Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Koordinovaná rehabilitace Seminář PSP ČR 24.5.2011 PROBLEMATIKA KOORDINOVANÉ REHABILITACE V LŮŽKOVÉ PÉČI Rehabilitace jako součást systému zdravotnictví.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Koordinovaná rehabilitace Seminář PSP ČR 24.5.2011 PROBLEMATIKA KOORDINOVANÉ REHABILITACE V LŮŽKOVÉ PÉČI Rehabilitace jako součást systému zdravotnictví."— Transkript prezentace:

1 Koordinovaná rehabilitace Seminář PSP ČR PROBLEMATIKA KOORDINOVANÉ REHABILITACE V LŮŽKOVÉ PÉČI Rehabilitace jako součást systému zdravotnictví P. Fiala Asociace českých a moravských nemocnic, LRS Chvaly

2 Místo úvodu: kasuistika č. 1 Mladá žena 22 let, těžká autohavárie, spolujezdkyně nepřežila, ona sama v kómatu, odvoz RZ na ARO. Těžké kraniocerebrální poranění, mnohočetné fraktury kostí končetin vč. pánve, ohrožení vitálních funkcí. Na ARO umělá ventilace, vícenásobné operace, apalický sy. Na ARO pouze dechová rhb., polohování. Po 3 měsících na ARO propuštěna jako apalický sy. s těžkým postižením mozku, hybnosti, fatických i kongitivních fcí, další komplikace jako uroinfekce, pneumonie, stp. tracheostomii, dekutiby, flekční kontraktury, PK, PEG atd. Prognóza nejistá, hrozí překlad do LDN, což rodina odmítá, nakonec přijata k rhb. do OLÚ LRS Chvaly…

3 Kasuistika č. 2 Pacient 51 let, do prodělané infekce rel. zdráv, pak prasečí chřipka H1N1, Aspergillus, septický šok, spontánní pneumothorax (kaverna TBC?), několik měsíců na plicní ventilaci. Epizoda hypoxie, dále arytmie, cholelithiasa – neoperovatelný hydrops, stenoza trachey, celk. zesláblost, kachektizace. Rodina i nemocnice podaly postupně žádost do řady rhb. zařízení o celkovou rhb. po prodělaném onemocnění. Odevšud přicházejí dosud jen negativní odpovědi, obavy pracovišť násl. péče z vysoké rizikovosti pacienta, vysokých nákladů nad úroveň úhrad, z dekompenzace zdrav. stavu, z problémů s příp. překladem (kam vezmou příp. mimorajónního pacienta?...). Výsledek: každý ví, že tento pacient je k rehabilitaci, ale zároveň se každý bojí vzít ho na své pracoviště. Další osud a prognóza tohoto pacienta jsou nejisté…

4 Kasuistika č. 3 Pacientka 37 let, dosud dobrého zdraví, polytrauma po havárii. Kontuze F-T-P s edémem mozku atp., léčena na multidiscipl. JIPu 12 měsíců, PEG, PK, Clexane, výživové doplňky. Rhb. prakticky nulová, rozvoj flekčních spasticit až kontraktur, dekubity. Do LRS Chvaly přijata ležící, nehybná, apatická, s rozvinutým organickým psychosyndromem. Léčba pro řadu komplikací vč. infekcí velmi nákladná (léky, zdr. mat., doplňky, diagnostické kontroly atp.) Za 2 měsíce propuštěna s celkově sníženou spasticitou, zlepšena stabilita a výdrž v sedu, pravou rukou zvládá základní sebeobsluhu, jídlo atp. Na závěr pobytu nebylo možno najít pracoviště, kt. by ji přijalo. Nakonec do LDN, její další rhb. nutná, ale nejistá…

