Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Strategie cestovního ruchu Ústeckého kraje jednání Komise CR a RR ÚK 4. 12. 2009.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Strategie cestovního ruchu Ústeckého kraje jednání Komise CR a RR ÚK 4. 12. 2009."— Transkript prezentace:

1 Strategie cestovního ruchu Ústeckého kraje jednání Komise CR a RR ÚK

2 Přístup ke zpracování Strategie  Ústecký kraj je heterogenním regionem  snaha o „individualizaci“ regionů  snaha o odlišný přístup k rozvoji cestovního ruchu v regionech ze strany ÚK  snaha o zapojení zástupců regionů a o zohlednění „pohledu zdola“  strategický přístup – stanovení jasných obsahových a územních priorit  logika členění Strategie podle  regionů cestovního ruchu (4 regiony)  rozdílů v předpokladech pro rozvoj cestovního ruchu v rámci těchto regionů  forem cestovního ruchu, které se často odlišují potřebnou infrastrukturou, službami či atraktivitami

3 Komunikační nástroje  schválení finálního výstupu Komisí regionálního rozvoje a cestovního ruchu ÚK a Radou ÚK  jednání řídicí skupiny  jednání regionálních pracovních skupin  závěrečné veřejné projednání  internetová prezentace  rozhovory se zástupci subjektů cestovního ruchu v jednotlivých regionech (23 respondentů)  dotazníkový průzkum návštěvníků Ústeckého kraje (cca 240 respondentů)

4 Výstupy Strategie  analýza a průzkum cestovního ruchu  vlastní průzkumy i existující data  do  strategie rozvoje cestovního ruchu  na základě výstupů analýzy a průzkumů  do

5 Analýzy a průzkumy cestovního ruchu  Zhodnocení geografické a sociálně-ekonomické pozice Ústeckého kraje v oblasti cestovního ruchu  Návrh regionalizace kraje z hlediska cestovního ruchu  Analýza nabídky kraje a jednotlivých regionů podle forem cestovního ruchu  Analýza poptávky v cestovním ruchu v kraji ze strany návštěvníků  Analýza organizace a řízení rozvoje cestovního ruchu na území kraje

6 Regionalizace kraje z hlediska CR  regionalizace provedena převážně „shora“  „zdola“ nepanuje shoda  „shora“ vytvořeny územně souvislé, vzájemně srovnatelné celky celky vykazující relativní vnitřní homogenitu vůči okolí ovnitřní geografická podobnost oexistující či potenciální provázanost turistické destinace oexistující institucionální vazby v oblasti řízení rozvoje cestovního ruchu  menší počet regionů na základě nejobecnějších charakteristik  regiony nemají ostré hranice  různé předpoklady pro rozvoj CR v rámci regionů  destinační jádra: koncentrace atraktivit a atrakcí  zázemí: spíše doprovodná infrastruktura, alternativní formy CR  různé předpoklady jednotlivých regionů pro jednotlivé formy CR

7 Regionalizace kraje z hlediska CR  České Švýcarsko a Šluknovsko - téměř celý okres Děčín, tj. NP České Švýcarsko, CHKO Labské pískovce, část CHKO Lužické hory ležící v Ústeckém kraji a Šluknovský výběžek  Krušné hory a Podkrušnohoří - pohoří Krušných hor a jejich podhůří (zhruba vymezeno okresy Chomutov (bez Kadaně a Nechranicka), Most (bez Bečovska), Teplice (bez Hrobčicka) a Ústí nad Labem (bez jeho jihovýchodní části a pravděpodobně i samotného Ústí nad Labem)  České středohoří a Podřipsko - CHKO České středohoří na území okresu Litoměřice, části okresů Ústí n. L. a Děčín, menší části okresů Most, Teplice, Louny, oblast Podřipska  Poohří - okres Louny (s výjimkou Libčeveska), menší část okresu Chomutov (Kadaň a Nechranicko) a Přírodní park Dolní Poohří (okr. Litoměřice)

8 Analýza nabídky  pro každý region  analýza nabídky pro jednotlivé formy cestovního ruchu (pěší turistika, cykloturistika, poznávací turistika, zábavní CR, lázeňský CR, vinařská turistika…)  analýza infrastruktury CR (ubytovací, stravovací, informační služby z hlediska kvantity a kvality)  analýza nabídky pro formy CR, které nejsou územně příliš selektivní (druhé bydlení, kongresová a konferenční turistika)  Největší turistickou atraktivitu kraje představuje České Švýcarsko a Šluknovsko, jehož význam přesahuje v případě vlastního Českého Švýcarska nejen hranice kraje, ale i ČR. Region je atraktivní především díky pískovcový m objektům (zejména Pravčická brána, Soutěsky) a je a krajské poměry výorně vybaven turistickou inrastruktur ou (ubytovací mi a stravovacím i zařízení, informační mi centry i doplňkovým i službami). Je tudíž využitelný pro řadu forem cestovního ruchu souvisejícíc h s přírodními atraktivitami území (pěší, poznávací turistika, cykloturistik a, horolezectví, venkovská turistika, druhé bydlení aj.).

