Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Vymezení cílů, obsahu, základních pojmů a nástrojů hospodářské teorie a politiky Hospodářská teorie a politika - VŠFS Jiří Mihola,

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Vymezení cílů, obsahu, základních pojmů a nástrojů hospodářské teorie a politiky Hospodářská teorie a politika - VŠFS Jiří Mihola,"— Transkript prezentace:

1 Vymezení cílů, obsahu, základních pojmů a nástrojů hospodářské teorie a politiky Hospodářská teorie a politika - VŠFS Jiří Mihola, 2015 Téma 1

2 Základní informace

3 Struktura předmětu Prezenční studium: 12 přednášek a 6 cvičení Kombinované studium: 6 soustředění

4 Zakončení  Pro úspěšné zakončení musí student získat zápočet a složit ústní zkoušku.  Podmínky získání zápočtu: o PS pro získání zápočtu je nutno splnit tyto požadavky:  Aktivita na přednáškách a cvičeních (účast alespoň 70%, průběžná příprava, osvojení dosud probrané látky)  Vypracovat 2 přípravy k samostatné prezentaci na cvičeních. Témata pro seminář I. a II. jsou na ISu. Prezentace bude probíhat v rámci výuky od , nejpozději do  Při nízké účasti a nedostatečné aktivitě a pro studenty s ISP, kteří se nemohou dostavit na osobní prezentaci seminárních prací je potřeba vypracovat 2 samostatné eseje na témata seminářů I. a II., každou v rozsahu 3-5 stran, jednoduché řádkování, standardní okraje, písmo Times Roman, velikost 12 včetně odpovídajících tabulek a grafů. o KS vypracování přípravy na závěrečný pohovor a aktivní argumentovaná prezentace tohoto příspěvku. Témata si studenti vyberou ze seznamu témat k semináři I. (viz IS) nejpozději na soustředění dne Prezentace proběhne dne  Ústní zkouška.

5 Zkouška: Zkouška je ústní. Na IS jsou zveřejněny: Zkouškové okruhy, Požadavky pro zakončení předmětu, Individuální témata pro samostatné seminární práce, PowerPointy přednášek, Hodnocení seminářů.

6 Literatura Slaný, A. - Žák, M.: Hospodářská politika, Praha, C.H.Beck 1999 Tomeš, Z. a kol.: Hospodářská politika , Praha, C.H.Beck 2008 Mihola, J., Wawrosz, P. Krátkodobé kolísání ekonomiky, dlouhodobý ekonomický růst. 2015, VŠFS, podklad pro studium. MIHOLA, J., WAWROSZ P., Kvalita trajektorie vývoje znalostní společnosti, Politická ekonomie 5/2014, s. 583 – 605, ISSN MIHOLA, J., WAWROSZ, P.; 2014, Analysis of long-run GDP development in the USA, the EU15, China and the USSR/Russia. Statistics and Economy Journal 4/2014, ISSN X,

7 Zkouškové okruhy 1. Vymezení cílů, obsahu, základních pojmů a nástrojů hospodářské teorie a politiky. 2. Hospodářské politika jako interdisciplinární věda. Nositelé hospodářské politiky. 3. Historie hospodářské politiky a dějiny ekonomických teorií. 4. Politický systém, byrokracie a korupce. Politický a hospodářský cyklus. 5. Hospodářská politika v tržní ekonomice. Efektivnost. 6. Řízení lidských zdrojů. Význam vzdělání a poznání. Manažerské schopnosti. 7. Extenzivní a intenzivní vývoj ekonomiky. 8. Udržitelný vývoj. Důsledky omezenosti zdrojů. Římský klub. 9. Vztah jedince a společnosti. Etika a její význam. 10. Mezinárodní srovnávání. Ekonomická integrace. Globalizace. 11. Krátkodobý a dlouhodobý ekonomický vývoj. 12. Současné problémy hospodářské teorie a politiky.

