Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Antibiotická rezistence u skotu MVDr. Oto Huml, Komora VL ČR.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Antibiotická rezistence u skotu MVDr. Oto Huml, Komora VL ČR."— Transkript prezentace:

1 Antibiotická rezistence u skotu MVDr. Oto Huml, Komora VL ČR

2 Antibiotická rezistence u skotu Darwinova teorie přírodního výběru nám pak vysvětluje, proč se v poslední době tato geneticky daná rezistence šíří více než dříve. Neviditelný svět bakterií je plný života a je v neustálém pohybu. Všude okolo nás a dokonce i v našich tělech se nachází obrovské množství bakteriálních kmenů, které spolu bojují a soupeří o místo na slunci a o potravu. Je to dost křehká rovnováha, která se může snadno vychýlit.

3 Antibiotická rezistence u skotu Dle Darwinovy teorie bude mít navrch ten organismus, jehož vlastnosti (určené jeho genetickou informací) budou v dané chvíli nejvýhodnější. Při častém používání antibiotik do celého procesu uměle zasahujeme a provádíme nechtěnou selekci – bakterie bez geneticky dané rezistence vůči antibiotikům vyhynou, ale těch několik rezistentních přežije a začne se množit.

4 Antibiotická rezistence u skotu Co je horšího, tyto rezistentní bakterie ztratily konkurenci svých méně šťastných kolegyň pozabíjených účinkem antibiotik a mohou se množit o to více.

5 SITUACE V HUMÁNNÍ MEDICÍNĚ Údaje z humánní medicíny jsou převzaty z databáze EARS-net Státního zdravotního ústavu. EARS-Net poskytuje informace o aktuálním stavu antibiotické rezistence a jejích trendech u klinicky významných, invazivních bakterií na území Evropy, v jednotlivých evropských zemích a v lokalitách jedné země.

6 SITUACE V HUMÁNNÍ MEDICÍNĚ EARS-Net sleduje antibiotickou rezistenci bakterií, které nejčastěji způsobují komunitní nebo nemocniční invazivní infekce. V roce 1999 (v ČR v roce 2000) byly do sledování zařazeny druhy Streptococcus pneumoniae a Staphylococcus aureus, v roce 2001 bylo zahájeno sledování u Escherichia coli, Enterococcus faecalis a E. faecium a od roku 2005 u Klebsiella pneumoniae a Pseudomonas aeruginosa.

7 SITUACE V HUMÁNNÍ MEDICÍNĚ Bakterie musí být izolovány z krve pacientů, u některých druhů (S. pneumoniae a gramnegativní tyčky) mohou pocházet z mozkomíšního moku. U sledovaných druhů bakterií se povinně vyšetřují antibiotika volby pro léčbu invazivní infekce, další antibiotika mohou být sledována pro strategický význam nebo slouží jako antibiotika indikátorová.

8 SITUACE V HUMÁNNÍ MEDICÍNĚ U Enterococcus faecalis nebyla zjištěna statisticky významná korelace u žádného ze sledovaných antibiotik.

9 SITUACE V HUMÁNNÍ MEDICÍNĚ U Enterococcus faecium byla zjištěna tendence k nárůstu rezistencí u ampicilinu (p 0,0002).

10 SITUACE V HUMÁNNÍ MEDICÍNĚ U Escherichia coli byla zjištěna tendence k nárůstu rezistence u všech sledovaných antibiotik (ampicillin p < 0,0001; ceftazidim p 0,0022; fluorochinolony p 0,0031; cefotaxin p 0,0002; gentamycin p 0,002 )

11 SITUACE V HUMÁNNÍ MEDICÍNĚ U Klebsiella pneumoniae byla zjištěna tendence k nárůstu rezistence u ceftazidimu ( p 0,028 ) a cefotaxinu ( 0,0423 ). U ampicilinu se rezistence již při počátku monitoringu pohybovala kolem 98 – 99 %, v roce 2100 byl monitoring ukončen. K vzestupu rezistence již tedy dojít nemohlo.

12 SITUACE V HUMÁNNÍ MEDICÍNĚ U Pseudomonas aeruginosa došlo u všech sledovaných antibiotik k poklesu rezistence, tento pokles dosahuje u ceftazidimu (p 0,0423) a ciprofloxacinu (p 0,0055) statistické významnosti.

