Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Trvale udržitelný rozvoj. Trvale udržitelný rozvoj (Sustainable development) Proces, který splňuje stávající potřeby lidské společnosti, aniž by se dotýkal.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Trvale udržitelný rozvoj. Trvale udržitelný rozvoj (Sustainable development) Proces, který splňuje stávající potřeby lidské společnosti, aniž by se dotýkal."— Transkript prezentace:

1 Trvale udržitelný rozvoj

2 Trvale udržitelný rozvoj (Sustainable development) Proces, který splňuje stávající potřeby lidské společnosti, aniž by se dotýkal schopnosti budoucích generací uspokojovat své potřeby.

3 Trvale udržitelný rozvoj - filozofický princip Spravedlnost mezi lidmi – geograficky i mezinárodně Obnovení harmonie člověka a přírody Řešení Obnovitelné zdroje nahradí neobnovitelné Čerpání obnovitelných zdrojů trvale udržitelně Nepřekročení únosné kapacity země Odpovědnost lidí za stav životního prostředí Postavení člověka ve světě ( etika)

4 Trvale udržitelný rozvoj definice Římského klubu „stav globální rovnováhy, při které se počet obyvatel Země a kapitál udržují na více-méně konstantní úrovni a tendence působení na růst či pokles těchto veličin musí být pod důslednou kontrolou“

5 Trvale udržitelný rozvoj Definice:Zákon č.17/1992 Sb. o životním prostředí „Trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů“.

6 Společné obsahové prvky Cílený proces změn v chování Dosahování nejvyšší udržitelné kvality života Vnitrogenerační i mezigenerační rovnost v uspokojování potřeb lidí Podpora harmonie mezi zájmy z hlediska člověka, společnosti i životního prostředí

7 Společné obsahové prvky Nevede k dlouhodobému poklesu biodiverzity Zachovává regenerační kapacity obnovitelných zdrojů Vyhýbá se znečištění nad míru biosférických kapacit asimilace odpadů Přechází od neobnovitelných k obnovitelným zdrojům

8 Původní potřeby člověka (uspokojení materiálních potřeb) Funkční – podporuje spotřebitele mentálně a fyzicky Nefunkční (konzum) – oslabuje tvůrčí vývoj člověka –Introjekce –Konzumace „bez potřeby úst“

9 Původní potřeby člověka ( úroveň činnosti, sociální kontakt, struktura času a rozmanitost bytí) Úzce souvisí s potřebou seberealizace Potřeba získávání a zdokonalování dovedností a schopností Potřeba sociální příslušnosti Hodnota volného času a změna prostředí –Dána rytmem zaměstnání –Spočívá v naší kultuře, v útěku a relaxaci od práce, která vyžaduje peníze (ztrátou zaměstnání se hroutí struktura času i jeho obsah)

10 Původní potřeby člověka (osobní identita) Spočívá v potřebě vlastního uznání a uznání od ostatních Konzum zboží poskytuje možnost vyjádřit svou osobní identitu Být nezaměstnán ve společnosti přikládající zaměstnání životní význam je pokládáno za osobní selhání Alternativou je prožívání bez viditelných znaků konzumního standartu = skutečná svoboda, plné žití

11 Druhotně vznikající materiální potřeby Potřeby kompenzující minulé ztráty (bazény a plovárny v důsledku nedostupnosti přírodních možností ke koupání…) Potřeby vyvolané nutností náprav napáchaných škod (čistící zařízení, úpravny vody, lapače plynů…) Potřeby vytvořené minulým rozvojem (vytváření nových pracovních míst pro ty, kteří je ztratili v důsledku automatizace, rostoucí potřeby transportu v důsledku separace funkcí…)

12 Ekokrizová situace Stav, který ve svém současném nebo budoucím projevu znamená poškození, ohrožení nebo negaci existenčních zájmů a potřeb člověka.

