KOGNITIVNÍ DEFICIT A KORTIZOLÉMIE U PACIENTŮ S PRVNÍ EPIZODOU SCHIZOFRENIE Kateřina Havelková, 4. ročník.

Prezentace na téma: "KOGNITIVNÍ DEFICIT A KORTIZOLÉMIE U PACIENTŮ S PRVNÍ EPIZODOU SCHIZOFRENIE Kateřina Havelková, 4. ročník."— Transkript prezentace:

1 KOGNITIVNÍ DEFICIT A KORTIZOLÉMIE U PACIENTŮ S PRVNÍ EPIZODOU SCHIZOFRENIE Kateřina Havelková, 4. ročník

2 Rozpoznání první epizody schizofrenního onemocnění je nelehký úkol, je velmi problematicky definovatelná. Schizofrenie nezačíná ze dne na den, ale již dlouhou dobu před plným nástupem psychopatologických příznaků lze u jedince pozorovat odchylky od normálu. Studie prvních psychotických epizod umožňují onemocnění zkoumat relativně neovlivněné matoucími jevy, a zejména nabízí naději, že průběh nemoci může být pozitivně ovlivněn včasným zásahem. PRVNÍ EPIZODA SCHIZOFRENIE

3 „Kognitivní― široká škála mentálních a intelektuálních schopností závisejících na funkci mozkové kůry. U schizofrenie je kognitivní dysfunkce charakterizována zejména poklesem psychomotorického tempa spolu s prodloužením reakčního času, zhoršeným zapamatováním si a narušením exekutivních funkcí. Kognitivní deficit u schizofrenie je konzistentním a zřetelně pozorovatelným nálezem potvrzeným mnoha studiemi, a to již od její první epizody.. KOGNITIVNÍ FUNKCE A DYSFUNKCE Přesto zůstávají nezodpovězené otázky ohledně faktorů způsobujících tyto dysfunkce.

4 Hlavním biologickým mediátorem stresové reakce u lidí je HHA osa regulující kortizolémii. Vliv glukokortikoidů (patří sem i kortizol) a stresu na některé mozkové struktury, zejm. hipokampus, může způsobit kognitivní deficit. Hipokampus je jedna z klíčových oblastí rozvoje schizofrenie a je také významným anatomickým korelátem paměti (deklarativní, vizuoprostorové, pracovní, aj.) a jejich funkcí. Chronický stres spojený s nadprodukcí glukortikoidů poškozuje hipokampus (zejména zmenšuje jeho objem), což může vést k dysregulaci HHA osy. STRES

5 Zmenšený objem hipokampu je nejkonzistentnější nález u schizofrenie a je přítomen již v raných stadiích onemocnění. Zvýšená bazální kortizolémie před léčbou je spojená se zhoršeným výkonem pracovní paměti či krátkodobé verbální paměti. Existují důkazy o tom, že kognitivní funkce mohou být nepříznivě ovlivněny jak trvale vysokou, tak i nízkou hladinou glukokortikoidů. KORTIZOLÉMIE A KOGNITIVNÍ FUNKCE

6 Existuje vztah kortizolu a psychických onemocnění, zejména u deprese, posttraumatické stresové poruchy a schizofrenie. U každého z těchto onemocnění má tento vztah svá specifika. Na téma kortizolémie a kognitivní deficity u první epizody schizofrenie byla dosud publikována zřejmě studie jediná. Tyto důvody vedly k realizaci výzkumu zaměřeného na prozkoumání vztahu kortizolémie (resp. DST pozitivity) a výkonu v jednotlivých doménách kognitivních funkcí v populaci pacientů s první epizodou schizofrenie. CÍLE VÝZKUMU

7 Do výzkumu byli zařazeni pacienti (23 mužů s dg První epizody schizofrenie) přijatí na Psychiatrickou kliniku Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno. Ode všech pacientů byla získána data klinická, endokrinologická a kognitivní. METODIKA

8 Odběry krve a provedení dexametazonového supresního testu, na začátku a na konci léčby. Průběh testu: Pacientům byla odebrána krev v 16:00 h pro zjištění bazální kortizolémie (fyziologicky 83–441 nmol/l), téhož dne ve 23:00 h p.o. tbl obsahující 1 mg dexametazonu a další den v 16:00 h jim byly odebrány vzorky krve pro zjištění postdexametazonové kortizolémie. Kortizolémie určena chemiluminiscenční imunoanalýzou. Hodnota kortizolu vyšší než 138 nmol/l (5 µg/dl) v kterémkoli z postdexametazonových odběrů značila nonsupresi kortizolu. ENDOKRINNÍ VYŠETŘENÍ

