Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační."— Transkript prezentace:

1 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/ Ekonomie I Všeobecná rovnováha a mikroekonomická politika státu.

2 Vzdělávací cíl: Cílem první přednášky je vymezení podmínek pro celkovou rovnováhu daného ekonomického systému, objasnění pojmu efektivnost a vymezení efektivnosti ve výrobě, efektivnosti ve směně a následně celkové efektivnosti, objasnění vztahu efektivnosti a spravedlnosti, následně v pochopení vazeb a závislostí mezi dílčími trhy, které byly dosud zkoumány nezávisle. Cílem druhé přednášky je vymezení příčin tržních nedokonalostí a jejich analýza. Zvláštní pozornost je věnována veřejným statkům, neboť zajištění optimálního množství obrany jako čistého veřejného statku je stále aktuálním problémem. Mikroekonomická politika státu ovlivňuje chování ekonomických subjektů, napravuje tržní selhání, zejména v případě negativních externalit, zabezpečuje produkci veřejných statků a utváření tržní rovnováhy. V závěru je pojednáno o selhávání státu.

3 Obsah Úvod 1.Předpoklady modelu celkové rovnováhy 2.Efektivnost 2.1 Efektivnost ve výrobě 2.2 Efektivnost ve směně 2.3 Celková efektivnost 3. Dosahování celkové rovnováhy 4. Efektivnost a spravedlnost

4 5. Tržní selhání – příčiny - monopolní síla, - externality, - veřejné statky, - asymetrické informace. 6. Působení státu na mikroekonomické subjekty - tržní selhání a stát, - selhání státu. Závěr

5 Literatura: Základní: MACÁKOVÁ, L. aj. Mikroekonomie – základní kurs. 10. vyd. Praha: Melandrium Slaný, ISBN s SIRŮČEK, P., NEČADOVÁ, M. Mikroekonomická teorie 1 – cvičebnice. 1. vyd. Praha: Melandrium Slaný, ISBN s Doporučená: BRADLEY, R. SCHILLER. Mikroekonomie. Brno: Computer Press, ISBN HOLMAN, R. Mikroekonomie – středně pokročilý kurz. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, ISBN HOLMAN, R. Ekonomie. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, ISBN TULEJA, P., NEZVAL, P., MAJEROVÁ, I. Základy mikroekonomie (Učebnice pro ekonomické a obchodně podnikatelské fakulty). 1. vyd. Brno: Nakladatelství CP Books, a. s., ISBN

6 1. PŘEDPOKLADY MODELU CELKOVÉ ROVNOVÁHY

7 Model 2 x 2 x 2 x2  cíl spotřebitele –maximalizace užitku,  cíl výrobce – maximalizace zisku,  dokonale konkurenční trhy,  barter – ekonomika,  uzavřená ekonomika,  dva spotřební statky,  dva výrobní faktory,  dva spotřebitelé,  dvě firmy.

8 Celková (všeobecná) rovnováha  znamená nalézt rovnovážné podmínky na všech trzích,  je rovnovážný stav celého ekonomického systému. rovnováha ve výrobě, rovnováha ve spotřebě, resp. ve směně, soulad mezi výrobou a spotřebou. {

9 2. EFEKTIVNOST

10 2 EFEKTIVNOST = existuje-li více činností, je situace efektivní tehdy, když jedna z těchto činností nemůže být zvýšena bez současného snížené jiné činnosti. CELKOVÁ EFEKTIVNOST  efektivnost ve výrobě  efektivnost ve směně  efektivnost produkt-mixu

11 2.1 Efektivnost ve výrobě stav, v němž není možno přerozdělit fixní množství spol. zdrojů bez toho, aby růst produkce u jedné firmy neomezil produkci u firem ostatních. Předpoklad efektivnosti ve výrobě vyjádřen pomocí mezní míry technické substituce: Podmínka efektivnosti může být vyjádřena: box-diagramem, hranicí výrobních možností. MRTS X = MRTS Y

12 Hranice výrobních možností znázorňuje alternativní kombinace dvou výrobků, které mohou být efektivně vyrobeny s určitým rozsahem výrobních faktorů. Křivka hranice výrobních možností má zápornou směrnici.