13 SITUACE V HUMÁNNÍ MEDICÍNĚ U Staphylococcus aureus bylo zjištěno statisticky významné snížení rezistence u rifampinu (p 0,04).

14 SITUACE V HUMÁNNÍ MEDICÍNĚ U Streptococcus pneumoniae bylo zjištěno statisticky významné snížení rezistence u cefotaximu (p 0,029) a statisticky významné zvýšení rezistence u erytromycinu (p 0,0121).

15 SITUACE V HUMÁNNÍ MEDICÍNĚ Riziko v humánní medicíně tedy představuje v posledních letech Klebsiella pneumoniae a především Escherichia coli.

16 1. Některé bakterie mají geneticky danou schopnost bránit se vůči určitým antibiotikům 2. Tuto genetickou vlastnost bakterie umí nejen předávat svým potomkům, ale umí ji kopírovat a vyměňovat s ostatními bakteriemi svého druhu i bakteriemi jiných druhů. 3. Časté používání antibiotik vytvořilo selekční tlak ve prospěch odolných bakterií, jejich počet se proto zvyšuje na úkor bakterií citlivých. 4. Objevují se bakterie rezistentní proti více typům antibiotik – tzv. polyrezistentní kmeny.

17 1. Některé bakterie mají geneticky danou schopnost bránit se vůči určitým antibiotikům 2. Tuto genetickou vlastnost bakterie umí nejen předávat svým potomkům, ale umí ji kopírovat a vyměňovat s ostatními bakteriemi svého druhu i bakteriemi jiných druhů. 3. Časté používání antibiotik vytvořilo selekční tlak ve prospěch odolných bakterií, jejich počet se proto zvyšuje na úkor bakterií citlivých. 4. Objevují se bakterie rezistentní proti více typům antibiotik – tzv. polyrezistentní kmeny.

18 1. Některé bakterie mají geneticky danou schopnost bránit se vůči určitým antibiotikům 2. Tuto genetickou vlastnost bakterie umí nejen předávat svým potomkům, ale umí ji kopírovat a vyměňovat s ostatními bakteriemi svého druhu i bakteriemi jiných druhů. 3. Časté používání antibiotik vytvořilo selekční tlak ve prospěch odolných bakterií, jejich počet se proto zvyšuje na úkor bakterií citlivých. 4. Objevují se bakterie rezistentní proti více typům antibiotik – tzv. polyrezistentní kmeny.

19 1. Některé bakterie mají geneticky danou schopnost bránit se vůči určitým antibiotikům 2. Tuto genetickou vlastnost bakterie umí nejen předávat svým potomkům, ale umí ji kopírovat a vyměňovat s ostatními bakteriemi svého druhu i bakteriemi jiných druhů. 3. Časté používání antibiotik vytvořilo selekční tlak ve prospěch odolných bakterií, jejich počet se proto zvyšuje na úkor bakterií citlivých. 4. Objevují se bakterie rezistentní proti více typům antibiotik – tzv. polyrezistentní kmeny.

20 Možnost přenosu rezistence ze zvířat na člověka Otázkou je, u jaké části klinických problémů s rezistentními bakteriemi u lidí je přímé spojení s předchozím používáním antibiotik u zvířat. Na vysvětlenou příklad: % poražených brojlerů je kontaminováno bakterií rodu Campylobacterem, který je běžně (40%) rezistentní vůči fluorochinolonům.

21 Možnost přenosu rezistence ze zvířat na člověka Prevalence onemocnění kampylobakteriózou je však relativně nízká – pod 0,1% populace ročně. Tepelná úprava naštěstí zabije 99,9% všech bakterií, tedy význam přenosu tepelně upraveným masem je velmi malý.

22 Možnost přenosu rezistence ze zvířat na člověka Většina lidí v Evropě nemá přímý kontakt s hospodářskými zvířaty. Většinou přijdeme do kontaktu až s jejich produkty, které jsou často opracované tak, aby bylo riziko přenosu jakýchkoliv bakterií minimalizováno. Při průmyslovém zpracování navíc dochází k částečné změně mikroflory – zjednodušeně lze říci, že mikrofloru „chléva“ nahrazuje mikroflora „jatek“.

