Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

P RÁVO EU – POJEM A PRAMENY Prezentace 2015. P RÁVO EU - POJEM Právo nadnárodní (supranacionální) Musí se mu podřídit všechny členské státy (při tvorbě.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "P RÁVO EU – POJEM A PRAMENY Prezentace 2015. P RÁVO EU - POJEM Právo nadnárodní (supranacionální) Musí se mu podřídit všechny členské státy (při tvorbě."— Transkript prezentace:

1 P RÁVO EU – POJEM A PRAMENY Prezentace 2015

2 P RÁVO EU - POJEM Právo nadnárodní (supranacionální) Musí se mu podřídit všechny členské státy (při tvorbě národního práva i při fungování národních správních a soudních orgánů Zavazuje a opravňuje nejen státy, ale i jednotlivce svými kořeny vychází právo EU ze základních demokratických hodnot, uznávaných všemi členskými státy, a jím odpovídajících obecných právních principů mezi tyto hodnoty patří např. rovnost všech států v rámci integrace respekt k základním lidským a občanským právům vzájemná solidarita zajištění stability ekonomického rozvoje a z ní plynoucích jistot

3 P RAMENY PRÁVA OBECNĚ Prameny práva obecně = formy, v nichž je obsaženo objektivní právo (právní normy) - bezprostředně závazná pravidla chování V národním právu „normativní právní akty“ (zákony, vládní nařízení) Opakem jsou akty aplikace práva V národním právu „individuální právní akty“ (soudní rozsudek, daňový výměr, stavební rozhodnutí)

4 P RAMENY PRÁVA EU V právu EU jinak čl. 249 SFEU považuje za pramen práva i soudní a správní rozhodnutí součástí práva EU a druhem pramene jsou též doporučení, stanoviska nemají povahu právních norem (neobsahují bezprostředně závazná pravidla chování) Jaká je jejich funkce (právní následky ) ? představují podmínky pro závaznost jiných pramenů práva vymezují meze správní či soudní úvahy

5 P RAMENY PRÁVA EU Prameny práva EU se odlišují nejen od pramenů národního práva, ale též mezinárodního práva (veřejného) v otázkách tvorby (kodifikace) kdo právo EU vytváří o členské státy o orgány Evropské unie podle jakých pravidel postupuje ( tzv. procesní normy - legislativní proces upravený v SFEU) NĚKOLIK KATEGORIÍ PRAMENŮ PRÁVA EU Ale ZÁKLAD představují právní akty vydávané orgány EU (v rámci naplňování společných politik EU)

6 K DO TVOŘÍ PRÁVO EU ? prameny vytvářené členskými státy Zakládající smlouvy - SFEU Listina základních práv a svobod Vnější smlouvy (s nečlenskými státy nebo mezinárodními organizacemi – smlouva o EHP) prameny vytvářené normotvornými orgány EU (Rada EP, Komise EU) Prameny vytvářené soudy EU („case law“, obecné zásady práva) Prameny smíšené – vytvářené členskými státy i orgány EU - smíšené smlouvy

7 H IERARCHIE PRAMENŮ PRÁVA EU A.PRIMÁRNÍ PRÁVO EU (“ akty členských států”) B.Rozhodnutí představitelů vlád a států v rámci Evropské rady (s prvky mezinárodního práva veřejného) C.OBECNÉ ZÁSADY PRÁVNÍ (“nepsané právo” EU) D.VNĚJŠÍ SMLOUVY a smíšené smlouvy E. SEKUNDÁRNÍ PRÁVO EU (akty přijímané orgány EU) a/ nařízení b/ směrnice c/ rozhodnutí d/ doporučení a stanoviska E. SOUDNÍ ROZHODNUTÍ - „case law“ F. tzv. SOFT LAW – atypické akty vytvořené orgány EU

8 EXKURS :P RAMENY PRÁVA II. A III PILÍŘE EU V LETECH v oblasti SZBP a SPJV tvořené odlišným postupem podle Smlouvy o EU mezinárodní smlouvy (např. Dubninská smlouva o udílení asylu v EU) rozhodnutí Evropské rady společné postupy a postoje (embarga) Rámcové směrnice (např. tzv Eurozatykač) Akty SPJV převedeny postupně na akty sekundárního práva (nařízení a směrnice)

