Totalitní doktríny. Fašistická právní filozofie  Stát, jeho zřízení, vztah k jiným organizacím a k jednotlivcům tvořil důležitý prvek ideologie fašismu.

Prezentace na téma: "Totalitní doktríny. Fašistická právní filozofie  Stát, jeho zřízení, vztah k jiným organizacím a k jednotlivcům tvořil důležitý prvek ideologie fašismu."— Transkript prezentace:

1 Totalitní doktríny

2 Fašistická právní filozofie  Stát, jeho zřízení, vztah k jiným organizacím a k jednotlivcům tvořil důležitý prvek ideologie fašismu  Vůdci i jejich fašistické ideologie se vyznačovali hlubokým pohrdáním institutem práva  Otevřeně preferovali účinné jednání, čin, aktivismus

3 Carl Schmitt (1888 – 1975)  Německý právní a politický teoretik  V roce 1933 vstoupil do NSDAP a angažoval se jako nacistický politický teoretik  Po válce byl zatčen a odešel do ústraní

4 Carl Schmitt – teorie  Odvolával se na myšlenkové tradice Machiavelliho a Hobbese  Stát by měl být výrazem jednoty společenství, které je v něm zorganizováno proti nepřátelům  Suverenita státu vylučuje podléhání právu – idea právního státu nemůže být v praxi aplikována, jestliže by to přímo ohrožovalo existenci státu

5 Právní věda v nacistickém Německu  Nacistické právní myšlení se v mnoha směrech odchýlilo od konceptů tradiční právní nauky  Právní věda se především toužila vypořádat s ideou právního státu  Vůči právu pozitivnímu, chápanému jako právo obsažené v zákonech, byl do protikladu stavěn konkrétní právní pořádek  „Pramenem práva není ve skutečnosti zákon, ale duch národa.“

6 Koncepce práva jako politického rozhodnutí  Princip „kdo má moc, ten tvoří právo“  Vůle vůdce byla právem, i když byla vyjádřena neformálním způsobem  Nacismus vytvořil svébytný systém tzv. vůdcovského státu  Byla překonána dělba moci v horizontálním smyslu – legislativa a exekutiva se sjednotila v rukou vůdce  Byla také eliminována dělba moci ve vertikálním smyslu

7 Prameny práva – genetické hledisko  Prvotní pramen práva – rasově podmíněný právní cit panující v určité společnosti – právo tvoří pouze panující právní cit  Prameny práva zjeveného:  Právo projevené – normativní síla skutečnosti, formální rozkaz politického vedení  Doplňování práva – nepřipouští mezery v právu, protože tam, kde mlčí zákon, lze vždy najít odpověď v duchu národa

8 Prameny práva – statické hledisko  Právo vrozené – obecné přesvědčení lidu o správnosti, které najdeme v duši lidu nebo duši rasy – vyplývá z přírodou daných sociálních instinktů lidí  Právo dané – zákony a jiné právní normy, ale dají se zde zahrnout také rozsudky, smlouvy – pokud právo dané právu vrozenému odporuje, má přednost právo vrozené

9 Marxistická právní filozofie I.  Právo má třídní charakter – je tedy produktem a mocenským nástrojem třídy, která právě teď vládne  Právo patří k ideologické a institucionální nadstavbě společnosti – stát a právo jsou ekonomicko-společensky podmíněné jevy soudobého třídního postavení  Právo vychází z proletářské revoluce – právo kapitalistického státu nemůže být odstraněno reformním zákonodárstvím, ale pouze rozsáhlou sociální proletářskou revolucí

10 Marxistická právní filozofie II.  Jednota bytí a mětí – zákonodárná moc nevytváří zákon, pouze jej odhaluje a formuluje  Teze o tendenční jednotě práva a morálky – splývá dohromady morální přesvědčení, ekonomické zájmy a případně výkon moci dělnické třídy a jejího státu  Po uskutečněném přechodu od socialismu ke komunismu stát a právo odumřou – odpadá nutnost existence státu jako organizační formy veřejných záležitostí a s tím také nutnost existence práva – utopická představa

11 Pjotr Stučka (1865 – 1932)  Původem z Lotyšska  Jeden z duchovních otců sovětského revolučního práva  Ministr spravedlnosti RSFSR  Předseda nejvyššího soudu RSFSR (1923 - 1932)