13 Pohled na životní prostředí člověka (Klinda, J., 1995) Makroenvironment– ŽP kontinentu, státu, oblasti Mezoenvironment– ŽP obyvatel sídla Mikroenvironment– ŽP jednoho člověka

14 Činitelé podmiňující životní prostředí, jeho ochranu a tvorbu (Klinda, J., 1995)

15

16 Neoklasická ekonomie: Lineární model růstu- Alokace zdrojů uvnitř ekonomiky Absolutní Substituce zdrojů: faktory ek. Procesu půda práce kapitál Limitem růstu je technický pokrok Ekologická ekonomie: model cyklický Distribuce zdrojů, ot. prostoru Komplementarita zdrojů Limitem jsou přírodní zdroje

17 Zákony na ochranu ŽP, UNEP Instituce na ochranu životního prostředí 1972 – Meze růstu I.D. Meadows, Římský klub požadavek zastavení růstu – Světová komise pro životní prostředí a rozvoj G.H. Brundtlandová – vztah mezi hospodářským rozvojem a ŽP 1987 – Naše Společná Budoucnost - Sustainable development Světová konference o ŽP v Rio de Janeiru Světový Summit o Udržitelném Rozvoji v Johanesburku Trvale udržitelný rozvoj – historický exkurs Rachel Carsonová- Mlčící jaro (DDT) Stockholm konference o ŽP ( svoláno OSN)

18 Trvale udržitelný rozvoj historický exkurs dokument tzv. Římského klubu s názvem Meze růstu „stav globální rovnováhy, při které se počet obyvatel Země a kapitál udržují na více-méně konstantní úrovni a tendence působení na růst či pokles těchto veličin musí být pod důslednou kontrolou“

19 Trvale udržitelný rozvoj historický exkurs Světová unie ochrany přírody a zdrojů (IUCN) definuje ochranu přírody a přírodních zdrojů za takový způsob řízení přírodních zdrojů a živých organizmů včetně člověka, který zabezpečí dosažení nejvyšší udržitelné kvality života

20 Naše společná budoucnost-Gro Harlem Brundtlandové. Nejdůležitější problémy: 1.Populace a lidské zdroje 2.Zabezpečení potravy 3.Městské problémy 4.Energie 5.Průmysl 6.Druhy a ekosystémy – zdroje a rozvoj 7.Péče o oceány 8.Antarktida 9. Vesmír 10.Konflikty a ničení ŽP 11.Změny v organizačních a právních systémech Fakta Stanovisko a Doporučení komise 1.Počet lidí v roce mld. Vzdělání, menšinové skupiny, zranitelné 2. Produkce předstihla růst populace X hlad a podvýživa třetího světa Péče o vodní zdroje, alternativy umělým hnojivům, půdní reformy ve třetím světě zdvojnásobení počtu lidí žijících ve městech, rozvoj svět 4X Zlepšit infrastrukturu, zaměstnání, zásobování, podpora menších měst

21 4. Energie Fakta- Ropa 40% plyn 30% a uhlí 20% – hlavní energetické zdroje voda 30% atom 15% X rozdíly mezi zeměmi Stanovisko komise : Klimatické změny, znečištění ovzduší Riziko jaderných havárií Doporučení: Zvýšit mezinárodní spolupráci, sledovat dálkový přenos znečištění Naše společná budoucnost 6. Ekosystémy Fakta celkový počet druhů živočichů a rostlin 5-30 milionů, 1,7 mil je prostudováno, většina je v tropických lesích doporučení- NP, konvence o druzích, chráněná území. 7. Péče o oceány znečištění doporučení přijmout zákon o mořích zlepšit péči rybářů o rybí populace 8.Antarktida není jasné zda vyhovuje společnost antarktické dohody 9. Vesmír- může hrát klíčovou roli v SD

22 Rio summit Země Účast 178 zemí z toho 127 rozvojových lidí Výsledky konference Úmluva země o klimatu a jeho ochraně Úmluva o Biodiversitě - podepsalo 153 států Deklarace – Charta země principy - trvale udržitelného života naší planety Agenda 21 konkretiyace deklarace Principy hospodaření v lesích Konflikt SEVER X JIH Sever využívá 70% přírodních zdrojů, ale žije tam jen čtvrtina obyvatel planety Globální problémy Materiální a energetická spotřeba Růst světové populace a lidí žijících v bídě Narušování a zánik specifických lidských kultur Bohatý Sever X Chudý JIh