9 A. PRIMÁRNÍ PRÁVO EU základní pramen práva EU zakládající smlouvy ES a EU Zakládající smlouva EU (1992) - SEU Zakládající smlouva ESAE (1957) - SESAE Zakládající smlouva E(H)S (1957) – dnes SFEU změny (revize) zakládajících smluv (JEA, MS, AS …) přílohy zakládacích smluv protokoly prohlášení Dohoda o společných orgánech evropských společenství, Smlouva o vytvoření společné Rady a společné Komise evropských společenství Rozhodnutí o přímé volbě do Evropského parlamentu (1976)

10 A. PRIMÁRNÍ PRÁVO EU Rozpočtové smlouvy ES Smlouvy o přistoupení nových členů EU – vycházejí též z mezinárodního práva veřejného přenesení (delegace) výsostných práv členských států na ES - v podobě vnitrostátního zákona Listina základních práv EU –( přijatá r jako právně nezávazný dokument, LS „povýšena“ na úroveň primárních pramenů práva“ )

11 A. PRIMÁRNÍ PRÁVO EU Pravidla pro tvorbu primárního práva obsažena v samotném primárním právu ustanovení Smlouvy o Evropské unii, která obsahuje formální pravidla o postupu při uzavírání smluv Vznik těchto smluv se řídí i mezinárodním právem veřejným

12 A. PRIMÁRNÍ PRÁVO EU subsidiární smlouvy předpokládané zakládací smlouvou ES (článek 293) uzavírané členskými státy EU v oblastech, kam nesahá pravomoc EU (kde se nemůže uplatnit sekundární právo) navazují na komunitární legislativu a jsou jejím doplňkem příklad – smlouvy týkající se zamezení dvojího zdanění Článek 293 zrušen k Lisabonskou smlouvou (2007)

13 B. AKTY REPREZENTANTŮ ČLENSKÝCH STÁTŮ akty reprezentantů členských států - rozhodnutí zástupců členských států, jež se setkali v rámci zasedání Rady EU či Evropské rady tzv. "falešné zasedání Rady" (PŘÍKLAD : Act of 25 March 1993 amending the Protocol on the Statute of the European Investment Bank, empowering the Board of Governors to establish a European Investment Fund )

14 C. OBECNÉ ZÁSADY PRÁVNÍ nemají kodifikovanou formu základ vychází z právních řádů členských států (společné právní přesvědčení ) ESD zkoumá, zda koncepce zapadá do struktury práva EU obsahem obecných právních zásad jsou hodnoty, společné všem členským státům vtaženy do práva EU judikaturou ESD obecné zásady které se týkají bezprostředně zásady právního státu dovozované ESD ze samotné povahy EU a jeho fungování zásada spravedlnosti zásada sociální spravedlnosti zásada dobrých mravů princip právní jistoty zákaz zpětného působení zákonů

15 C. OBECNÉ ZÁSADY PRÁVNÍ zásady, které se týkají procesního práva, zásady, které byly rozvinuty v civilním procesu a týkají se též materiálního práva. otázka napadnutelnosti prvoinstančního rozhodnutí opravným prostředkem promlčení nároku zaměstnance rozsah odpovědnosti ve vztahu k budoucím škodám promlčení nároku na náhradu škody zásady stanovící pravidla správního procesu. otázka neplatnosti právního aktu ( důvody neplatnosti ) Zásada odpovědnosti za nesprávnou informaci

16 16 D. MEZINÁRODNÍ ( VNĚJŠÍ ) SMLOUVY Vnější smlouvy (s nečlenskými státy nebo MO) Judikát ESD 81/73 Haegeman „smlouvy uzavřené mezi ES a třetími státy nebo mezinárodními organizacemi podle čl. 300 SES tvoří od okamžiku, kdy vstoupí v platnost, integrální součást komunitárního práva. Podle odst. 7 tohoto článku jsou takovéto smlouvy závazné pro orgány ES i pro členské státy“

17 17 D. MEZINÁRODNÍ ( SMÍŠENÉ ) SMLOUVY Smíšené smlouvy mezinárodní smlouvy uzavírané společně EU a členskými státy se třetími státy nebo mezinárodními organizacemi např. smlouva s WTO, smlouva o Evropském hospodářském prostoru, 1994 dle judikátu Soudního dvora EU jsou také součástí práva EU

18 E. S EKUNDÁRNÍ PRÁVO EU Sekundární právo = legislativní akty přijímané institucemi EU v souladu se zmocněním vyplývajícím ze zakládacích smluv Nařízení směrnice Rozhodnutí doporučení, a stanoviska Článek 288 SFEU charakterizuje právní povahu těchto legislativních aktů : „Ke splnění svých úkolů a za podmínek stanovených v této smlouvě Evropský parlament společně s Radou, Rada a Komise vydávají nařízení a směrnice, přijímají rozhodnutí a vydávají doporučení nebo zaujímají stanoviska.“

19 E. S EKUNDÁRNÍ PRÁVO EU- NAŘÍZENÍ 1. NAŘÍZENÍ /závazný právní akt normativního charakteru/ normativní akty s obecnou závazností jednotný nástroj rozvoje práva EU platí ve všech členských státech jednotně v zásadě nevyžadují vydání prováděcího vnitrostátního aktu občané států EU se mohou dovolávat ustanovení nařízení stejně, jako předpisu práva vnitrostátního.

