/systém pracuje dle specifi- kace, některé jeho části však během zkoušky vybočí z povolených tolerancí (nenastane však změna provozního stavu zařízení či změna dat v paměti). Po skončení zkoušky se všechny funkce musí automaticky (tj. bez zásahu operátora) obnovit v původním rozsahu a kvalitě a ve vymezených tolerancích. EM rušení kvalitativně změní chod zařízení či systému, po odeznění se správný chod zařízení automaticky obnoví  EM rušení kvalitativně změní chod zařízení či systému, po odeznění se správný chod zařízení automaticky obnoví.  Funkční kritérium A –všechny funkce zařízení či systému jsou vykonávány správně dle specifikace jak během zkoušky, tak i po jejím ukončení. EM rušení nemá žádný vliv na chod zařízení či systému  EM rušení nemá žádný vliv na chod zařízení či systému.  Funkční kritérium B –zařízení/systém pracuje dle specifi- kace, některé jeho části však během zkoušky vybočí z povolených tolerancí (nenastane však změna provozního stavu zařízení či změna dat v paměti). Po skončení zkoušky se všechny funkce musí automaticky (tj. bez zásahu operátora) obnovit v původním rozsahu a kvalitě a ve vymezených tolerancích. EM rušení kvalitativně změní chod zařízení či systému, po odeznění se správný chod zařízení automaticky obnoví  EM rušení kvalitativně změní chod zařízení či systému, po odeznění se správný chod zařízení automaticky obnoví.

6 6  Funkční kritérium C –jedna či více funkcí zařízení či systému během zkoušky není plněna vůbec či správně dle specifikace. Po skončení zkoušky se všechny funkce musí automaticky (tj. bez zásahu operátora) obnovit v původním rozsahu a kvalitě. EM rušení naruší chod zařízení, po odeznění se plná funkč- čnost zařízení automaticky obnoví  EM rušení naruší chod zařízení, po odeznění se plná funkč- čnost zařízení automaticky obnoví.  Funkční kritérium D – jedna či více funkcí zařízení či systému během zkoušky není plněna vůbec či správně dle specifikace. Po skončení zkoušky se funkce zařízení neobno- ví automaticky, ale musí být obnovena (jednoduchým) zása- hem operátora (uživatele) dle návodu k použití zařízení (reset). EM rušení naruší chod zařízení, po odeznění je nutno plnou funkčnost obnovit zásahem operátora  EM rušení naruší chod zařízení, po odeznění je nutno plnou funkčnost obnovit zásahem operátora.  Funkční kritérium C –jedna či více funkcí zařízení či systému během zkoušky není plněna vůbec či správně dle specifikace. Po skončení zkoušky se všechny funkce musí automaticky (tj. bez zásahu operátora) obnovit v původním rozsahu a kvalitě. EM rušení naruší chod zařízení, po odeznění se plná funkč- čnost zařízení automaticky obnoví  EM rušení naruší chod zařízení, po odeznění se plná funkč- čnost zařízení automaticky obnoví.  Funkční kritérium D – jedna či více funkcí zařízení či systému během zkoušky není plněna vůbec či správně dle specifikace. Po skončení zkoušky se funkce zařízení neobno- ví automaticky, ale musí být obnovena (jednoduchým) zása- hem operátora (uživatele) dle návodu k použití zařízení (reset). EM rušení naruší chod zařízení, po odeznění je nutno plnou funkčnost obnovit zásahem operátora  EM rušení naruší chod zařízení, po odeznění je nutno plnou funkčnost obnovit zásahem operátora.

7 7  Funkční kritérium E –jedna či více funkcí zařízení či systému během i po skončení zkoušky není plněna správně dle specifikace. Všechny funkce zařízení lze obnovit jen pro- fesionálním zásahem, tj. opravou či výměnou částí zařízení. EM rušení naruší chod zařízení, po odeznění lze plnou funkčnost zařízení obnovit jen opravou  EM rušení naruší chod zařízení, po odeznění lze plnou funkčnost zařízení obnovit jen opravou.  Funkční kritérium E –jedna či více funkcí zařízení či systému během i po skončení zkoušky není plněna správně dle specifikace. Všechny funkce zařízení lze obnovit jen pro- fesionálním zásahem, tj. opravou či výměnou částí zařízení. EM rušení naruší chod zařízení, po odeznění lze plnou funkčnost zařízení obnovit jen opravou  EM rušení naruší chod zařízení, po odeznění lze plnou funkčnost zařízení obnovit jen opravou. V kmenové normě ČSN EN ed. 2 jsou zavedena „jen“ tři funkční kritéria A, B a C: Funkční kritérium A – je identické jako předchozí kritérium A. Funkční kritérium B – je identické jako předchozí kritérium B. Funkční kritérium C – slučuje předchozí kritéria C a D. Trvalá porucha zařízení či systému není považována za funkční krité- rium EM odolnosti. V kmenové normě ČSN EN ed. 2 jsou zavedena „jen“ tři funkční kritéria A, B a C: Funkční kritérium A – je identické jako předchozí kritérium A. Funkční kritérium B – je identické jako předchozí kritérium B. Funkční kritérium C – slučuje předchozí kritéria C a D. Trvalá porucha zařízení či systému není považována za funkční krité- rium EM odolnosti.

