Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Gruzii Prezentace evaluační zprávy s diskuzí Lukáš Maláč, HaskoningDHV Vojtěch Tamáš, expert Praha, 8. 2. 2016.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Gruzii Prezentace evaluační zprávy s diskuzí Lukáš Maláč, HaskoningDHV Vojtěch Tamáš, expert Praha, 8. 2. 2016."— Transkript prezentace:

1 Vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Gruzii Prezentace evaluační zprávy s diskuzí Lukáš Maláč, HaskoningDHV Vojtěch Tamáš, expert Praha,

2 Obsah Stručně: vyhodnocované projekty Aplikované metody a harmonogram Hlavní závěry hodnocení – sektorové Doporučení Diskuze

3 Úkoly evaluace

4 Zadání (I) Vyhodnocení: Relevance Efektivity (hospodárnosti) Efektivnosti (účelnosti) Udržitelnosti Dopadů Další evaluační kritéria Hodnocení vnější prezentace (viditelnosti) ZRS ČR v partnerské zemi Vyhodnocení průřezových principů ZRS: řádná (demokratická) správa věcí veřejných, šetrnost k ŽP, dodržování lidských práv, vč. rovnosti mužů a žen

5 Zadání (II) Sektorová evaluace: vyhodnocení působení a dopadu v daném sektoru jako celku, možností sdružování rozvojových aktivit, potenciálu synergických vazeb a potenciálu spolupráce s dalšími donory Hodnocení má být jedním z podkladů pro celkové vyhodnocení Koncepce ZRS ČR a také pro zacílení intervencí v daném sektoru v Gruzii v následujících letech. Cílem je poskytnout vstup pro další programování, který zohledňuje dopady očekávaného socio-ekonomického vývoje (na základě relevantních rozvojových strategií) a především implementace DCFTA a s ní spojené legislativy na sektor drobných farmářů Jaký by měl být obsah projektů ZRS ČR v tomto sektoru v Gruzii s ohledem na očekávaný vývoj, možnosti ZRS, aktivity jiných donorů, atd.? Jaké projekty by měly být podporovány a jak zacíleny („grassroot“ projekty X budování kapacit X institucionální projekty)? Atd.

6 Dekompozice zadání (I) EQ 1.1 Jsou intervenční logiky / teorie změny projektů dostatečně komplexní? Neexistují v nich výrazné mezery, které by ohrožovaly dosažení cílů? Měly projekty dostatečně propracovanou a realistickou logickou stavbu? Nenaznačují již návrhy projektu možný neúspěch z hlediska stanovených cílů? (kritérium relevance a doplňkově kritéria efektivity, efektivnosti, udržitelnosti a dopadů) EQ 1.2 Byly výstupy evaluovaných projektů relevantní z hlediska ekonomických trendů v sektoru a zapojení Gruzie do DCFTA? (kritérium relevance) EQ 1.3 Do jaké míry se podařilo v rámci hodnoceného projektu dosáhnout formulovaných cílů? Do jaké míry byly dosaženy cíle a záměr projektu vzhledem ke stanoveným kritériím? (kritérium efektivnosti) EQ 1.4 Nakolik měly výsledky hodnocených projektů synergický efekt? (kritérium relevance, sektorové hodnocení) EQ 1.5 Jakým způsobem probíhala koordinace a komunikace mezi českými aktéry ZRS jakož i s ostatními donory působícími v dané zemi ve stejném sektoru? Jak probíhala spolupráce realizátorů (včetně místních) s partnerskými institucemi? Lze identifikovat příklady dobré praxe? (kritérium efektivity ve vztahu k sektorovému vyhodnocení) EQ 1.6 Jak byly hodnocené projekty provázané se strategickými dokumenty ZRS ČR a Gruzie, aktivitami dalších donorů a dalšími návaznými aktivitami ČRA? (kritérium relevance, doplňkově sektorové vyhodnocení) EQ 1.7 Do jaké míry se podařilo dosáhnout cílů ZRS v této oblasti účinným způsobem (kritérium efektivity) EQ 1.8 Jak se na přípravě a realizaci projektů podíleli hlavní místní partneři? Do jaké míry je zapojení projektových partnerů do realizace projektových aktivit možno považovat za opodstatnělé a vhodné? (kritérium relevance ve vztahu k reálným potřebám a kritérium efektivnosti/efektivity)