20 E. S EKUNDÁRNÍ PRÁVO EU- NAŘÍZENÍ Platnost nařízení platí sama o sobě ( přímá působnost) členské státy zajišťují jejich administrativní implementaci svými orgány bezprostřední účinnost nařízení - realizace z něj vyplývajících subjektivních práv nesmi být vázána na vydání vnitrostátních prováděcích předpisů (s výjimkou těch, která nařízení samo předpokládá) Uveřejnění v Úředním listu EU má konstitutivní účinek

21 E. S EKUNDÁRNÍ PRÁVO EU- NAŘÍZENÍ Příklady nařízení Nařízení (ES) č. 139/2004 – nařízení o kontrole spojování podniků Nařízení Rady a Parlamentu EU (2013) o obecných blokových výjimkách ze zákazu poskytování veřejných podpor Nařízení stanovící blokové výjimky ze zákazu uzavírání tzv. kartelových dohod mezi podniky Nařízení pro dohody o výzkumu a vývoji (2000) Nařízení pro dohody o poskytování technologií (2004) Nařízení pro dohody v oblasti pojišťovnictví (2003)

22 E. S EKUNDÁRNÍ PRÁVO EU- SMĚRNICE 2. SMĚRNICE / závazný právní akt pouze co do cílů, jichž má být dosaženo/ nástroj s menší normativní účinností než nařízení závazné právní účinky z hlediska výsledků, jichž má být dosaženo, nikoli pokud jde o prostředky, které mají být použity k dosažení daného cíle

23 E. S EKUNDÁRNÍ PRÁVO EU- SMĚRNICE směrnice jsou tzv. dvoustupňovým nástrojem práva EU V prvním stupni směrnice obsahově vytyčí jednotný záměr (cíl), jehož je třeba dosáhnout harmonizací národních práv V druhém stupni státy transponují záměr směrnice v rámci národního práva (vlastní právní závaznost pravidla) není určená forma, ale musí být vždy obecně závazný ak t v daném národním právu

24 E. S EKUNDÁRNÍ PRÁVO EU- SMĚRNICE transpozici do národního práva provádějí členské státy v rámci transpoziční lhůty, tj. data, do kdy nejpozději musí převést obsahově do svého práva (měsíce, ale i roky) Po jejím uplynutí upomíná Komise členský stát, jež nepřevedl obsah směrnice, u ESD, může jej i žalovat u ESD při neprovedení transpozice některým státem může zavazovat i samotná norma obsažená ve směrnici - tzv. přímý účinek směrnice (judikoval Soudní dvůr EU v rozhodnutí Ratti či Francovich Podmínkou je, aby norma směrnice byla tzv. selfexecutable

25 E. S EKUNDÁRNÍ PRÁVO EU- SMĚRNICE Směrnice Rady 76/2007/EHS o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy … vzhledem k tomu, že … PŘIJALA TUTO SMĚRNICI: Článek 1 – 5 … vynechány … Článek 6 Členské státy zavedou do svého právního řádu nezbytná opatření, aby umožnily každé osobě, která se cítí poškozena nedodržením zásady rovného zacházení ve smyslu článků 3, 4 a 5, domáhat se nápravy soudní cestou případně poté, co se obrátila na jiné příslušné orgány. Článek 7 Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření na ochranu pracovníků před propouštěním, které je reakcí zaměstnavatele na stížnost podanou na úrovni podniku nebo soudní žalobu usilující o dodržování zásady rovného zacházení.