23 Možnost přenosu rezistence ze zvířat na člověka V tomto kontextu je často přehlížena role malých domácích zvířat, i když se lidé s nimi často těší daleko těsnějšímu soužití. Používání antibiotik u těchto zvířat může potenciálně hrát větší roli než jejich používání u faremních zvířat.

24 SPOTŘEBA ANTIBIOTIK V ČR Spotřeba antibiotik kulminovala v ČR v roce 2006, v dalších letech docházelo k poklesu.

25 SPOTŘEBA ANTIBIOTIK V ČR Mezi nejpoužívanější antibiotika patří tetracykliny (v roce ,10 kg), peniciliny (12 653,13 kg) a sulfonamidy včetně potencovaných (8 620,64 kg) – tyto 3 skupiny se v roce 2012 podílely téměř 76% na celkových spotřebách. V objemech spotřeb následují skupiny: makrolidy, diterpeny (pleuromutiliny) a aminoglykosidy (včetně aminocyklitolu spektinomycinu), s objemy spotřeb 3855,98 kg, dále 3156,92 kg a 1745,45kg.

26 SPOTŘEBA ANTIBIOTIK V ČR Z analýz spotřeb je zřejmé a logické, že největší objemy jsou spotřebovány pro hromadnou či skupinovou medikaci. Z lékových forem VLP jsou tedy v této skupině zastoupeny premixy, perorální prášky a případně koncentráty pro přípravu perorálních roztoků. Zvířatům jsou antimikrobika podávána ve formě medikovaných krmných směsí či ve formě medikované pitné vody.

27 SPOTŘEBA ANTIBIOTIK V ČR Cílené zaměření na určité skupiny látek následně ukazuje, že došlo k signifikantnímu poklesu spotřebovaných objemů zejména u skupin: chinolonů (flumequinu) (-97%), zde pravděpodobně dochází k postupnému přesunu spotřeb na fluorochinolony

28 SPOTŘEBA ANTIBIOTIK V ČR Cílené zaměření na určité skupiny látek následně ukazuje, že došlo k signifikantnímu poklesu spotřebovaných objemů zejména u skupin: cefalosporinů 1. generace (-29%), posun spotřeb k vyšším generacím cefalosporinů

29 SPOTŘEBA ANTIBIOTIK V ČR Cílené zaměření na určité skupiny látek následně ukazuje, že došlo k signifikantnímu poklesu spotřebovaných objemů zejména u skupin: aminoglykosidů (celkové) (-25%), kde je celkový pokles spotřeb aminoglykosidů ovlivněn zástupci nižších generací, vyšší generace zůstávají na víceméně shodné úrovni (viz komentář níže ke kanamycinu a gentamicinu)

30 SPOTŘEBA ANTIBIOTIK V ČR Cílené zaměření na určité skupiny látek následně ukazuje, že došlo k signifikantnímu poklesu spotřebovaných objemů zejména u skupin: tetracyklinů, kde byl zaznamenán téměř 30% pokles – to je nutno zhodnotit s ohledem na výše uvedenou detailní analýzu – přesun od starších molekul k novějšímu doxycyklinu (pokles nemusí znamenat snížení expozice zvířat těmto antimikrobikům a nemusí znamenat ani zodpovědnější používání, neboť bližší analýza ukazuje na přesun spotřeb k novějším podskupinám, kde je v řadě případů nižší dávkování v mg/kg ž.hm).

31 SPOTŘEBA ANTIBIOTIK V ČR došlo naopak k signifikantnímu nárůstu u skupin: ansamycinů (téměř 90%), kde se významně zvýšilo používání pro léčbu intrauterinních infekcí u cílových druhů

32 SPOTŘEBA ANTIBIOTIK V ČR došlo naopak k signifikantnímu nárůstu u skupin: makrolidů (téměř 36%) – zvýšení jak v oblasti perorálně podávaných starších molekul, tak rovněž nástup nových injekčně podávaných antimikrobik (makrolidové a příbuzných řad)

33 SPOTŘEBA ANTIBIOTIK V ČR došlo naopak k signifikantnímu nárůstu u skupin: polymyxinů (téměř 32%) - zvýšení jak v oblasti perorálních, tak injekčně podávaných

