Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Druhohory ( mezozoikum)  Začátek před 250 miliony let, konec před 66 miliony let.  Periody: trias, jura, křída.  Rozpadá se Pangea, kontinenty.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Druhohory ( mezozoikum)  Začátek před 250 miliony let, konec před 66 miliony let.  Periody: trias, jura, křída.  Rozpadá se Pangea, kontinenty."— Transkript prezentace:

1

2

3

4 Druhohory ( mezozoikum)  Začátek před 250 miliony let, konec před 66 miliony let.  Periody: trias, jura, křída.  Rozpadá se Pangea, kontinenty začaly dostávat dnešní podobu.  Koncem druhohor začalo alpinské vrásnění, které pokračovalo v třetihorách.  V rostlinné říši vládly nahosemenné rostliny, vznikaly první rostliny krytosemenné.  Tato éra byla nadvládou plazů, kteří ovládli vodu, souš i vzduch.  V mořích byli hojní hlavonožci amoniti a belemniti, jejichž zkameněliny a otisky tvoří důležité vůdčí zkameněliny druhohor.

5 Rozpad Pangey

6  DRUHOHORY - rostliny  typické jsou nahosemenné rostliny:  cykasy  jehličnany  zhruba od poloviny druhohor se začaly vyvíjet rostliny krytosemenné, tedy rostliny s květy a plody a od této doby se vyvíjel jejich vztah s hmyzem

7  nejtypičtějšími zástupci jsou plazi, kteří dosáhli často gigantických rozměrů  plazi ovládli:  moře - ichtyosauři = ryboještěři  vzduch - pterosauři = ptakoještěři  souš - dinosauři  vyvíjejí se první želvy a krokodýli  v druhohorních mořích byli velmi početní hlavonožci – amoniti a belemniti  objevují se první savci  koncem druhohor se z drobných plazů vyvíjejí praptáci DRUHOHORY - živočichové

8  Amoniti byli mořští hlavonožci, kteří žili ve schránce tvaru disku, jsou vůdčí zkamenělinou druhohor. Belemniti b yli mořští hlavonožci. Měli protáhlou schránku tvaru šípu. Jsou vůdčí zkamenělinou druhohor.

9  Ichtyosauři během druhohor ovládali světové oceány a moře. První pterosauři se vyvinuli v triasu a vyhynuli ke konci křídy spolu s dinosaury. Byli to první obratlovci schopní aktivního letu. Rozpětí křídel mohlo dosáhnout 12 – 18 m.

10 Předpokládá se, že koncem křídy již byli ptakoještěři vytlačováni konkurenčními létajícími obratlovci - ptáky. ptáky Pterodactylus Sinornis

11 Archaeopteryx lithographica Nejznámější fosilní prapták. Vyvinul se z plazů v pravěkých pralesích. Létal jen málo, spíš se snášel klouzavým letem na zem. Měřil asi 50 cm a vážil 1 kg. Měl ozubené čelisti, živil se hmyzem a drobnými obratlovci. Doposud bylo objeveno 11 zkamenělin tohoto živočicha.

12  Dinosauři byli pozemní ještěři. Dinosaurus znamená v překladu „hrozný ještěr“. Bylo objeveno přes 500 druhů dinosaurů. Někteří neměřili ani 1 metr, ale našli se mezi nimi i 30metroví obři.

13 Tyrannosaurus rex ‒ měřil 13 m a vážil 6,5 tuny. Patřil k dominantním dravcům křídy. Argentinosaurus ‒ měřil až 33 metrů a vážil až 70 tun! Triceratops ‒ byl robustní býložravec délky 9 metrů. Měl tři rohy a týlní štít.

14  Rozvíjí se želvy a krokodýli.  Obrovitá želva Archelon měla místo krunýře systém kostěných opěrek. Měřila 3,7 metru. Živila se medúzami.

15  Savcovití plazi - objevili se již v karbonu Oligokyphus - přechodná forma plaza podobného savcům. Byl býložravec s ostrými zuby. Podobal se lasičce, měl dlouhé tělo. Měřil 50 cm.

