Východiska pro Kohezní politiku pro období 2007 až 2013 a 2014 až 2020 Petr Zahradník, EU Office České spořitelny a New York University in Prague Člen.

Prezentace na téma: "Východiska pro Kohezní politiku pro období 2007 až 2013 a 2014 až 2020 Petr Zahradník, EU Office České spořitelny a New York University in Prague Člen."— Transkript prezentace:

1 Východiska pro Kohezní politiku pro období 2007 až 2013 a 2014 až 2020 Petr Zahradník, EU Office České spořitelny a New York University in Prague Člen EuroTeam při Evropské komisi Člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) a EPOS při MMR

2 Úvod a struktura Identifikace hlavních parametrů diskuse o budoucí Kohezní politice EU Kolik ? Jaký objem prostředků je pro nás realistický ? Na co ? Na jaké oblasti by bylo nejvhodnější je alokovat ? Jak ? Jakým způsobem a s jakými nástroji by bylo nejvhodnější je alokovat ?

3 Retrospektiva Významná finanční podpora rozšíření v období před vstupem (předvstupní nástroje) i poté (standardní nástroje kohezní politiky, společné zemědělské politiky i přímé komunitární granty) Období 2004 – 2006 – nástroje Kohezní politiky v průměru asi 2,3% HDP nových členských zemí ročně; 2007 – 2013 – přibližně 3% Viditelný transfer prostředků ve prospěch nových členských zemí

4 Retrospektiva – shrnutí efektů Všechny nové členské země se výrazně přizpůsobily požadavkům a posunuly průměrnou úspěšnost čerpání výše Hlavní kritéria: Absorpční schopnost: všechny nové členské země do konce roku 2008 – 87% využití stanovených alokací; Česká republika v červenci 2009 za období 2004 – 2006 – téměř 100%; Příspěvek k HDP: zatím předčasné hodnocení; v roce 2007 – odhad za všechny nové členské země 1 procentní bod ročně; Česká republika 1,2 p.b.

5 Pozice jednotlivých regionů 2007: 271 regionů NUTS 2 se vůči průměru EU pohybuje v širokém rozpětí 26% - 334% - zjevný důvod pro to, že Kohezní politika EU bude mít i nadále smysl; 41 regionů se pohybuje nad úrovní 125% unijního průměru; 66 regionů pod úrovní 75% unijního průměru; 151 regionů do úrovně 100% průměru EU (pouze Lucembursko, Nizozemsko a Švédsko nejsou v této kategorii zastoupeny)

6 Pozice jednotlivých regionů 55,7% regionů NUTS 2 se nachází pod unijním průměrem (nejvíce ve Francii, následovanou V. Británií, Polskem, Německem, Řeckem a Španělskem); I jejich ekonomická úroveň se liší: z pohledu ekonomického přizpůsobování jsou nejpotřebnější regiony bulharské, rumunské, maďarské a polské; Podrozvinuté regiony v České republice (všechny kromě Prahy) se svojí ekonomickou úrovní řadí na úroveň asi 4 procentní body pod průměrnou úroveň podrozvinutých regionů EU – tedy nikoliv do skupiny nejchudších a nejpotřebnějších regionů

7 Aktuální stav diskuse a vyhodnocení klíčových dokumentů o budoucnosti Kohezní politiky EU po roce 2013 -Diskuse započala v září 2007 a od té doby je rámována několika zásadními dokumenty, ovlivňujícími její obraz: -Europe 2020 Strategy; -Agenda pro reformovanou Kohezní politiku (prof. Fabrizio Barca); -Orientation Paper (Pawel Samecki); -Reforma rozpočtu EU; -Konvergenční program; -European Economic Governance a koncept kondicionalit

8 Europe 2020 Strategy Základní stále diskutovaný dlouhodobý strategický ekonomický rámec EU v horizontu roku 2020; Reflexe zásadních změn v charakteru ekonomik EU, zejména vyvolaných krizí, a identifikace „nových témat“ inspirativních pro využití v budoucí Kohezní politice EU; „New approach“ – překonávání ekonomické krize vnímáno jako příležitost k naplnění nových výzev (využití znalostního potenciálu, silněji se opírající o akcent na životní prostředí); Identifikace limitů a omezení: veřejné finance → jakýkoliv zdravý rozvojový koncept musí být založen na stabilních a dlouhodobě zdravých veřejných financích pod kontrolou; demografie; sociální problémy; Tři prioritní oblasti: Determinace ekonomického růstu prostřednictvím znalostních a inovačních faktorů; Vstřícnost vůči občanskému začleňování a averze vůči jakýmkoliv formám diskriminace a bariérám tomuto procesu; Konkurenceschopnější, propojenější a ekologičtější ekonomický systém a aktivity

9 Agenda pro reformovanou Kohezní politiku (prof. Fabrizio Barca) EU dozrála do situace, kdy potřebuje významně modernizovat svůj rozpočet, aby lépe odpovídal předpokládaným rozvojovým výzvám EU a oprostil se od některých neužitečných stereotypů; Existují silné argumenty ve prospěch alokace významného objemu rozpočtu EU vůči veřejným statkům poskytovaných na unijní úrovni → determinant: rozvojová strategie zacílená na konkrétní místo a zaměřená na prioritní ekonomické a sociální cíle; Kohezní politika je vhodným (nikoliv však jediným) nástrojem pro implementaci této strategie, musí projít zásadní reformou; Obsah této reformy se týká všech konstrukčních pilířů Kohezní politiky; Naléhavost zesílena krizí; Klíčový bod: orientace na konkrétní místo