7 Dekompozice zadání (II) 2.1 Jaká je míra zlepšení kvality života cílových skupin v souvislosti s hodnocenými projekty? (kritérium dopadů) 2.2 Jakým způsobem byla v rámci projektů zajištěna jejich udržitelnost? Jakým způsobem se podílejí partnerské organizace a příjemci projektů na využití výsledků projektů? Jak je zajištěno financování návazných aktivit? (kritérium udržitelnosti) EQ 2.3 Existovaly očekávané dopady, které se ve skutečnosti neprojevily? Proč? (kritérium dopady) EQ 2.4 Jaké neočekávané dopady se při realizaci projektů a po ukoneční jejich realizace (ve fázi udržitelnosti) projevily? Pozitivní i negativní? (kritérium dopady) 2.5 Získali zaměstnanci institucí/místní samosprávy v průběhu projektů potřebné znalosti pro převzetí a provozování výstupů projektů? (kritérium efektivity / udržitelnosti) 2.6 Převzali něco z projektové praxe realizátoři do uskutečňování jiných projektů v Gruzii nebo v širším regionu? (kritérium efektivity / udržitelnosti – příklady dobré praxe) 2.7 Jaké metodické postupy převzali po ukončení projektu místní partneři? (kritérium efektivity / udržitelnosti) 2.8 Jaké iniciativy, navazující na projekty, učinily partnerské samosprávy nebo další cílové skupiny? (kritérium udržitelnosti)

8 Dekompozice zadání (III) 3.1 Existují komerční aktivity realizátorů nebo příjemců navazující na hodnocené projekty (včetně subdodavatelů)? Existuje možnost jiných návazností nad rámec české bilaterální spolupráce (např. zapojení českých subjektů do projektů jiných donorů)? 3.2 Do jaké míry byl důraz na průřezové principy ZRS ČR součástí hodnocených projektů? Přinesly projekty nějaké příklady dobré praxe nebo naopak problémy ve vztahu k jednotlivým principům? (kritérium řádné správy věcí veřejných, šetrnosti k životnímu prostředí a klimatu, dodržování lidských práv včetně rovnosti mužů a žen) 3.3 Nakolik místní instituce a cílové skupiny vědí, že projekty byly realizovány v rámci české ZRS? Jaké byly nejúčinnější formy prezentace projektů? (kritérium vnější prezentace) EQ 4.1 Vyplývají z výsledků evaluace nějaká systémová doporučení pro úpravu zaměření nebo pro zvýšení efektivnosti dalších rozvojových projektů v Gruzii nebo v jiných zemích či sektorech? EQ 4.2 Do jaké míry budou výstupy projektu (metody, přístupy, výstupy apod.) využitelné i pro realizaci dalších obdobných projektů ZRS?

9 Aplikované metody a harmonogram

10 Hlavní fáze realizace projektu Úvodní fáze Formulace metodiky řešení Analýza projektových dokumentací Schůzky s realizátory, zástupci zadavatele a ČRA Referenční skupina Evaluační mise 2 týdny, 22. listopadu – 5. prosince Závěrečná fáze Dodatečná šetření (dotazníková šetření, dodatečné dotazování) Závěrečná zpráva + přílohy Referenční skupina

11 Charita - efektivita 5 řízených rozhovorů se zástupci příjemců, z toho 3 měly charakter skupinových rozhovorů (dva z toho ovšem s účastí pouze dvou osob). Rozhovory realizovány se zástupcem každé ze založených struktur 1 řízený rozhovor se zástupcem partnera projektu Po ukončení evaluační mise byly dodatečně realizovány následující aktivity: 2 telefonické rozhovory s představiteli komunit Ude a Kvenobani 1 telefonický rozhovor – zástupce referenčního podniku na zpracování mléka z provincie Imereti (nepodpořen z žádného z projektů)

12 Charita - Khulo Evaluační návštěva do každé z vesnic spojená s: Skupinový rozhovor – Dioknisi Individuální rozhovor – Didachara, rozhovoru ovšem přítomni také rodinní příslušníci (nezávisle dotazováni) Individuální rozhovor s vedoucími představiteli obou komunit 1 řízený rozhovor se zástupcem partnera projektu (Nad rámec rozhovorů byly v obou komunitách realizovány „procházky“, při kterých bylo provedeno několik neformálních rozhovorů s místními obyvateli týkajících se dopadů projektu na místní komunitu a také vizibility ZRS ČR.) Po ukončení evaluační mise: každé komunitě realizována dotazníková šetření s členy i nečleny založených asociací. Návratnost: Dioknisi – 20 dotazníků (10 členů, 10 nečlenů), Didachara – 20 dotazníků (16 členů, 4 nečleni)