8 8 Metodika zkoušek elektromagnetické odolnosti Metodika zkoušek elektromagnetické odolnosti Metodika zkoušek elektromagnetické odolnosti Metodika zkoušek elektromagnetické odolnosti  Stanovení rušivých elektromagnetických vlivů, které mohou vy- šetřované zařízení v daných pracovních podmínkách ovlivňovat.  Určení možných bran vstupu rušivých signálů do zařízení.  Stanovení kategorie požadované odolnosti zkoušeného zařízení.  Definice přípustných rušivých účinků pro zkoušené zařízení.  Simulace rušivých signálů, vazba do zkoušenému objektu. Provedení vlastních zkoušek a testů dle specifikace. Dílčí vyhodnocení po každé zkoušce. Vypracování dokumentace o provedených zkouškách.  Stanovení rušivých elektromagnetických vlivů, které mohou vy- šetřované zařízení v daných pracovních podmínkách ovlivňovat.  Určení možných bran vstupu rušivých signálů do zařízení.  Stanovení kategorie požadované odolnosti zkoušeného zařízení.  Definice přípustných rušivých účinků pro zkoušené zařízení.  Simulace rušivých signálů, vazba do zkoušenému objektu. Provedení vlastních zkoušek a testů dle specifikace. Dílčí vyhodnocení po každé zkoušce. Vypracování dokumentace o provedených zkouškách.

9 9 Základní druhy rušivých elmag. vlivů  nízkofrekvenční rušení v napájecí rozvodné síti nízkého napětí,  přechodné (transientní) jevy a vysokofrekvenční rušení,  elektrostatické výboje (nízkoenergetické a vysokoenergetické),  magnetická rušení,  rušení vyzařovaným elektromagnetickým polem.  nízkofrekvenční rušení v napájecí rozvodné síti nízkého napětí,  přechodné (transientní) jevy a vysokofrekvenční rušení,  elektrostatické výboje (nízkoenergetické a vysokoenergetické),  magnetická rušení,  rušení vyzařovaným elektromagnetickým polem. jsou odvozeny ze skutečných elektromagnetických jevů v prostředí, v němž je dané zařízení provozováno

10 10 Vstupy rušivých signálů do zkoušeného zařízení ZAŘÍZENÍ ZKOUŠENÉ I I I I kryt přístroje I I I I zemnicí svorky _ _ _ svorky střídavé sítě _ _ _ svorky stejnosměrné sítě _ _ _ signálové svorky _ _ _ řídicí svorky  Zkoušky jsou předepsány pro každý zjištěný vstup zařízení;  Zkoušky se provádějí na těch vstupech, které jsou během nor- mální činnosti zařízení přístupné ;  Zkoušky na jednotlivých vstupech se provádějí v libovolném po- řadí a vždy jako samostatné.  Zkoušky jsou předepsány pro každý zjištěný vstup zařízení;  Zkoušky se provádějí na těch vstupech, které jsou během nor- mální činnosti zařízení přístupné ;  Zkoušky na jednotlivých vstupech se provádějí v libovolném po- řadí a vždy jako samostatné.

11 11 Kategorie požadované odolnosti  Úroveň odolnosti 1: běžné prostředí s nízkou úrovní rušení, příp. dobře chráněné prostředí, v němž lze užívat citlivé přístroje;  Úroveň odolnosti 2: prostředí s mírnou úrovní rušení, příp. částečně chráněné prostředí (domácnosti, obchody, kanceláře);  Úroveň odolnosti 3: náročné prostředí s vysokou úrovní rušení, tj. typické průmyslové prostředí;  Úroveň odolnosti 4: speciální prostředí s velmi vysokou úrovní rušení, příp. nechráněné průmyslové prostředí (těžký průmysl, elektrárny, rozvody).  Úroveň odolnosti 1: běžné prostředí s nízkou úrovní rušení, příp. dobře chráněné prostředí, v němž lze užívat citlivé přístroje;  Úroveň odolnosti 2: prostředí s mírnou úrovní rušení, příp. částečně chráněné prostředí (domácnosti, obchody, kanceláře);  Úroveň odolnosti 3: náročné prostředí s vysokou úrovní rušení, tj. typické průmyslové prostředí;  Úroveň odolnosti 4: speciální prostředí s velmi vysokou úrovní rušení, příp. nechráněné průmyslové prostředí (těžký průmysl, elektrárny, rozvody). jsou mezinárodně standardizovány normami řady IEC , příp. ČSN EN pro typická elektrotechnická prostředí:

12 12 Zkušební signály pro zkoušky elektromagnetické odolnosti Zkušební signály pro zkoušky elektromagnetické odolnosti Zkušební signály pro zkoušky elektromagnetické odolnosti Zkušební signály pro zkoušky elektromagnetické odolnosti Úzkopásmový periodický zkušební signál Úzkopásmový periodický zkušební signál

13 13 Širokopásmový periodický zkušební signál Širokopásmový periodický zkušební signál

14 14 Úzkopásmový neperiodický zkušební signál Úzkopásmový neperiodický zkušební signál

15 15 Širokopásmový neperiodický zkušební signál Širokopásmový neperiodický zkušební signál

