Klinická psychologie Základní pojmy. Norma a normalita statistická – co je časté, to je normální morální – normální je to, co je správné sociokulturní.

Prezentace na téma: "Klinická psychologie Základní pojmy. Norma a normalita statistická – co je časté, to je normální morální – normální je to, co je správné sociokulturní."— Transkript prezentace:

1 Klinická psychologie Základní pojmy

2 Norma a normalita statistická – co je časté, to je normální morální – normální je to, co je správné sociokulturní – širší než norma morální, součást právní a etická – „dělat to je přirozené“ – tedy normální

3 Zdraví WHO (1947): „stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody“ zdraví jako… – ideální stav – úroveň tělesné a duševní zdatnosti, která člověku umožňuje vykonávat denní úkoly – zboží – klient a zakázka, smlouva – osobní síla či schopnost – úcta jako k daru, o který se má pečovat

4 Nemoc stav souhrn reakcí organismu na poruchu rovnováhy mezi ním a prostředím aby byla uznanou nozologickou jednotkou se zařazením do třídění podle seznamu nemocí, musí mít začátek, průběh a konec ne-moc = ztráta či nepřítomnost moci dis-order = narušení řádu

5 Pojmy ve zdravotnictví pacient (patiens = trpící, snášející) klient (= chráněnec, svěřenec) etiologie (aitia = příčina) patogeneze (pathos = vášeň, nemoc; genesis = vunik, původ, vývoj) - etiopatogeneze

6 Hierarchie psychopatologických a nozologických termínů znak – objektivně pozorovaný patognomický projev, nemusí ho pacient popisovat či uvědomovat příznak, symptom (symptoma = příhoda, shoda) – subjektivně prožíván a popisován dysfunkce – obtížná či abnormální funkce stav – současný stav pacientových znaků a příznaků

7 rys – trvalá charakteristika jedince syndrom (syndrome = souběh) – skupina znaků či příznaků, které se charakteristicky vyskytují společně epizoda – syndrom v definovaném čase porucha – podobá se sy, ale je s větší určitostí vydělitelná od ostatních stavů a je možn¨é, že by mohla reprezentovat nemoc nemoc – sy se známou příčinou, průběhem nebo patofyziologickým mechanismem

8 Diagnóza a její význam stanovení dg je předpoklad správné léčby rozeznání nemoci a její pojmenování dia-gnosis = skrze poznání akutní stavy v medicíně X chronické a psychiatrické stavy (nálepkování) má význam, když.. (Baštecká, 2001) – má smysl, aby byl čl. léčen – umožňuje lepší pochopení druhého a lepší dorozumění a zacházení s ním – si udrží v životě pacienta přiměřené místo

9 Diagnóza a její význam nelze dělat terapii bez dg nutnost druhého co nejlépe poznat, porozumět, něco si o něm myslet a domnívat, sobě i jemu to sdělovat srozumitelnými pojmy perignóza – poznání souvislostí, ve kterých se nemoc diagnostikuje diferenciální dg – postup, kterým se lékař rozhoduje, do které nozologické jednotky jím zjištěný klinický obraz spadá

10 Diagnóza opatrné vyjadřování susp. (suspektní, suspectus = podezřelý) – pravděpodobná v.s. (velmi suspektní, vere simile = pravdě podobné) – vyšší míra pravděpodobnosti dg pozitivní – popíšeme přítomný jev dg negativní – to, co není přítomno ! lékaři: pozitivní a negativní = přítomnost či nepřítomnost hledaného

11 slovníček lékařů infaustní = nepříznivý, až beznadějný letální komplikace = vedoucí k neodvratné smrti terminální = blížící se konci moribundus = umírající

12 obligatorní – povinný, závazný fakultativní - nepovinný primum non nocere – neuškodit pacientovi prima vista – na první pohled normoforický – v normální náladě postup lege artis – postup v souladu s naším odborným poznáním automutilační chování – sebeubližování cave! – pozor! sine morbus – bez nemoci sine medicamentum – bez léků verte – otočit (stranu)

13 parere – písemné doporučení pacienta k hospitalizeci, lékařská zpráva (ital.) benigní – nezhoubný maligní – zhoubný zlepšení ad integrum – stav se upravil do původního funkčního stavu prognosis quoad sanationem – prognóza vzhledem k úzdravě prognosis quoad vitam – prognóza vzhledem k přežití status idem – stav stejný

14 Faktory předcházející poruše predisponující – související s konstituční dispozicí klienta preformující – související s životní linií provokující – aktuálně účastné na objevení se příznaků precipitující neboli předcházející událost – došlo k ní před vypuknutím příznaků prodromální příznaky – předzvěstný, příznaky před jejich plným propuknutí incipientní příznaky – začínající floridní příznaky – plně rozvinuté příznaky

15 vulnerabilita – zranitelnost epidemiologie – rozšířenost, četnost a místo výskytu komorbidita – společný výskyt s jinou nemocí koincidence – komorbidita v širším významu prevalence – počet případů určité poruchy v konkrétním čase incidence – jak velký počet lidí danou poruchou během svého života trpěl nebo bude trpět

16 Příčiny psychických poruch - dříve endogenní (endon = uvnitř, gignomai = vznikám) – nezjištěné vnitřní příčiny exogenní (exo = ven) – vnější,pojmenovatelné involuční – ve stáří vzniklá larvovaná (deprese) – maskovaná, stavy, které si na sebe braly masku somatických obtíží

17 Průběh psychických poruch dříve ataka periodický výskyt fáze u afektivních poruch nyní epizoda (časově ohraničený sy) rekurentní – návratný chronický - trvalý remise – vymizení projevů nemoci mezi epizodami remitující průběh – ustávající, povolující relaps – nové vzplanutí příznaků

18 Terapie (therapia = léčba)  kurativní (cura = péče, starost) – vedoucí k uzdravení  paliativní – zmírňující obtíže tam, kde nelze očekávat uzdravení  konzervativní – neoperačními metodami  radikální  preventivní, profylaktická – činící opatření k předcházení nemoci  příčinná – zacílena k příčině onemocnění  specifická  symptomatická – podle příznaků, ne příčiny nemoci  roburační – posilující tělo

19 Pacient a lékař kompliance – pozitivní sladění pacientova osobního přístupu k užívanému léku i celé léčbě a vliv tohoto přístupu na výsledek terapie – připravenost a ochota klienta spolupracovat s terapeutem reaktance – neurotická podoba přebírání odpovědnosti klienta za sebe a získávání vlastní kontroly nad děním, které se ho bytostně týká

20 Pacient a lékař iatropatogenie – utrpení, potíže způsobené lékařem sororigenie – poškození sestrou egrotogenie – poškození pacientem přenos – vztah pacienta k terapeutovi na základě opakování vztahů pacienta k důležitým postavám jeho života protipřenos – terapeutova reakce na pacientův přenos a opakováním vztahů terapeutových vztahů k vlastním důležitým osobám

21 Použitá literatura: Baštecká, B., Goldmann P. (2001). Základy klinické psychologie. Praha: Portál. Vašina, L. (2008). Základy psychopatologie a klinické psychologie. Brno: IMS.

22 Děkuji za pozornost...