13 H ranice výrobních možností bod P – všechny zdroje byly použity na výrobu statku X bod O – všechny zdroje byly použity na výrobu statku Y bod S – vyrábí se více statku X bod T – vyrábí se více statku Y vně křivky: –b–bod Q – lze dosáhnout pouze při větším množství zdrojů (leží za hranicí výrobních možností) –b–bod U – lze vyrábět toto množství, ale výroba je neefektivní P x S R PPF T U Q 0

14 Hranice výrobních možností (PPF) statek X: potraviny statek Y: oděvy PPF A B C D E O P Náklady Obětované příležitosti

15 Hranice výrobních možností (PPF) základní ekonomická souvislost užívání výrobních zdrojů, hranice mezi dosažitelnými a nedosažitelnými výrobami, znázorňuje se pomocí Hranice produkčních možností Předpoklady: - konstantní množství všech výrobních faktorů, - výroba dvou statků, - VF jsou specializované.

16 Mezní míra transformace produktu vyjadřuje míru, v níž výroba jednoho statku může být převedena ve výrobu druhého statku. se zvyšováním výroby jednoho statku se totiž musíme vzdát rostoucího množství druhého statku – proto je křivka hranice výr. možností konkávní. MRPT = ∆Y/∆X = MPP Y /MPP X

17 Hranice výrobních možností poskytuje stejnou informaci jako krabicové schéma výroby, znázorňuje ji jednodušeji. Křivka hranice výrobních možností je odvozena ze smluvní křivky body na křivce hranice výrobních možností musí korespondovat s body na smluvní křivce.

18 Efektivnost ve výrobě výroba zboží xvýroba zboží y LL KK Q1Q1 Podmínka pro výstupy: MC= P nebo MC 1 / MC 2 = P 1 / P 2 Podmínka pro vstupy: MPP A / P A = MPP L / P L = MPP K / P K MRP = MFC = P F

19 Efektivnost ve výrobě Box diagram výroba y L L K K CC výroba x M Body, kde se dotýkají izokvanty výroby statku X a izokvanty výroby statku Y, jsou efektivní a tvoří SMLUVNÍ KŘIVKU VÝROBY (CC). Body, kde se křivky protínají, jsou možné kombinace vstupů K a L, ovšem jsou neefektivní (např. bod M).

20 Efektivnost směny stav, v němž není možno přerozdělit fixní množství statků (služeb) bez toho, aby zvýšení užitečnosti u jednoho spotřebitele nesnížilo užitečnost u ostatních spotřebitelů. nezbytná podmínka je : MRS mezi všemi dvojicemi statků musí být pro všechny spotřebitele stejná. MRS A = MRS E

21 Efektivnost směny – indiferenční mapy pro odvození efektivnosti ve směně musíme brát v úvahu preference spotřebitelů, znázorníme je pomocí pomocí indiferenčních map dvou spotřebitelů (A,E) pro dva druhy zboží (X,Y). OAOA U A1 U A2 U A3 U A4 U A5 Y X Spotřebitel A OEOE U E1 U E2 U E3 U E4 Y X Spotřebitel E U E5

22 Krabicové schéma směny na předchozích grafech je vidět, že preference obou spotřebitelů nejsou stejné – indiferenční mapy mají rozdílný tvar. nyní otočíme graf znázorňující indiferenční mapu spotřebitele E o 180 o OEOE U E5 U E4 U E3 U E2 U E1 Y X

23 Krabicové schéma směny spojením indiferenční mapy spotřebitele A s otočenou mapou spotřebitele E vznikne krabicové schéma směny. 0A0A X1X1 XAXA YEYE 0E0E YAYA Y1Y1 Y2Y2 XEXE X2X2 CC F G H U E5 U E4 U E3 U E2 U E1 U A5 U A4 U A3 U A2 U A1

24 Krabicové schéma směny znázorňuje všechny možné způsoby rozdělení určitého množství dvou vyrobených statků mezi dva spotřebitele. každý bod schématu představuje rozdělení celkové nabídky obou statků mezi oba spotřebitele a současně úroveň užitku, který odpovídající kombinace obou statků poskytuje oběma spotřebitelům (viz. odpovídající indiferenční křivky), křivka CC (Contract Curve) – smluvní křivka je množinou bodů, které představují efektivní alokaci dvou statků mezi dva spotřebitele.