5 Shrnutí kasuistik - 1 Komplikující faktory – tzv. „nespádoví“ pacienti; dále některé ZP odmítají hradit nutná kontrolní vyšetření, laboratoř atd. Čistá ztráta na 1 den pobytu na lůžku následné péče nejméně 500 Kč, ale v mnoha případech daleko více. Pro zařízení následné péče RHB i LDN jde o neřešitelný problém. Na situaci tak nakonec doplácí pacient, kterého nikdo nechce – je příliš těžký a produkuje čistou ztrátu. Proto je těchto lůžek málo, chybí personál, na kt. nejsou peníze, snižování úhrad od ZP, výsledkem je jejich rušení, přetlak na zbývající, zhoršující se péče…„circulus vitiosus“ a bonmot, že „LDN jsou zařízení, kam nikdo nechce, ale každý tam jednou musí“.

6 Shrnutí kasuistik - 2 Náklady na pobyt na ARO denně cca 25 tis. Kč (TISS body). Odd. ARO obvykle vysoce výdělečná. Skutečné náklady na pacienta v následné péči ( kat.) vč. OLÚ rhb. 2-2,5 tis. Kč (zdr. stav není stabilizovaný, je třeba opakovaně kontrolních vyšetření vč. rtg., CT, laboratoře, urologie aj., infuze, doplňky výživy, ATB atd.) Úhrady ZP v LDN nebo v OLÚ RHB typu (4.-5. kat.): Kč (v rhb. i Kč)

7 Srovnání úhrad lůžkové péče v ČR a v Rak. Typ lůžka ČR Rakousko % ARO (TISS) % FN % Akutní % Násl., OLÚ % Průměr % Průměrné úhrady na 1 lůžkoden v Eurech Ceny vstupů (léky, přístroje, energie) jsou v obou zemích přibližně stejné. Signifikantní rozdíl je v platech. Osobní náklady jsou i v univerzitních nemocnicích Rakouska kolem 60% z celkových nákladů. Za povšimnutí stojí pokles % úhrad s růstem náročnosti na lidskou práci a menšího podílu techniky a drahých léků (OLÚ vč. RHB, LDN aj.).

8 Personální vybavení v LRS Chvaly L3 L2 L1 VNP ZPBD PSS ZPBD ZPOD ZPOD b.m. Vyhl. 0,551,600,61-- 2,214,2 6,6 Skut. 2,42,70,00--4,7 23,017,1 Nadst. +84,1% -- viz L %+62%+159% Tab. č dle Vyhl. č. 134/1998 Sb. pro OLÚ kód Stávající tab. č pro rehabilitační OLÚ nepředpokládá fyzioterapeuty (?!), ani jejich úhradu…. Ošetřování těžkých pacientů po úrazech, CMP atp. vyžaduje výrazně vyšší počet středního a nižšího zdrav. personálu než předpokládá vyhláška. Pojišťovny tuto situaci zpravidla nejsou ochotny kompenzovat navýšením úhrad. Průměrný náklad na 1 OD v LRS Chvaly činil v r předběžně cca Kč.

9 Problémy Kasuistiky odhalují existující problémy v návaznostech jak na vertikální úrovni (přesun pacientů na vyšší a nižší pracoviště, do domácí péče atd.), tak na horizontální úrovni (součinnost stejných oddělení jiných krajů, nemocnic atd.). Stranou nyní ponechávám kooperaci vědeckou a výzkumnou.

10 Otázky Kasuistiky samotné a další podobné případy dále nutně vyvolávají řadu zásadních otázek: NĚKDE SE STALA CHYBA – KDE? TVOŘÍ VŮBEC NAŠE ZDRAVOTNICTVÍ SYSTÉM JAKO TAKOVÝ? Je rehabilitace jeho řádným subsystémem? Jak je postaráno o pacienty v naší zemi na všech úrovních, když přijde naléhavý zdrav. problém? Takových pacientů jsou desítky tisíc ročně; mají šanci na „lege artis“ léčbu?