8

9 Cíl kurzu A Cílem kurzu je pochopit vazbu cílů hospodářské politiky na vládní politiku a rizika státních zásahů do tržních systémů, vyplývajících z rozhodovacích procesů státní administrativy a zpoždění při zavedení jednotlivých opatření do praxe

10 Cíl kurzu B Cílem kurzu je vysvětlit složení hospodářské politiky z řady konkrétních politik a jejich agregaci za účelem zajištění ekonomického růstu a prosperity státu.

11 Praktické zaměření předmětu Diskuse vybraných problémů z literatury, sledování otevřených zdrojů či prožitku dopadu uplatnění makroekonomických nástrojů hospodářské politiky do konkrétních mikroekonomických situací firemních či rodinných rozpočtů.

12 Vazba na jiné předměty Hospodářská politika ilustruje využití mikroekonomických a makroekonomických poznatků v praxi řízení státu, resortů i podniků.

13 Hospodářská politika je souhrn všech prostředků státu (včetně institucí) na ovlivňování ekon. dění. Zaměřuje se na vytvoření a zajištění vhodné struktury ekonomiky a ekonomických pravidel, (např. politika na podporu konkurence v tržní ekonomice), avšak zasahuje i do průběhu ekonomického procesu.

14 Základní typy nástrojů hospodářské politiky Základní typy nástrojů hospodářské politiky Vytváření podnikatelského prostředí legislativní legislativní institucionální institucionální státní sektor státní sektor monetární, rozpočtová a fiskální pol. monetární, rozpočtová a fiskální pol. Direktivní zásahy, podnikání vlády Direktivní zásahy, podnikání vlády

15 Nepřímé cíle hospodářské politiky stabilita cenové hladiny, stabilita cenové hladiny, plná zaměstnanost, plná zaměstnanost, rovnováha platební bilance, rovnováha platební bilance, ekonomický růst ekonomický růst příležitostně také spravedlivé rozdělování příjmů. příležitostně také spravedlivé rozdělování příjmů. stabilita cenové hladiny, stabilita cenové hladiny, plná zaměstnanost, plná zaměstnanost, rovnováha platební bilance, rovnováha platební bilance, ekonomický růst ekonomický růst příležitostně také spravedlivé rozdělování příjmů. příležitostně také spravedlivé rozdělování příjmů.

16 Magický trojúhelník Vysoká zaměstnanost Stabilizace cenové hladiny Zahraničně ekon. rovnováha

17 Magický čtverec Vysoká zaměstnanost Stabilizace cenové hladiny Zahraničně ekon. rovnováha Hospodářský růst

18 Magický pětiúhelník Vysoká zaměstnanost Stabilizace cenové hladiny Zahraničně ekonomická rovnováha Hospodářský růst Spravedlivé rozdělování důchodů

19 Nepřímé cíle hospodářské politiky Intervenční (tržně konformní) opatření vytvářejí pro celou ekonomiku podmínky, kterým se tržní mechanismus může přizpůsobit, dirigistická opatření ho však částečně ochromují.

20 Členění hospodářských politik politika zemědělská, politika zemědělská, průmyslová, průmyslová, dopravní, dopravní, energetická, energetická, zahraničního obchodu, zahraničního obchodu, strukturní, strukturní, politika zemědělská, politika zemědělská, průmyslová, průmyslová, dopravní, dopravní, energetická, energetická, zahraničního obchodu, zahraničního obchodu, strukturní, strukturní, konjunkturní, konjunkturní, rozdělovací, rozdělovací, sociální, sociální, investiční, investiční, politika na podporu ekonomického řádu, politika na podporu ekonomického řádu, průběhu ekonomického růstu. průběhu ekonomického růstu. konjunkturní, konjunkturní, rozdělovací, rozdělovací, sociální, sociální, investiční, investiční, politika na podporu ekonomického řádu, politika na podporu ekonomického řádu, průběhu ekonomického růstu. průběhu ekonomického růstu.