9 Poptávka v cestovním ruchu  statistické údaje (návštěvnost v HUZ)  dotazníkový průzkum mezi návštěvníky  srpen 2009  11 lokalit  238 respondentů  struktura otázek v dotazníku oidentifikační (3) omotivace a důvody návštěvy (4) oformy cestovního ruchu (3) ohodnocení spokojenosti (4)

10 Poptávka v cestovním ruchu  návštěvnost  Ústecký kraj dlouhodobě mezi nejméně navštěvovanými kraji  návštěvnost v jednotlivých částech kraje se výrazně liší  délka pobytu návštěvníků je v rámci ČR průměrná, v posledních letech však došlo k jejímu zkrácení  počet ubytovacích kapacit v ÚK je v rámci Česka podprůměrný, nadprůměrně zastoupena menší ubytovací zařízení  největší návštěvnický potenciál v samotném Ústeckém kraji – vnitrokrajský „obrat“ představuje více než 1/3 všech účastníků cestovního ruchu v kraji  další dominantní zdroje návštěvníků: Praha a Středočeský kraj  počet zahraničních návštěvníků nízký - nedostatečný a nevyužitý potenciál z hlediska počtu i „využití“  výrazně převažují jednodenní „výletní“ návštěvy

11 Poptávka v cestovním ruchu  destinace  nadregionální destinace: České Švýcarsko  regionální destinace cestovního ruchu: Nechranická vodní nádrž, Říp, Terezín  velká část zajímavých lokalit cestovního ruchu vnímána jako solitéry bez vědomí jejich vzájemné provázanosti, nikoli jako součásti širších turistických (mikro)regionů disponujících dalšími využitelnými atraktivitami či službami

12 Poptávka v cestovním ruchu  image kraje a marketing  účinnost formálních zdrojů turistických informací o kraji obecně nízká  hlavním zdrojem informací neformální vazby mezi přáteli a příbuznými  mezi návštěvníky dlouhodobě zakořeněné, třebaže již dávno neplatné představy o všeobecně nízkém potenciálu kraje v cestovním ruchu (=nízké atraktivitě kraje)  pověst levné a krátkodobé destinace

13 Poptávka v cestovním ruchu  formy CR a doprava  výrazně dominují „tradiční“ formy cestovního ruchu  většina návštěvníků (60 %) využívá k dopravě do regionu vlastní automobil (přesto podíl relativně nízký)  více než třetina návštěvníků využívá k návštěvě regionu udržitelné druhy dopravy (relativně vysoký podíl)

14 Poptávka v cestovním ruchu  (ne)spokojenost  obecná spokojenost (částečně i zásluhou zřetelně nízkých očekávání), převaha příjemných překvapení  úroveň konkrétních služeb pro turisty hodnocena převážně kladně  relativně nejhorší hodnocení: příležitosti pro zábavu a společenské vyžití (ale jen v některých lokalitách)  hlavní problémy dle návštěvníků onedostatky ve stravovacích službách onekvalitní silnice omálo parkovacích míst onekvalitní turistické značení v terénu ocelkové urbanistické, resp. sociální prostředí navštívených míst  hlavní klady ozachovalá příroda a půvabná krajina ohistorické památky

15 Analýza organizace a řízení rozvoje CR  Profesionálové CR = velký příslib do budoucna  Dosud ovšem převládá izolovanost, nedostatečná spolupráce (i s krajem) a místní podpora  Negativní obraz kraje, „destinace pro nenáročné turisty“  Priority, na jejichž řešení by se měl kraj podílet:  Základní infrastrukturní projekty  Zlepšení mediálního obrazu regionu  Vznik a rozvoj destinační spolupráce  Podpora řešení konkrétních problémů formou grantů


Stáhnout ppt "Strategie cestovního ruchu Ústeckého kraje jednání Komise CR a RR ÚK 4. 12. 2009."

Podobné prezentace


Reklamy Google