13 ČvT - kapacity Řízené rozvovory s pěti příjemci podpory – 2 Zugidi, 3 Tskaltubo; 3 fungující podniky 2 neúspěšné podniky; ve třech případech do dotazování zapojeni také rodinní příslušníci, ve dvou případech rozhovoru přítomni dva představitelé podniku, v jednom případě do rozhovoru zapojeni také zaměstnanci podniku. Řízené rozhovory s vedoucími představiteli 4 komunit (Gvishtibi, Kulishkari, Rukhi, Maglaki) 2 řízené rozhovory se zástupci realizátora projektu (Tbilisi, Kutaisi – zde bývalá pracovnice realizátora) Debrífing – Kutaisi Po ukončení evaluační mise: Dotazníkové šetření s ostatními podpořenými příjemci (telefonicky) – úspěšné u 7 příjemců (z 9 celkem) 2 telefonické rozhovory s community leaders v lokalitách, kde proběhla komunitní setkání, ale nebyl udělen žádný grant Dodatečné telefonické rozhovory (Skype) se zástupci místního zastoupení realizátora

14 ČvT - kooperativ Řízený skupinový rozhovor se zástupci kooperativu Artsivi Řízený rozhovor se starostou města Baghdati Individuální rozhovor s příjemcem projektu – Farma pro chov králíků Maghlaki Řízený skupinový rozhovor s vedením a členy kooperativu Dovlati (nepodpořeno z projektu – referenční kooperativ) 2 řízené rozhovory se zástupci realizátora projektu (Tbilisi, Kutaisi – zde bývalá pracovnice realizátora) Debrífing – Kutaisi Po ukončení evaluační mise: Dotazníkové šetření se členy kooperativů Artsivi (návratnost 8 dotazníků = všichni členové) a Dovlati (návratnost 21 dotazníků) Telefonický rozhovor se zástupcem neúspěšného kooperativu Georgian Biological Products 3 telefonické rozhovory s community leaders v lokalitách, kde proběhla komunitní setkání, ale nebyl udělen žádný grant Dodatečné telefonické rozhovory (Skype) se zástupci místního zastoupení realizátora

15 Společné aktivity Především slouží k formulaci sektorového pohledu 12 řízených rozhovorů na úrovni centrálních úřadů (vč. schůzky s prvním náměstkem ministra zemědělství), NNO, akademických pracovníků, jiných donorů, partnerů projektů a zástupci lokální kanceláře realizátora – ČvT (bohužel se nepodařilo hovořit s aktuální ani bývalou vedoucí kanceláře Charity)

16

17 Hlavní závěry hodnocení - sektorové

18 Relevance podpory ZRS v sektoru Všechny intervence v souladu s potřebami dle strategických materiálů i hodnocení cílových skupin Zásadní problém – nízká produktivita gruzínského zemědělství – malé výměry, chybějící mechanizace, nedostupné zpracovatelské kapacity, nízká kvalifikace Jednoznačně relevantní – kooperativy, přidávání hodnoty (nižší relevance u podpory individuálních podniků) Problematické – nedostatečně komplexní přístup – chybějící aktivity související s umístěním na trh a s kvalifikacemi Budoucí relevance (DCFTA, legislativa) – větší důraz na přidávání hodnoty, identifikace komparativních výhod gruzínského zemědělství, budování distribučních sítí

19 Efektivita podpory ZRS v sektoru Předimenzované investice, které neplní svou funkci (nedostatečná vazba mezi primárními producenty a zpracovateli – chybí kooperace) Relativně vysoké procento „zmařených investic“ – významným faktorem je krátká doba realizace projektů Projekty příjemce nemotivují k vyšší aktivitě – dodané investice v některých případech nejsou dostatečně využívány Relativně nízký podíl nákladů na přímou podporu konečných příjemců Vysoký stupeň agregace zpráv – nelze vyhodnotit náklady na jednotlivé položky zakoupeného vybavení

20 Efektivnost podpory ZRS v sektoru Nedostatečná identifikace – fatální dopady na projekt Aktivity ZRS jsou realizovány, nezaznamenány problémy s naplňováním aktivit Ale kapacita projektů naplňovat cíle je omezená: Negativní efekt externí podpory – příjemci čekají na další externí impulzy Externí vlivy pokud nedochází k diverzifikaci Podnikání v oboru bez předchozí zkušenosti + projekty neposkytují dlouhodobou podporu (inkubaci) Podpora udělována problematickým podnikatelským záměrům