23 Rio summit Země Postřehy z Ria V žádné zemi není možno označit její rozvoj za trvale udržitelný Vůle všech zemí nastoupit cestu SD Formulace přijatých dokumentů jsou konsensem všech zúčastněných Rozvinuté země uznávají svoji zodpovědnost za globální problémy Rozvojové země uznaly, že růst má meze, populační hledisko Problémy přetrvávající po Riu Institucionální uspořádání OSN – stejné od roku 1945 Globální trh Transformace lidských hodnot

24 Rio summit Země Role USA nechuť přijmout normy znečištění ovzduší problémy se stanovením výše podpory z GNP Role severských zemí Kladná, závazky plní a chtějí pomoci JIHU EU – matný dojem Kanada Austrálie, Nový Zéland – zachraňování kompromisů Malé oceánské ostrovy ohrožení existence stoupající hladinou oceánů Agenda kapitol a 500 stran akční plán má 4 části 1. Změna vzorců spotřeby 2. Jednotlivé oblasti ŽP 3. Oslovení jednotlivých sociálních skupin 4. Prostředky jak uvést Agendu 21 v život

25 Johannesburg 2002 Nebyl to zelený summit o Planetě a ŽP ale o vyváženém rozvoji Společnosti, kde ŽP je jen důležitou podmínkou HESLO – odstranění chudoby summit implementační – ne nové závazky, ale jak naplnit staré LIDÉ planeta prosperita Hledá se rovnováha tří pilířů

26 Dokumenty: Implementační plán Jen závazky co nejsou právně závazné: 1.Snížit počet lidí bez přístupu k pitné vodě na polovinu 2.Snížit na polovinu počet lidí s nižším příjmem než jeden dolar denně 3. Výzva státům, co nepodepsaly Kjótský protokol Závazky: USA zvýší pomoc rozvojovým zemím na 5 mld ročně Afrika – 5 priorit : voda, Energie, Zdraví, Zemědělství, biodiversita ČR zřídí se rada pro SD při vládě Dopracování národní strategie Sd Johannesburg 2002

27 Kruh environmentálních problémů (W.E. Stead, J.G. Stead, 1998)

28 Představa o strategii trvalé udržitelnosti (W.E. Stead, J.G. Stead, 1998)

29

30 Zákon č.17/1992 Sb. o životním prostředí „Trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů“.

31 Pět základních dimenzí trvalé udržitelnosti. Ekologické hledisko Biofyzikální a socioekonomická dimenze Morální a etická rovina Ekonomický rozměr Politický rozměr

32 Ekologické hledisko Přírodní únosnost - stanovení limitního prahu využívání přírodního ekosystému Environmentální únosnost - zahrnuje přírodní i člověkem vytvořené prostředí, vychází nejen z citlivosti vůči vnějším vlivům, ale i z ekologické a kulturní hodnoty území

33 Ekologické hledisko Sociální únosnost - zhoršení kvality možností a činností člověka ve společnosti Prostorová únosnost - vychází z předpokladu stabilizace počtu jedinců v určitém prostoru při uplatňování regulačních systémů mezi úživnou úrovní ekosystémů a příslušnou strukturou populace

34 Biofyzikální a socioekonomická dimenze Úplná recyklace materiálů, Přechod na trvale udržitelný celosvětový energetický systém, Stabilizace nebo snížení úrovně lidské populace, Snížení rozdílu mezi rozvinutými a rozvojovými státy světa, Vytvoření struktury rozhodování založené na obci, která umožní široké koordinované zapojení do rozhodování o společných zdrojích planety, Změna vztahu mezi ekonomickým a ekologickým systémem.