25 2.3 Celková efektivnost cíl ekonomického systému - uspokojení lidské potřeby, pro dosažení celkové efektivnosti musí být současně splněny podmínky pro dosažení: - efektivnosti ve výrobě i - efektivnosti ve směně, splnění obou podmínek ale stále není postačující podmínkou celkové efektivnosti – je nutné sladit preference spotřebitelů s výrobními možnostmi. Podmínkou výroby správné kombinace zboží je, že MRS = MRPT MRS dvou statků se shoduje s MRPT těchto statků (stejná pro všechny spotřebitele) (stejná pro všechny firmy)

26 Výrobně spotřební efektivnost R – v ekonomice bude vyrobeno X jednotek X,a Y jednotek Y, to je současně celkové množství X a Y, které bude rozděleno mezi oba spotřebitele. G – tečny g a r jsou rovnoběžné – sklon indiferenční křivky = sklonu křivky výrobních možností. Mezní míra transformace = Mezní míra substituce YAYA XAXA Y X R r g UAUA UEUE G CC

27 Podmínky celkové rovnováhy MRTS X = MRTS Y MRS A = MRS E MRS = MRPT mezní míra technické substituce každého výrobního faktoru za každý jiný výrobní faktor by měla být stejná pro všechna zboží, mezní míra substituce každého zboží za každé jiné zboží by měla být stejná pro všechny spotřebitele, společná mezní míra substituce by se měla rovnat společné mezní míře transformace pro všechny páry zboží.

28 Jednoduchý model celkové rovnováhy Y1Y1 X1X1 U0U0 U1U1 U2U2 R S Y X

29 3. DOSAHOVÁNÍ CELKOVÉ ROVNOVÁHY

30 Složitou ekonomiku (za předpokladu dokonalé konkurence) vede do bodu všeobecné rovnováhy cenový systém.. Stejně jako rovnováhy na dílčích trzích, také všeobecné rovnováhy je dosahováno prostřednictvím cenového systému a to přesto, že se firmy pouze snaží maximalizovat své zisky a spotřebitelé maximalizují svůj užitek vzhledem ke svému příjmu.

31 Cenový systém a efektivnost výroby V podmínkách dokonalé konkurence se práce přemísťuje mezi odvětvími dokud nedosáhneme stejné mzdové sazby ve všech odvětvích. Proto v rovnovážné situaci platí: MPP LX.P X = mzdová sazba = MPP LY.P Y Tuto rovnici lze upravit do tvaru: MPP LY / MPP LX = P X / P Y

32 Cenový systém a efektivnost ve směně Spotřebitel volí variantu, která odpovídá bodu v němž linie příjmu tečuje jeho nejvyšší možnou indiferenční křivku; sklon linie rozpočtu a indiferenční křivky se v tomto bodě shodují. Sklon linie příjmu odráží relativní cenu obou produktů a sklon indiferenční křivky udává mezní míru substituce. Platí : MRS = P X /P Y

33 Cenový systém a všeobecná rovnováha Všeobecná rovnováha nastává v okamžiku, kdy se spotřebitelé i výrobci setkávají se stejnými cenami a přijímají je. Firmy vyrovnávají relativní ceny s poměrem mezních produktů a spotřebitelé vyrovnávají relativní ceny s relativním mezním užitkem obou produktů. V rovnovážném bodě tedy platí : relativní mezní náklady = P X / P Y = relativní mezní užitek MRPT = P X /P Y = MRS

34 4. EFEKTIVNOST A SPRAVEDLNOST

35 Efektivnost a spravedlnost Možnost volby mezi různými efektivními alokacemi produktů vede k tomu, že někteří spotřebitelé budou preferovat jinou alokaci než druzí. YAYA X U A2 U E2 K CC UAUA YEYE U E1 L U A3 U A1 U E3 YAYA 0A0A XEXE

36 Efektivnost a spravedlnost Aby bylo možné zjistit, která situace je pro společnost výhodnější, je nutné provést určité srovnání mezi spotřebiteli. Pro takovou volbu neexistuje univerzálně přijatelné kritérium. Daná alokace může být označena za: ekonomicky efektivní – když není možné přerozdělení, které by někomu polepšilo, aniž by poškodilo kohokoli jiného. spravedlivou – když je spojena se společensky žádoucím rozdělováním příjmů a bohatství.

37 5. TRŽNÍ SELHÁNÍ - PŘÍČINY

38 Trh není schopen efektivně vyřešit tři základní otázky: CO? JAK? PRO KOHO? Tržní selhání - projev neefektivního fungování trhů tržní selhání jako systémová chyba – tj. trh jako systém tenduje sám o sobě k neefektivnosti - nedokonalá konkurence tržní selhání jako morální problém – nejde o chybu systému, ale o selhání v lidském jednání - externality, - veřejné statky, - asymetrické informace.