21 Udržitelnost podpory ZRS v sektoru Projekty jsou příliš krátké – nemohou inkubovat nové podniky, pouze poskytnou investici – často otázka náhody, jestli se udrží nebo ne (nutnost „intuitivního“ rozhodování) Udržitelné iniciativy – zpravidla diverzifikovaly produkci a místa odbytu Chybějící komponenta zaměřená na umisťování produkce na trh – neudržitelné podniky Část příjemců neplní podnikatelské plány – chybí akumulace kapitálu pro reinvestice – de facto „konzumace“ podpory (příjemci přivykli na externí zdroje investic, již nehledají vnitřní zdroje pro rozvoj) V této souvislosti je problematické 100 % krytí investice – velmi malá motivace konečného příjemce k vyšší aktivitě Kooperativní hospodaření – zpravidla udržitelnější

22 Dopady podpory ZRS v sektoru Jednoznačně pozitivní dopady úspěšných iniciativ na kvalitu života cílových skupin: Vyšší produktivita práce, vyšší výnosy, Přidávání hodnoty Projekty většího rozsahu (kooperativní hospodaření) generují pozitivní dopady na další členy místních komunit – pracovní místa, garantovaný odbyt, … - vede ke stimulaci místní ekonomiky Vznik příkladů dobré praxe – nové sektory, které mohou převzít dobrou praxi

23 Synergie mezi projekty Synergie mezi projekty – zcela minimální. Mezi jednotlivými realizátory neprobíhá koordinace – jiné lokality a jiné typy projektů Dokonce nezaznamenány významnější synergie (co se týče výsledků projektů) ani mezi projekty stejného realizátora (to je ovšem dáno spíše výběrem projektů k evaluaci – pozdější projekty realizátorů jednoznačně navazovaly na výsledky hodnocených projektů)

24 Interakce s aktivitami jiných donorů Iniciativy ZRS ČR mají charakter pilotních projektů nejen pouze pro ZRS, ale také pro další donory: Návazné aktivity na projekty Charity (ovšem ne vždy efektivní a relevantní) Know-how získané v projektech Člověka v tísni aplikováno ve větším rozsahu v projektu velkého donora (ENPARD) – třístranný projekt Do budoucna ale také výzva – přesun pozornosti velkých donorů na problematiku kooperativů – je zde ještě prostor pro „malé“ prostředky?

25 Zacílení do ZRS ČR ? Podpora kooperativů velmi relevantní a generuje pozitivní dopady na přímé i nepřímé příjemce ALE proč by se měla ZRS angažovat, když jsou již k dispozici „velké“ prostředky?  PILOTNÍ PROJEKTY Kooperativní podniky jako příklady dobré praxe – důraz na komplexnost (zejména ve vztahu k odbytu na „správném“ místě distribučního řetězce, také budován lidských zdrojů, inkubace) – diseminace (vytváření „šablon“, které bude možné replikovat z prostředků velkých dárců) Pilotní projekty: nové technologie produkce/distribuce, nové odrůdy a další inovace; organická produkce (odbyt!!!); odbytové kooperativy; atd.

26 Další možnosti zacílení? Budování institucí – příliš malý objem prostředků (byť je relevantní a potřebné – především fytosanitární kontrola atd.) Vzdělávání v sektoru zemědělství? – je relativně dobře pokryto jinými donory, příležitost snad jen v oblasti spolupráce VŠ Rozvoj venkova! Podpora implementace a/nebo pilotáž metody CLLD (opět pozice „pionýrů“ – jde o oblast, na kterou se v budoucnosti budou patrně zaměřovat velcí donoři)