16 16 Přehled zkoušek elektromagnetické odolnosti Přehled zkoušek elektromagnetické odolnosti Přehled zkoušek elektromagnetické odolnosti Přehled zkoušek elektromagnetické odolnosti Zkušební signál podle normy Principiální zapojení Časový průběh zkušebního signálu Parametry zkušebního signálu Harmonické a meziharmonické síťového napětí energetické sítě ČSN EN ed. 2 f 1 = 1/ T 1 = 50 Hz kmitočet sítě f n = 1/ T n kmitočet n-té harmonické složky n = 2, 3, 4, …, 40 1

17 17 Zkušební signál podle normy Principiální zapojení Časový průběh zkušebního signálu Parametry zkušebního signálu Krátkodobé poklesy, krátká přerušení síťového napětí ČSN EN ed. 2 Pokles napětí Δ U = 30 %, 60 %. U N Δ U = 100 %. U N Doba trvání (počet period) 0,5, 1, 5, 10, 25, 50 2 Rázový impulz napětí / proudu 100 / 1300 μs IEC T r = 100 μs τ = 1300 μs Δ U = 1,3. U m 3

18 18 Zkušební signál podle normy Principiální zapojení Časový průběh zkušebního signálu Parametry zkušebního signálu Vysokoenergetický rázový impulz napětí 1,2 / 50 μs a proudu 8 / 20 μs ČSN EN ed. 2 U m = 0,25 …. 4 kV T r = 1,2 μs τ = 50 μs I m = 10 …. 80 A (nesymetrický výstup) I m = 0,25 …. 2 kA (symetrický výstup) T r = 8 μs τ = 20 μs 4 Z i = 2  při nesymetrickém výstupu Z i = 50  při symetrickém výstupu provoz naprázdno provoz nakrátko

19 19 Zkušební signál podle normy Principiální zapojení Časový průběh zkušebního signálu Parametry zkušebního signálu Skupiny rychlých přechodných jevů (tzv. rychlé transienty – burst) ČSN EN ed. 2 U m = 0,25 …. 4 kV T r = 5 ns τ = 50 ns f = 1/ T = 5 kHz, příp. 100 kHz t B = 15 ms T B = 300 ms 5 Z i = 200  Tlumené oscilační vlny 0,1 / 1 MHz ČSN EN ed. 2 U m = 0,25 …. 4 kV f = 1/ T = 0,1/1 MHz T r = 75 ns U = 0,5. U m po 3 až 6 periodách f o = 1/ T o = 40/400 Hz 6

20 20 Zkušební signál podle normy Principiální zapojení Časový průběh zkušebního signálu Parametry zkušebního signálu Elektrostatické výboje ČSN EN ed. 2 U = 2 …. 15 kV I m = 5 …. 70 A T r = 5 ns τ = 30 ns Výboj vzduchovou mezerou 7 Kontaktní výboj U = kV I m = 7, , A T r = 0,7 …. 1 ns

21 Magnetická pole ČSN EN ČSN EN ČSN EN Ustálený provoz H m = 1 …. 100 A/m T D = doba zkoušky Krátkodobý provoz H m = … A/m T D = 1 …. 3 s nf. síťového kmitočtu nf. síťového kmitočtu 8 21 Zkušební signál podle normy Principiální zapojení Časový průběh zkušebního signálu Parametry zkušebního signálu pulzní H m = … A/m T r = 6,4 μs τ = 16 μs tlumené kmity tlumené kmity H m = …. 100 A/m H = 0,5. H m po 3 až 6 periodách f = 1/ T = 0,1/1 MHz f o = 1/ T o = 40/400 Hz

22 22 Zkušební signál podle normy Principiální zapojení Časový průběh zkušebního signálu Parametry zkušebního signálu Vysokofrekvenční elektromagnetická pole ČSN EN ed. 3 E = 1 …. 30 V/m f = 1/ T = = 80 MHz GHz 80 % AM 1 kHz 9

23 23 Vazební a oddělovací obvod – obvod CDN (Coupling-Decoupling Network)  Funkce vazební umožňuje přenos zkušebního (rušivého) sig- nálu z generátoru do „vstupů“ zkoušeného zařízení v požadova- ném kmitočtovém pásmu a současně blokovat zpětný vliv síťové- ho nebo signálního napětí zařízení na generátor.  Funkce oddělovací zabraňuje šíření zkušebního signálu do vnější napájecí, signálové či datové sítě připojené ke zkouše- nému zařízení. Tak je zajištěno, že působení zkušebního signálu se omezí jen na testované zařízení a jiná zařízení připojená k téže síti budou chráněna. Současně tak bude vyloučen i vliv impedance vnější sítě na tvar či velikost zkušebního signálu.  Funkce vazební umožňuje přenos zkušebního (rušivého) sig- nálu z generátoru do „vstupů“ zkoušeného zařízení v požadova- ném kmitočtovém pásmu a současně blokovat zpětný vliv síťové- ho nebo signálního napětí zařízení na generátor.  Funkce oddělovací zabraňuje šíření zkušebního signálu do vnější napájecí, signálové či datové sítě připojené ke zkouše- nému zařízení. Tak je zajištěno, že působení zkušebního signálu se omezí jen na testované zařízení a jiná zařízení připojená k téže síti budou chráněna. Současně tak bude vyloučen i vliv impedance vnější sítě na tvar či velikost zkušebního signálu. plní při zkouškách elektromagnetické odolnosti dvě základní funkce:

24 24 Kapacitní vazební a oddělovací obvod ZG – zkušební generátor; ZO – zkoušený objekt, CDN – vazební a oddělovací obvod C K  33 nF se vstupy pro symetrické, nesymetrické a asymetrické navázání rušivého zkušebního signálu do napájecího vedení

25 25 Induktivní vazební a oddělovací obvody ZG – zkušební generátor; ZO – zkoušený objekt, CDN – vazební a oddělovací obvod C K  47  F pro navázání protifázového a soufázového rušivého zkušebního signálu do napájecího vedení

26 26 Uspořádání zkušebního pracoviště EMS  Zkoušené zařízení ZO a použité měřicí přístroje jsou umístěny 10 cm nad kovovou deskou (Cu, Al) s minimální plochou 1 m 2 na dřevěném stole. Kovová deska je přitom spojena s referenční zemí celého systému.  Vzdálenost zkoušeného zařízení ZO od všech ostatních vodivých stěn musí být větší než 0,5 m.  Zkoušené zařízení ZO a použité měřicí přístroje jsou umístěny 10 cm nad kovovou deskou (Cu, Al) s minimální plochou 1 m 2 na dřevěném stole. Kovová deska je přitom spojena s referenční zemí celého systému.  Vzdálenost zkoušeného zařízení ZO od všech ostatních vodivých stěn musí být větší než 0,5 m. ZG  Zkušební generátor ZG je s vazebním-oddělovacím obvodem CDN spo-jen kabelem kratším než 1 m, síťový přívod od zkoušeného objektu ZO k CDN nesmí být delší než 1 m. Při větších délkách musí být přívodní kabely meandrovitě složeny a délka meandru nesmí přesáhnout 0,4 m.  Případné kontrolní zařízení KZ sleduje zvolené funkční parametry zkou-šeného objektu ZO v průběhu a po ukončení zkoušky. ZG  Zkušební generátor ZG je s vazebním-oddělovacím obvodem CDN spo-jen kabelem kratším než 1 m, síťový přívod od zkoušeného objektu ZO k CDN nesmí být delší než 1 m. Při větších délkách musí být přívodní kabely meandrovitě složeny a délka meandru nesmí přesáhnout 0,4 m.  Případné kontrolní zařízení KZ sleduje zvolené funkční parametry zkou-šeného objektu ZO v průběhu a po ukončení zkoušky.

27 27 Kapacitní kleština (kapacitní vazební kleště) 1 m1 m 10 cm izolační podpěry vysokonapěťový konektor zemnicí deska pro vazbu rušivého zkušebního signálu do zkoušeného zařízení bez galvanického spojení se svorkami jeho vstupů

28 28 Kleština je umístěna na zemní kovové rovině o ploše alespoň 1 m 2. Délka vazebního kabelu l 1 mezi kleštěmi a zkoušeným objektem ZO musí být kratší než 1m, délka l 2 kabelu mezi kleštěmi a dalším připo- jeným, avšak nezkoušeným zařízením PO musí být větší než 5. l 1. Tím se zajistí, že zkušební signál bude působit jen na zkoušený objekt ZO a ne na nezkoušené zařízení PO. Je-li však i zařízení PO předmětem zkoušky odolnosti, musí být l 1 = l 2 ≤ 1 m. kapacitní kleština PO ZO

29 29 Zkoušky odolnosti vůči rušivým vlivům v energetické napájecí síti Zkoušky odolnosti vůči rušivým vlivům v energetické napájecí síti  Zkouška harmonickými složkami základního kmitočtu 50 Hz (ČSN EN ed. 2) – kmitočty harmonických se mění od 100 Hz do 2 kHz, tedy od druhé až po čtyřicátou harmonickou základního kmitočtu 50 Hz. (meziharmonické kmitočty).  Zkouška meziharmonickými složkami (ČSN EN ed. 2) – zkušební signály nejsou harmonickými složkami základního kmitočtu 50 Hz, ale jejich kmitočty leží mezi těmito kmitočty (meziharmonické kmitočty).  Zkouška harmonickými složkami základního kmitočtu 50 Hz (ČSN EN ed. 2) – kmitočty harmonických se mění od 100 Hz do 2 kHz, tedy od druhé až po čtyřicátou harmonickou základního kmitočtu 50 Hz. (meziharmonické kmitočty).  Zkouška meziharmonickými složkami (ČSN EN ed. 2) – zkušební signály nejsou harmonickými složkami základního kmitočtu 50 Hz, ale jejich kmitočty leží mezi těmito kmitočty (meziharmonické kmitočty).

30 30  Zkouška krátkodobými poklesy napájecího napětí (ČSN EN ed. 2) – skokové poklesy napětí na hodnotu 40 % a 70 % nominální velikosti s dobou trvání 0, period síťového napětí 50 Hz.  Zkouška krátkým přerušením napájecího napětí (ČSN EN ed. 2) – skokové snížení napětí o 100 % nominální velikosti po dobu 0, period síťového napětí 50 Hz.