34 SPOTŘEBA ANTIBIOTIK V ČR došlo naopak k signifikantnímu nárůstu u skupin: amfenikolů (27%), zde je nárůst alokován zejména v oblasti perorálně podávaného florfenikolu

35 SPOTŘEBA ANTIBIOTIK V ČR došlo naopak k signifikantnímu nárůstu u: Fluorochinolonů - celkem (13%), nárůst objemově alokován zejména pro enrofloxacin, ale meziročně nárůst i pro marbofloxacin Výsledky pro skupinu chinolonů a fluorovaných chinolonů ukazují na celkový nárůst (+3,8% v porovnání s rokem 2011 a o 9,3% v porovnání s rokem 2010).

36 SPOTŘEBA ANTIBIOTIK V ČR došlo naopak k signifikantnímu nárůstu u: Narůstají zejména spotřeby fluorochinolonů (+13%) a zde pak zejména enrofloxacinu, ale i marbofloxacinu. Obdobně jako v předchozích letech je více než 60% z celkové spotřeby enrofloxacinu dle podložených kvalifikovaných odhadů spotřebováno u drůbeže. Výše uvedené údaje je nutno vnímat zejména ve spojitosti se stavy drůbeže, které stále klesají (např. od dubna 2011 – do dubna 2012 byl zaznamenán pokles o 2,6 %). Zvyšuje se však také spotřeba marbofloxacinu - na český trh nastoupilo několik nových generických přípravků obsahujících tuto účinnou látku.

37 SPOTŘEBA ANTIBIOTIK V ČR Následné srovnání je zaměřeno na trojici skupin antibiotik s největšími objemy prodejů/spotřeb: Při podrobnější analýze skupiny tetracyklinů nejvíce zastoupené v rámci objemů prodejů a tedy i spotřeb lze pro rok 2012 sumarizovat: - nejvyšší objemy stále vykazoval chlortetracyklin (69,9% celkového objemu tetracyklinů, tedy procentuální zastoupení mezi tetracykliny přibližně shodné jako v roce 2011).

38 SPOTŘEBA ANTIBIOTIK V ČR tetracykliny To, že chlortetracyklin patří mezi nejvíce používané tetracykliny, souvisí zřejmě s užívanou praxí a rovněž s cenou této substance na trhu. - Při posouzení rozložení spotřeb v rámci portfolia tetracyklinů je ale nutno vzít v úvahu fakt, že dávka na kg živé hmotnosti ošetřovaného zvířete je u chlortetracyklinu či oxytetracyklinu až čtyřnásobně vyšší v porovnání např. s doxycyklinem, jehož spotřeba i používání v terapii onemocnění zvířat v posledních letech stoupá.

39 SPOTŘEBA ANTIBIOTIK V ČR tetracykliny Takže i relativně optimistický údaj o poklesu v rámci skupiny tetracyklinů o téměř 30% za poslední 3 roky (2010 – 2012) je nutno brát se zřetelem k výše uvedeným skutečnostem. Původní molekula tetracyklinu pak již tvoří jen minimální část celkových objemů v rámci tetracyklinové skupiny.

40 SPOTŘEBA ANTIBIOTIK V ČR tetracykliny Doxycyklin, který je možno pro jeho farmakokinetické a farmakodynamické vlastnosti podat v nižší dávce na kg ž.hm zvířat než starší tetracykliny tak v roce 2012 tvořil již >23 % celkových objemů tetracyklinů (pro srovnání v roce 2011 to bylo >10%) a zatímco v roce 2011 zaujímal doxycyklin společnou pozici s oxytetracyklinem, v roce 2012 spotřeba oxytetracyklinu poklesla (OTC >10% celkových objemů tetracyklinů v roce 2011 a OTC 6,1% celkových objemů tetracyklinů v roce 2012).

41 SPOTŘEBA ANTIBIOTIK V ČR tetracykliny Pro interpretaci těchto dat ve smyslu expozice cílových zvířat dávkám tetracyklinových antibiotik musíme provést ještě kalkulaci dávek, doby podání a exponovaných druhů zvířat, abychom získali informaci, jak často a v jaké míře jsou zvířata těmto antimikrobikům vystavena.