10 Agenda pro reformovanou Kohezní politiku (prof. Fabrizio Barca) Deset pilířů (zaměření na 3 – 4 klíčové priority; nový strategický rámec pro Kohezní politiku EU; nový smluvní vztah – důraz na výsledky; adekvátní institucionální a manažerské zázemí a systémy; podpora nových, doplňkových a flexibilně uvolňovaných finančních prostředků; prostředí stimulace a motivace místních aktérů; kompetentní přístup k hodnocení dopadů; Evropská komise – centrum kompetence; efektivnější finanční řízení a kontrola; efektivnější zapojení dalších institucí Unie

11 Orientation Paper (Pawel Samecki) Potřeba reflexe rychlých změn; Nový rozměr plynoucí z územní (teritoriální) koheze; Odůvodnění a smysl Kohezní politiky EU; Identifikace věcných priorit: Zesílení konkurenceschopnosti a zaměstnanosti na regionální úrovni (akcent na regionálně specifické přednosti); Usnadnění růstu v zaostávajících oblastech Unie; Pokrytí integrace napříč hranicemi (sdílené implementační mechanismy; funkční makroregiony – Balt, Dunaj)

12 Orientation Paper (Pawel Samecki) Posílená efektivnost Kohezní politiky EU: Koncentrace na omezený počet priorit (explicitní soulad se Strategií EU 2020); Silnější vazba mezi výsledky a podmínkami, za nichž jsou poskytovány finanční prostředky; Zesílení strategické dimenze Kohezní politiky EU (včetně debaty na vysoké unijní úrovni); Zvýšená propojenost se sektorovými politikami na národní i unijní úrovni; Jednodušší, efektivnější a transparentnější management a kontrolní systém

13 Reforma rozpočtu EU Problém pociťovaný již v před-krizovém období; Konformnější s budoucími rozvojovými výzvami, s potřebou přizpůsobení se zásadním, kvalitativním strukturálním změnám; V jakém poměru má být rozpočet EU vůči rozpočtům národním (při platnosti principů subsidiarity a proporcionality) ?; Politická a manažersko-procedurální úroveň: zajištění všech politických priorit EU

14 Konvergenční program, resp. součást European Economic Governance Potřeba jeho plnění z důvodu vyhnutí se všem možným sankcím v podobě pozastavení procesu čerpání fondů EU; Nástroj vedoucí k vytváření ekonomického prostředí příznivého pro zavedení euro: souvislost s Kohezní politikou (viz počátek 90. let); Náročný, avšak reálně proveditelný (potřeba mít plnohodnotnou politickou vládu); Záležitost kondicionalit

15 Další parametry diskuse Pátá kohezní zpráva; Sdělení Evropské komise k reformě rozpočtu; Aktivity předsednictví Radě EU (maďarské a polské)

16 Rozvojové potřeby a priority České republiky Zaměření Kohezní politiky: Intervence, které: - nezpůsobují vytěsňování soukromého kapitálu; - řeší důsledky tržních selhání; - kde není efektivně a dostatečně zajišťováno poskytování veřejných statků; - kde je řešen problém chudoby a sociálního vyloučení

17 Rozvojové potřeby a priority České republiky Neprosazování revolučních změn v pravidlech Kohezní politiky po roce 2013 (využít statutu podrozvinutosti české ekonomiky) – zachování rozhodného kritéria na úrovni 75% HDP na obyvatele; Zaměření se na snižování regionálních disparit (rozdílů); Zaměření se na limitovaný počet jasně definovaných priorit; dostatečná míra flexibility pro členské státy a jejich regiony

18 Rozvojové potřeby a priority České republiky Základní typy priorit: konvergenční, rozvojové (EU 2020); navíc priority sociálního typu – Odpověď: Na co ? Menu: Konkurenceschopnost (podnikatelské prostředí, výzkum, vývoj, inovace, služby, SMEs, konkurenceschopnost dominantních průmyslových sektorů, zaměstnanost absolventů škol a osob v předdůchodovém věku, prvky flexicurity, vzdělávání)

19 Rozvojové potřeby a priority České republiky Infrastruktura (zlepšení parametrů životního prostředí, dopravní infrastruktura a mobilita, diverzifikace aktivit na venkově, technická infrastruktura a občanská vybavenost)

20 Analýza vyspělosti regionů Typicky rozvojový region: Praha Významné prvky rozvojových priorit: Střední Čechy, Jihozápad, Jihovýchod Vyšší váha konvergenčních priorit: Severovýchod Významná váha konvergenčních priorit: Střední Morava, Moravskoslezsko a zejména Severozápad

21 Alokace - odhad Na základě provedené analýzy a na základě zohlednění dalších parametrů: 570 – 600 mld. Kč Odpověď: Kolik ?

22 Jak ? Nástroje nahrazující dotace a posilující návratnost: JEREMIE, JESSICA Koncept makroregionů či ESÚS – rozvoj Kohezní politiky napříč hranicemi národních států Koncept rozvoje měst Míra spoluúčasti Procedurální záležitosti: evaluace, pravidla, jednoduchost systému, redukce počtu Operačních programů

23 K parametrům budoucí Kohezní politiky EU Klíčové parametry a národní preference: Česká republika: snaha, aby budoucí alokace nebyla výrazně redukovanější v porovnání s nynější; využití nástrojů „statistického efektu“ zřejmě nebude třeba; větší schopnost využívat projektů „náročnější“ povahy; Cíle: nynější rozložení odpovídající; otázka: jak zakomponovat územní kohezi ?;

24 K parametrům budoucí Kohezní politiky EU -Disponibilní prostředky: udržení nynější váhy; bezprostřední souvislost s reformou rozpočtu EU; -Konkurenceschopnost, versus koheze; -Interpretace pojmu územní koheze; -Vazba politika venkova ve vztahu k zemědělství; -Kohezní politika a budoucí rozšiřování

25 pzahradnik@csas.cz Děkuji za Vaši pozornost