31 31  Zkouška (nezávazná) na pomalé změny napětí (ČSN EN ed. 2) – napájecí napětí klesá na 40 %, příp. 0 % své nominální velikosti na dobu 1 s, doba klesání a zpětného stoupání velikosti napětí činí 2 s. Zařízení je zkoušeno ve třech 10 sekundo- vých cyklech za sebou.

32 32  Zkouška rázovým impulzem napětí / proudu 100 / 1300 μs (IEC ) ověřuje odolnost přístroje vůči přechodovým jevům vznikajícím v napájecí síti okamžitým přerušením proudu, např. při přepálení výkonových pojistek. Zkouška se provede třikrát za se- bou, časový interval mezi jednotlivými zkouškami musí být dosta- tečný pro obnovu funkce proudových ochran zkoušeného zařízení; obvyklá doba je cca 1 minuta.

33 33 Zkoušky odolnosti vůči vysokoenergetickým širokopásmovým impulzům Zkušební signál rázové vlny napětí naprázdno a rázové vlny proudu nakrátko dle ČSN EN ed. 2 a rázové vlny proudu nakrátko dle ČSN EN ed. 2

34 34 Generátory kombinované vlny (hybridní generátory) CWG ( C ombination W ave G enerator) Generátory kombinované vlny (hybridní generátory) CWG ( C ombination W ave G enerator) doba nárůstu impulzu doba trvání impulzu 0,5 ÷ 4 kV 0,25 ÷ 2 kA Proudový průběh při výstupu nakrátko: vytváří oba druhy zkušebních signálů: napěťový rázový impulz 1,2/50 μs ve stavu naprázdno a proudový rázový impulz 8/20 μs ve stavu nakrátko.

35 Normou ČSN EN ed. 2 byl zvolen jeden typ zkušebního rušivého signálu, který se prokázal jako nejnebezpečnější  rychlé elektrické přechodné jevy (tzv. rychlé transienty EFT – Electrical Fast Transients ) seskupené do přesně definovaných skupin impulzů (tzv. burst ). Normou ČSN EN ed. 2 byl zvolen jeden typ zkušebního rušivého signálu, který se prokázal jako nejnebezpečnější  rychlé elektrické přechodné jevy (tzv. rychlé transienty EFT – Electrical Fast Transients ) seskupené do přesně definovaných skupin impulzů (tzv. burst ). 35 Zkoušky odolnosti vůči nízkoenergetickým širokopásmovým impulzům U max = 0,5 ÷ 4 kV

36 36 Generátor skupin impulzů (generátor EFT / B) Generátor skupin impulzů (generátor EFT / B) Náběžná hrana každého impulzu je dána především časovou konstantou L S / R S, zatímco sestupná strana impulzu je určena vybíjením kapacitoru s časovou konstantou C S R S.

37  Zkoušené zařízení je na kovové zemní ploše spojené s ochranným uzemněním a je od ní izolováno izolační podložkou silnou 0,1 m. Jde-li o stolní zařízení, musí být umístěno na dřevěném stole 0,8 m nad zemní kovovou rovinou s minimální plochou 1 m 2 a musí přesahovat zkoušené zařízení na všech stranách alespoň o 0,1 m. 37 Uspořádání zkušebního pracoviště při zkouškách odolnosti vůči rychlým přechodným jevům generátor EFT/ B ZO EFT / B  Vazební-oddělovací obvod CDN a generátor EFT / B musí být instalovány přímo na referenční zemní rovině, přičemž uzemňovací spojky musí být co nejkratší s minimální indukčností.  Nejmenší přípustná vzdálenost mezi zkoušeným objektem ZO a jinými kovovými předměty či plochami musí být větší než 0,5 m. EFT / B  Vazební-oddělovací obvod CDN a generátor EFT / B musí být instalovány přímo na referenční zemní rovině, přičemž uzemňovací spojky musí být co nejkratší s minimální indukčností.  Nejmenší přípustná vzdálenost mezi zkoušeným objektem ZO a jinými kovovými předměty či plochami musí být větší než 0,5 m.  Minimální doba trvání vlastní zkoušky je 1 minuta, po níž se vyhodnocuje změna funkčnosti zkoušeného zařízení.

38 38 Zkoušky odolnosti vůči tlumeným oscilačním vlnám ČSN EN ed. 2 Podle ČSN EN ed. 2 je zkušební napětí tvořeno exponenciálně tlumenými kmity o kmitočtu mezi 3 kHz a 10 MHz ; preferovanými hodnotami jsou 0,1 MHz a 1 MHz. Tyto kmity jsou při zkoušce použity s opakovacím kmitočtem 40 Hz, příp. 400 Hz. U max = 0,25 ÷ 2 kV

39 39 Zkoušky odolnosti vůči elektrostatickým výbojům C 0 = 150 pF U = 2 ÷ 15 kV R 0 = 50 ÷ 100 M  R = 330  C 0 = 150 pF U = 2 ÷ 15 kV R 0 = 50 ÷ 100 M  R = 330  ČSN-EN ed. 2 Simulace elektrostatických výbojů podle ČSN-EN ed. 2 se provádí pomocí zkušebního zařízení (tzv. simulátoru ESD ), jehož koncová část má obvykle vnější podobu „pistole“ s výměnným vybíjecím hrotem.