11 Charakteristiky systému Základní postuláty teorie systémů formuloval Norbert Wiener 1948: Systém = množina souvisejících a hierarchicky uspořádaných prvků s vnitřními a vnějšími vazbami, (organismus i zdravotnictví = jsou otevřenými systémy) Celek = víc než součet prvků Život i systém = charakterizuje neustálý tok látek a výměna energií (informací!) mezi systémem a prostředím, který minimalizuje míru entropie a chová se energeticky co nejúsporněji (šetří systému energie). Neustálá výměna energií (informací) vede k rovnovážnému stavu (2. termodynamická věta).

12 Systém - je dán pevnou strukturou a funkcí (anatomií a fyziologií, hardwarem a softwarem), které určují jeho chování (vnitřní paměť počítače). Organismus i zdravotnictví - jsou složitými systémy s mnoha subsystémy a funkcemi (CNS, orgány, buňky, molekuly, atomy) a je celý propojen autoregulačním systémem zpětné vazby - VSTUP, VÝSTUP, ODPOVĚĎ A - KONTROLA (biofeedback). ZPĚTNÁ VAZBA = základní regulační proces (pozitivní, negativní), vždy směřuje k optimalizaci systému co do energetické náročnosti, tj. inhibuje patologii a vede ke zdravému chování systému, snižuje míru entropie (chaosu).

13 Systém a reforma Základní otázkou je, zda zdravotnictví (a rhb. v něm) splňuje kritéria systému? Tuto otázku by měla zodpovědět reforma našeho zdravotnictví. Každý prvek reformy by měl odpovídat na řadu otázek po systémových kritériích. Další kritéria jsou ekonomická, sociální, politická a další. Položené otázky nechť si na našem semináři zodpoví každý sám.

14 Systémová kritéria Tvoří zdravotnictví ucelený systém se zpětnými vazbami, dostatečnou mírou autoregulace (biofeedback) a optimalizací svého fungování? Je zajištěna funkčnost a kooperace jeho složek a subsystémů? Je systém úsporný a trvale udržitelný? Je zajištěna reakce na informace a jejich dopad na entropii systému (úspory energie)? Je systém otevřený, jak interaguje s jinými systémy NH (např. sociálním,finančním)? Jak reaguje na změny uvnitř sebe sama? Jak reaguje na vnější změny (např. EU)? …

15 Ekonomická kritéria Co znamená zdravotnictví pro ekonomiku systému NH - makroekonomicky (kraje aj.) Mikroekonomické dopady - pro jednotlivé segmenty péče (subsystémy), pojišťovny aj. Bude systém ekonomicky vyvážený - budou se vstupy rovnat výstupům ve všech segmentech? Budou pod kontrolou náklady, jak bude systém bránit plýtvání (boj s entropií)? Bude zdravotnictví stabilní (zdravý) sytém a v jakém časovém horizontu?

16 Sociální kritéria Je systém sociálně průchodný a přijatelný? Nepovede k sociálnímu neklidu? Nepovede k obavám veřejnosti ze snížení dostupnosti péče? Nestane se pro některé skupiny péče reálně nedostupná? Nebudou někteří pacienti z péče vyloučeni (např. bezdomovci atd.)? Jaké budou dopady na sociální soudržnost či vyloučenost (inkluze - exkluze)? Dále jsou důležitá kritéria politická, mediální …

17 Na závěr Pozitivní kasuistika – zpráva stará několik dní: Pacient v USA po kraniocerebrálním traumatu s míšní lézí po provedené speciální el. stimulaci opět chodí. Zatím bez bližších podrobností. Podle dosavadních informací tyto stimulace, při nichž patrně vznikají tzv. „synaptické bypassy“, lze při odpovídajícím technickém vybavení provádět i u nás. Pro pacienty na rhb. odděleních tak svitla do budoucna nová naděje …

18 Děkuji Vám za pozornost.


Stáhnout ppt "Koordinovaná rehabilitace Seminář PSP ČR 24.5.2011 PROBLEMATIKA KOORDINOVANÉ REHABILITACE V LŮŽKOVÉ PÉČI Rehabilitace jako součást systému zdravotnictví."

Podobné prezentace


Reklamy Google