21 Využívání modelů v hospodářské politice Využívání modelů v hospodářské politice vstupy vstupy nástroje řízení

22 Hospodářskou politiku lze vnímat jako: Přístup státu k ekonomice své země (vždy se jedná o záměrnou, praktickou činnost státu)Přístup státu k ekonomice své země (vždy se jedná o záměrnou, praktickou činnost státu) vládastátní rozpočet - vláda navrhuje státní rozpočet, který schvaluje parlament vláda daně a mění sazby - vláda navrhuje daně a mění sazby stávajících daní centrální banka základní úrokové sazby ovlivňuje kurz měny - centrální banka s ohledem na inflaci a vývoj kurzu měny upravuje základní úrokové sazby a ovlivňuje kurz měny porušení - antimonopolní úřad zasahuje v případě porušení hospodářské soutěže. Teoretickou disciplínuTeoretickou disciplínu Přístup státu k ekonomice své země (vždy se jedná o záměrnou, praktickou činnost státu)Přístup státu k ekonomice své země (vždy se jedná o záměrnou, praktickou činnost státu) vládastátní rozpočet - vláda navrhuje státní rozpočet, který schvaluje parlament vláda daně a mění sazby - vláda navrhuje daně a mění sazby stávajících daní centrální banka základní úrokové sazby ovlivňuje kurz měny - centrální banka s ohledem na inflaci a vývoj kurzu měny upravuje základní úrokové sazby a ovlivňuje kurz měny porušení - antimonopolní úřad zasahuje v případě porušení hospodářské soutěže. Teoretickou disciplínuTeoretickou disciplínu

23 Hospodářská politika – příklad Došlo k deficitu veřejných financí. K jeho anulování lze použít a)zvýšení daní b)snížení veřejných výdajů c)kombinace a) a b) Došlo k deficitu veřejných financí. K jeho anulování lze použít a)zvýšení daní b)snížení veřejných výdajů c)kombinace a) a b)

24 Cíle hospodářské politiky určuje ústava a vláda státu jako zmocněnec občanů. určuje ústava a vláda státu jako zmocněnec občanů. Ekonomie zajišťuje ekonomickou efektivnost trajektorie dosažení těchto cílůEkonomie zajišťuje ekonomickou efektivnost trajektorie dosažení těchto cílů Ekologie zajišťuje dosažení těchto cílů při co nejmenších škodách na našem životním prostředí především na přírodě.Ekologie zajišťuje dosažení těchto cílů při co nejmenších škodách na našem životním prostředí především na přírodě. určuje ústava a vláda státu jako zmocněnec občanů. určuje ústava a vláda státu jako zmocněnec občanů. Ekonomie zajišťuje ekonomickou efektivnost trajektorie dosažení těchto cílůEkonomie zajišťuje ekonomickou efektivnost trajektorie dosažení těchto cílů Ekologie zajišťuje dosažení těchto cílů při co nejmenších škodách na našem životním prostředí především na přírodě.Ekologie zajišťuje dosažení těchto cílů při co nejmenších škodách na našem životním prostředí především na přírodě.

25 Makroekonomický koloběh Mezi jednotlivými makroekonomickými sektory probíhají toky: - služeb; - služeb; - výrobních faktorů - výrobních faktorů - důchodů - důchodů (z VF, transferových důchodů) - statků - statků (finálních statků, meziproduktů) - výdajů na nákupy statků - výdajů na nákupy statků

26 Uzavřenost makroekonomických koloběhů Podstatnou vlastností makroekonomických koloběhů je jejich relativní uzavřenost, která je využívána v makroekonomických modelech B

27 Subjekty makroekonomického koloběhu 1) domácnosti: - spotřebitelé, vlastníci výrobních faktorů - spotřebitelé, vlastníci výrobních faktorů - spotřební výdaje C - spotřební výdaje C 2) podniky: - výrobci - výrobci - investiční výdaje I - investiční výdaje I 3) vláda (soustava veřejných rozpočtů): - přerozdělování důchodů - přerozdělování důchodů - daně TA, vládní nákupy spotřební a investiční G(C), G(I) transferové platby TR - daně TA, vládní nákupy spotřební a investiční G(C), G(I) transferové platby TR 4) zahraničí: - nerezidenti - nerezidenti - export X a import M výrobků a služeb - export X a import M výrobků a služeb B