39 Systémové selhání tendence dokonale konkurenčních trhů ke koncentraci, cílem firem je maximalizace zisku, DK firma je pouze teorií– předpokládá homogenitu firem na trzích, v realitě jsou firmy heterogenní – např. už jen tím, že firmy mají různě schopný management, na trzích přežijí jen ty nejsilnější firmy, výsledkem je koncentrace v odvětvích a přeměna tržních struktur v NK, NK firma je výrobně i alokačně neefektivní, výrobní neefektivnost – firma nevyrábí s min. náklady, alokační neefektivnost – firma vyrábí nižší výstup za vyšší cenu než odpovídá podmínkám DK – existence bodů mrtvé váhy, snaha o řešení: cenová regulace, antimonopolní politika.

40 Monopolní síla Výrobce v podmínkách dokonalé konkurence volí objem výroby, při němž se mezní náklady = ceně produkce. MC x = P x Monopolní výrobce volí objem kdy : MC x = MR x. Na rozdíl od dokonalé konkurence se mezní míra transformace produktu nerovná podílu cen vyráběných statků, ale poměru MR v monopolizované výrobě a ceny v dokonale konkurenční výrobě : MRPT = MR x /P y

41 Hranice výrobních možností (PPF) Bod A: elektřinu vyrábí monopol, rohlíky dokonale konkurenční firmy Bod B: rohlíky i elektřinu vyrábí dokonale konkurenční firmy statek X: elektřina statek Y: rohlíky PPF A B IC 2 Bod A: MRPT = MR X /P Y (nerovná se MRS C a poměru P X /P Y ) Bod B: MRPT = P X /P Y = MRS C IC 1 (nižší míra užitku) MRS MRPT MRPT = MP Y / MP X = MC X /MC Y XAXA XBXB YBYB YAYA MRS = MRPT

42 Externality Externalita – výroba nebo spotřeba jednoho subjektu způsobuje nezamýšlené náklady nebo přínosy jiným subjektům, aniž by ti, kteří způsobili náklady či získali příjmy, za ně platili. Externality mohou existovat mezi spotřebiteli, mezi výrobci či mezi spotřebiteli a výrobci – vždy je o vztah, který není postižen systémem cen.

43 Kladné externality jsou situace, kdy činnost jednoho subjektu přináší prospěch jinému subjektu a ten náklady s ním spojené nemusí hradit. Př. vlastník domu si ve vilové čtvrti pořídí hlídacího psa, který odradí případné zloděje i od domů sousedů. Záporné externality jsou naopak takové situace, kdy činnost jednoho subjektu přináší náklady jinému subjektu, které mu nejsou hrazeny a přitom z nich současně nezískává žádnou výhodu. Př. vypouštění chemických odpadů do potoka přitékajícího do rybníka s chovem ryb, který poskytuje obživu rybářům.

44 Záporné externality ve výrobě Jestliže výroba statku sebou přináší záporný vnější efekt, potom společenské mezní náklady (SMC) zahrnují kromě vlastních (soukromých) mezních nákladů výroby (MC) také náklady externí. Označíme-li externí mezní náklady EMC, potom platí : SMC = MC + EMC

45 Q P Společnosti vznikají náklady neefektivnosti. Společnost žádá nižší výstup (Q S ). D EMC MC SMC = MC + EMC Q1Q1 P1P1 QSQS PSPS Záporné externality ve výrobě

46 Kladné externality ve výrobě Př. firma vyvine progresivní technologii a z ní pramenící nové technologické postupy. Ty poté využijí jiné subjekty aniž by za tuto výhodu platily. v takovém případě MC > SMC že je daný statek vyráběn díky soukromým mezním nákladům jeho výrobce, současně však jeho výroba snižuje náklady jiným subjektům (aniž by za výhodu platily). jestliže určitá činnost produkuje externí užitek jiným subjektům SMU > MU, SMU je v tomto případě dán součtem soukromého mezního užitku a externího mezního užitku (EMU). SMU = D + EMU

47 určitá činnost produkuje externí užitek jiným subjektům, za který spotřebitel nemusí platit, společenský mezní užitek SMU = MU + EMU externality vedou k nízkému výstupu, společensky efektivní výstup je vyšší. Kladné externality ve spotřebě

48 Q P Společnosti opět vznikají náklady neefektivnosti. Společensky efektivní je vyšší výstup (Q S ). D = MU EMU MC SMU = MU + EMU Q1Q1 P1P1 QSQS PSPS Kladné externality ve spotřebě

49 Záporné externality ve spotřebě Výsledkem činnosti je také nezamýšlený záporný efekt. V takové případě soukromý užitek převyšuje užitek společenský (MU > SMU). Společenský optimální výstup je potom menší než výstup na soukromých trzích. Křivka MU (D) by se nacházela nad křivkou SMU a jejich průsečík by určoval větší výstup než je výstup společensky optimální.