12 Stučka – první „sovětská“ teorie  Definice práva z roku 1919:  Soustava společenských vztahů odpovídajících zájmům vládnoucí třídy a chráněných její organizovanou silou.  Právo je objektivní jev, který existuje nezávisle na pozitivním právu  Dodržování práva je důsledkem logiky sociálních vztahů a jen odvozeně důsledkem státního donucení

13 Stučka – teorie pro praxi  Stučkova teorie odpovídala potřebám počátku 20. let 20. století v Rusku  Dosavadní právo bylo zrušeno, nové právo existovalo jen v zárodcích – dekrety a „socialistické právní vědomí“  Právo je kontrarevoluční silou, která brzdí přestavbu společnosti

14 Jevgenij Pašukanis (1891 – 1937)  Sovětský právník a teoretik práva  Jeho nejvýznamnějším dílem je spis Obecná teorie práva a marxismus  Roku 1937 popraven jako nepřítel lidu, rehabilitován byl roku 1956

15 Pašukanis – směnná teorie  Rovnocennost založená na výměně zboží (komodit) je hlavním znakem práva. Premisy směny jsou přirozenými premisami lidských vztahů.  Protože právo vzniká, rozvíjí se a existuje pouze na základě směny zboží, jedná se o buržoazní institut.  Když získá produkt práce kvalitu zboží a stane se nositelem hodnoty, člověk se stane právním subjektem a stane se nositelem práva.  Proto je veškeré právo soukromé, jelikož vychází ze směny.  Právo historicky začíná v momentu sporu (soudního procesu). Spor je skutečnou příčinou vývoje právní nadstavby.

16 Pašukanis – odumření práva  Buržoazní právo je nejrozvinutějším a historicky posledním typem práva, nejedná se ale o ideál, na jehož základě by se mělo vytvářet právo nové, lepší – má odumřít.  Odumírání je charakterizováno jako vytěsnění směny a tím právních vztahů mezi podniky plánovaným hospodářstvím.  Dosažení komunismu znamená odumření práva, tedy jeho zmizení ze všech společenských vztahů.  Přechod ke komunismu není přechod k novému právu, ale zbavení se ho. S tím zmizí i stát – ne s likvidací tříd, ale teprve až práce nebude životním prostředkem, ale potřebou.

17 Pašukanis – odchylka  Ortodoxní komunistická koncepce považuje právo za výraz vůle vládnoucí třídy – Pašukanis se odchýlil od přijímané doktríny.  Tvrdil, že tento pohled na právo byl jenom určitá banalita, která nedokázala odhalit skutečnou podstatu fenoménu práva  Právo je sice postaveno na ideologických procesech, ale i objektivních sociálních vztazích.  Ostře se postavil proti Stučkově definici pojímající právo jako systém vztahů korespondující se zájmy vládnoucí třídy a který tuto třídu chrání organizovanou silou.  Směnná teorie se též vymezovala proti normativismu – právo není jen souborem pravidel, ale vychází ze sociálních vztahů.

18 Andrej Vyšinskij (1883 – 1954)  Sovětský právník, politik a diplomat  Generální prokurátor SSSR (1935 – 1938)  Ministr zahraničních věcí (1949 – 1953)  Proslul svým postulátem, že korunní důkaz je samotné přiznání obžalovaného

19 Instrumentální přístup  Vidí v právu pouze nástroj kontroly, který slouží vládnoucí třídě:  „Právo je souhrnem pravidel chování,  vyjadřujících vůli vládnoucí třídy,  stanovených zákonným způsobem,  jakož i obyčejů a pravidel soužití, potvrzených státní mocí,  jejichž užívání je zajištěno donucovací státní mocí  za účelem ochrany, upevnění a rozvoje společenských vztahů, které prospívají a vyhovují vládnoucí třídě.“

20 Kritika Stučky a Pašukanise  Právo není soustavou společenských poměrů, ani formou výrobních poměrů  Odumření práva může nastat až na nejvyšším stupni vývoje komunismu (celá planeta bude ovládnuta komunistickými režimy)  Do té doby je v rámci diktatury proletariátu právo nástrojem boje s kapitalismem

21 Nacistický a marxistický přístup  Rasový princip  Pohrdání právem a právní vědou  Důraz na obsahovou stránku  Právo je prostředek legitimace moci  Třídní princip  Právo je účelový nástroj  Objektivní charakter práva  Právo je prostředek legitimace moci