35 Biofyzikální a socioekonomická dimenze Trvalá udržitelnost je vztah mezi dynamickým lidským ekonomickým systémem a většími dynamickými, ale normálně a pomalu se měnícími ekologickými systémy.

36 Průnik potřebných změn pro uplatnění koncepce trvale udržitelného rozvoje (Hrnčiarová,T.,1997) ekonomické environmentální změny změny trvale udržitelný rozvoj sociální změny

37 Morální a etická rovina Antropoekologický systém krajiny V tomto systému není člověk nadřazen přírodě, nýbrž je její nedílnou součástí. Hnutí „hlubinná ekologie“ (deep ecology)

38 Morální a etická rovina Všeobecné principy konzistentní s touto etikou –Lidstvo, ale i ostatní činitelé mimo lidský život mají přirozenou estetickou hodnotu, která převyšuje jejich ekonomickou užitečnost. –Biodiverzita a ekologické bohatství mají také přirozenou estetickou hodnotu, která převyšuje jejich ekonomickou hodnotu. –Lidé by nikdy neměli zasahovat do přírodních procesů kromě plnění životně důležitých potřeb.

39 Morální a etická rovina Všeobecné principy konzistentní s touto etikou –Kvalita života a ne kvalita věcí je to, co je skutečně důležité a co stojí za ochranu. –Lidstvo výrazně zasahovalo a zasahuje do přírody. –Růst lidské populace se vymkl kontrole a musí být snížen a regulován. –Měly by být vyvinuty vládní strategie zaměřené na ochranu bohatství přírody a vzájemných vztahů v ní. –Hlubinní ekologové by měli být aktivisté a pracovat na zavedení výše uvedených principů.

40 Ekonomický rozměr Ekologická ekonomie – hodnocení ekonomické efektivnosti – vztahy mezi náklady a přínosy včetně započítání environmentálních a zdravotních externalit (cena zdraví, čistého vzduchu, cena biopotravin apod.).

41 Politický rozměr Ekologická etika a politika Funkce státu při řešení ekologických problémů

42 Nástroje –Změna základních ideologií –Decentralizace politická, ekonomická i v osídlení (deurbanizace) –Podpora vzniku a rozvoje nadnárodních politických demokratických institucí –Snižování výdajů na armádu –Trvale udržitelný rozvoj

43 Trvale udržitelný rozvoj –Ekologické investice –Zavádění nejlepších dostupných technik –Zvýšení výdajů na výzkum a vývoj eko-technologií –Fázovaná politika využívání neobnovitelných přírodních zdrojů –Zpřísňování eko-limitů na úroveň absorpční schopnosti prostředí –Zavedení ekologického účetnictví –Zavedení ekologických, popř. globálních ekologických daní –Právní subjektivita životního prostředí

44 Trvale udržitelné hospodaření ve venkovské krajině - polyfunkční využívání krajiny Ochrana a revitalizace krajiny a jejích složek (vody, půdy, ovzduší, bioty) Trvale udržitelné ekonomické využívání (zásobování společnosti potravinami vodou, technickými plodinami, produkce a využívání obnovitelných zdrojů energie) Mimoprodukční využívání krajiny, kulturní a sociální rozvoj venkova (bydlení, rekreace, sport, výchova, vzdělání a léčení).

45

46 Předpoklady trvalé udržitelnosti využívání krajiny na základě čtyř dílčích kroků Hodnocení stability krajiny a odolnosti prostředí (vlastnost přírodního subsystému krajiny). Hodnocení produktivity a potenciálu krajiny z hlediska vybraných činností (předpoklady k využívání krajiny člověkem). Hodnocení rizik, ohrožení a zatížení krajiny (současný stav využívání krajiny a jeho rizika). Hodnocení územních předpokladů krajiny z hlediska trvalé udržitelnosti využívání (jako kombinace vyplývající z předchozích kroků).