50 Externality Externality ovlivňují ekonomický život společnosti velkou mírou a v mnoha oblastech. Největší problém přinášejí externality do oblasti ekologie (automobilismus, jaderné elektrárny, ekonomicky správné určení ceny energií). Eliminace externalit: zákaz výroby, která přináší záporné externality, zavedení norem, jejich nedodržení sankcionovat, vymezení vlastnických práv a nízké náklady jejich prosazování, zdanění záporných externalit, zavedení dotace u kladných externalit.

51 Veřejné statky Jsou to statky nebo služby, pro které jsou typické dvě vlastnosti : –nerivalitní spotřeba–nezmenšitelnost ať tento statek spotřebovává kdokoli, nemá jeho spotřeba žádný vliv na to, jaké množství tohoto statku mohou spotřebovávat ostatní. –nevyloučitelnost buď není vůbec možné nebo je extrémně nákladné neplatící spotřebitele ze spotřeby tohoto statku vyloučit. Typickými veřejnými statky je např. národní obrana, policie, dálnice, veřejné osvětlení, ale také třeba povinné očkování proti infekčním nemocem apod.

52 čistě veřejné statky - statky, které mají obě uvedené vlastnosti (nezmenšitelnost a nevylučitelnost), statky soukromé - statky nezmenšitelné a vyloučitelné, statky smíšené - statky mající vlastnosti jak soukromých tak veřejných statků (nezmenšitelné, ale vyloučitelné nebo statky nevyloučitelné, avšak zmenšitelné).

53 Asymetrické informace situace na trhu, kdy jedna strana ví více než druhá – informace je asymetrická, touto nevyrovnaností je jedna strana znevýhodněna, např. prodávající vědí více o kvalitě produktu než kupující, když ví více o tržních podmínkách svých rivalů než oni sami, manažeři vědí o firmě víc než její vlastníci. Asymetrická informace vzniká v důsledku : –utajené činnosti – nemohou být přesně a bez dodatečných nákladů pozorovatelné –utajené informace – jedna strana trhu má více odborných znalostí

54 Morální hazard a nepříznivý výběr Vznikají na základě asymetričnosti informací. Morální hazard –informovaný subjekt maximalizuje svůj užitek snižováním užitku ostatních (neinformovaných). Nepříznivý výběr –vede k vytěsňování kvalitnějšího zboží z trhu zbožím méně kvalitním.

55 Informace a optimální množství statku V případě neúplné informace o určitém statku vzniká neadekvátní poptávka po tomto statku, která je vyšší (v případě neznalosti záporných charakteristik – křivka D1) nebo nižší (neznalost kladů), než poptávka v dokonalé konkurenci (D2). Q2Q2 Q1Q1 E1E1 E2E2 P2P2 P1P1 D1D1 D2D2 S Q P

56 6. PŮSOBENÍ STÁTU NA MIKROEKONOMICKÉ SUBJEKTY

57 Mikroekonomická politika státu spočívá v eliminaci tržních selhání, součást hospodářské politiky, obsahuje nástroje a opatření, jimiž stát zasahuje do tržního mechanismu a ovlivňuje ekonomické subjekty, zásadně přispívá k tvorbě tržního prostředí. Stát a tržní selhání

58 Regulace nedokonalé konkurence udržovat nízké bariéry konkurence, tolerovat velké firmy, pokud vznikly přirozeně a jsou technologicky výhodné, postihovat antikonkurenční a nekalé praktiky, podporovat výzkum a rozvoj malých firem.

59 Eliminace externalit zákaz výroby, která přináší záporné externality, zavedení norem, jejich nedodržení sankcionovat, vymezení vlastnických práv a nízké náklady jejich prosazování, zdanění záporných externalit, zavedení dotace u kladných externalit.

60 Distribuce veřejných statků Problém černého pasažéra –povinnost platit daně, –vybírání poplatků, –vyloučení neplatiče z okruhu uživatelů.

61 Potlačování asymetrie v informacích podporovat volné šíření informací, poskytovat (produkovat) informace o trhu.

62 Dotazy? Děkuji za pozornost


Stáhnout ppt "Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační."

Podobné prezentace


Reklamy Google