16 Savci druhohor

17  VYMÍRÁNÍ V KŘÍDĚ  na konci druhohor se v souvislosti s alpinsko – himalájským vrásněním a doprovodnou sopečnou činností výrazně měnily životní podmínky  velcí plazi se nebyli schopni přizpůsobit rychle se měnícím podmínkám  vše završil dopad velkého asteroidu do oblasti dnešního Mexika (Yucatan)- vznikl oblak prachu, náhle se výrazně ochladilo a téměř zanikl život na Zemi

18

19  Třetihory (kenozoikum)  začaly před 65 mil. lety, skončily před 2 mil. let  starší třetihory = paleogén (65-24 mil. let)  mladší třetihory = neogén (24-1,8 mil. let)

20  Třetihory  Vrcholí alpinské vrásnění.  Vznikají ložiska hnědého uhlí, ropy a zemního plynu.  Rozvoj krytosemenných rostlin a spolu s nimi i hmyzu, který je opyluje.  Rozvoj savců a ptáků.  Počátek vývoje rodu Homo.

21  Vrcholilo alpinské vrásnění, během kterého vznikla pohoří: Pyreneje, Alpy, Himaláje, Atlas, Karpaty, Kavkaz, Pamír a Kordillery.

22  Geologický vývoj  Na některých místech doprovází horotvornou činnost intenzivní sopečná činnost.  Vznikají vulkanická pohoří – v ČR České středohoří a Doupovské hory. Milešovka

23 Vznikají ložiska hnědého uhlí, ropy a zemního plynu. Četné odumřelé třetihorní jehličnaté i listnaté stromy se v močálech pod velkým tlakem a za nepřístupu vzduchu přetvářejí v hnědé uhlí. V mělkých mořských zátokách se hromadí zbytky drobných organismů, jsou překryty nánosy písku, jílu a bahna a dávají vzniknout ložiskám ropy a zemního plynu.

24

25  Třetihory - živočichové  V moři jsou hojně rozšíření největší prvoci všech dob – dírokonošci Nummulites.  Jsou vůdčími zkamenělinami třetihor a jsou považováni za indikátory naftonosných vrstev.  Numulité (česky penízkovci) měli spirálovitou až 10 cm velkou schránku.  Podílí na vzniku numulitových vápenců.

26 Nummulites - penízkovci

27  V třetihorách se rozvíjejí nejrůznější skupiny ptáků.

28  Savci měli v třetihorách vůdčí postavení.  Význačné skupiny savců představují např. sudokopytníci, lichokopytníci, šelmy a primáti.  Na konci třetihor (miocén, pliocén) se v rámci primátů vyvinula skupina lidoopů. Z pokročilých lidoopů se pak formovali předchůdci člověka. třetihory – ÉRA SAVCŮ

29  Třetihorní savci:

30

31 DRUHOHORY, TŘETIHORY DRUHOHORY  éra veleještěrů – osídlili souš - dinosauři, moře – ichtyosauři i vzduch - ptakoještěři  objevují se první ptáci a savci  rozvoj nahosemenných rostlin ( cykasy, jehličnany), vývoj krytosemenných rostlin  vůdčí zkamenělina - amonit (= hlavonožec)  na konci druhohor - počátek alpinského vrásnění  zřejmě zvýšená sopečná činnost a pád meteoritu způsobily vymírání mnoha rostlinných i živočišných druhů, hlavně veleještěrů TŘETIHORY - starší a mladší  rozvoj ptáků a savců  rozšíření jehličnanů a další rozvoj krytosemenných rostlin + hmyzu  vůdčí zkamenělina nummulit (= prvok dírokonošec)  pokračuje alpinské vrásnění – vznikají Alpy, Karpaty, Himaláje, Kordillery  vznikají ložiska hnědého uhlí (z jehličnanů), ropy a zemního plynu


Stáhnout ppt "Druhohory ( mezozoikum)  Začátek před 250 miliony let, konec před 66 miliony let.  Periody: trias, jura, křída.  Rozpadá se Pangea, kontinenty."

Podobné prezentace


Reklamy Google