40 40 Zkouška přímým vybitím vzduchovým výbojem NZ – napájecí zdroj vysokého napětí, OF – oddělovací filtr, P – pistole simulátoru ESD, ZO – zkoušený objekt, KZ – kontrolní zařízení NZ – napájecí zdroj vysokého napětí, OF – oddělovací filtr, P – pistole simulátoru ESD, ZO – zkoušený objekt, KZ – kontrolní zařízení Teoretický průběh vybíjecího proudu  při výboji vzduchovou mezerou se uskutečňuje přiblížením hrotu vybíjecí „pistole“ P (při sepnutém spínači S ) ke zkoušenému objektu ZO, až se nabitý kondenzátor C 0 vybije přeskokem jiskry do daného objektu. Výboj ve vzduchové mezeře je značně závislý na rychlosti přibližování hrotu pistole, na vlhkosti, teplotě a tlaku vzduchu a na konstrukci zkoušeného zařízení  nízká reprodukovatelnost výsledků zkoušek Výboj ve vzduchové mezeře je značně závislý na rychlosti přibližování hrotu pistole, na vlhkosti, teplotě a tlaku vzduchu a na konstrukci zkoušeného zařízení  nízká reprodukovatelnost výsledků zkoušek

41 41 Zkouška přímým vybitím kontaktním výbojem NZ – napájecí zdroj vysokého napětí, OF – oddělovací filtr, P – pistole simulátoru ESD, ZO – zkoušený objekt, KZ – kontrolní zařízení NZ – napájecí zdroj vysokého napětí, OF – oddělovací filtr, P – pistole simulátoru ESD, ZO – zkoušený objekt, KZ – kontrolní zařízení Impulz výstupního proudu simulátoru ESD při kontaktním výboji Impulz výstupního proudu simulátoru ESD při kontaktním výboji Parametry proudového impulzu ESD se uskutečňuje pevným přiložením hrotu simulátoru ESD na zkoušený objekt a vysoké napětí nabitého kondenzátoru C 0 se připojí (tj. výboj se „odpálí“) sepnutím kontaktu K v simulátoru.

42 42 Zkušební hroty simulátoru ESD pro vzduchový výboj ESD pro kontaktní výboj ESD

43 43 Zkušební výboje statické elektřiny se provádějí do těch míst a povrchů zkoušeného zařízení, která jsou přístupná obsluze při užívání zařízení. Jde např. o Do každého místa se provede nejméně deset jednotlivých výbojů, a to v polaritě, na kterou je zařízení citlivější. Interval mezi po sobě jdoucími výboji je minimálně 1 s. Zkušební napětí výboje se zvyšuje od nejmenší předepsané hodnoty, až po úro- veň specifikovanou výrobcem zkoušeného zařízení pro požadovaný stupeň odolnosti.  všechna místa na ovládacím panelu či klávesnici, příp. jiná místa styku člověka se zařízením (vypínače, knoflíky, tlačítka, ovládací elementy), která jsou přístupná operátorovi zařízení;  všechny kovové části skříně zařízení elektricky izolované od země;  všechny indikační a jiné z vnějšku přístupné elementy (ukazatele, světelné diody, mřížky, kryty konektorů apod.).  všechna místa na ovládacím panelu či klávesnici, příp. jiná místa styku člověka se zařízením (vypínače, knoflíky, tlačítka, ovládací elementy), která jsou přístupná operátorovi zařízení;  všechny kovové části skříně zařízení elektricky izolované od země;  všechny indikační a jiné z vnějšku přístupné elementy (ukazatele, světelné diody, mřížky, kryty konektorů apod.).

44 44 Zkouška nepřímým výbojem NZ – napájecí zdroj vysokého napětí, OF – oddělovací filtr, P – pistole simulátoru ESD, ZO – zkoušený objekt, KZ – kontrolní zařízení NZ – napájecí zdroj vysokého napětí, OF – oddělovací filtr, P – pistole simulátoru ESD, ZO – zkoušený objekt, KZ – kontrolní zařízení se uskutečňuje vybitím simulátoru ESD kontaktním výbojem do kovové vazební desky v blízkosti zkoušeného zařízení, přičemž vazební deska může být situována svisle či vodorovně.

45 45 Laboratorní zkušební pracoviště pro zkoušky odolnosti vůči elektrostatickým výbojům ESD

46 46 Zkoušky odolnosti vůči magnetickým polím se provádějí dle harmonizovaných českých norem ČSN EN ČSN EN pro magnetická pole síťového kmitočtu, ČSN EN ČSN EN pro pulzní magnetická pole a ČSN EN ČSN EN pro tlumená vysokofrekvenční magnetická pole. Výstupní proud budicího generátoru je veden do speciální indukční cívky ve tvaru rámové antény, kterou je vytvářeno zkušební magnetické pole příslušného časového průběhu a prostorového rozložení. Základním požadavkem je přitom dostatečná prostorová homogennost generovaného magnetického pole v co největším prostoru, příp. v co největší ploše uvnitř indukční cívky. se provádějí dle harmonizovaných českých norem ČSN EN ČSN EN pro magnetická pole síťového kmitočtu, ČSN EN ČSN EN pro pulzní magnetická pole a ČSN EN ČSN EN pro tlumená vysokofrekvenční magnetická pole. Výstupní proud budicího generátoru je veden do speciální indukční cívky ve tvaru rámové antény, kterou je vytvářeno zkušební magnetické pole příslušného časového průběhu a prostorového rozložení. Základním požadavkem je přitom dostatečná prostorová homogennost generovaného magnetického pole v co největším prostoru, příp. v co největší ploše uvnitř indukční cívky.