42 SPOTŘEBA ANTIBIOTIK V ČR penicilinová antibiotika Hlavním zástupcem, co se týká absolutních objemů je amoxicilin (>80% objemů penicilinů), který patří mezi peniciliny s rozšířeným spektrem účinku tzv. aminopenicilinovou skupinu. Na spotřebovaných celkových objemech hmotnostních se nejvíce podílí lékové formy pro hromadnou či skupinovou medikaci, avšak významné jsou i spotřeby injekčních přípravků s obsahem této účinné látky. Je sledován rovněž objem spotřeb VLP s kombinací amoxicilin/kyselina klavulanová, kde je započítáván pouze amoxicilin jako účinná antimikrobní látka (další složka kyselina klavulanová funguje jako inhibitor betalaktamázy a není sama osobě antimikrobní)

43 SPOTŘEBA ANTIBIOTIK V ČR penicilinová antibiotika Druhým nejvíce zastoupeným je benzylpenicilin, jehož celkový objem hmotnostní je výrazně nižší než pro amoxicilin (což je dáno převažující lékovou formou injekčních a intramamárních přípravků), ale jeho používání je stále velmi časté (včetně tradiční kombinace s aminoglykosidy v injekčních přípravcích).

44 SPOTŘEBA ANTIBIOTIK V ČR penicilinová antibiotika Další antibiotika řazená do penicilinové skupiny (ampicilin, kloxacilin, nafcilin, fenoxymetylpenicilin) netvoří vysoké procento v rámci objemů, ale jejich využívání v praxi je stále významné (zejména v rámci intramammárních přípravků, u vybraných i v perorální či injekční lékové formě).

45 SPOTŘEBA ANTIBIOTIK V ČR Spotřeba antibiotik je obvykle udává po přepočtu na PCU (population correction unit). To je čistě technický termín, který přepočítává spotřebu antibiotik na vyprodukovanou masu živočišné produkce (jatek, export a pod,)

46 MONITORING KOMORY VL ČR Monitorování antibiotické rezistence bylo provedeno sumarizací dat z klinických materiálů odebíraných veterinárními lékaři z celého území České republiky. Byly využity výsledky státních a soukromých veterinárních bakteriologických laboratoří

47 MONITORING KOMORY VL ČR Sledování rezistence nebylo primárně provedeno podle druhů zvířat. Antibiotická politika se nejvíce liší právě podle druhů zvířat – liší se druhy registrovaných antibiotik, jejich lékové formy a především přístupem veterinárních lékařů.

48 MONITORING KOMORY VL ČR Při hodnocení podle jednotlivých druhů došlo ke zvyšování četností rezistentních nálezů na antibiotika u dospělého skotu a především u psů a koček.

49 MONITORING KOMORY VL ČR Žádná změna nebyla zaznamenána u koní.

50 MONITORING KOMORY VL ČR Ke snižování četností rezistentních nálezů došlo u prasat, telat, drůbeže a hlodavců. Tato snížení jsme dále nehodnotili – abychom si byli jistí, že jde o skutečné snižování rezistence, musely by se provést dodatečné analýzy na homogenitu souborů. Zastoupení jednotlivých bakterií v jednotlivých letech by se nesměla statisticky významně lišit. Skutečné zjišťování dynamiky by pak muselo být dokázáno u jednotlivých bakterií.

51 MONITORING KOMORY VL ČR skot Zvyšování četností rezistentních nálezů bylo zjištěno u cefquinomu, cloxacilinu, gentamicinu, rifaximinu, S výjimkou gentamicinu jde o antibiotika používaná v léčbě mastitid. Snižování četností rezistentních nálezů bylo zjištěno u cefalexinu, erytromycinu, streptomycinu.

52 MONITORING KOMORY VL ČR skot Mají zde vliv pravděpodobně dva faktory :

53 MONITORING KOMORY VL ČR skot - změna mikrobiálních původců mastitid. Již řadu let uplatňuje většina chovatelů důslednou léčbu v zaprahlosti. Ta je zaměřena na likvidaci infekčních mastitid, tedy na bakterie Staphylococcus aureus a Streptococcus agalactiae.