47 Agenda 21 – hlavní cíle v oblasti zemědělství Vyvinout technologie hospodaření nenarušující přírodní prostředí, zvyšující přirozenou půdní úrodnost a ochraňující vodní zdroje a přirozený biologický potenciál území. Upřednostňovat technologie s nízkými vstupy a nízkou spotřebou energie. Zavádět technologie optimalizující vynakládání lidské práce i potenciál živých organizmů. Poskytovat zemědělcům odborné poznatky v oblasti ochrany půdních, vodních a lesních zdrojů, při aplikaci chemických látek i využívání zemědělských odpadů.

48 Článek 34 Listiny základních práv a svobod Každý má právo na příznivé životní prostředí. Každý má právo na včasné a úplné informace o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů. Nikdo nesmí při uplatňování svých práv ohrožovat a poškozovat životní prostředí, přírodní zdroje, druhové bohatství přírody a kulturní památky nad míru stanovenou zákonem.

49 Index trvalé udržitelnosti životního prostředí – ESI Index trvalé udržitelnosti životního prostředí (ESI) Způsob, jak objektivně srovnat stav životního prostředí v jednotlivých zemích Česká republika v hodnocení ESI –29. místo ze 122 zemí –V minulosti největší problémy se znečištěním vzduchu (emise dusíku a síry, spotřeba uhlí a používání automobilů)

50 Index trvalé udržitelnosti životního prostředí – ESI Porovnává 22 ukazatelů z oblasti životního prostředí i ekonomických podmínek státu. Analýza celkového stavu životního prostředí i ekonomických růstových faktorů v pěti oblastech: –komparace životního prostředí –snižování znečištění –stav společnosti a kvalita institucí –zlepšování zdraví populace –mezinárodní aktivita na poli životního prostředí

51

52 Pravidla Podnikatelské charty pro trvale udržitelný rozvoj 1)Uznat management životního prostředí za prioritu podniku (společnosti). 2)Začlenit management životního prostředí do všech úrovní a funkcí. 3)Zlepšit organizační procesy tak, aby byly přátelštější k životnímu prostředí. 4)Vzdělávat, školit a motivovat zaměstnance pro zlepšení vztahu k životnímu prostředí. 5)Zhodnotit vliv provozu firmy na životní prostředí v minulosti, současnosti i v budoucnosti. 6)Zlepšit citlivost výrobků a služeb vůči životnímu prostředí.

53 Pravidla Podnikatelské charty pro trvale udržitelný rozvoj 7)Vzdělávat odběratele, dodavatele a veřejnost o tom, jaký mají vliv výrobky a služby firmy na životní prostředí. 8)Vytvořit a provozovat zařízení tak, aby se zlepšila efektivnost, zvýšit používání obnovitelných zdrojů, recyklovatelných zdrojů apod. 9)Podporovat výzkum vlivu surovin, emisí, odpadů, výrobků, výrobních procesů a podobně na životní prostředí. 10)Používat princip předběžné opatrnosti jako základ pro rozhodování a chování vůči životnímu prostředí. 11)Propagovat přijetí těchto pravidel také mezi smluvními partnery a dodavatelskými firmami.

54 Pravidla Podnikatelské charty pro trvale udržitelný rozvoj 12)Být plně připravený chránit zdraví, bezpečnost a ekosystémy v případě ohrožení životního prostředí. 13)Zveřejnit a prodávat technologie a metody managementu, které jsou příznivé pro životní prostředí. 14)Přizpůsobit se k rozvoji veřejné strategie a vzdělávacích námětů, které posilují veřejné uvědomování si problémů životního prostředí. 15)Udržovat otevřené diskuse se zaměstnanci a veřejností o jejich obavách o životní prostředí. 16)Pravidelně vyhodnocovat chování vůči životnímu prostředí a podávat o tom zprávu rozhodujícím podílníkům.