47 47  Jednoduchá jednozávitová, pří. vícezávitová indukční cívka čtvercového tvaru o normalizované délce strany 1 m. Magnetické pole s intenzitou až 100 A/m pro dlouhodobé zkoušky a až 1000 A/m pro zkoušky krátkodobé. Využitelný prostor má rozměry jen cca 60 x 60 x 50 cm. Při zkoušce se testuje odolnost zařízení při všech třech prostoro- vých orientacích magnetického pole, tj. rámová anténa mění vůči zkoušenému objektu ZO postupně svou prostorovou orientaci.

48 48  Dvojitá indukční cívka (Helmholtzova cívka) má čtvercový, příp. kruhový tvar o délce strany 1 m. Cívka je rozdělena na dvě poloviny, jejichž vzájemná vzdálenost je 0,6 m, příp. 0,8 m. Mezi oběma polovinami cívky vzniká přibližně kulová oblast využitelného prostoru s velikostí přibližně 60 x 60 x 100 cm nebo 60 x 60 x 120 cm. Helmholtzovy cívky čtvercového a kruhového tvaru

49 49  Velká jednoúčelová indukční cívka pro velká zkoušená zařízení, např. skříňového typu. Zařízení (skříň) je umístěno na izolační pod- ložce 10 cm vysoké na kovové rovině spojené se zemnicím systé- mem. Zařízení je obklopeno třemi jednovrstvými indukčními cívkami, jejichž magnetická pole jsou vzájemně ortogonální. Zkušební generátor budicího proudu se postupně připojuje k jednotlivým indukčním cívkám, tj. mezi „živé“ vodiče cívky a kovovou zemní plochu.

50 50 Zkoušky odolnosti vůči vysokofrekvenčním elektromagnetickým polím se provádějí dle normy ČSN EN ed. 3 v pásmu 80 ÷ 1000 MHz pro zkušební úrovně intenzity elek-trického pole o hodnotách 1, 3, 10 a 30 V/m, příp. i vyšší dle požadavků výrobce. Úrovně odpovídají efektiv-ním hodnotám intenzity pole harmo-nického nemodulovaného signálu. Pro vlastní zkoušku odolnosti je signál amplitudově modulován do hloubky 80 % nízkofrekvenčním harmonickým napětím 1 kHz.

51 51 Základní technické a přístrojové vybavení pro zkoušky odolnosti vůči vysokofrekvenčním polím Základní technické a přístrojové vybavení pro zkoušky odolnosti vůči vysokofrekvenčním polím Vf. signální generátor pro požadované pásmo kmitočtů s možností amplitudové modulace sinusovou vlnou 1 kHz do hloubky 80 %. Širokopásmový výkonový zesilovač k dosažení patřičného výkonu zkušebního signálu, a to jak nemodulovaného, tak i modulovaného. Vysílací směrová anténa (antény) pro daný rozsah kmitočtů a schop- ností vyzářit potřebný vysoký výkon. Obvyklými typy jsou bikónická anténa a logaritmicko-periodická anténa. Elektrické filtry zapojené ve všech vstupech a výstupech kabelů a ve- dení do zkušební komory. Pomocná elektronická zařízení ke kontrole a vyhodnocování funkč- nosti zkoušeného zařízení, příp. k zajištění dalších funkcí během zkoušky. Vf. signální generátor pro požadované pásmo kmitočtů s možností amplitudové modulace sinusovou vlnou 1 kHz do hloubky 80 %. Širokopásmový výkonový zesilovač k dosažení patřičného výkonu zkušebního signálu, a to jak nemodulovaného, tak i modulovaného. Vysílací směrová anténa (antény) pro daný rozsah kmitočtů a schop- ností vyzářit potřebný vysoký výkon. Obvyklými typy jsou bikónická anténa a logaritmicko-periodická anténa. Elektrické filtry zapojené ve všech vstupech a výstupech kabelů a ve- dení do zkušební komory. Pomocná elektronická zařízení ke kontrole a vyhodnocování funkč- nosti zkoušeného zařízení, příp. k zajištění dalších funkcí během zkoušky.

52 52 Zkušební pracoviště pro zkoušky odolnosti vůči vyzařovanému vysokofrekvenčnímu poli Zkušební pracoviště pro zkoušky odolnosti vůči vyzařovanému vysokofrekvenčnímu poli Provizorní zajištění bezodrazovosti zkušebního prostoru absorpčními panely Provizorní zajištění bezodrazovosti zkušebního prostoru absorpčními panely

53 53 Potřebný budicí výkon vysílací antény pro dosažení požadovaných vysokých hodnot intenzity zkušebního elektrického pole: r vzdálenost vysílací antény od zkoušeného objektu, r vzdálenost vysílací antény od zkoušeného objektu, E zkušební intenzita elektrického pole v místě objektu, E zkušební intenzita elektrického pole v místě objektu, f kmitočet měřicího signálu, f kmitočet měřicího signálu, AF VA anténní faktor vysílací antény. r vzdálenost vysílací antény od zkoušeného objektu, r vzdálenost vysílací antény od zkoušeného objektu, E zkušební intenzita elektrického pole v místě objektu, E zkušební intenzita elektrického pole v místě objektu, f kmitočet měřicího signálu, f kmitočet měřicího signálu, AF VA anténní faktor vysílací antény.