28 Toky makroekonomického koloběhu  toků statků (výrobků a služeb) – v peněžním vyjádření se jedná o množství vyprodukovaných statků v daném období.  toků výrobních faktorů – jedná se o množství VF, které byly použity k produkci statků v daném období.  toků vyplacených důchodů – v peněžním vyjádření se jedná o velikost důchodů, kterou obdrželi vlastníci výrobních faktorů produkujících v daném období statky.  toků výdajů na nákupy statků – v peněžním vyjádření se jedná o velikost výdajů, které vynaložily v daném období jednotlivé sektory a jejich prostřednictvím vlastníci jednotlivých VF reprezentující daný sektor za vyprodukované statky.

29 Teorie koloběhu Přístup k objasnění růstu, konjunkturního kolísání, poruch, cyklické nezaměstnanosti v ekonomice jako celku vychází se z představy koloběhu peněz, probíhajícího proti dodávkám výkonů, který protéká jako důchody z faktorů od podniků k domácnostem, a dále jako poptávka domácností po spotřebních statcích nebo jako poptávka po investičních statcích zpět k podnikům. Teorie koloběhu pochází od francouzkého lékaře a ekonoma F. Quesnaye, který ji poprvé aplikoval v díle Ekonomická tabulka (Tableau économique, 1758). Na jejím dalším formování se podíleli K. Marx, J. M. Keynes a W. Leontief, od kterých. pochází hospodářský koloběh ve formě matice.

30 Hrubý domácí produkt HDP je tržní hodnota nových finálních statků vyrobených v ekonomice daného území za určité časové období.

31 Nominální a reálný produkt Pokud měříme HDP aktuálními (běžnými) cenami, tak se změna těchto cen promítne do změn HDP a mluvíme o nominálním HDP. Teoreticky si lze představit situaci, kdy se suma vyrobených statků v jednotlivých období vůbec nemění, mění se však běžné ceny těchto statků a v důsledku toho se mění HDP. Použití stálých cen zaručuje stálé měřítko a tím srovnatelné výsledky. HDP se spočítá tak, že se produkce běžného období vynásobí cenami základního období – tzv. stálými cenami. Takto vypočtený HDP se nazývá reálný HDP.

32 HDP ČR 1995 až 2009

33 Potenciální produkt je potencionálně možné množství statků, které je schopna daná ekonomika vyprodukovat za dané časové období při plném využití všech VF (vstupů), které jsou k dispozici při použití nejlepších možných technologií.

34 Potenciální produkt je potencionálně možné množství statků, které je schopna daná ekonomika vyprodukovat za dané časové období při plném využití všech VF (vstupů), které jsou k dispozici při použití nejlepších možných technologií. Je to kapacita dané ekonomiky.

35 Potenciální produkt je potencionálně možné množství statků, které je schopna daná ekonomika vyprodukovat za dané časové období při plném využití všech VF (vstupů), které jsou k dispozici při použití nejlepších možných technologií. Je to kapacita dané ekonomiky. Rozdílu mezi skutečným HDP a potenciálním HDP tvoří tzv. produkční mezera GAP, pro kterou platí: GAP = Y – Y*, Kde GAP … produkční mezera, Y* … potenciální produkt. G(GAP) = 100.(Y – Y*)/Y*,

36 Cyklický pohyb – potencionální produkt 2 roky 10 let 45 let

37 Cyklický pohyb – potencionální produkt 2 roky 10 let 45 let Y*Y*Y*Y*

38 Cyklický pohyb – potencionální produkt Y*Y*Y*Y*

39 HDP ČR běžné ceny 2008 … mld. Kč 2009 … mld. Kč 2010 … mld. Kč 2011 … mld. Kč 2012 … mld. Kč 2013 … mld. Kč HDP ČR běžné ceny 2008 … mld. Kč 2009 … mld. Kč 2010 … mld. Kč 2011 … mld. Kč 2012 … mld. Kč 2013 … mld. Kč