55 Indikátory setrvalosti Měřitelné faktory, jejichž nevyváženost negativně ovlivňuje dlouhodobou výkonnost celého produkčního systému Úkolem indikace setrvalosti je vytvořit základnu pro rozhodovací procesy na všech úrovních tak, aby se přispělo k dosažení udržitelných integrovaných systémů životního prostředí a rozvoje. Nejpoužívanějším systémem indikace stavu prostředí je kmenový soubor indikátorů OECD

56 Problémy spojené s indikátory 1. Problémy metodické Definice rozvoje, role ZO Jak zachytit souvislost mezi příčinami znečištění ŽP a reakcí společnosti Zúžení mnohodimenziální problematiky - Co zdůraznit? 2. Problémy spojené se statistikou Jak překlenout nedostatek vstupních dat Oceňování ŽP 3.Nezodpovězené otázky Hodnotitelé a jejich preference Světová Banka a neoklasičtí ekonomové Kdo má právo výběru indikátorů- experti nebo komunity ?

57 Historie vývoje indikátorů - typy indikátorů Indikátory- snaha po matematické formalizaci trvale udržitelného rozvoje 1950 (USA, Evropa, Kanada) hnutí za rozšířené indikátory společenského růstu 1960 kritika vypovídací schopnosti GDP Příklady souhrnných indexů index lidského rozvoje HDI je sledován 137 zeměmi světa GPI genuin progress indikator ISEW - index of sustainable economic welfare Footprint – ekologická stopa Charakteristika indikátorů Reprezentativnost Reálná zjistitelnost Jednoduchost Cenová dostupnost

58 Souhrnné Indikátory GPI versus HDP HDP stal se hlavním indikátorem ekonomického progresu během druhé světové války ale je to inertní indikátor - Předpokládá, že každá finanční transakce jako kdyby firma odvozovala svoji finanční situaci od jakékoli business activity započítávajíc společně příjmy a výdaje) přispívá k blahobytu HDP ignoruje vše co není součástí finanční výměny – Osobní spotřeba +investice +vládní výdaje +export- import GPI - Genuine progress indicator - tzv. ryzí, ukazatel pokroku Barometr stavu ekonomiky přesnější než HDP, sleduje se od roku 1950 Zatímco HDP se více než zdvojnásobil od roku 1950 GPI vyrostl v období ale snížil se zhruba o 45% od roku 1970, a GPI na hlavu se snížil o 1% 1970 o 2% 1980 a o 6% GPI říká, že náklady ekonomické trajektorie růstu přesahují zisky Odlišnosti e výpočtu GPI a HDP -Kriminalita + domácí práce a práce dobrovolníků -Vyčerpání přírodních zdrojů + - přerozdělování ve společnosti -Znečištění životního prostředí -Dlouhodobé poškozování ŽP ¨(nukleární odpady, - ozónová vrstva) -Přírůstek volného času -Náklady na zdravotní péči a předcházení škodám

59 Hodnocení mimoprodukčních funkcí (nákladová metoda) Cena zdraví Náklady na čištění vody Cena pozemků (ovlivňující faktory) Příjmy z turistického ruchu

60 ISEW index of social and economic welfeare 1. Sociální náklady Náklady spojené s dojížděním, Náklady vyvolané autohaváriemi,i škody jsou způsobeny špatným dopravním systémem Náklady vyvolané urbanizací, Náklady spojené s Reklamou ( 50% je zbytečná zátěž firem) 2. Environmentální náklady špatné obdělávání půdy Ztráta přírodně cenných území a NP Znečištění ovzduší Znečištění vodních zdrojů Znečištění hlukem Náklady spojené s ochranou zdraví 3. Budoucí omezení ekonomického blahobytu Vyčerpání neobnovitelných zdrojů Globální oteplování 4. Rozdělování Placená a neplacená práce ve společnosti - nezaměstnaní Mzdy žen a mužů

61 HDI- pravděpodobnost dožití – délka života úroveň vzdělání Příklad s Vietnamem a Pakistánem- dvě země s velmi podobným příjmem na hlavu a s tak odlišným HDI – odlišná úroveň vzdělání a délka života USA s druhým nejvyšším HDP na světě mají také největší stupeň deprivace ISEW změna filosofie podstaty bohatství, blahobytu a růstu Empirické podklady k teoretické kritice GDP První pokus vytvořit agregovaný index přímo srovnatelný s úrovní národních účtů Počítán v Německu 1991 UK 1994 Skotsku, Dánsku, Holandsku, Itálii a Rakousku