9 Jedním z klasických testů pro měření reaktivity HHA osy. Pacientovi je podána dávka syntetického glukokortikoidu – dexametazonu, glukokortikoidu přibližně 30x silnějšího než kortizol a majícího dlouhý biologický poločas. Normální reakcí na požití dexametazonu je snížení (suprese) sekrece kortizolu prostřednictvím zpětné vazby. Neschopnost potlačit (suprimovat) výdej kortizolu po podání dexametazonu tedy odráží dysfunkci v mechanismu negativní zpětné vazby HHA osy. DST byl původně navržen jako specifický ukazatel těžké deprese. (i další choroby např. u demence, anorexie, bulimie, úzkostné poruchy a schizofrenie). Cotter, Pariante a Carmin (2002): Míra nonsuprese u schizofrenie je 0 % - 70 % s průměrnou hodnotou přibližně 20 %. Tato průměrná hodnota je mnohem nižší než u deprese, ale stále vyšší než v intaktní populaci. Yeragani (1990): Průměrná hodnota nonsuprese je u normální populace 5 %. Studie zkoumající nonsupresi u pacientů s první epizodou schizofrenie uvádí nonsupresi u 18 % nemedikovaných pacientů, 5 % pacientů po akutní léčbě a 16 % osob po roce od propuštění. (Češková, Kašpárek, Ţourková, & Přikryl, 2006) DEXAMETAZONOVÝ SUPRESNÍ TEST

10 DST před léčbou 21,7 % pacientů klasifikováno jako nonsupresoři. Mezi supresory a nonsupresory nebyl nalezen žádný statisticky významný rozdíl v hodnotách sledovaných parametrů kognitivních funkcí. DST je pravděpodobně málo senzitivní pro zachycení případného kognitivního zhoršování. DST na konci akutní léčby v tomto měření nebyl žádný pacient klasifikován jako nonsupresor, a proto jsme nemohli naši hypotézu ověřit. DEXAMETAZONOVÝ SUPRESNÍ TEST A KOGNITIVNÍ FUNKCE

11 Mezi PDK před léčbou a po léčbě a kognitivními funkcemi nebyl odhalen žádný statisticky významný vztah. Newcomer et al., 1994 zkoumali vliv aplikace dexametazonu na kognitivní funkce zdravých osob a zjistili, že dlouhodobější (4denní) podávání dexametazonu vede u zdravé populace k deficitům v deklarativní paměti. Identický výzkum u schizofrenních pacientů - nevykazovali po podávání dexametazonu zhoršený výkon v deklarativní paměti a ani žádné jiné kognitivní doméně. (Newcomer et al., 1998). POSTDEXAMETAZONOVÁ KORTIZOLÉMIE A KOGNITIVNÍ FUNKCE

12 Výsledky studie nelze zobecnit. Podněty k dalšímu zkoumání. Lze jako užitečný podklad pro další diskuzi v tématech prevence, dg, léčby a kognitivních (dys)funkcí u pacientů s první epizodou schizofrenie obecně. Výsledky nasvědčují tomu, že vyšší bazální kortizolémie souvisí s narušeným výkonem paměťových funkcí, konkrétně pracovní a oddálené paměti a také výbavnosti. Vztah mezi kortizolémií a exekutivní dysfunkcí je však méně jasný a bylo by vhodné jej v dalších výzkumech důkladněji probádat. Zdá se, že ostatní měřené kognitivní funkce nejsou výší kortizolémie přímo ovlivněny. DST je málo senzitivní, avšak bazální kortizolémie na toto riziko u některých kognitivních funkcí (paměti) ukázat může. VÝSLEDKY VÝZKUMU

13 Velmi jednoduchý laboratorní test, jakým je měření bazální kortizolémie před léčbou může ukázat na riziko zhoršování paměťových funkcí u pacientů s první epizodou schizofrenie. Stanovení této hodnoty tedy může sloužit k detekci vhodných kandidátů pro případnou včasnou a specifický prokognitivní zásah, jež podchytí tento patologický proces již v raném stádiu, a tím tak minimalizuje jeho důsledek a usnadní tak pacientovu léčbu a návrat do běžného života a společnosti. ZÁVĚR

14 DIPLOMOVÁ PRÁCE: Kognitivni deficit a kortizolemie u pacientů s první epizodou schizofrenie, David Havelka, Masarykova univerzita Filozofická fakulta Psychologický ústav Psychologie,Vedoucí práce: prof. MUDr. Eva Češková, CSc. Brno 2014 ZDROJE:

15 DĚKUJI ZA POZORNOST