P ROČ SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ? Stanislav Štech náměstek člena vlády, MŠMT.

Prezentace na téma: "P ROČ SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ? Stanislav Štech náměstek člena vlády, MŠMT."— Transkript prezentace:

1 P ROČ SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ? Stanislav Štech náměstek člena vlády, MŠMT

2 S POLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ – SOUČÁST DEMOKRATIZACE ŠKOLSTVÍ Probíhá jíž více než 100 let: „vzdělání pro všechny“ - potřeba posílení sociálního pouta - efektivní příprava pracovní síly - prevence „negativních externalit“ (snížení dodatečných nákladů) Nejprve boj sociální, později i morální vývoj výchovně vzdělávacích systémů směrem k hodnotám rovnosti (equality) a spravedlivosti (equity), které mají vést ke spravedlnosti (justice) V ČR nešťastné spojování jen s D.H. a kol.

3 Z AČLEŇOVÁNÍ ŽÁKŮ SE SVP - JAKÉ FORMY VOLIT ? Segregované není původně vůbec pejorativní = diskriminace = kompenzační, vyrovnávací, speciální třídy (školy) – velký historický výdobytek Postupně se objevují formy pozitivní diskriminace, tj. integrování některých skupin žáků do hlavního proudu běžných škol (od 60.let) Rozhodovací dilema: ve většině zemí jde o kontinuum forem! CSIE- Centre for Studies on Inclusive Education nezavrhuje ani speciální třídy, resp. analogie naší ZŠ speciální

4 K RITÉRIA CSIE Obvykle se sledují následující kritéria: - Vzdělávací přínosy plného umístění do běžné třídy, resp. vystavení standardnímu vzdělávacímu programu; - Mimoškolní (mimo-vzdělávací) přínosy takového umístění; - Vliv umístěného dítěte na učitele a ostatní žáky; - Náklady spojené s takovým opatřením. - Přitom se má postupovat důsledně komparativně – např. je nutné zjistit, zda vzdělávací efekty by nebyly lepší, kdyby se volil jiný přístup než umístění do běžné třídy; nebo zda má škola k dispozici dodatkové vybavení, zařízení, vyškolené učitele atd., a zda ve srovnání se vzděláváním ve zvláštní škole či analogické instituci to bude efektivní.

5 I NKLUZE JE ŽÁDOUCÍ – ALE CO SE TÍM ROZUMÍ ? Podle P. Farrella (2002) skutečná inkluze probíhá ve čtyřech fázích: integrace, tj. prostá fyzická přítomnost žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v běžných školách; jde o absenci momentální ex-kluze (vyloučení) akceptace znamená zajistit, že tito žáci budou přijati učiteli, svými spolužáky i jejich rodiči jako plnohodnotní a aktivní členové školní komunity Participace znamená vytvoření podmínek pro aktivní účast dětí se SVP na většině školních činností Achievement, čili vytvoření podmínek, aby tyto děti měly hmatatelné učební výsledky.

6 N AŠE SITUACE A KRITICKÉ OTÁZKY Společné vzdělávání není „univerzální dobro“: pro jakou populaci dětí (druh SVP) budeme přednostně vytvářet podmínky Naráz, nebo postupně, resp. jak postupně Za jakých podmínek (finančních: materiálních i personálních) – nedopustit pokles profesionality, pedagogické, psychologické a speciálně pedagogické práce Z kritérií CSIE nenaplňujeme bod předběžných analýz a pilotního ověřování – nutno nastavit průběžné vyhodnocování a korekce

7 V YHLÁŠKA, PPO, RVP ZV – A OTÁZKA NAKONEC MŠMT ve velmi (příliš) krátké době stihlo připravit Vyhlášku s přílohou PPO Zvolilo cestu zrušení přílohy LMP pro nejpočetnější skupinu žáků se SVP a vydalo se cestou revize RVP ZV Na základě zkušeností ze zahraničí: půjde o prohloubení a podporu procesu, který již začal a potrvá desetiletí Otázka, která je tabu: je možné naplnit vodou děravý hrnec? Aneb, co s vysoce neinkluzivním českým školstvím (víceletá gymnázia, specializované školy, soukromé školství, právo rodičů na volbu školy…), téma, za které nikdo nebojuje