62 Ekologická stopa Zdroje naší planety Orná půda 0,25 ha na obyvatele Pastviny 0,6 ha na obyv Lesy 0,6 ha na obyv Zastavěné plochy 0,03 ha na obyv Moře a oceány 0,5 ha na obÿv Celkově zdroje planety 0,25 +0,6 + 0,6+0,03 ´= 1,5 + moře a oceány= 2ha na globálního obyvatele 12% kapacity planety zachovat pro udržení biodiversity 1,7 nebo 1,8 ha na globálního obyvatele

63

64 Rozdělení indikátorů setrvalosti fyzikální chemické biologické ekonomické ekologické sociální

65

66 Fyzikální indikátory charakteristiky půdního prostředí: –zrnitostní složení půdy –hloubka prokořenitelného půdního profilu –specifická objemová hmotnost –polní vodní kapacita –momentální vlhkost a teplota půdy –větrná a vodní eroze

67 Chemické indikátory U chemických indikátorů se především stanovuje obsah celkového uhlíku a dusíku, půdní kyselost a obsah přijatelných živin, potenciálně mineralizovaný dusík resp. potenciální vyplavování dusíku z půdy

68 Biologické indikátory Hustota osídlení Hodnotné biotopy (mokřady, přírodní a polopřírodní TTP, lesy) Partikulární indikátory (vzácné druhy, útvary) Lesy (zalesnění, hospodářské lesy, chráněné lesní porosty) Natura 2000 Národní parky Chráněná území, Environmentálně citlivá území

69 Ekonomické indikátory Příjmy, zisk (příjem na hlavu, zdroje příjmů) Investice Subvence (formy a rozsah) Majetkoprávní vztahy Cena půdy

70 Ekonomické indikátory Úroveň hospodaření a jeho produktivita vzhledem k: –ekologickému potenciálu půdy –udržování diverzity rostlinných druhů –ochraně přírodních zdrojů –sociálně-ekonomické životaschopnosti s ohledem na ekonomiku v rozměru regionu a země  Z hlediska zemědělské praxe

71 Ekonomické indikátory ( regionu) Srovnání s ostatními regiony, produkčními systémy Strukturální změny hospodaření Rozvoj zemědělských technologií Kooperace mezi venkovskými subjekty Nezisková sféra Užití lokálních zdrojů Zaměstnanost Inovace Infrastruktura (telekomunikace, dopravní síť)

72 Ekologické indikátory Biotické a abiotické Měření biodiverzity Udržování kvality prostředí a nepřekračování limitů znečištění

73 Ekologické indikátory Topografie (utváření krajiny, reliéf, nadmořská výška) Půda (půdní druh, typ, skeletovitost, vlhkostní poměry) Klima (délka vegetačního období, teploty, srážky) Vodní režim (mokřady, výsušná stanoviště) Rizika (záplavy, sesuvy půdy, lesní požáry)

74 Ekologické indikátory Zemědělství a krajina LFA Využití půdy (orná půda, pastviny, louky, trvalé porosty) Eroze (vodní, větrná) Meliorace (závlahy, odvodnění) Aplikace pesticidů Užití průmyslových hnojiv Velikost honů Nevyužívaná půda

75 Sociální indikátory Věk farmářů Změny v podnikání Úroveň vzdělání Populační struktura Poradenství a osvěta Sociální síť

76 Sociální indikátory Populace Osídlení (hustota, trendy, migrace) Věková struktura Zastoupení pohlaví Porodnost / úmrtnost


Stáhnout ppt "Trvale udržitelný rozvoj. Trvale udržitelný rozvoj (Sustainable development) Proces, který splňuje stávající potřeby lidské společnosti, aniž by se dotýkal."

Podobné prezentace


Reklamy Google