54 MONITORING KOMORY VL ČR skot Četnost mastitid vyvolaných těmito antibiotiky se v posledních letech výrazně snížila, ale narostl počet mastitid vyvolaných environmentálními streptokoky, koaguláza negativními stafylokoky a enterokoky. Proti těmto bakteriím není léčba v zaprahlosti primárně určena, přirozená rezistence je tedy vyšší než u Staphylococcus aureus a Streptococcus agalactiae.

55 MONITORING KOMORY VL ČR skot - volnější nakládání s antibiotiky při léčbě mastitid. U terapie akutních mastitid je důležitá rychlost první aplikace a proto mají obvykle chovatelé injektory pro léčbu akutních mastitid při sobě.

56 MONITORING KOMORY VL ČR skot Problémem v praxi je ale ukončení léčby. Často je terapie mastitidy ukončena před úplným uzdravením. To může být příčinou nárůstu rezistencí proti běžně používaným antibiotikům.

57 MONITORING KOMORY VL ČR skot Neměli jsme k dispozici data o mikroorganizmech, izolovaných z mléčné žlázy. Namátkou byla provedena analýza dynamiky rezistence na antibiotika u bakterie Staphylococcus aureus z mléčné žlázy skotu. Staphylococcus aureus je nejčastější původce infekčních mastitid. U tohoto druhu nebylo zjištěno zvyšování rezistence.

58 MONITORING KOMORY VL ČR prasata Zvyšování četností rezistentních nálezů bylo zjištěno u neomycinu. Snižování četností rezistentních nálezů bylo zjištěno u cefalotinu, erytromycinu, tetracyklinu.

59 MONITORING KOMORY VL ČR telata Zvyšování četností rezistentních nálezů nebylo zjištěno u žádného sledovaného antibiotika. Snižování četností rezistentních nálezů bylo zjištěno u ceftiofuru.

60 MONITORING KOMORY VL ČR koně Zvyšování četností rezistentních nálezů bylo zjištěno u clindamycinu. Snižování četností rezistentních nálezů nebylo zjištěno.

61 MONITORING KOMORY VL ČR drůbež Zvyšování četností rezistentních nálezů nebylo zjištěno u žádného sledovaného antibiotika. Snižování četností rezistentních nálezů bylo zjištěno u flumequinu.

62 MONITORING KOMORY VL ČR pes, kočka Zvyšování četností rezistentních nálezů bylo zjištěno u amoxycillinu a klavulonové k., ampicilinu, bacitracinu, cefalotinu, cefovecinu, clindamycinu, enrofloxacinu, florfenicolu, gentamycinu, kanamycinu, marboxloxacinu, neomycinu, rifaximinu, spiramycinu, streptomycinu, tetracyklinu.

63 MONITORING KOMORY VL ČR pes, kočka Zvýšené výsledky statistického hodnocení mohou být vyvolány skutečně zvyšující se četností rezistencí jednotlivých bakterií, ale také změnou struktury vzorků a změnou četností jednotlivých mikroorganizmů ve vyšetřovaných souborech.

64 MONITORING KOMORY VL ČR pes, kočka Pokud nehodnotíme samostatně méně často izolované bakterie (tj. zvlášť neuvažujeme Clostridium perfringens a Pseudomonas putida), pak pouze u Proteus vulgaris je u těchto zvířat určité podezření na statisticky významný rozdíl (nerovnoměrný vývoj) v jeho výskytu mezi lety 2009 a 2012 (p = 0,054 bez Yatesovy korekce; p = 0,14 po Yatesově korekci); toto podezření se tedy nedá dokázat na zvolené hladině významnosti 0,05). Pro tuto bakterii je navíc poměrně málo dat, takže nelze učinit příliš spolehlivý závěr. U Clostridium perfringens byla zjištěna tendence k relativnímu poklesu izolátů, ale výskyt této bakterie byl minimální a změny v jejím výskytu nemohly ovlivnit celkové výsledky.

65 MONITORING KOMORY VL ČR pes, kočka Poznamenejme, že přestože se nepodařilo vyvrátit hypotézu, že se relativní četnosti výskytu bakterií v čase mění, nelze jednoduše zamítnout ani hypotézu, že se tyto relativní četnosti v jednotlivých letech nemění. Pouze nemůžeme tvrdit, že se četnosti zastoupení jednotlivých bakterií v jednotlivých letech statisticky významně liší.