40

41 Vymezení Fiskální politika je tvorba příjmů a výdajů veřejných rozpočtů s cílem ovlivnění konjunktury a růstu.

42 Příjmy veřejných rozpočtů daně poplatky sociální a zdravotní pojištění příjmy z prodeje státního majetku dědictví dary poplatky daně poplatky sociální a zdravotní pojištění příjmy z prodeje státního majetku dědictví dary poplatky

43 Rozpočtová politika Má za cíl získat dostatek finančních prostředků pro veřejné výdaje

44 Finanční politika je dílčí oblast všeobecné hospodářské politiky zahrnující cílevědomé využití finančně ekonomických nástrojů, především daně, veřejné výdaje, státní majetek a změna státního zadlužení.

45 Dělení finanční politiky politika sestavování rozpočtu, politika příjmů a výdajů, politika zadlužování a splácení dluhů politika sestavování rozpočtu, politika příjmů a výdajů, politika zadlužování a splácení dluhů

46 Další cíle finanční politiky alokační, rozdělovací, ekonomické stability alokační, rozdělovací, ekonomické stability

47 Konjunkturální politika Vzájemný poměr cílů není bez napětí např. cenové stability může být dosaženo na úkor plné zaměstnanosti. Protože obvykle nelze plnit cíle konjunkturální politiky současně, je nutno stanovit priority. Např. nejvíce ohrožený cíl. Vzájemný poměr cílů není bez napětí např. cenové stability může být dosaženo na úkor plné zaměstnanosti. Protože obvykle nelze plnit cíle konjunkturální politiky současně, je nutno stanovit priority. Např. nejvíce ohrožený cíl.

48 Konjunkturální politika Prostředky KP vytvářejí v první řadě nástroje fiskální politiky, peněžní politiky (monetarismus) a politiky rozdělování příjmů. Nositeli KP jsou vedle centrální banky, vláda a účastníci mzdových jednání (zaměstnavatelé a odbory). Prostředky KP vytvářejí v první řadě nástroje fiskální politiky, peněžní politiky (monetarismus) a politiky rozdělování příjmů. Nositeli KP jsou vedle centrální banky, vláda a účastníci mzdových jednání (zaměstnavatelé a odbory).

49 Konjunkturální politika Bariéry účinnosti KP představují různé druhy zpoždění. Rozpoznávací zpoždění: ekonomické údaje určitého období jsou známé až značnou dobu po jeho uplynutí. Rozhodovací zpoždění: těžkopádnost dem. rozhodovacích mechanismů ztěžuje včasné uplatnění rychle účinných opatření fiskální politiky. Akční zpoždění představuje prodlení od přijetí rozhodnutí do jeho realizace. Zpoždění účinku: opatření peněžní politiky schopné rychlého rozhodování přinášejí výsledky až za poměrně dlouhou dobu. Bariéry účinnosti KP představují různé druhy zpoždění. Rozpoznávací zpoždění: ekonomické údaje určitého období jsou známé až značnou dobu po jeho uplynutí. Rozhodovací zpoždění: těžkopádnost dem. rozhodovacích mechanismů ztěžuje včasné uplatnění rychle účinných opatření fiskální politiky. Akční zpoždění představuje prodlení od přijetí rozhodnutí do jeho realizace. Zpoždění účinku: opatření peněžní politiky schopné rychlého rozhodování přinášejí výsledky až za poměrně dlouhou dobu.

50 Konjunkturální politika Dilematu zpoždění a obtížnosti určení správného okamžiku pro uplatnění nástrojů KP se snaží politika státu a centrální banky vyhnout orientací na střednědobý rozvoj produkčního potenciálu (střednědobé finanční plánování a konjunkturně neutrální rozpočet).

51

52 Děkuji za pozornost. Hospodářská teorie a politika - VŠFS Jiří Mihola


Stáhnout ppt "Vymezení cílů, obsahu, základních pojmů a nástrojů hospodářské teorie a politiky Hospodářská teorie a politika - VŠFS Jiří Mihola,"

Podobné prezentace


Reklamy Google