26 E. S EKUNDÁRNÍ PRÁVO EU- SMĚRNICE Obsahové určení směrnice - členské státy se většinou doslovně drží textu směrnice mají volnost při volbě terminologie (např. označování potravin etiketami) směrnice používány pro úpravu harmonizující právní úpravy v členských státech (nejde o vytvoření jednotného práva EU) opatření k rozvoji vnitřního trhu (ochrana spotřebitele, sjednocení národních průmyslových práv, práva obchodních společností, nepřímé daně )

27 E. S EKUNDÁRNÍ PRÁVO EU- SMĚRNICE Příklady dalších směrnic Směrnice Rady 76/114/EHS ze dne 18. prosince 1975 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se povinných štítků a nápisů pro motorová vozidla a pro jejich přípojná vozidla a pro jejich umístění a způsob upevnění (Úř. věst. L 24, , s. 1) Směrnice Rady 92/50/EHS ze dne 18. června 1992 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na služby (Úř. věst. L 209, s.199) Směrnice poskytující ochranu ekonomických zájmů spotřebitele Směrnice o podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, 87/102/EHS, Směrnice o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených na dálku,97/7/ES

28 E. S EKUNDÁRNÍ PRÁVO EU- ROZHODNUTÍ 3.ROZHODNUTÍ ( normativní právní akt závazný pro subjekty, jimž je adresován) Může vázat jeden, několik nebo všechny členské státy, nebo jen soukromé osoby právně závazná povaha (stejně jako nařízení) je závazné ve všech svých bodech (na rozdíl od směrnice). objekt je konkrétně určen (jeden nebo více členských států, jedna nebo více soukromých osob) nemusí mít obecnou platnost

29 E. S EKUNDÁRNÍ PRÁVO EU- ROZHODNUTÍ mají přímý účinek (potvrdil Soudní dvůr EU) vydává buď Rada EU nebo Komise obvykle zveřejněno v Úředním listu EU PŘÍKLADY Rozhodnuti Evropského parlamentu a Rady č. 3052/95/ES ze dne 13. prosince 1995, kterým se stanoví postup výměny informací o vnitrostátních opatřeních odchylných od zásady volného pohybu zboží v rámci Společenství Rozhodnutí Komise ze dne 22.dubna 1998 o uvádění na trh geneticky upravené kukuřice v souladu se směrnicí Rady ES č. 90/220/EEC)

30 E. S EKUNDÁRNÍ PRÁVO EU- OSTATNÍ 4. DOPORUČENÍ A STANOVISKA právně nezávazné akty (např. doporučení Komise členským státům k uzpůsobení jejich státních obchodních monopolů) nemohou zakládat soudně vynutitelná práva jednotlivců představují oporu pro výklad závazného práva EU „soudy jsou povinny brát při rozhodováni zřetel na doporučení, zvláště pokud jsou směrodatná pro výklad vnitrostátních právních předpisů vydaných k jejich provedení nebo pokud mají doplňovat závazné předpisy.“ (ESD v případu Grimaldi 322/1988)

31 E. S EKUNDÁRNÍ PRÁVO EU- OSTATNÍ PŘÍKLAD: DOPORUČENÍ KOMISE ze dne 28. dubna 2010 o společné programové výzkumné iniciativě „Zdravá dieta pro zdravý život“ (2010/250/EU) Stanoviska právně nezávazné akty ke skutkovým nebo právním otázkám (např. stanoviska EU k otázkám výkladu a použití mezinárodního práva, včetně mezinárodních smluv) vydávána převážně Komisí z vlastní iniciativy adresována členským státům ( zčásti soukromým osobám)

32 F. JUDIKATURA SOUDŮ EU Judikáty tvoří v rámci pramenů práva EU tzv. case law judikatura ESD není z hlediska právní formy pozitivním právem tudíž není ani pramenem ve formálním smyslu je však pramenem z hlediska obsahu (čl. 220 SFEU – ESD formuluje právní pravidla, která nejsou výslovně obsažená v psaném právu, avšak vyplývají z jeho norem)

33 F. JUDIKATURA SOUDŮ EU ESD tak mnohdy činí na žádost národních soudů členských států v rámci tzv. řízení o předběžné otázce (viz přednáška soudní ochrana práva EU) některé judikáty ESD znamenaly vyvození a formulaci nového pravidla vytvářejí nové pojmy práva EU či teorie Koncept přímého účinku práva Společenství v členských státech přednost práva EU před právní úpravou národní Povinnost respektovat základní lidská práva

34 G. SOFT LAW Atypické předpisy, výslovně neupravené ve smlouvách a vydávané převážně Komisí k existujícímu primárnímu nebo sekundárnímu právu ( popř. rozvíjející judikaturu ESD) akty, s jejichž pomocí dochází k rozvoji (dotváření) právního řádu EU další forma aktů,vydávaných většinou Evropskou komisí používané jako právní nástroje Evropská radou, Rada EU či Evropským parlamentem vyjadřují společné koncepty a záměry s ohledem na konkrétní úkoly EU