66 MONITORING KOMORY VL ČR pes, kočka Dále byl pro nejčastěji vyšetřované orgány psů a koček proveden test homogenity rozdělení relativních četností vzhledem k časovému faktoru (tj. bylo testováno, zda se zastoupení vyšetření těchto orgánů mění s časem). Bylo zjištěno, že četnosti se mění u vzorků odebraných z uší a ze střev (p < 0,02) (vliv zde má patrně odlišnost prvního roku). U jiných orgánů se změna v rozdělení zastoupení jednotlivých bakterií v průběhu let nepotvrdila.

67 MONITORING KOMORY VL ČR pes, kočka Staphylococcus intermedius byl každý rok nejčastější izolát. Proto byl vybrán jako indikátorový mikroorganizmus (Lze předpokládat, že bakterie s nejvyšším výskytem má největší vliv na dynamiku změn.)

68 MONITORING KOMORY VL ČR pes, kočka Byla tedy provedena analýza dynamiky rezistence na antibiotika u Staphylococcus intermedius. Bylo zjištěno zvyšování rezistence obecně na antibiotika. Pro relativně malý počet výsledků nebylo možno vyhodnotit rezistenci na jednotlivá antibiotika.

69 MONITORING KOMORY VL ČR hlodavci Celkově byl zjištěn trend ke snižování rezistentních nálezů, ale u žádného z antibiotik individuálně nebyl tento trend statisticky významný.

70 MONITORING KOMORY VL ČR TYPY ANTIBIOTIK Bylo provedeno statistické vyhodnocení výsledků podle vybraných skupin antibiotických, konkrétně u cefalosporinů, tetracyklinů a chinolonů. U cefalosporinů bylo zjištěno snižování četností rezistentních nálezů u prasat a telat a zvyšování četností rezistentních nálezů u zájmových zvířat (pes, kočka). U ostatních druhů zvířat nebyly změny četností rezistentních nálezů zjištěny.

71 MONITORING KOMORY VL ČR TYPY ANTIBIOTIK Bylo provedeno statistické vyhodnocení výsledků podle vybraných skupin antibiotických, konkrétně u cefalosporinů, tetracyklinů a chinolonů. U tetracyklinů bylo zjištěno snižování četností rezistentních nálezů u prasat a zvyšování četností rezistentních nálezů u drůbeže a u zájmových zvířat (pes, kočka).

72 MONITORING KOMORY VL ČR TYPY ANTIBIOTIK Bylo provedeno statistické vyhodnocení výsledků podle vybraných skupin antibiotických, konkrétně u cefalosporinů, tetracyklinů a chinolonů: U chinolonů bylo zjištěno snižování četností rezistentních nálezů u prasat a telat a zvyšování četností rezistentních nálezů u zájmových zvířat (pes, kočka). U ostatních druhů zvířat nebyly změny četností rezistentních nálezů zjištěny.

73 MONITORING KOMORY VL ČR Za nejvýznamnější lze považovat změny u zájmových zvířat. U těchto zvířat byla prokázána zvyšující se četnost rezistentních nálezů u řady antibiotik.

74 MONITORING KOMORY VL ČR Vyšetřovaná mikroflóra je na rozdíl od patogenní mikroflóry mléčné žlázy většinou apatogenní nebo jen potencionálně patogenní a obvykle se jedná o komplikaci jiných onemocnění, v případě dermatologických vzorků často hypersensitivních reakcí.

75 MONITORING KOMORY VL ČR Velká část antibiotik, u kterých jsme zjistili u psů a u koček zvyšující se četností rezistentních nálezů, se používá k lokální terapii při otitis externa. Podíl „ušní“ mikroflóry se pohyboval mezi 15 – 20 % z analyzovaných vzorků.

76 MONITORING KOMORY VL ČR Nedostatečnou nebo neadresnou antibiotickou terapii otitis externa tak považujeme za jedno z hlavních rizik antibiotické politiky ve veterinární medicíně malých zvířat.

77 Děkuji za pozornost


Stáhnout ppt "Antibiotická rezistence u skotu MVDr. Oto Huml, Komora VL ČR."

Podobné prezentace


Reklamy Google