54 54 Kalibrace zkušebního pole Pole v uvedené ploše je pova- žováno za homogenní, kolísá-li jeho měřená velikost o méně než ± 3 dB na 75 % plochy, tj. alespoň ve 12 z celkových 16 měřicích bodů. Kalibrace se provádí v celém mě- řicím kmitočtovém pásmu pro ho- rizontální i vertikální polarizaci ge- nerovaného pole. Pole v uvedené ploše je pova- žováno za homogenní, kolísá-li jeho měřená velikost o méně než ± 3 dB na 75 % plochy, tj. alespoň ve 12 z celkových 16 měřicích bodů. Kalibrace se provádí v celém mě- řicím kmitočtovém pásmu pro ho- rizontální i vertikální polarizaci ge- nerovaného pole. ČSN EN ed. 3 se provádí podle ČSN EN ed. 3 nemodulovaným harmonickým signálem měřením velikosti generovaného pole v tzv. ploše homo-genního pole. Je to pomyslná vertikální plocha o velikosti 1,5 x 1,5 m ve výšce 0,8 m nad podlahou.

55 55 Speciální antény pro simulaci zkušebních elektromagnetických polí Speciální antény pro simulaci zkušebních elektromagnetických polí (Parallel Plate Antenna)  Páskové (deskové) vedení (Parallel Plate Antenna) Při l >> d existuje mezi oběma deskami příčné elektromagnetické pole TEM s elektrickou intenzitou E = U / d. Zkoušený objekt se umísťuje do pole doprostřed mezi desky na izolační podložku. Šířka desek je obvykle stejná jako jejich vzájemná vzdálenost d = 80 cm, takže lze testovat objekty s rozměry nejvýše cca 30 x 30 x 30 cm. (Parallel Plate Antenna)  Páskové (deskové) vedení (Parallel Plate Antenna) Při l >> d existuje mezi oběma deskami příčné elektromagnetické pole TEM s elektrickou intenzitou E = U / d. Zkoušený objekt se umísťuje do pole doprostřed mezi desky na izolační podložku. Šířka desek je obvykle stejná jako jejich vzájemná vzdálenost d = 80 cm, takže lze testovat objekty s rozměry nejvýše cca 30 x 30 x 30 cm.

56 56 vstupní přizpůsobení výstupní zakončení

57 57 (Crawfordova komora)  Zkušební komora TEM (Crawfordova komora) Pracovní prostor komory je tvořen rozšířeným úsekem uzavřeného (tj. elektromagneticky stíněného) koaxiálního vedení s vnějším vodi- čem obdélníkového či čtvercového příčného průřezu a s vnitřním vodičem ve tvaru plochého pásku (desky). (Crawfordova komora)  Zkušební komora TEM (Crawfordova komora) Pracovní prostor komory je tvořen rozšířeným úsekem uzavřeného (tj. elektromagneticky stíněného) koaxiálního vedení s vnějším vodi- čem obdélníkového či čtvercového příčného průřezu a s vnitřním vodičem ve tvaru plochého pásku (desky).

58 58 Až do mezního kmitočtu prvního vlnovodového vidu má elektromagnetické pole v komoře charakter vlny TEM s homogenní intenzitou elektrického pole v pracovním prostoru mezi středním pásko- vým vodičem a horní či dolní částí vnějšího vodiče. Horní pracovní kmitočty činí obvykle 100 až 800 MHz při maximálních hod- notách intenzity zkušebního elektric- kého pole 100 ÷ 500 V/m.

59 59  Komora GTEM (Gigahertz-Transversal Electromagnetic Cell) Komora má tvar dlouhého pyramidálně se rozšiřujícího koaxiálního vedení pravoúhlého příčného průřezu s nesymetricky umístěným vnitřním páskovým vodičem. Impedanční přizpůsobení komory na vysokých kmitočtech zajišťují absorpční jehlany A na čelní stěně, v oblasti nižších kmitočtů vnitřní odporová síť R = Z 0 na konci vnitřního páskového vodiče. V komoře GTEM lze tak vytvářet pole s intenzitou až 200 V/m v kmitočtovém pásmu od 0 Hz do několika GHz.

60 60 zkoušený objekt od generátoru odporová síť absorbéry vnitřní páskový vodič vnitřní páskový vodič Konstrukce měřicí komory GTEM

61 61


Stáhnout ppt "1 ELEKTROMAGNETICKÁ ODOLNOST A JEJÍ TESTOVÁNÍ ELEKTROMAGNETICKÁ ODOLNOST A JEJÍ TESTOVÁNÍ Celková elektromagnetická odolnost interní EM odolnost externí."

Podobné prezentace


Reklamy Google