27 Doporučení

28 Doporučení (I) Prodloužit dobu realizace projektů zaměřených na rozvoj podnikání na venkově, obzvláště pokud je cílem rozvoj kooperativního hospodaření, na nejméně 3, lépe však až 5 leta posílit důraz na aktivity zaměřené na rozvoj kapacit podniku (vzdělávání, individuální poradenství a couching, nezávislé audity, atd.). Přesněji strategicky zacílit podporu ZRS ČR sektoru zemědělství v Gruzii. Jednoznačně určit, zda je cílem podpory spíše stimulace ekonomického rozvoje periferních lokalit, nebo boj proti chudobě na venkově. Nadále ovšem klást důraz na synergie těchto cílů. Posílit důraz na identifikaci projektu především v případě, že projekt má být implementován v novém prostředí. V rámci identifikace podrobně analyzovat socio-kulturní kontext v lokalitách, kde má být podpora implementována. Zároveň posílit důraz na podrobnou analýzu lokálního prostředí a kontextu v grantových žádostech realizátorů projektu Vyžadovat formulaci kvantifikovatelných a ověřitelných indikátorů na úrovni cílů, včetně jejich hodnot. Vyžadovat v ročních / závěrečné zprávě podrobnou informaci o přímé podpoře cílových skupin ve formě položkového seznamu zakoupeného vybavení, uvedení cen jednotlivých kusů vybavení a jejich stručného komentáře. Případně také požadovat položkové seznamy ve finančních zprávách o čerpání rozpočtu projektu (namísto aktuální praxe kumulativních položek). Stanovit dokumentaci k realizovaným výběrovým řízením jako povinnou součást ročních nebo závěrečné zprávy projektu. V případě realizace projektů zaměřených na rozvoj podniků od podpořených podniků (koneční příjemci) pravidelně (ideálně v ročních intervalech) sbírat základní ekonomická data (hrubé příjmy, objem produkce, zisk, atd.). Pokud jsou podpořeny již existující podniky, sbírat tato data také za rok předcházející udělení podpory. Tabulka s přehledem těchto ekonomických dat přílohou ročních zpráv.

29 Doporučení (II) U projektů zaměřených na podporu podnikání zvýšit důraz na aktivity vedoucí k diverzifikaci produkce. Zvýšit důraz na hodnocení kontrolních, hodnotících a selekčních procesů u projektů předkládaných realizátory v případě jejich zaměření na rozvoj zemědělských i nezemědělských podniků na venkově. Podmínit udělení podpory na založení / rozvoj podniků prokazatelnou předchozí zkušeností konečného příjemce v dané oblasti. V případě nákupu investice z prostředků projektu podmínit její předání do vlastnictví konečného příjemce důsledným plněním podnikatelských plánů (nastavených růstově) a prokázanou životaschopností podniku v přiměřeném časovém období. V této souvislosti zavést přechodné období, kdy konečný příjemce bude moci investice využívat, ale nebude jí vlastnit. Požadovat finanční spoluúčast konečného příjemce na investici – nefinancovat investici z prostředků ZRS ČR ze 100 %. Zvýšit důraz na budování kapacit v oblasti marketingu, prodeje produkce a správného zapojování do distribučního řetězce a obecně posílit aktivity projektů zaměřené na umisťování produkce na trh.

30 Doporučení (III) Zachovat důraz na podporu kooperativního hospodaření s důrazem na pilotní projekty testující inovace, ať již v oblasti diverzifikace produkce (nové komodity, odrůdy, způsoby hospodaření), tak umisťování produkce do distribučního řetězce. Jako jeden z možných směrů pilotních projektů otestovat podporu rozvoje organického zemědělství s podmínkou existujících distribučních kanálů (především stabilní dodavatelsko-odběratelské vztahy s většími organickými producenty v EU vzhledem k prozatím nízké domácí poptávce po tomto typu produkce) Zvážit podporu pilotních projektů zaměřených na rozvoj odbytových kooperativů (marketing a prodej produkce). V případě, že ČRA zamýšlí rozšířit působnost ZRS ČR v sektoru také mimo oblast kooperativů a projektů realizovaných na úrovni „grassroots“ zvážit: realizaci pilotních projektů aplikací přístupu M4P ( Making Market Work for the Poor); podporu zvyšování kvality univerzitního vzdělání v oblasti zemědělské produkce formou spolupráce univerzit, stáží, zvyšování kvality studijních materiálů apod.) podpora rozvoji metody komunitně vedeného místního rozvoje (CLLD) v Gruzii formou expertní asistence a přenosu dobrých zkušeností na centrální úrovni i vybudování struktur CLLD a nastartování tohoto procesu na úrovni konkrétních lokalit.

31 Děkujeme za pozornost a těšíme se na diskuzi Mgr. Lukáš Maláč Ing. Vojtěch Tamáš, Ph.D. Ing. Radim Gill


Stáhnout ppt "Vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Gruzii Prezentace evaluační zprávy s diskuzí Lukáš Maláč, HaskoningDHV Vojtěch Tamáš, expert Praha, 8. 2. 2016."

Podobné prezentace


Reklamy Google