35 G. SOFT LAW příklady druhů soft law Opatření (Measures) Sdělení (communication) Prohlášení (declaration) Pravidla (Rules) Programy (Action Plan) hlavní směry (Guidelines)

36 G. S OFT LAW PŘÍKLAD Hlavní směry rozvoje priorit a zásad politiky soudržnosti a financování národních nebo regionálníchn program pomoci pro období Akční programy Komise ke konkretizaci legislativních programů Sdělení Komise OJ C291/2014 – pravidlo „De minimis“ (o neuptaňování zákazu kartelových smluv na tzv. bagatelní dohody mezi podniky)

37 T VORBA PRÁVA EU ( LEGISLATIVA )

38 T VORBA PRÁVA EU Postup při přijímání aktů Unie u praven v SFEU (ne v SEU) Vymezena role institucionálního trojúhelníku EU (Komise, Rada a Evropský parlament) komunikace mezi všemi navzájem je podmínkou úspěšného završení legislativního procesu (= tzv. trialog ) Čl. 295 SFEU: „Evropský parlament, Rada a Komise se navzájem konzultují a vzájemnou dohodou upravují způsoby své spolupráce.“

39 Z PŮSOBY PŘIJÍMÁNÍ LEGISLATIVY ( PŘED L ISABONSKOU SMLOUVOU ) Postupně 3 základní způsoby přijímání legislativy: 1. Konzultační procedura – nejstarší, rozhoduje Rada, EP konzultován (ale stanovisko není závazné) 2. Procedura spolupráce – zavedl JEA, role EP posílena (může být ale jednomyslně přehlasován Radou) 3. Procedura spolurozhodování – zavedla Maastrichtská smlouva, Amsterodamská smlouva zjednodušila – rovnocenné postavení Rady a EP (možnost veta) Liší se zejména mírou zapojení EP, společný znak = návrhový monopol Komise Požadovaný postup pro danou oblast vždy vymezen v zakládajících smlouvách (= > postupné rozšiřování použití procedury spolurozhodování)

40 Z PŮSOBY PŘIJÍMÁNÍ LEGISLATIVY ( PŘED L ISABONSKOU SMLOUVOU ) vedle toho ještě procedura souhlasu (zavedl JEA) = tzv. schvalovací postup – Rada a EP hlasují odděleně, k přijetí aktu nutný souhlas obou Zjednodušené řízení, rozpočtové řízení.. Možnost delegovat rozhodovací pravomoc na Komisi (např. soutěžní právo = blokové výjimky ze zákazu kartelových dohod) Lisabonská smlouva Procedura spolurozhodování = řádný legislativní postup Ostatní způsoby (konzultace a spolupráce) = zvláštní legislativní postupy

41 ŘÁDNÝ LEGISLATIVNÍ PROCES čl. 294 SFEU Bývalá procedura spolurozhodování Rada zde rozhoduje kvalifikovanou většinou 2 čtení (+ případně dohodovací výbor a 3. čtení) Postup: 1. čtení: pokud Rada schválí postoj EP, akt přijat – pokud ne = > 2. čtení: EP rozhoduje o postoji Rady: schválí (= > akt přijat), odmítne (= > akt není přijat) navrhne změny = > Rada tyto změny přijme (akt je přijat) nebo odmítne (nastupuje dohodovací výbor) Dohodovací výbor (zástupci Rady a EP): pokud nedohodne společný návrh = akt není přijat x pokud dohodne = > 3. čtení – společný návrh z dohodovacího výboru musí být do 6 týdnů schválen oběma institucemi (EP a Radou), pokud jedna z nich neschválí = > akt není přijat

42 Z VLÁŠTNÍ LEGISLATIVNÍ POSTUPY Postup vždy v konkrétním ustanovení specifikován Obvykle jednomyslnost Rady + konzultace nebo souhlas EP 1) Konzultace Historicky první z legislativních postupů povinnost Rady vyčkat se schválením legislativního návrhu EK na obdržení názoru EP (Rada se ho ale nemusí držet) 2) Procedura souhlasu Nejsilnější pozice EP (ale nemůže navrhovat změny) Přijímání rozpočtu, řízení o porušení základních principů EU 3) Zjednodušená procedura Např. nezávazné právní akty (doporučení a stanoviska) Parlament není zapojen

43 K ONEC PREZENTACE


Stáhnout ppt "P RÁVO EU – POJEM A PRAMENY Prezentace 2015. P RÁVO EU - POJEM Právo nadnárodní (supranacionální) Musí se mu podřídit všechny členské státy (při tvorbě."

Podobné prezentace


Reklamy Google